Stopy Stínů V a Princezna Zandalari






Aerin Windsong si poupravila přes rameno řemen luku a došla k zevlující skupince u arény. Zastavila se za zády Catheryn. Avianna i Lyanor jí zasalutovali... Cath to kvitovala potěšeně, než jí došlo, že jí za zády někdo stojí - odkašlala si, otočila se a napodobila vojenský pozdrav.
Aerin je pozdravila stroze zpět a kývla, zatímco si upravovala přezky na rukavici:
"Seržant Dawnspear ještě nevstal?"
"Neviděli jsme ho, madam," odvětil Lyanor a Aerin se otočila, až bílý plášť Elrendaru zavlál.
"Seržant Dawnspear, nástup!" vykřikla tím nejprotivnějším hlasem a vykročila ke skupince gobliní ochranky, které následně ukazovala zhruba výšku a šířku (patrně ramen) hledané osoby. Gestikulaci a tichý hovor zakončila naznačením copánku na levé straně hlavy.
Mezitím se od zahrádky před krčmou objevil velký stín se zrzavými vlasy, vrávoravě se blížil a táhl z něj alkohol na sto honů. Zastavil se u skupinky a usmál se jako sluníčko s dotazem, kdo to tu tak křičí. Krknul si a Lyanor před sebe v obranném gestu zvedl luk a zvolal:
"Kapitánko?!"

Aerin Windsong se v okamžiku ocitla za vrávorajícím seržantem a dloubla do jeho kolen zezadu špičkou boty - její útok ustál a ani nezakolísal, takže zvedla jedno obočí, pak ho popadla beze slova za cop, otočila k sobě a táhla pryč.
"Nenenene! Nejste můj typ!" křičel seržant a chabě se bránil. "Já nechci!"
"Před posádkou. Ve službě," cedila skrze zuby a táhla ho pískem dál.
"Povídala jste... dodržovat pitný režim!" držel se za copánek a snažil se jí ho vykroutit.
Lyanor si při pohledu za dvojicí přetřel dolní část obličeje ve snaze zakrýt úsměv a Avianna se nepokrytě dala do smíchu, hned po ní i Catheryn.
Od mola u východní brány se ozvalo něco jako:
"Ne, NECHCI!" následované hlasitým šplouchnutím.
"Sežeňte jízdní zvířata, co vydrží to horko!" zazněl kapitánčin hlas nesmlouvavě přes hradby a oni se dali do pohybu, jako by nad nimi práskla bičem.
Klekla si na kraj mola a dívala se na něj, jak se v plné polní a se zbraní v ruce snaží šlapat vodu. I když musela ocenit, že tak jako Eyra vyměnil svou zbroj za něco praktičtějšího do pouště.
"Vážně nejste můj typ," vyplivl slanou vodu a zašklebil se na ni.
"Dobrý pokus. Polít se alkoholem a simulovat opilost ve snaze nezúčastnit se mise a dělat cokoli jiného, že? Máte pět minut na to, abyste si sbalil fidlátka a dostavil se k jízdním zvířatům. Pokud tam nebudete, zastřelím vás za dezerci."

O pár okamžiků později přišla s trochu zacákanými botami k družině a suše oznámila:
"Seržantovi se udělalo nevolno, za chvilku je zde," připevnila bagáž k sedlu pronajatého vlka. Vyhoupli se do sedel a čekali, otočení směrem do pouště a zády k městu, vlci měli zježenou srst a tiše vrčeli, jako by cítili ve vzduchu krev. Kapitánka si nechala na kolenou položený luk a vytáhla z toulce jeden šíp.
"Seržante?" řekla kapitánka náhle, aniž by se otočila.
"Ano?" odvětil příchozí čvachtající elf naschvál romanticky a ona se pousmála a pověsila luk zpět přes rameno a uklidila šíp.
"Do sedla. Vypnout ptáka, zapnout mozek. Pokud to nepochopíte, čeká vás ještě před branami Zul'Farak výprask přede všemi," pomalu otočila vlka k němu a zvíře zavětřilo a očenichalo ho. Seržant ze všeho nejvíce připomínal vodníka nebo jeho půvabnou ženu. Z tabardu i vlasů mu crčela slaná voda.
"Dáte mi ho sama?" mrknul na ni jako lev salónů.
"Samozřejmě že takovou čest přenechám Lyanorovi," zašklebila se na oplátku a Lyanor mu s úsměvem zamával a zahýbal svými obratnými prstíky. Thanalos trochu zezelenal v obličeji, cukl sebou, mrkl a pak mlčky vylezl do sedla.
"Dítě dnes nedostalo lízátko, uvidíme, jak dlouho se vydrží vztekat a dupat," pronesla kapitánka a ukázala na severozápad. "Jedeme!"

