Rytíři Orlice - Alteracké království

[Jesper_Czd]

Dne 28. 1. proběhla svatba velkolepá, král alteracký se oženil. Večer to byl příznivý, družičky byli netrpělivé a všude kolem se vznášela atmosféra z tak významné události. Hory Gilneaské, ty temnem zahalené štíty, co si vytrpěly nejeden útok, se proměnily ve svatou síň prozářenou bělostí a svátostí světla, s lavicemi v řadách, růžemi na zemi a oltářem k svatbě připraveném. Všude kolem hezká výzdoba byla skvělým doplněním rámu Gilneaských hor.


Hosté ostatně byli netrpěliví a část z nich došla předem. Je známo, že část byla zlákána pivem a jídlem, co se mělo podávat po obřadu. Část ale věděla, že tenhle obřad je možná poslední kousíček štěstí dvou lidí co se k sobě museli prodrásat nepěkným osudem a jejich láska s vášní byla zkoušena nejedenkrát. Pevné je ale rozhodnutí dvou lidí, kteří si sebe slíbili a lásku bezbřehou. Proti tomu nezmůžou nic ani intriky nebo lži.


Král z Alteraku na sobě nedával nervozitu zdát, ikdyž jí zřejmě měl, vždyť to mohou býti poslední šťastné chvilky jejich života. Nepřátel je všude dost a podpořit jeho snažení vést smířlivou politiku přišel i zástup gratulantů ze Stormwindu. Kněz byl rovněž nachystán k obřadu a čekal jen na královo znamení. V řadách seděli přihlížející v obřadném brnění a šatech, jež byli chloubou švadlen.


Pak hovor ustal a ozvala se sváteční hudba Alteraku. Kněz hovořil věcně a obřadně a král si upravoval své zdobené rukávy připraven uchopit svou nastávající. Opodál stáli svědci téhle události. Obřadně oblečen generál a rytířka legie, dvě vysoké šarže jak se na svatbu královskou patří. Poté se objevil bílý závoj, miláček vánku, bílá bytost v šatech jemných, utkaných na zakázku, jen pro tuhle událost. Nevěsta Kristiela kráčela po lístcích růží, jimiž byla zasypaná ulička, prošla mezi všechmi hosty až ke svému muži. Jemně jí uchopil, odvedl pár kroků k oltáři a společně poslouchali vůli světla, jež by jim mělo prosvítit jejich společnou cestu. Svědci stáli hrdě a atmosféra pokračovala. Slova souhlasů vystřídala hudba. Družičky, malá alteracká děvčátka přinesla prsteny na polštářcích a poté, co jedna ruka objala druhou a nasadila jí prsten, nasledoval manželský polibek.


Novomanželé pak zvali všechny na velké hostiny, ať se zapomene na útrapy a těší se jeden z druhého. Ať je za co bojovat v příštích dnech a láska vzkvétá jako plodné údolí v těchto časech. Následně se hosté předbíhali v obdarování krále a královny, kolem se blyštili šperky, ozdobné meče, ale i posvátné artefakty slibující zdraví, věčné světlo, ale i lásku zamilované dvojici. Úklony střídaly poděkovaní. Vřelé úsměvy a vášnivé polibky byly v ten večer na té hornatině přítomny. Však ihned se začalo i na místě hodovati a otevřely se sudy piva a stará archivní vína. I prostí lidé se najedli a cítili se vznešeně. Hostina se pak přesunula do hor Hinderlandů, kde již pokračovala v úzkém kruhu blízkých osob. V ten večer a dva týdny pak, byly slyšet oslavné salvy z alterackých děl, svaté zástavy s obřadným zdobením visely z hradu a nejeden básník psal o lásce, jakoby zapomněl že existuje cokoliv ostatní.



