Před chrámem Měsíce zrovna postávala skupinka elfů, když se k nim přiřítila jedna ze strážkyň se zprávou v ruce. Zastavila se a rozhlédla po přítomných: "Nesu zprávu z vesnice Starfall." V tom k ní přistoupila Trywa a zprávu s úsměvem převzala: "Děkujeme ti sestro, můžeš si jít odpočinout." Velitelka strážkyň si přečetla zprávu a zachmuřila se. Delarfalah Illinar Moonlightfall se na Trywu podíval tázavým pohledem. "Ve vesnici Starfall mají potíže. Podle všeho je tamní brloh doslova zaplaven brouky a goblini na ně chtějí ještě ke všemu použít jakési chemikálie." zodpověděla elfka dotaz visící ve vzduchu a pískla na svého čtyřnohého přítele, který se pak potichu vytratil. Celému rozhovoru naslouchala i elfka Sylriellea, která se bez delších rozpaků rozhodla přidat. Z větví sletěla i bouřná vrána a proměnila se v jednu z ochránkyň Hyjalu -Aeloinu. Také se rozhodla přidat. Když už se celá družina rozhodla vydat k Rut'theran, ozvala se za nimi kněžka Idresia, že se též přidá. Všichni tedy šli. Prošli průchodem do vesnice Rut'theran, kde si jich všiml druid Turdus. Po krátké debatě se rozhodl, že bude nejlepší, když pomůže také. Každý naskočil na hipogryfa, kterých byl v přístavu dostatek, a jako jeden letěli k cíli v zasněžených horách.



Drápy hipogryfů dopadly do bílého prašanu. Elfové neotáleli a vydali se k hlavní budově. Tam čekal tamní vedoucí, nebo to tak aspoň vypadalo, protože stál uprostřed. Vrchní velitelka Windlight ihned spustila o zprávě, zamoření a tak všem. Ostatní si mezitím prohlíželi, jak krásná může zima být, přičemž ale stále bystře naslouchali rozhovoru. "Nedávno se nám v druidském brlohu dole usídlili brouci, jsou jich spousty a my jsme tu jen čtyři. Jen těžko jsme je vůbec udrželi dole, a tak jsme si najali goblinské pomocníky, z kterých se vyklubali odborníci na ničení hmyzu." Elf koukal na celou skupinu provinilým výrazem a bylo jasné, že nynější situace se mu nelíbila stejně jako jim. Poté, co byl elf poučen, že s gobliny je neradno si zahrávat, a je lepší poslat zprávu ihned, se družina vydala k brlohu. Druidka Aeloina se zarazila a poté řekla ostatním: "Počkám zde a ujistím se, že ven neproklouzne ani myška." Ostatní neměli námitky a pomalu jeden po druhém vstoupili do prastarého druidího brlohu. U stropu se houpala jedna z klasických lamp nočních elfů a okolí bylo cítit zemí. Skupina odvážlivců pomalu sestupovala točitou cestou dolů, čím byli hlouběji, tím slaběji k nim doléhalo hučení ledového vichru nad nimi.