Smečka vlků s elfy v sedlech vyrazila do pouště, až se za nimi zvedl písek a prach. Na dohled trolího města zastavili a uvázali vlky ve stínu a úkrytu skal, napojili je a vzali si jen to nejnutnější. Tiše se blížili k bráně, seržant velice nasupeně, seržantka Eyra lehce a tiše jako vítr, co nepohne zrnkem písku.

Lyanor a Catheryn dál vedli planou debatu o tom, zda by se při mlácení seržanta rekrut podělil o tu čest, jak řekla Catheryn, "když je seržant takový kus chlapa".
Seržant k tomu jen poznamenal, že tmavovlásky nejsou jeho typ a že to Catheryn již opakovat nebude, což ji rozpálilo téměř doběla, navrhla, aby se k případnému výprasku přidala i Avianna, což hraničářka striktně odmítla. Lyanor pak prohlásil, že takový pravý chlap pozná, že ho fackují, až když ho bijí židlemi, a Catheryn navrhla, aby tedy do trestu zapojili i své jízdní vlky.

Eyra kývla na kapitánku a zmizela napřed v ruinách, kapitánka v tu chvíli zvedla ruku a zastavila všechny za sebou. Když se otočila, netvářila se pobaveně.
"Pokud se hodláte hádat jako goblini na trhu, dopadnete stejně jako ten trh ve chvíli, kdy narazíte na nepřítele. Jako trosky. Měli byste vědět, že vaše tlachání na nás upozornilo jejich stínové lovce.
Debaty o trestu nechte laskavě na mně i proto, že si prozatím dovoluji tvrdit, že je seržant trestem spíš sám pro sebe. Mimo jeho chyby byla jeho pomoc v Azshaře na výbornou a za celou cestu sem se on, Eyra a Avianna jako jediní chovali jako vojáci a ne jako slepice. Až přijde doba trestů, poznáte to dobře sami, věřte mi," velice vážně všem pohlédla do tváře.

Catheryn ohrnula nosík a Thanalos si kousek stranou odfrknul smíchy, pak si připnul meč na záda.
Aerin se otočila i k němu se zúženýma očima:
"Vaše hry mne nebaví, Zlomený meči, viděla jsem jich dost, dokud jsme byli v pevnosti. Také jsem slyšela, že jste dal nějaké sliby. Patrně už tedy nic neváží? Protože, pokud si to přejete, mohu si tabard vzít hned teď a tady a nechat vás s hanbou jít, kam vás srdce táhne. Mnoho elfů v pevnosti věří, že na to nemáte. Mnoho z nich se vsadilo, že nevydržíte. Jen jděte, vyhrajete mi spoustu zlata, když selžete!"
"Já-," napětím zrudl ve tváři a čelil jejímu pohledu.
"Vy. Byste měl vědět, že si upřímnosti cením více, než her. Pokud byl za starostí o farstridera osobní zájem, měl jste to čestně přiznat a ušetřit nás téhle scény a jiných potíží. Protože i pro takové věci se dá... najít pochopení," podvědomě sáhla na červený kámen na svém krku, pak se prudce otočila k ženě v plátové zbroji:
"A vy. Catheryn. Od hodnocení zde rozhodně nejste a upřímně řečeno je mi váš názor cenný asi jako lejno u velbloudí řiti."
"Já jen nechápu, jak se někdo takový mohl stát seržantem!" rozhodila elfka rukama. Po dnech cestování společně a skupinové ponorkové nemoci byla její ach-tak-milá společenská maska nenávratně v trapu.
Aerin se hořce zasmála:
"Zpochybňovat velitele uprostřed mise umí každý. Vést ji? Jen stěží či nikoliv."
Pomalu se otočila k rekrutům:
"Jen vám všem připomínám, že dokud dýchám, budete spolupracovat. Jestli ne, nepřejte si mne po misi. Pokud se na někoho chcete hněvat, hněvejte se na mne. Bude vám to - víte k čemu - platné."
"Jestli je to rozkaz?" optal se seržant a vložil do úst nějakou bylinu, kterou pomalu žvýkal a pozoroval Catheryn s provokativním výrazem.
"Ano, to je rozkaz. Pokud padnu, velení má služebně starší seržantka Ryzal. Konec diskuse na toto téma."
"Rozkaz, kapitánko," zaznělo od zbytku družiny a Catheryn na Thanala udělala nenápadné sprosté gesto.