Fotka z obřadu

[Jesper_Czd]

Král vyhlašuje že,

Zásilka musí být zkompletovaná a bezpečí našich karavan zajištěno, proto nařizuje trestnou výpravu na orky v bažinatých Wetlands s cílem znovuzískání trpasličí zásilky (nebo co z ní zbylo)
Již brzy v kalendáři eventů

[Jesper_Czd]

Orkové byli rozprášeni
Na jižním frontu Alteraku, tak kde byli ohrožené karavany, byl proveden útok hutný na orkské ležení. Nutno říci, že překvapivý útok nevyšel podle představ generality, počasí střídalo své vrtochy a brzy byli orlice odhaleni a dostali se v past. Nicméně chrabré srdce jim dodalo křídla do dalších bojů.

Proslovy generality a válečníků před začátkem všech bojů.

Cesta přes hory ze strany skýtala pohled prozářený novou nadějí a netrpělivostí. Kroky střídali jiné, vyšli vstříc.

Na pahorku si klekli a vyhlíželi nepřítele. Naskytl se jim pohled na orkskou migraci. SCREEN

Rozprášení předvoje orků. Poté co se dostali v past a palbu, prosekali se hlava-nehlava.

Souboj na život a na smrt o trpasličí zásoby zbraní. (FOTKA) Volcanos byl vybrán, Volcanos přijal, Volcanos uspěl. Sláva jemu i ostatním, zbraní jsme se zmocnili.

Však mlha a opar poté padli a Tryela byla unesena kdo ví kam. Na cestě zpátky, ten pobočník, ten červ, ze soumračného kladiva, povídal o daleké cestě a věznění. Copak útrapy neskončí?

Za pomoc, efekty a různá dobrodružství díky GM Anttio

[Jesper_Czd]

Král svolává rytířskou sešlost

Na neděli 8.3. k branám opevnění STROMGARDE, na 19:25
Příslušnost v rámci Aliance a seskupení smlouvou vázané k ní nebo Alteraku
Rytířům se doporučuje přijíti v zbroji

(Rytířský stav není povinností, mohou přijít všichni)

[Jesper_Czd]

Rytířské sešlosti vždy přinesou závan ctností a prokáží, jak odhodlané jsou srdce těch, jenž sami sebe nazývají rytířem. Však obranu svého pole, svého hradu, či panství vykonává každý bez rozdílu a nejen ty ruce těžké, rytířské, zdvihají meče, palcáty, kopí a štíty před pohromou, draky a jinou havětí okupující naše nebesa. Ty nebesa, jenž požehnají deštěm či sluncem, svítí pro každého jinak a přece pro všechny. Tak jako slunce si nevybírá, stejně si tak nevybíravě počíná, se slitováním, Soumračné kladivo, nebo Černý, nebo jiné ohrožení, nebezpečí. Důkazem jsou únosy, nebo i spěšná navrácení starých členů, třeba Aschadacha, jenž sebou přinesl více otázek než odpovědí. Sešlost ukázala málo krve rytířské, přesto více krve rudé, teskné po horské domovině.
Zvedli hlavy do výše, vyjeli skrz brány a rovněž neměli slitování s těmi nemrtvými.

Brzy výprava na území Soumračného kladiva

[Jesper_Czd]