Podzemní ticho prořízl goblinský výkřik: "Tumáš dynamit!" Elfové přidali na kroku. Viděli goblina, ke kterému se právě blížil velký nafialovělý pavouk. Zelený mužík v brýlích se ničeho nebál a zapálil cancour u výbušného párku. "Ne!" ozvalo se z elfí strany. A to bylo asi tak vše, co stihli říci než byl ubohý pavouk rozmetán. Jeskyně se otřásla a ze stropu se lehce zaprášilo. "Tohle nemůžete." přiskočil k němu druid. "Jak nemůžu? Najali si mě, tak to tu vyčistím." Rozhovor s goblinem neprobíhal zrovna nejlépe, ale poté, co byl ujištěn, že zaplaceno dostane, to bylo lepší. "A nezapomeňte dole na moje příbuzný, tam nějak uvízli asi. Vám dám 6 hodin a pak to celý vyplynuju!". Syllriella koukla na goblina a poté oznámila skupině, že by ho mohla zmrazit. Po překvapivě dlouhé chvilce váhání se ale všichni rozhodli, že do šesti hodin úkol v klidu zvládnou. Nechali goblina za sebou a vydali se hlouběji mezi pavouky, brouky, hmyzáky a kdo ví co ještě. Brloh byl opravdu zamořen. Převážně pavouci byli doslova za každým zákrutem. Každý s nimi bojoval svým způsobem. Trywa dávala přednost sestřelování pavouků za pomoci svého luku, nejlépe ještě u stropu. Syllriella se nebála používat kouzla ledu i ohně, aby osminožce zahnala zpět, odkud přišli. Druidi se snažili využívat své hole, ale došlo na chvíle, kdy byla pomoc přírodních sil vítána. Idresia, jakožto kněžka Elune, osvítila a usnadnila cestu svým spolubojovníkům. A tak se všichni bez úhony dostali k první goblince, kterou posléze poslali nahoru ke goblinovi. Chodby se větvily a někdo si mohl podzemní komplex splést s labyrintem. Možná se tak i stalo, když se na malou chvilku skupina rozdělila. Každý z druidů šel jinam, ale každý z nich našel to samé - hýbající se kokon z lepkavého vlákna o velikosti lidského dítěte. Po opravdu dlouhém a snaživém otevření kokonu vyskočilo na svět kotě sněžného šavlozubého pantera (tzv. frostsaber), a to jak u Turduse, tak u Illinara. Obě poloviny se znovu sešly zrovna ve chvíli, kdy se Turdus snažil promluvit k duchům tohoto prastarého místa. Celé podzemí sebou lehce zatřáslo. Před elfy se zjevila elfská duše a pověděla jim, že kataklyzmatické události otřásly zemí a vytvořily tak příležitost pro průchod stvořením z hlubokého podzemí. Duše se po svém monologu zase vytratila, a družina tak zůstala u původního plánu odstranit to, co sem nepatří.



Po dlouhém a únavném boji s pavouky a červy se vše zdálo poměrně klidné, avšak při procházení nejspodnějšího patra byla objevena jakási anomálie. Průchod. Zářil a vedl hlouběji do země. Nikdo se neodvážil do něj vstoupit a společně se ho rozhodli zavřít, když v tom z něj vylezl podivný červ tvořený krystaly a minerály. Po chvilce v brlohu se nestihl ani rozkoukat a pištící zalezl zpátky do průchodu. Mezitím delarfalah prosil přírodu a hlavně mohutné stromy o jejich kořeny, které zasahovaly až do hloubky brlohu, aby mu pomohly uzavřít průchod. Ze zářící jámy mezitím vylezli menší pavoučci, také stvoření z nerostů, minerálů a kamení. Vylezlo jich asi pět, než se podařilo průchod ucpat, nicméně na nikoho neútočili. Jen zmateně pobíhali po místnůstce a pištěli. Konečně se usměrňovaným silám přírody podařilo ucpat díru do neznámého světa a nebezpečí tak bylo zažehnáno. Pro kamenné pavouky to však byl konec, neboť po chvilce začali slábnout až skonali. Smutná to událost. Cestou zpátky však byla nálada mnohem lepší, jelikož už bylo po úloze a většina vetřelců byla zneškodněna. Zrovna, když přecházeli most, ozvalo se z visutého balkónu vedle nich: "Pojďte zmetci, všechny vás sejmu!" Další goblinka tam zrovna vyhrožovala bandě pavouků. Nasadila si masku a její přístroj na ně vyplivl zelenou toxickou mlhu. Kaldorei se za ní rozeběhli. Naštěstí se jim podařilo ženštinu zastavit před dalším plivnutím jedu a odvedli ji do bezpečí. Na začátku komplexu stále čekal Rinno. Přepočítával čas a připravoval sudy s chemikáliemi, kde mu pomáhaly jeho dvě sestry. Po přivedení třetí sestry spolu s elfy se usmál a pronesl: "Stejně dostaneme zaplaceno." a odkráčel nahoru. Družina se ještě domluvila se zdejšími obyvateli na postupu a prevenci proti hmyzu a pak se v poklidu rozešla, přičemž ženská část osazenstva skončila na čaji v nedalekém domku.



Díky všem za účast, myslím, že na event ušitý horkou jehlou, to nebylo špatné!
Účastníci: Aeloina, Gomret, Idresia, Sylriellea, Trywa, Turdus
Album z eventu