VÝPRAVA DO SRDCE TWILIGHTU (první část)
Elfové, lidé a jiné rasy se setkali u bran Stromgarde. Vedeni králem vydali se na východ do hor soumračného kladiva s cílem infiltrace nebo snad úderu, jenž by jim ukázal, že se linie nejenže udržuje, ale zároveň ve válce často překračuje. Však cílem zůstává objeviti způsobu, jakým si soumračné kladivo zařizuje své portály. Krále potěšilo, že se výpravy zúčasnil i zástupce z Kirin Tor. Hned poté co vyjeli, bylo jasné, že neteří jsou na střet s kladivem přímo nažhaveni a vytvořili se skupinky, jakýsi předvoj a zadní vrstva, jenž byla připravena doplnit tu přední v případě nepokojů. K zadní skupince pak přibíhali opozdilci, rytíři ve zbroji, co se chtěli zúčastnit pochodu na východ. Však když se přišlo do bažinatého území Wetlands, byla cítit přítomnost kladiva blíž a blíž a jak se později ukázalo (nebo ukáže) kladivo samozřejmě ví o návštěvnících, kteří se vydávají na vlastní nebezpečí do jejich kopců. Netrvalo dlouho a duše opozdilců byli přesunuty. Kirin-torská magyně vytvořila portál, jenž přenesl těla těch jenž kráčeli vzadu a slibujíce nebezpečí volala na ně, ať přidají do kroku. Magie byla použita, byla šance, že kladivo je snáz zaměří. Skupina se pak vydala k nedaleké vesnici na způsob trpasličího tábora. Král marně volal, trubku si zapomněl, že nejspíše jdou špatně. Ono po tom přesunu portálem je těžké se orientovat! Chvatně vytáhl mapu, využil záda prvního mága co měl po ruce a trefně zaznačil, že se nejspíš projdou víc. Opozdilci dohnali předvoj až v připomenuté vesnici trpaslíků. Zjistilo se, že jediný gryfon co ve vesnici zůstal by marně vzal celou skupinu, doplnili tedy zásoby a opět vyrazili. Míjeli elfí vesnici, objevili přepadenou karavanu a sejmuli pár příšer. Vše za bubnování kovadlin v soumračné hoře, za zraku něčeho temného, jenž je sledovalo a za jasného počasí. Nedaleko západního vchodu do soumračných hor, je měli čekat přistavení gryfové, dohoda byla uzavřena a trpaslíci dostali zaplaceno. Nedaleko stromu, kde měli stát ta hrdá zvířata však stálo spáleniště od černého draka, kusy zobáků byli pohozeny po okolí a bylo jasné, že těm hrdým ptákům už pírka nikdo neprožene. Hrdinům zbývalo jediné, zkusit jít dál a najít jinou cestu. Cestou potkávali další opuštěné karavany, ale i bojovníky, jenž snad byli součástí armády soumračného kladiva. Potkali tam předáka, agenta Stormwindu, který vyhlížel ze svého kopečku. Oznámil jim, že dál cesta nevede, nebo by musela být prosekána, vzhledem k ohromné armádě draků a kladiva. Však měli sebou lana a gryf trpaslice Hacksany si prosvištěl horama nepozorovaně. Rozhodli se, že tedy dál pocestují skrz ohromnou stěnu. Na vrcholek hory se dopravili třemi způsoby, gryfem Hacksany, lanami pro odvážlivce a druidím rituálem, který vzevřel ze vztahu s přírodou. Hory byli lemované obrovskými stromy, proto byli vytvořeny schůdky z kořínků. Mágové přiložili ruku k dílu a stihli to ještě před odhalením hlídkami soumračného kladiva. Na vrcholku se spočítali a spočinuli u rudé letky, jenž tam hnízdila. Brzy se výprava pohne dál k srdci samotného soumračného šílenství...

Díky všem zůčastněním, bylo nás tam dost :)

SCREENY