VÝPRAVA DO SRDCE TWILIGHTU (první část)
Elfové, lidé a jiné rasy se setkali u bran Stromgarde. Vedeni králem vydali se na východ do hor soumračného kladiva s cílem infiltrace nebo snad úderu, jenž by jim ukázal, že se linie nejenže udržuje, ale zároveň ve válce často překračuje. Však cílem zůstává objeviti způsobu, jakým si soumračné kladivo zařizuje své portály. Krále potěšilo, že se výpravy zúčasnil i zástupce z Kirin Tor. Hned poté co vyjeli, bylo jasné, že neteří jsou na střet s kladivem přímo nažhaveni a vytvořili se skupinky, jakýsi předvoj a zadní vrstva, jenž byla připravena doplnit tu přední v případě nepokojů. K zadní skupince pak přibíhali opozdilci, rytíři ve zbroji, co se chtěli zúčastnit pochodu na východ. Však když se přišlo do bažinatého území Wetlands, byla cítit přítomnost kladiva blíž a blíž a jak se později ukázalo (nebo ukáže) kladivo samozřejmě ví o návštěvnících, kteří se vydávají na vlastní nebezpečí do jejich kopců. Netrvalo dlouho a duše opozdilců byli přesunuty. Kirin-torská magyně vytvořila portál, jenž přenesl těla těch jenž kráčeli vzadu a slibujíce nebezpečí volala na ně, ať přidají do kroku. Magie byla použita, byla šance, že kladivo je snáz zaměří. Skupina se pak vydala k nedaleké vesnici na způsob trpasličího tábora. Král marně volal, trubku si zapomněl, že nejspíše jdou špatně. Ono po tom přesunu portálem je těžké se orientovat! Chvatně vytáhl mapu, využil záda prvního mága co měl po ruce a trefně zaznačil, že se nejspíš projdou víc. Opozdilci dohnali předvoj až v připomenuté vesnici trpaslíků. Zjistilo se, že jediný gryfon co ve vesnici zůstal by marně vzal celou skupinu, doplnili tedy zásoby a opět vyrazili. Míjeli elfí vesnici, objevili přepadenou karavanu a sejmuli pár příšer. Vše za bubnování kovadlin v soumračné hoře, za zraku něčeho temného, jenž je sledovalo a za jasného počasí. Nedaleko západního vchodu do soumračných hor, je měli čekat přistavení gryfové, dohoda byla uzavřena a trpaslíci dostali zaplaceno. Nedaleko stromu, kde měli stát ta hrdá zvířata však stálo spáleniště od černého draka, kusy zobáků byli pohozeny po okolí a bylo jasné, že těm hrdým ptákům už pírka nikdo neprožene. Hrdinům zbývalo jediné, zkusit jít dál a najít jinou cestu. Cestou potkávali další opuštěné karavany, ale i bojovníky, jenž snad byli součástí armády soumračného kladiva. Potkali tam předáka, agenta Stormwindu, který vyhlížel ze svého kopečku. Oznámil jim, že dál cesta nevede, nebo by musela být prosekána, vzhledem k ohromné armádě draků a kladiva. Však měli sebou lana a gryf trpaslice Hacksany si prosvištěl horama nepozorovaně. Rozhodli se, že tedy dál pocestují skrz ohromnou stěnu. Na vrcholek hory se dopravili třemi způsoby, gryfem Hacksany, lanami pro odvážlivce a druidím rituálem, který vzevřel ze vztahu s přírodou. Hory byli lemované obrovskými stromy, proto byli vytvořeny schůdky z kořínků. Mágové přiložili ruku k dílu a stihli to ještě před odhalením hlídkami soumračného kladiva. Na vrcholku se spočítali a spočinuli u rudé letky, jenž tam hnízdila. Brzy se výprava pohne dál k srdci samotného soumračného šílenství...

Díky všem zůčastněním, bylo nás tam dost :)

SCREENY

[Jesper_Czd]

Král Jesper oslavil narození svého syna, ze čtvrtého dubna. Narození proběhlo v pořádku v zalesněné části soumračných hor u Vermillion Redoubt. Potomek ve znamení berana byl pojmenován jménem Valmund. Oslavy proběhli skromně vzhledem k výpravě.

[Shedreka]

