Vážení rytíři světla hovoří o malém místním exodarském skandálu. Učedník samotného Exarchy Othenariho dostal velice peprnou lekci o chování, zdrženlivosti a pravdomluvnosti, navíc od osoby připomínající vzhledem rytíře smrti. Údajně šlo o několikero chyb. Přistoupil na sázku o likvidaci určitého počtu živých - byť okolí nebezpečných - bytostí, likvidace se účastnil a navíc po druhé sázející se osobě požadoval naprosto nevhodnou odměnu za výhru. Druhá sázející se osoba vyrovnala pomyslný účet sázky přímo před očima konsternovaných mistrů i Exarchy Othenariho, odešla středem a na hlavu nehodného učně se snesl těžký trest, neboť se pokoušel zastřít pravdu o provinění a mimo sebe zostudil i svého učitele.
K údivu všech Draenei byla v největší tichosti sjednána dohoda o výpomoci pro alteracké království a zrušení veškerých sankcí. Za Alterak jednal jakýsi elf a dobrá vůle ze strany Exodaru byla potvrzena exarchy Othenarim a Salmo. V nejbližší době mají být vysláni jeden či dva kněží, kteří napomohou duchovní čistotě i zdravotní stránce obyvatel Alteraku.
(ooc: zde končí staré zápisky)
Exarcha Othenari navštívil Telredor. Proslýchá se, že se na v pozdních nočních hodinách sešel se dvěma ne příliš důvěryhodně vypadajícími osobami své rasy. Navrátil se do Exodaru poněkud rozčarován a požaduje pravidelné zprávy. Má snad obavy o bezpečnost Telredoru? Místní jsou si skálopevně jisti, že se v jejich blízkosti pohybují dva, nebo snad i tři draeneiští jedinci, kteří dříve podléhali Arthasově zvůli. Co na Telredoru činí je záhadou - snad kromě toho, že jeden z nich pravidelně okupuje alchymistický stůl- ovšem neprojevují se nijak agresivně a tak je místní nechávají být. Pravidelně odlétají na neživých tvorech k jihu a navrací se až s noční temnotou - někdy i s nákladem, který se během dne vždy záhadně ztratí. Kam a proč cestují tuší málokdo.
Z Telredoru přichází další znepokojivé zprávy. Někteří nedraeneiští obyvatelé byli postiženi záhadnou chorobou. Plíživá nákaza začíná podobně jako klasická bahenní horečka a končí náhlou smrtí v křečích. Jeden obyvatel za druhým uléhá a patrně už nikdy nevstane, neboť nemoc po prvních vážných projevech zabíjí rychle. Pohledy všech sledují tmavě oděné rytíře plnící přesné rozkazy jejich velitelky a okolí jímá hrůza. Co vše se dá od bývalých Arthasových obětí čekat? Mohou snad za smrtící nákazu oni?