Obnova Moonbrooku a okolí

[Redknife]

Výprava do hlubin

Byl příjemný zimní večer, ačkoliv do Elwynského lesa sníh opět nezavítal. Výprava do dolů v Deadmines měla začít, jak je již známo v Goldchire. Řemeslníci dokončovali poslední opravy vesnice, většina se však již po celodenní práci vydala domů k manželkám a rodinám nebo do místní či jiné hospody, setkat se se svými přáteli. Stárnoucí slunce vrhalo na zem mezi stromy dlouhé stíny v podobě temných pruhů, dopadajících k nohám posledním lidem, zdržujících se dosud na ulici. Městečko postupně utichlo, postavy zmizely ve dveřích místních obydlí a s posledním klapnutím zmizel i poslední kužel světla, vrhaný do stínu večerního lesa.

Ticho však nečekaně rozvířilo šustění peří přistávajících gryfů, kteří posedali poblíž dlážděné cesty. Byli plní energie po dlouhém odpočinku. Svýma chytrýma očima sledovali okolí v očekávání cesty, někteří se věnovali urovnávání peří. Netrvalo dlouho a na cestě se objevila malá postava, rázující si to rovnou k hospodě, doprovázena čtyřmi vysokými lidmi. Byl to trpaslík. Měl zrzavé vlasy i vousy a něco si broukal. Oděn byl v lehčí, temně modré kroužkové zbroji a na zádech měl připevněný obouruční meč, coby odznak rytířského řádu. Nejprve se zastavil prohlédnout si a zkontrolovat gryfy, a poté se zastavil před hospodou. Tiše vyčkával, zatímco čtveřice stráží postávala opodál.

Čekání nebylo dlouhé a během chvíle se začali objevovat první dobrovolníci, kteří měli zájem jak o dobrodružství, tak o nějaký ten zisk. Objevili se i tací, kteří si dělali obavy o své bezpečí, ale i ty něco přitahovalo a rozhodli se zúčastnit průzkumu. Mezitím večer opět pokročil a stíny se slily v jednolitou temnou plochu. Ptáci se schovali ke spánku, v korunách i keřích se objevovaly poslední náznaky pohybu a celkovému dojmu vévodila obloha, rudě zbarvená sluncem osvětlenými mraky.

Když skupina narostla a nastal čas vydat se na cestu, všichni přítomní si vybrali každý svého osedlaného gryfa a zamířili na okřídlených tvorech, kličkujíc mezi stromy, směrem na západ, ven z lesa. Koruny nad jejich hlavami prořídly, a když se před skupinou les rozestoupil, zdálo se, jakoby čas udělal krok zpět a opět vrátil několik doušků světla zpět krajině, ubíhající pod křídly gryfonů. Výprava se ocitla ve Westfallu, travnatém, zemědělci obdělávaném, úrodném kraji. Všichni zamířili k vysokému kopci uprostřed, na kterém pomalu roste pevnost, zvaném Sentinel Hill. Zde přistáli a v cestě pokračovali pěšky.



V dálce se objevila tichá, ohněm zničená vesnice Moonbrook, rýsující se proti obzoru jako temná šmouha a budící lehké známky nepokoje. Několik místních banditů pokusilo štěstí o získání nějakého obnosu v podobě lupu, ale žádný nepochodil, výpravu pouze zdrželi a přiměli k větší obezřetnosti. Expedice měla již vesnici, co by kamenem dohodil, ale sir Redknife, tak se onen trpaslík vedoucí skupinu jmenoval, ještě na chvíli odbočil z cesty, ohlásit se místní stále udržované hlídce. Zde výprava narazila na neočekávanou osobu. Samotný kancléř sir Draik právě něco projednával s muži, kteří oblast kontrolovali a podnikali první kroky k obnovení vesnice. Rytíř se k výpravě připojil a následoval vstup do dolů. Čtyři stráže zůstaly hlídkovat u vchodu a ostatní pokračovali dál. Důl působil celkově opuštěně. Všude byla tma a neobjevovaly se žádné známky jeho nedávného využívání ještě spousty metrů hluboko. První znepokojivá věc byla dohořívající lucerna v jedné z chodeb. Místo, kde se jeskyně rozevírala do širších prostor však už hořelo nejedno světlo. Skupina se zastavila. Všichni naslouchali, nějaké tušení na hranici slyšitelnosti se po chvíli změnilo ve vzdálené údery krumpáčů a kladiv. Nebezpečí bylo nepopiratelné. V těchto místech opět zůstala část expedice jako hlídka a na záhadné obyvatele dolu se šla nebojácně podívat čtveřice zbylých odvážlivců.