Podivné zmizení
Králova manželka Kristiela se synem byli na gryfovi bezpečně převezeni do Stromgardu v průběhu dalších dní po porodu, kdy už bylo bezpečné cestovat pro matku i dítě, aby byly přichystány křtiny a oslavy. Chůvy převzaly péči o dítě i matku, která byla po operativním porodu.
Avšak dnes 9.4. se ozýval z královských komnat, kde se v tu chvíli nacházela Kristiela se synem, křik a zvuky boje. Stráže, ač zareagovaly rychle, našly v komnatách pouze Kristielyn plášť v tratolišti krve. Kousek od něj ležela zakrvácená dýka patřící do králových sbírek. Okolo bylo rozházené a bojem či zápasem poničené vybavení pokoje. Okno dokořán otevřené a cítit zápach ozonu z kouzel. Těžko říci, co se tam stalo. Syn byl nalezený v postýlce ve vedlejším pokoji obklopený světelným štítem z amuletu od své matky proti zlým silám. Jedno je jisté, Kristiela je pryč. Krve na zemi tolik, že nelze říci, zda je živá či mrtvá. Zabil ji někdo? Unesl ji někdo? Chránila syna natolik až to sama odnesla? Kde se nachází? Jak tak rychle útočníci zmizeli? Kdo ví, kde jsou odpovědi...
Jen spěšný posel urychleně pádil se zprávou za králem na výpravě na poslední známou pozici.

[Jesper_Czd]

Druhé pokračování infiltrace soumračného kladiva se uskuteční 2. května po osmé hodině večerní. Zváni jsou všichni i ti, co nebyli na první části. Naše skupinka bude k zastižení u draků ve Vermillion Redoubt v Twilight Highlands. První část zaznamenala magické výkyvy v okolí a zejména pozorovatele, jenž celou skupinu sleduje. Ví o ostatních soumračné kladivo? Uvidí se přímo na místě. Podaří se nakonec hrdinům zdolat kopce a vrchy a najdou epicentrum kladiva? Místo odkud jde největší šílenství a provádějí se portály? Nebo je čeká obklíčení, již brzy.

[Jesper_Czd]

VÝPRAVA DO SRDCE TWILIGHTU (druhá část)
Početnější skupina odvážlivců se rozhodla jít dál do vnitrozemí soumračných velehor, po cestě je doprovázelo požehnání léčitelů. Jejich instrukce zněla:,,Překročte vodopád a najděte poslední tábor aliance, bude přímo u nohou soumraku". Pro svůj pochod si výprava zvolila soumračné počasí, aby těch soumraků nebylo málo. Po zdolání ostrých kopců se však dostali do srdce vesnice ogrů. Tyhle trojmetrová lidská zvířata jim však nemohla radit kudy jít, proto se spěšně dostali z jejich ležení a vydali se vstříc nepříjemnému pocitu pronásledování a chvatných kroků společníků. Cestou proklusali plameny, vyhnuli se bleskům z nedaleké země rozervané magii Twillightu, a přebrodili otrávenou řeku. Po vyslechnutí verze táborového náčelníka Cassiuse, dostali instrukce a gryfony a spěšně v cuku-letu zamířili přímo do kopců sténajících, kde mělo soumračné kladivo největší základnu. Cho´gall sídlil vysoko na velkém vznášejícím se ostrůvku, odtamtud se šíří šílenost soumraku, odtamtud se kouzlí portály, a tam Cho´gall chystá neurčitou tajnou zbraň, kterou zdá se vypustí až se roztikají hodiny apokalypsy. Pokud se mu to povede a bude mu to umožněno! Výprava se tam chtěla dostat, však kolem dokola kroužili černí draci, ovládání jakýmsi Ascendantem za zvukových vibrací. Všichni šli za ušima a po kontrole (cenností) jednoho domku v horách, daného Ascendanta skutečně nalezli. S ražením známého - s teroristy se nevyjednává - se pustili do té bytosti a po překonání její obrany ji pomohli nalézt odpočinek. Do té doby rytmické dunění jejího kouzla co ovládalo draky se přerušilo, ba co víc rozladilo a černý soumrak dával tušit, že draci se rozprchli všemi směry. To tedy všichni prchali ke svým gryfonům, když se černý oblak páry, masa a drápů snášel k zemi. Teď byla šance vyletět nahoru, formace draků byla přerušena. Vyletěli nahoru, část zpátky do tábora a část byla zraněna, když drak napadl jejich gryfony. Nahoře je čekal další portál...

Za pomoc děkuji Nifrit a díky všem zůčastneným