Nalezeným medailonkem za dobrodružstvím

Den se proměnil v noc a slunce se již skrylo za horami. Nad Arathijskou vysočinou nebe potemnělo a nad Stromgardem byl klid. Hrozící invaze nemrtvých se očekávala každým dnem, každým okamžikem. Nebyl den, aby o sobě nedali Opuštění vědět. Tentokrát však ne. Do městské brány vešel někdo úplně jiný. Drobná slečna. Zamířila si to k několika lidem. Procházela kolem hradeb, když kousek od brány u rozvalin, které opravovali lidé stormwindští i alteračtí pospolu, nalezla medailonek. Byl z velmi vzácného bílého zlata a jak se leskl, tak upoutal její pozornost. O celou věc se začal zajímat jeden trpaslík, rytíř smrti a bojovník v plátovém brnění. Redknife, Sarilen a Angelus. Redknife se jak prozkoumat medailonek. Dal se vyčíst text
„Kamenní strážci v kruhu stojí,
v bouři kolem neobstojí.“

Rozletěli se po krajině, ale nic zvláštního neobjevili. Vrátili se tedy do pevnosti. Sarilen a Angelus se vydali s dívkou najít místo nálezu a prozkoumat jej. Angelus jen zběžně prohledal zdejší křoví. V noci však bylo vidět dost špatně. Sarilen překulil i několik kamenů a jeho bystřejší zrak rytíře smrti byl o trochu úspěšnější, když si všiml řetízku ze stejného materiálu jako medailonek.



Následujícího večera se opět lidé i trpaslík sešli, aby zjistili, co ukrývá medailonek a řetízek. Sarilen je ve Stromgardu spojil. Vlna energie jím projela a propojený celek začal žít vlastní silou. Bylo to velmi neobvyklé. Zamířili tedy do kostelíku, zda tam nenajdou nějakou kněžku. Další lidé se přidali a kupříkladu Reag byl připraven se svou zbraní, kdyby se něco zvrtlo. Kněžka společně s rytířem smrti prozkoumala síly, které medailonek objímaly. Byly to nitky Světla propletené nitkami Temnoty. Jako by to nesmělo padnou do nesprávných rukou. Do rukou ovládající jen jednu sílu. S vypětím je postupně rozmotávali, až se jejich myslí rozezněl šum hlasu. Šeptal a šeptal, až se slova začala vyjevovat:

„Jen temnota vyjeví,
co ve dne bylo skryto.
Každý vlasy naježí,
kde půda bývá bita.
Tam nalezneš další,
co byla v kámen vryta.“

Nikoho nenechalo na pochybách, že se jedná o místo. Ale jaké? A další lidé se přidali k hledání a pátrání. Paladin Aldaren s Redknifem zvažovali všelijaké možnosti. Veralyn přispěla také svou troškou do mlýna a pak se vydala na hradby, aby byl Stromgarde připravený, pokud by se něco dělo ze stran jakéhokoliv ohrožení. Redknife s Aldarenem a onou dívkou se vydali do Hořících plání, kde bylo podezřelé místo. Avšak nesplňovalo všechny body textu a ještě je tam napadli černí draci. Jeden dokonce shodil Redknifa z gryfa a ten jentaktak dopadl na létající koberec slečny, což mu zachránilo život. Aldaren měl větší štěstí a po prohlédnutí oltáře uletěl s ostatními. Nikde nic. Vrátili se tedy do Stromgardu.

Znovu tedy projít text. Znovu zapojit mozkové buňky. Několik kruhů bylo s elementály přímo v Arathi. Vzdušní elementálové nedaleko. Bouře. Déšť s blesky bubnující do země. Noc. Vše se splňovalo. Vyrazili tedy tam. Elementálové nebyli vlídně naklonění, ale po ukázání medailonu je v pustili do kruhu z kamenů. Dobrodruzi jej vložili do otvoru v kameni, který byl přímo u středu. Zvuky, které se kolem nich rozlehly, nenechaly nikoho na pochybách, že našli, co hledali. Před nimi se zhmotnilo cosi. Snad duch, snad entita? Mluvil o nepřátelích, společných nepřátelích, o tom, že je cestovatel. Cosi o hrobu. Cosi o času. Pak se rozplynul a po něm zůstalo na zemi několik prstenů. Po prohlédnutí shledali, že jsou to ochranné amulety. Redknife s Aldarenem si je prohlédli a nasadili. Zbytek byl posbírán pro každého, kdo se události v průběhu dění zúčastnil s tím, že jim budou rozdány následně.





Bylo na čase se vrátit. Toho večera však ještě neměl být klid. Ještě ne. Už cestou se dělo něco divného a v pevnosti ještě divnějšího. Začali se objevovat draci. Nepřátelé času. Nekonečná (Infnite) letka. Ale jak se objevovali, tak hned zase mizeli. Ještě hrůznější byly obrazy minulosti, které všichni mohli vidět. Muž žádající o pomoc Stratholmu, boj o Stromgarde, jeho zabrání a podobně. Že by se někdo chystal napadnout toky času a upravit výsledek další velké bitvy, která se měla odehrát již brzy? Angelus, kterému byl zatím předán prsten, a Volcanos se už v tu chvíli chopili iniciativy a začalo velké prohledávání pevnosti, aby byli draci nalezeni. Vzburcována byla celá pevnost. Zjevení je dovedla až do hradu, kde se ve velkém sále po rozmístění run Volcanosem zjevil kromě menších dráčků zjevně jejich vůdce. Ochránil se temným štítem před našimi hrdiny, ale ti, jež měli nasazené amulety, mohli projít skrz. I když s námahou. Drak to nečekal a pod mocnými údery Angela s pomocí Redknifa a Aldarena padl.



Rozhostilo se ticho. Stromgarde a jeho obyvatelé byli prozatím v bezpečí. Prozatím. Velká bitva se blíží.

Obrázky jsou ilustrační.

Velké poděkování GM Anttiovi, který pomohl s realizací, nepřáteli a efekty.
Dále děkuji všem zúčastněným za moc pěkné RP.
Zúčastnili se: Aldaren, Angelus, Kristiela, Reag, Redknife, Sarilen, Volcanos. (a Veralyn)
(pokud jsem na někoho zapomněla, ozvěte se)