Eventy Svobodných

[Salmo]

Za pokladem?

Jak již bylo naznačeno dříve, kapitán Blackhnát po sobě zanechal mapu vedoucí někam a současně nikam. Nad luštěním rozpitých a časem poničených liter proseděla několik nocí nejprve Sinanda - a nad jejich významem následně Angelus s hospodským osazenstvem sestávajícím z věkovitějších (a alkohol odmítajících) ras. Trasa z ostrova s dračími slzami do jednoho ze sídel černé letky byla odhalena ihned, ovšem s dalšími dvěma bylo mnoho trápení. Mají goblini sušší huby v Gadgetzanu, nebo v Ratchetu? Díra místo města je na místě kde býval Dalaran, jenže ta zase není plná vody, jen tak trochu na dně. A kde se sakra hraje na dudy? Všechny tyhle otázky se pokusil zodpovědět Angelus spolu s jednou elfkou a oblečenou - neoblečenou draeneikou, co se už dřív účastnila cesty za rumem. Výsledkem bylo toto:

Vzhledem k tomu, že se rozkřiklo, jak byl Blackhnát zazobaný (byť šlo o rum), se na výpravu vydalo osm statečných, kterým nevadilo, že se budou pravděpodobně koupat. Tedy, dokud nedošlo na plavecké úbory... ale to bychom předbíhali.
K molu v Theramore přirazila loď Štístko. "Loď ahoj a vítejte na palubě!" zahlaholil trpasličí kapitán a skutálel se ze schodů, neb byl napitý jak mořská houba. Přítomní vyslovili podiv nad tím, že loď dorazila bez nehody a začali se modlit, protože nikdo jiný kromě trpaslíka kormidlovat opravdu neuměl. Kupodivu si byl na houpavých vlnách jistější, jak na pevnině a hladce navedl loď až do mělkých vod v oblasti označené mapou. Tam dal rozkaz kroužit kolem skalisek, protože zakotvit z jistých důvodů nešlo. Holt ne každý rozkaz kapitána se má brát doslovně, kor když se týká vyhození kotvy.

Cesta na místo činu šla docela snadno, ale kam dál? Všude kolem moře... a dostat se do oblasti v oceánu, kde měly být pod vodou ve vysokých chuchvalcích chaluh zachyceny ztroskotané lodě, bylo suchou nohou nemožné. Po chvíli přemýšlení přišla odpověď z nejméně pravděpodobného místa. Opatrovník gryfů se na ostrůvku z nudy zabýval výzkumem murloků a nabídl celé společnosti, že jim zapůjčí obleky, které využívá pro výzkum oplátkou za zmonitorování murločí populace. Při pohledu na Saifora navlečeného do gumového obleku některé dámy vzdaly šanci zaplavat si s murloky bez šatů a rozhodly se zůstat na místě a vyčkat, co bude. Zbytek osazenstva se s různými poznámkami navlékl do přestrojení a hurá pod vodu do oblasti, kde rostly chaluhy. Naštěstí nebyla příliš vzdálena a ne příliš čistá magie ze Sinandiných rukou zajistila, že se nemohli utopit. Jediné, co vadilo, byla absence hovoru. Přestrojení hrdinové byli nuceni gestikulovat, což byl v některých chvílích pohled přímo pro bohy.

Po půlhodině strávené proplouváním lodních vraků, komíháním končetinami i "baterkami" a prapodivnými gesty, z nichž část byla naprosto nepochopitelná, zavadil pohled jednoho z lidí o dosti zpuchřelý pozůstatek plavidla, které držel pohromadě snad už jen krabí trus. Rozpadající se a prolezlé kusy dřeva naznačovaly, že loď je pod hladinou již pěknou řádku let. Vzhledem k dosavadnímu neúspěchu se do průzkumu pustili všichni "murloci" a výsledek na sebe nedal dlouho čekat. V podpalubí byla nalezena truhlice. Přesněji řečeno truhlice těžká jak prase - možná i jako dvě prasata - a nadto s neznámým obsahem. Nepomohly ani paklíče, kor když se jeden z nich zlámal zrovna jak na potvoru v zámku. Truhla lákala, ale jak ji dostat z vody? Zkoušelo se všechno možné: lana, spojená murločí síla i návrh na osedlání žraloka. Nakonec byl místo žraloka odchycen mořský koník a s pomocí lan i všech přítomných se truhlice pomalu sunula k pevnině, kde mohlo dojít k jejímu pohodlnému otevření.



Když byla truhla dovlečena na pláž, rozhodovalo se, jak s ní naložit. Zda ji otevřít kultivovaně, nebo ji prostě rozmazat na prvočinitele. Po stažení nepohodlných gumových obleků a zběžnám namazání několika míst do mapy se většina rozhodla pro ten méně kulturní způsob. Zámek truhly byl nejprve rozpálen (žel bohu i s okolím) a následně zmražen, aby popraskal, což se také stalo. Pak už stačilo jen jedno lupnutí Saiforovou zbraní a všichni přítomní nestačili valit oči. Z rozseknuté truhlice začalo doslova pršet zlato různého stáří, měn, zpracování... ale prostě: bylo to zlato. Po letmém odhadu a zběžném rozdělení si každý z výpravy odnášel velice solidní čtyřmístnou sumu, která bohatě postačí na několik týdnů po které může meč zahálet a ke slovu se dostane víno, ženy a zpěv.






(ooc: dík všem, co došli. Coby murločí banda jste byli k sežrání. )