"Byla tma. Seděl jsem v první jeskyni, co jsem našel. Venku zuřil blizard a vchod do jeskyně byl zakryt mrtvolami dvou ogrů. Hlavou se mi honily myšlenky na události minulých dní. Konečně jsem vystřízlivěl z krvavého sna. Proklínám tě Hakkar, proklínám tě za vše, co jsi mi provedla. Těžko uvěřit, že jsem nakráčel do Alteraku a prostě se pokusil zabít Sahni. Ne, že by si to nezasloužila za to, co provedla Darkspearu, co provedla Zul'danovi. Ale teď už se nemůžu vrátit do Jintha'Alor. Uctíváním krvavého boha jsem sám sebe vyloučil z kmene. Odejdu mezi mrtvé a pokusím se napravit a získat přízeň duchů zpět. Alespoň u Bwonsamdi."


Jméno: Arr'Anir Redeye
Rasa: troll
Věk: přes 30 let

Popis postavy: Arr'Anir je průměrně vysokým trollem. Na hlavě se pyšní do výšky vyvedeným copem rudé barvy. Na svět kouká dvojice oříškově zbarvených očí, v kterých je nezřídka vidět rudý záblesk hněvu. Při jeho úšklebku je pak možné pozorovat lesknoucí se zuby spolu s kratšími, pro trolly tak typickými, kly. Navzdory jeho oddanosti duchům a kmenu Darkspear je jeho obličej čistý, bez jakýchkoliv známek po bojovém malování.
Už jen sytě modrá kůže, která je až nezvykle často zjizvená, odhaluje lovcův prapůvod z džunglí Stranglethornu. Jeho tělo je velmi pevné, ačkoliv postrádá výraznější svaly. Pokud se vám podaří vidět Arr'Anira svlečeného, je výrazným znamením táhlá doruda zbarvená jizva přes celá záda.

V krátkosti o tom paličatým trollisku:
Jako mladší troll připlul spolu se zbytkem kmene za pomoci orků do Durotaru. Protloukal se životem, dokud nenarazil na šéfa nově vznikajících Orgrimarských novin, který ho ihned pojal za přítele i spolupracovníka. Při práci pro tento plátek se mladý troll setkal s velkou spoustou osobností jako například se správkyní města Hordy, svéráznou orkyní Sekerou či Lukem, proslulým majitelem ranče v Barrensech. Po necelém roce se noviny rozpadly a Arr'Anir se vydal hledat dál. Potkal nemálo příležitostí, z nichž většinu zapomněl při pitkách v Crossroads, ale nakonec se stal rekrutérem svého kmene pod vládou Zul'Dana. Roky plynuly a z mladíka se stával silný troll, svádějící boje s elfy, trpaslíky a divokými trolly v pohraničí Hinterlands. Poznával mnoho nových přátel, mezi kterými je nutné jmenovat trollici Nirannoyu, piráta Fanta nebo elfku Elsharin. Po pár letech se usadil u Jintha'Alor, konkrétně v chatrči u jezírka, kde se seznámil se svojí laskou, svůdnou trollicí Suomi. Čas šel dál a letomyslném křesle náčelníka se objevil Xerg. V ten čas byla válka s Aliancí v období vyčkávání a trollská dvojice u jezírka netušila, co mělo přijít. Do čela se vrátil Zul'Dan a vypukla "šarvátka" mezi ním a královnou Alteraku, Sahni. Od té chvíle se na kmen lepila smůla, počty trollů klesaly a nepřátel přibývalo. Pro Arr'Anira to bylo velké období smutku, jelikož truchlil po ztrátě své lásky. V mezidobí se vydával za mistry umění stínových lovců a učil se mu, jak nejlépe dovedl. Po završení tréninku přišla další rána. Byl spáchán atentát na jejich náčelníka, přímo u něj v jeskyni. Při otevření jakési zásilky se aktivoval mechanismus uvnitř a bomby vybouchly přímo do obličeje překvapeného trolla. Ten po několika dnech zemřel a mladý stínový lovec slíbil pomstu, ať to stojí, co to stojí. Vydal se najít nejmocnějšího ducha Loa, co znal, Hakkar. Ta ho po vstupu do jejího chrámu v bažinách ovládla, a ačkoliv neměla dost sil, aby se vrátila na tento svět ve své plné kráse, propůjčila trollovi mocné schopnosti krvavé magie. Arr'Anir se vydal do Alteraku. Přesto, že byl velmi silným, nepodařilo se mu prorazit přes celou armádu severního království a zraněný se stáhl do hor, kde z něj esence krvavého boha pomalu vyprchala. Uvědomil si, co způsobil a utekl do morových zemí, kde hledal odpuštění duchů. Protloukal se mrtvou krajinou, dokud nepoznal rytíře smrti. Věděl o nich už dříve, ale tito se mu zdáli jiní. Po několik týdnů byl s nimi a pozoroval jejich schopnosti. Jejich praktiky se mu nezdály správné, a tak se vydal na západ, kde vládla Lady Sylvanas. Poznal zde několik zajímavých nermtvých, kteří si řikali Darkweavers. Ti ho přijali mezi sebe. Přesto ani zde se necítil dobře, a tak se bývalý stínový lovec vydal mezi nemrtvé, aby byl sám. Zpět na východ. Do morových zemí. Tam byl až do smrti krále lichů. Teď, když se každý chvěje po probuzení toho, jenž na svých křídlech nosí smrt, a Garrosh svolává válečníky pro ohromné bitvy, které mají nastat, se vrací. Odprostěn od minulých chyb, vášní a předsudků. Bez touhy po odplatě.

(Omlouvám se za chyby pravopisné i jiné. Tento text není tak rozdělený a charakteristický, jak by asi měl být, ale snad to nevadí.)