S trpaslíkem o závod


Nedlouho po tom, co loď Štístko skončila svoji plavbu a přeživší posádka se rozkoukala po nové zemi, uzrál v hlavě trpaslíka Rognora nápad: prověřit, zda je nejlepším lovcem v okolí. O pořádání požádal věhlasného Nesingwaryho. Ten měl ale jiné plány a tak pořadatelství hodil na sestřenici strýce z druhého kolene od poručníka dcery jeho sestry... nebo tak nějak. Každopádně, plánovaná soutěž se uskutečnila a průběh byl jak jinak, než klasicky trpasličí. Prvním úkolem, který vytyčila trpaslice s proporcemi Věstonické Venuše, byla střelba na plamen. Jedině dokonalý zásah způsobil i na 30 kroků zhasnutí smolné louče. Trpaslice takový zásah sama předvedla, aby nebylo pochyb o důkladnosti připraveného testu. Pálil Rognor i další přihlášený - Hrothgar. Úspěšnější v prvním úkolu byl druhý jmenovaný, který ze tří pokusů sestřelil louč jednou i přes vysokou trávu kolem a bez toho, aby lezl na hřbet svého medvěda, jako Rognor. Druhou zkouškou byl běh - a to se zapotili jak medvědi, tak jejich pánové. Vzdálenost, kterou měli uběhnout, nebyla sice dlouhá, ale pod tíhou zbroje a zbraní se zdála být trojnásobná. Ohlédnutí po soupeři tentokrát stálo Hrothgara vítězství. Rognor napnul síly a doběhl o pár vteřin dříve.



Na dalším místě čekala trpaslíky zkouška vynalézavosti a obratnosti. Jak jim řekla pochechtávající se pořadatelka, žil byl v díře pod starým stromem tvor, zvaný Smraďoch. Úkolem bylo v co nejkratším časovém úseku dostat Smraďocha z nory živého. Trpaslíci se po sobě podívali a Rognor sebevědomě nakráčel ke stromu. Znalý života lišek a podobných tvorů, rozhodl se zvíře z nory dostat kouřem. Nalámal několik suchých větví a jak se rozhořely, přihodil na ohníček čerstvé listí. Čpavý dým se hrnul za obyvatelem díry a ozvalo se kýchání. Rognor už si byl jist vítězstvím, ale jeho práskaný chlupatý soupeř začal hrabat a v noře se "zabetonoval". Trpaslík protáhl obličej a několikrát hrábl do doupěte až kam dosáhl. Zatím blíže nezjištěné zvíře jej bolestivě raflo do palce a po okolí se začal šířit nehorázný zápach, který naznačoval, co že to mají oba soutěžící lovit. "Na smrad smradem!" prohlásil po chvíli Rognor a počal krmit svého medvěda svačinou, která podle jeho slov "strašně nadýmala a proto s ní Huga nikdy nekrmil." Po sežrání svačiny donutil medvěda, aby se poněkud proběhl a následně mu velice plasticky naznačoval, které že místo bude nejvhodnější k úlevě. Jenže medvěd nic. "Zas má zácpu," brumlal trpaslík a nestaraje se o medvěda, nastražil kousek svačiny na provázek a nahodil jej coby rybářskou nástrahu do nory. Po chvilce se ozvalo chrochtavé zamlaskání. Rognor škubl lankem...a pochopitelně bylo prázdné. "Já se na to vy...!" zahulákal a vrhl se do nory rukama, aby to úlisné zvíře vytáhl a rozcupoval. S čím ovšem nepočítal, byl jeho medvěd Hugo, který pamětliv rozkazu svého pána zrovna v ten okamžik zabrousil k noře, aby si ulevil. Trpaslík se začal, ne nepodoben žížale, zavrtávat do nory ke tchoři, protože před medvědím zadkem nebylo úniku. Tchoř, pochopitelně rozladěn vousatým tvorem, který se mu dral do pelechu, pozvedl ohon a... Puch, síra, humus - a rovnou do kníru! Běsný trpaslík, zavánějící nyní od tchoře i od medvědince, popadl Smraďocha za kůži a dral se s ním ven přes překážejícího medvěda.