Ze skály k nim seskočila seržantka Eyra a Aerin se zaměřila i na ni:
"Seržantko, vím, že vy a Ken'jun jste si byly blízké, pokud to jen trochu půjde, zkuste ji oslovit. Pokud dojde na boj, zkuste ji omráčit.
Dříve, než ji budu muset zabít."
Eyra polkla a kývla, pak dodala:
"Stráže u brány jsou mrtvé. A je tam Ogatix a... Moonwolf."
Aerin nevěřícně zakroutila hlavou, pak ostatním ukázala k bráně a sama vykročila napřed:
"Kdo nemusí do první linie, drží se ve stínech... pozor na totemy, jedovaté žáby a brouky. A teď už pohněte zadky, slečny!"


ZUL'FARRAK



Přistáli v Gadgetzan uprostřed noci, za sebou míle cesty z Thunderbluff, kam je přenesl portál, za který zaplatili v Orgrimmaru. Unavení padli na pryčny, postele a houpací sítě místní krčmy... jen seržant zůstal trčet venku a kecal s gobliny, varován kapitánkou, že jestli ráno nebude schopen služby, pochutnají si na něm mrchožrouti.

Svítalo... nedospaní se pomalu scházeli u místní arény... Eyra neobvykle v lehké zbroji bez masky, Lyanor a Avianna v obvyklé zbroji, ale ještě stále na tom byli lépe než Catheryn, která si na cestu pouští nechala své pláty. Už v ranním světle bylo jasné, že bude cestou dost trpět. A potit se. A zadírat si písek... právě tam, ano.

Chvilku zpovídali Aviannu a Eyru, kdo že to vlastně je ona Ken'jun, a jaký je její příběh, Catheryn při tom vyjádřila přesvědčení, že trolí magie funguje jen tehdy, kdy na ni věří cíl. Jako voodoo panenky, například. Avianna měla jiný názor, ale než se stačily pohádat, objevila se u nich kapitánka Windsong v mrzuté náladě a ptala se po seržantovi Dawnspear.
Po rozpačitém začátku dne nakonec dosáhli bran Zul'Farrak a ke svému překvapení u nich nalezli "posily" z pevnosti: Ogatixe a piráta Moonwolfa.

Na pokraji města potkali hlídky a lovce, tak, jak čekali. Zažili svůj díl boje, ale postup byl až podivně snadný. Čím blíže velkému zikkuratu byli, tím prázdnější to kolem bylo.

Na prostranství před hlavním chrámem města pak dostali svou odpověď: jako by se všichni trolové sešli tam, opilí, zdrogovaní, v tranzu. Tančili, jako by to mělo být to poslední v jejich životě, na čem záleží.