A opravdu...za rohem šachty objevili kultisty, jak nutí své poddané do tvrdé práce. Moment překvapení skupině přál a během chvíle porazili hlídku i dozorce. V chodbách vypukl zmatek. Někteří lidé s krumpáči v rukou se vrhli na expedici, ale většina se chaoticky začala řítit hlouběji do spletitých chodeb a burcovali další a další, kteří se zachovávali stejně. Bojovníci, pronásledující dav, narazili na nejednoho dozorce kultistů, ať už zmateného nebo ve střehu a připraveného k boji, nebylo jich však mnoho. Razili si cestu hlouběji a hlouběji. Na povrch vyvstala otázka, proč běží do jasné pasti a všichni byli připraveni vydat se na útěk, pokud se v nějakém místě seskupují. Ačkoliv byli jen čtyři, poradili si s kultisty i s ogrem, hlídajícím vrata vedoucí hlouběji. Překážkou nebyly ani uzamčené dveře, které prorazila exploze granátu.

Konečně expedice dorazila k velké místnosti, plné roztaveného železa a točitým sestupem dolů, kde čekala odpověď na otázku, kam všichni ustupují. Dole se nacházel ohromný portál, jímž právě odcházeli poslední kultisté a horníci. Někteří ještě chvíli zdržovali s podporou strojů, což zajistilo dostatek času jednomu z nich pro dokončení plánu. Byla to žena. Obklopila se štítem a začala nastavovat obrovskou bombu na okraji místnosti. Než se k ní výprava dostala, čas již ubíhal, portál se stal nestabilním a uzavřel se. Temná postava, vysílená udržováním štítu kolem sebe již neměla mnoho sil a chvíli poté, co selhal byl její ďábelský smích umlčen, aniž by se zmohla na větší odpor.

Času již nezbývalo mnoho. Všichni usoudili, že nejjistější bude okamžitě utéct a byl to chytrý nápad. Nebyli ještě ani v půli cesty, když se celá jeskyně otřásla. Prach se zvířil ve vzduchu, země, stěny i stropy popraskaly a důl skučel, svíjejíc se v bolestné křeči. Celý komplex byl v pohybu, staré podpěry se kroutily, ve většině případů tlak neunesly a praskaly, avšak po chvíli se vše ustálilo a usedlo. Až na Redknifa se všem podařilo doly včas opustit. Trpaslík bohužel zůstal uvězněný za hromadou kamenů v místě, kde se propadl strop. Na nic nečekal a dal se do sebevyprošťování.

Mezitím se nahoře odehrál ještě poslední souboj. Početnější skupina banditů se pokusila důl oblehnout, ale lidé, kteří zůstali nahoře, se dokázali ubránit a nakonec lapky rozehnali. Snad si už další takové pokusy pro příště pořádně promyslí.

Přítomnost kultu je znepokojivá. Důl bude potřeba řádně prověřit a vybudovat nový podpěrný systém, než se opět rozhodneme v něm těžit nerosty. Prozatím je pobyt uvnitř přinejmenším nejistý. Důležité však je, že již neohrožuje vesnici a jsme opět o krok blíž k jejímu znovuosídlení.

Děkuji všem mnohokrát za účast a omlouvám se za technické problémy, se kterými jsem měl předem počítat a zdržely nás tolik, že někteří, včetně mě, nebyli na eventu úplně do konce. Jelikož to bylo takové hektické, nevzpomněl jsem si zaznamenat jména Vašich postav, proto lovím z hlavy jen pár z nich. Proto vás prosím, abyste mi do PMky poslali jména Vašich zúčastněných postav a já je doplním.
Účastníci: Melwi, Hyrria, Draik, Mazlicz, efekty připravil GM Anttio a já jsem se objevil na postavě Redknife. Ještě jednou se omlouvám za problémy a děkuji moc