"Mám," oznámil Rognor smějící se trpaslici a vyděšenému soupeři. "Můžu tu potvoru zaškrtit?" dodal a s nepokrytou nenávistí se díval na lasicovitou šelmičku, která na jeho vousu napáchala škodu na více než jednu krevní mstu. "Jen ho pusťte, práskanějšího tchoře nemáme," poznamenala pořadatelka. "Navíc, na čem by soutěžil váš soupeř, he?" "Ještě řekněte, že si tady toho mizeru vykrmujete?!" zahudroval zaplkaný Rognor. "Sec mazec, potvora!" S těmi slovy pustil tchoře a ten vypálil jako střela nazpět do nory. Hrothgar na to šel chytře. Taktéž vybalil trochu jídla a počal budovat cestičku od nory až k nejbližšímu keři, kde plánoval Smraďocha dopadnout. Jaké bylo jeho překvapení, když v keři cosi zachrastilo a po cestě se směrem k noře chrochtajíc a mlaskajíc vydal jiný tchoř. Konsternovaný trpaslík měl tedy soupeře dva. Rozhodl se pro přímý útok a nacpal přední část těla do jámy po Rognorovi. Oba tchoři si ovšem nedali nic líbit a několika přímými zásahy trpaslíkovi umožnili náhled na to, co obědval předevčírem. Nato se jeden z nich srdnatě zakousl do baňatého Hrothgarova nosu. Patrně to bolelo, neb potrefený z nory vyletěl jako namydlený blesk, ale tchoře nepustil. A tchoř jeho také ne. Trpaslice s úsměvem zapsala body a vyzvala oba zdachmané závodníky, aby se posunuli k předposlednímu úkolu: zápasu s Prďolou. Pod tímto náramným jménem se skrýval grizzly, pocházející odkudsi z hvozdů Northrendu. I když medvědy obou trpaslíků značně převyšoval vzrůstem, podle slov majitelky to byl "sotva odrostlej trouba". Hrothgar našel odvahu se medvědu postavit jako první.



Trpaslice důtklivě připomněla grizzlymu pravidlo "nesežrat a neškrábat", přičemž mu nasadila chrániče na tlapy. Poté jej potřepala za uchem a povídá: "Prďolo, vem si ho!" Hrothgar byl i přes silné protesty několika štulci zpacifikován jako zlobivé medvídě, čapnut za flígr a medvědem vymáchán do alabastrova v blízkém jezeře. Poloutopený trpaslík byl nucen souboj vzdát a ani medvěd nejevil jakoukoliv další potřebu Hrothgara koupat. "No, nevoněl jste mu," komentovala pokus o boj trpaslice a po zopakování pravidel poštvala pořádkumilovného medvěda na Rognora. Ten se vyhnul pokusu o umytí a jako klíště se chytil srsti na Prďolově hřbetě. V tomto případě pořadatelka uznala plichtu, neboť si medvěd podrbal záda (i s trpaslíkem) o strom a sraziv jej z hřbetu, odcházel. Poslední zkouška byla prostá a ve své prostotě i záludná. Jeden trpaslík měl přelhat druhého co se týče životních zkušeností a úlovků. I rozdělali trpaslíci oheň, zasedli k němu a začali hovořit o svých úspěšných cestách. Vymýšleli si a cigánili až se jim od hub prášilo. Dobře se bavili a nebýt východu slunce nad Nagrandem, snažili by se jeden druhého překonat ještě dnes. A jak že celý závod dopadl? Vzhledem k rovnosti bodů z prvních čtyřech disciplín a těžkému rozhodování v disciplíně páté, bylo pořadatelkou určeno, že vzhledem k absenci jiných ras, jsou trpasličí lovci prostě nejlepší. Výsledek byl bujaře oslaven a zapit pivem i medovinou. Rognor si mohl oddechnout. Nad trpasličího lovce na světě prostě není!




(ooc: díky za účast trpaslíkům, tenhle event neměl chybu a už dlouho jsem se takhle brutálně nenachechtala )