Procházející družiny elfů si nevšímali, a tak se dostali po schodech nahoru až na vrcholek zikkuratu.
Bylo jasné, že párty je v plném proudu, ale hlavní hvězda dosud nedorazila.
Vysoká kněžka u oltáře nahoře vypadala, že zdaleka není tak mimo, jako zbytek obyvatel města. Pokusila je zastavit prve vyhrožováním, pak vyvoláním obrazů sseratus, hakkara a dalších loa, včetně jejich potomků.
Zapálila jim samotný kámen pod nohama a nechala na ně z oblohy padat oheň - s velkou bolestí a téměř ztrátou Ogatixe ji dokázali zastavit.
Goblin se jen příliš zahleděl na krásu ovládání elementu ohně po trolím způsobu a zapomněl vystoupit z tavícího se kamene. Pravděpodobně ho ale zachránila jeho impregnace magickými barvami či kaja-colou.

Těm, co neměli na hlavách helmy, začaly hořet vlasy, což rozlítilo hlavně Aviannu. Lyanorova už tak krátká kštice mu starosti nedělala a Moonwolf si prostě rozcuchal culík jinak, takže byl rozdíl k nepoznání.






Díky Ogatixovi pak v zadní části chrámu na vrchu zikkuratu nalezli pověstný buben, o kterém jim vyprávěl Ceroth zábavnou historku, a který patrně trolové nyní uctívali.
Při představě Zpívajícího oblaku Mapiata a tehdejší cizinky Eynor Astrae ukrytých v bubnu, kterak je Ken'jun pašovala přes celý Zul'Farrak, se někteří i přes vážnost situace dusili smíchy. Nebo to bylo vedrem a všudypřítomným pískem.

Ogatixe napadlo buben kouzlem zmenšit a okamžitě ho poslat portálem do pevnosti... spokojeni s tím, že uspěli, otočili se k odchodu, jenže něco bylo jinak.
Hudba a bubnování dole utichly. Sem nahoru k oltáři nemohli tančící trolové vidět, navíc tělo kněžky odstranili z dohledu.
Podívali se jeden na druhého a vykročili zpět ke schodišti.
Trolové už netančili, krví podlitýma očima zírali nahoru na ně a mlčeli, v rukou kmenové zbraně.
Možná poznali, že zmizel magický buben, možná zaslechli výkřik kněžky... bylo na čase vybírat únikovou cestu, jenže ta vedla právě prostorem plným krvežíznivých trolů.
Navíc nahoře na zikkuratu zmizel Moonwolf a nemohli se ho dovolat.

Vtom se zástup rozestoupil a vzniklou uličkou prošla vysoká vychrtlá trolka v masce, kterou někteří poznali: Ken'jun!
Ona ovšem... nepoznávala je.

Sled událostí u zikkuratu byl rychlý, využili nastalého zmatku a zkusili prchnout, konečně našli i Moonwolfa, který se k nim přidal a prchal s náručí plnou chřestících zlatých nádob, šperků a klenotů, které za sebou trousil cestou a Abuu se je snažil posbírat.
Cesta ven byla ovšem mnohem krušnější, než ta, která je přivedla dovnitř, princeznin útěk kryli elitní zandalarští kněží a bojovníci, kteří je stáli poslední zbytky sil.

Nakonec i Moonwolf odhodil zlato a chopil se luku...
...ale dostali se ven zdraví a živí a ogatix minimálně ve dvou celých zrcadlových kopiích.




Přeskupili se v Gadgetzanu, odkud se seržant a Moonwolf vydali na wyvernách pomoci Hawke na hyjal, aniž by si oddechli. Ostatní členové družiny uvítali spánek, koupel v moři a dobré jídlo.




Po návratu do pevnosti se v ní sešli nejen s uzdravenou a doslova zářící Hawke... ale i s někým, koho pokládali za mrtvého. To je ale příběh na jindy.


