Půjčka za oplátku
Evergrove, den 14, úsvit, 6:00 AM


"Každý podá hlášení o svém zdravotním stavu a schopnosti cesty. Zajatá Sunchaser a bezvědomý Sunchaser budou do pevnosti dopraveni dodatečně, jakmile to umožní jeho zdravotní stav a naše vlastní bezpečí cestou," Aerin Windsong si překontrolovala chrániče zápěstí a pomalu nasadila přílbici.
"Jen zlámaná žebra, já to přežiji, kapitánko, ale co Avianna?" ozval se seržant Thanalos Dawnspear a postavil se do pozoru po tom, co přivedl Faelina.
"Stejné jako včera. Kouzlit mohu - a budu muset, jiného mága nemáte," Faelin Darksun zasalutoval zdravou rukou a zastavil se s nevolí vedle seržanta.
Catheryn ho zpod své helmy chvilku zaujatě sledovala, pak také zasalutovala, stejně jako Eyra.
"Obě vpořádku," hlásila seržantka Eyra a postavila se vedle Hawke, která se přidala k salute.

Mezi druidími domky se objevil kapitán Brightspear. Trochu napadal na jednu nohu a měl zbroj, co pro něj našli po nějakém štíhlejším draenejovi a vůbec mu neladila k botám, které mu sehnali druidé. Draenejské zbroje totiž bývají v setech bez bot (i po character boost).
I jeho páska přes oko byla pryč a odhalila tak druhou, žlutou a nezářicí duhovku.
"Pane," kapitánka se postavila do pozoru, "jste služebně starší, i když zraněn, přejete si převzít misi?"
"Chci nějaký meč," zabručel Falanthir a rozhlížel se kolem.
Aerin ho chvilku mlčky pozorovala, pak polkla.

Odkudsi z korun stromů se snesla sprostě nadávající wyverna. Její jezdec si vymotal větve a listí z dlouhých černých vlasů se slovy:
"Do týhle zatracený země bez vody jsem cestoval naposledy. Nejprv si mě ztratěj, pak si mě ani nenajdou. Rum tu neved-," Kieran Moonwolf se zarazil a trochu si oddechl, že opět našel tu družinu, která snad trefí do Shattrath, nebo si, na rozdíl od něj, pamatuje, kde tentokrát nechal koráb. Zařadil se i s wyvernou na nástup k ostatním a Aerin udržela tvář nehybnou.
"Dobře tedy, kde je Avianna, Dawnseeker?"

Hawke zvedla obočí a pohled k nedaleké pinii, odkud se ozývaly škrábavé zvuky a tiché vřeštění. Shora začaly pršet větvičky a jehličí, pak spadly dvě naštvané veverky. Po chvilce ze stromu sklouzla Avianna s očima podlitýma krví a čímsi, co si cpala do kapes s výrazem "můj milášek".
"Veverka, totiž Avianna Dawnseeker, se hlásí zpět do služby, kapitánko," zasalutovala.
Aerin pomalu zavřela oči.

"Hawke, hlášení z průzkumu."
"Tábor kultu se sestává z elfí osoby nejspíše ženského pohlaví, která vede zhruba tucet elfů a lidí v temných kápích, jsou tam i nějací scryerští zajatci v klecích a několik mrtvých těl.
Provádí rituál na ostrůvku obklopeném lávou a divnou mlhou. Pokud mají nějaké hlídky nebo obrany, budou magické. Žádné hradby a žádní zvědi.
A... ta osoba, co je vede, nápadně připomíná elfa, se kterým jsme měli problém u Fairbreeze, Elideie Shadowblade."
Aerin kývla.
"Na wyverny. Prioritou je překvapit je ze vzduchu, zachránit zajatce, zabránit kouzlení. Nemusíte je šetřit, jsou to uctívači démonů."













Nemekire si jejich příchodu všimla záhy... tři z nich se pokusili upoutat její pozornost, zatímco jiní se jim dostali do zad a bojovali se strážci a akolyty držícími oběti pro další rituál, další na ni útočili z wyvern.
Láva a prokletá mlha kolem jí dávaly výhodu a obranu před jejich zbraněmi - jim před její magií ne.
"Konečně bude zábava, Reede!" zasmála se na svého společníka, ale nevěnovala mu jediný pohled. Neodpověděl, možná už ho dostali.

Vyvolala kolem sebe gestem štít ze stínů, ale než se stačil docela uzavřít, ucítila náraz do prsou, který jí vyrazil dech. Následovala bolest.
Náladu jí to nezkazilo, i když padla na kolena, sáhla do krve řinoucí se jí z hrudníku a nakreslila jí před sebe mezi ohnivé runy další, o dost temnější.
Vyvolaný avatar stínu byl jeden z jejích nejpovedenějších, musela pochválit sama sebe, než vydechla naposledy.





"Co teď?" optala se Avianna, oči navrch hlavy.
"Pohřbíme padlé scryery a ty lidské zajatce. Ćernokněžníky se zabývat nebudu," pronesl kapitán Brightspear tvrdě.
Kapitánka Aerin si stejně jako Eyra stáhla tabard a plášť... a dala se do práce. Vykopat hroby ve vyprahlé pustině bylo snadnější, než se zdálo, jakkoli to byl lidský způsob, alespoň tohle pro ty, kteří jim byli původně vysláni na pomoc, udělat museli.
"Tenhle není úplně mrtvý," poznamenal Falanthir, který pomáhal uložit těla, pak jednomu z lidských mužů překotroloval životní funkce.
Člověk, roztřesený strachy, přestal hrát mrtvého a nechal si od nich pomoci na nohy.
Představil se jako Reed Ratspine, poslední ze zajatců kultu určených k obětování... a pomohl jim s kopáním hrobů pro své méně šťastné spolu-zajatce.