Pobízela své nohsledy. Možná i oni cítili její vztek. Žhnul a spaloval ji. Přece tu nemohli být předem. Nemohli! Byla první, kdo doběhl k pyramidě – ale buben byl pryč. Pohlédla vzhůru na skupinku Elrendarských, pozvedla ruku, aby trolům všude kolem dala povel je zničit.
"Ken'jun!" vykřikla Eyra a strhla z tváře šátek, zoufale ji sledovala.
"Měli byste utéci, než se začne prolévat krev," doporučila jim tiše, "co začalo, není možné zastavit... těžko zastavíte tunový kámen valící se z kopce a princezna musí poslouchat svého otce. Krále."
"Rozkazy, kapitánko?" optala se Catheryn s nesouhlasným pohledem upřeným na trolku, v ruce zbraň.
"Ale to není ona, bývala jiná! Dosáhli toho pomocí drog, něco na ní zkouší, nevidíte to?" bránila trolku zoufale seržantka Eyra.
"Ano, zkouší, zda dokážu být tím, čím jsem se narodila," Ken'jun stále držela ruku pozdviženou.
"Je to zlá trolka, zradila vás, smiřte se s tím. Měli bychom ji zabít," pronesla polohlasem Catheryn a mračila se dál. Lyanor také vypadal, že čeká jen na povel ke střelbě.
"Nechte ji domluvit," řekla kapitánka tvrdě, "Ceroth se tě ujal jako vlastní dcery, jako mnoha z nás! Tohle je tvůj vděk?!"
"Pamatuji si jen úsměv a slunce... vše odvane čas a zůstávají jen ti nejsilnější," její ruka klesla, a pak vytáhla ze záňadří maličkou panenku se zlatými vlásky. Chvilku vypadala, jako by ji chtěla roztrhat na kousky.
"Opakuji, že není taková, jakou jste ji znali," sykla Catheryn, "tak přeci voodoo panenky..."
"Nikdo z vás mne nezná a nic o mně neví. Sudbu nelze zrušit, tak proč mi lhal?" zadívala se na loutku, a pak ji něžně položila na schody zikkuratu.





"Ken'jun, jsi kamarádka!" vykřikla Eyra a selhal jí hlas.
"Ta věc... má být lord?" ujistila se Avianna vyděšeně a Aerin čekala, jak slíbila.
"Měla jsem to udělat už dávno – vyřešit všechny problémy. Jednou a provždy. Takže i vy slepě posloucháte jeho příkazy, možná prohlédnete, až zjistíte, že vám lhal. Tak jako mně!“ sevřela pěsti a v očích ji zaplálo.
„Přišla jsem pozdě, selhlala jsem v tomto úkolu, ale má pouť nekončí! Naplním osud!" zvolala, pak mávla rukou, otočila se a zmizela v nechápajícím davu, který chvíli váhavě přešlapoval na místě.
"To je naše chvíle. Mizíme," přikázala Aerin a rozeběhla se ze schodů zdánlivě za trolkou.
"Chyťte ji!" volala Avianna a trolové se zmateně rozhlíželi.
"Měli jsme ji zabít, říkala jsem to," vrčela Catheryn těžce dusající ve svých plátech.
"Zabít? A mít na krku celé město?!" odsekl seržant naštvaně. Vypadal, jako by na podobné situace byl zatraceně zvyklý: úprk před rozzuřeným davem.
Moonwolf si nadhodil zlatý pohlad a pověsil si kolem krku řetěz z miniaturních zlatých masek... přidal do svého kroku ve stylu Peggy Bundové.
Pak vypukl chaos.


credits:
spawny, morfy, záporáci v průběhu celého eventu: RpGM Eranon, děkujeme!
příběhová linka Eloyn, stopy po kultu a kult samotný i kultovní záporáci: Avelion
jednotlivé mikrozápletky a potíže: Eynor, Ceroth, Thanalos
autoři textů (povětšinou uvedených v kurzívě): Eli/Altash, Eynor, Ceroth, Avelion
RP linie se zúčastnili: Avelion (Avianna, Elidei, Lia Firestorm), Lyanor, Taharis, Eliendir, Thanalos, Catheryn, Engiee/Eyra, Viktorie/Moonwolf, Orkelt/Ogatix/Rokentrol, Eynor/Aerin/Hawke, Ceroth/Valendis/Walan/Ithereal

Alba z jednotlivých částí eventů:
Ghostlands
Desolace
Feralas
Felwood
Azshara
Tanaris