Ochutnávky z nadcházejících eventů
[B]Ztrácející se dobytek[/B]
"Jsi naprosto neschopný budižkničemu! Ani ty tři poslední krávy nedovedeš uhlídat! Na pastvě místo toho chytáš lelky!" Takovýto řev se čím dál tím častěji ozývá z domů prostých venkovanů po všech zemích. Kolik lískových prutů bylo roztřepeno a kolik smetáků zpřeráženo o záda nebohých pohůnků a pasáčků jenom těžko vypovědět. Otázkou zůstává, kam a proč jejich čtyřnozí svěřenci mizí. Krávy, koně, ovce... jednou tu, podruhé o desítky mil na sever, se dobytek ztrácí jako pára nad hrncem. Nic nepomáhají přísahy, že člověk celou noc i den stádo pilně obcházel a po vlcích kamení házel, nebo gnollskému nedochůdčeti kožich vyprášil. Stačí se jen na chvilku ohlédnout a tučný kus dobytka se snad propadl do země. Darmo volat, nebo hledat - doma čeká na nešťastníka další výplata. Kdo nebo co působí už tak přeoranému království další škody bez ohledu na stávající mizernou situaci?[CENTER]
[IMG]http://www.antikmasek.cz/28/240.JPG[/IMG]
[/CENTER]
Hospodský v Goldshirské hospodě U lva akorát vylezl ze sklepa, když zahlédl vcházet nového hosta. Několikrát už jej viděl. Bytelná kožená zbroj, klobouk stažený do čela... typ co nevzbuzuje příliš důvěry. Ovšem host je host a pokud se přišel jenom napít, budou se jeho finance hodit. S přibývajícím večerem hostinský ztratil chlapa z patrnosti - dotyčný zapadl mezi štamgasty a zdálo se, že se přišel pouze ohřát. Kdyby tak hospodský věděl, že onen neznámý muž bedlivě poslouchá vše, o čem se mluví - že jeho mysl analyzuje a vyhodnocuje, aby si ze všech těch poloopileckých plků vytáhla pravdu... a za pravdu se mnohde platí zlatem. Za její prozrazení a vlastně i naopak. Mluvilo se o mnohém. Sklizeň obilí, komu potlouklo - komu ne, soutěž krásy hospodářských zvířat - kterou měla podle nejnovějších drbů vyhrát jedna dojnice z farmy ve Stormwindu, ale tématem číslo jedna byl fakt, že se znovu ztrácel dobytek. Konkrétně farmář Maclure přišel o pět nejtučnějších vepřů, což je s blížící se zimou těžká rána. A opět. Nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel. Jedni uvažovali, že se hanebné krádeže dopustili koboldi, jiní mluvili o obřím vlku, ale skutečnou pravdu neznal nikdo - nebo snad někdo, ale ten někdo odešel tak, jak přišel a zůstal po něm jen stříbrňák na baru.[CENTER]
[IMG]http://www.tabletophell.com/wp-content/uploads/2011/07/tavern_by_hunqwert-d33der1.jpg[/IMG]
[/CENTER]
Co dodat? Dobytek se ztrácí dál, ále to je asi normální. (event prozatím v chladničce)
Dračí event - nový nepřítel
Lord Angelus překotně spěchal na sever. Po návštěvě starých známých v zemi, kde mu ještě před krátkou dobou říkali "pane" , se vracel do Stromgarde. Nebylo divu. Jižněji ještě stále nebylo natolik bezpečno aby riskoval život své rodiny z důvodu návratu k věrným lidem z Darkshire, ať jej přemlouvali jakkoliv. Lid na místě, za které před povstáním odpovídal, shledal opět takový, jakým byl, když se ujímal vedení tamní hlídky. Bez jistot, zásob a bez pomoci. Cítil lítost nad tím, jak šel tamní kraj za poslední rok ke dnu, ale opravdu nestál o to být za své služby odměněn setnutím hlavy. Raději být čestně živ na severu, než se nechat na jihu beze cti popravit kvůli hlouposti poslední kancléřky. Odplivl si. Celá záležitost zanechávala na patře hořkou příchuť. Kdyby měl král Wrynn ve správné chvíli oči a mozek na správném místě, mohl dosáhnout smíru všech zemí snadno a hladce, jenže se tak prostě nestalo. Ale co, kašlat na to. Na celý Stormwind. Na severu jej čeká vstřícné přijetí a doma žena s několikaměsíčním synem, což byl fakt, který Angelovi okamžitě spravil náladu.
[IMG]http://img17.rajce.idnes.cz/d1703/10/10205/10205019_58307acd314e8d084ac5073c22adfbe9/images/WoWScrnShot_031913_175242.jpg?ver=0[/IMG]
Těsně před branou Stromgarde mu cestu zkřížil drak velmi podobný jeho Trnovi, jen o hodný kus větší. Po malé chvíli přemýšlení mu bylo jasné, že před ním stojí Saristrasza. První přivítání v pevnosti bylo tedy velice vřelé a nikoliv bez následků. Po chvíli zdvořilostního hovoru přešli k aktuální situaci a potřebám obránců co se týče očekávané bitvy s nemrtvými. Dostalo se mu neočekávaného luxusu. Mohl kdykoliv požádat o pomoc rudé dračice s čímkoliv, co bude v jejích silách. Ještě chvíli po skončení hovoru sledoval odlétajícího draka a až když zalétl kamsi za obzor, Angelus vjel do známých zdí Stromgarde. Usmíval se - dnes už mu náladu nezkazí nic. Jemu ne, ale draku hovor jaksi vázl. Možnost přijít na důvod zkrácené dračí výřečnosti dostal o dva dny později právě Berthall. Ten, který přinesl do pevnosti v Hinterlands poslední zprávu o tom, co se děje.
[IMG]http://img17.rajce.idnes.cz/d1703/10/10205/10205019_58307acd314e8d084ac5073c22adfbe9/images/WoWScrnShot_091414_012636.jpg?ver=0[/IMG]
Není obvyklé, aby si drak postěžoval člověku, ale stalo se tak. Berthall si vyslechl, jak byla Sarisztrasza po dlouhé cestě přijata a jen se lupl do čela, ovšem, to nebylo vše. "Poté jsem tedy na doporučení elfa odešla zpět ke své letce, která nyní sídlí nedaleko, jak mi prozradil jeden z rytířů. Tam mi Velká nakázala, že zde mám kontrolovat dění...," popisovala dračice ne zrovna lákavou situaci, frkla a potřásla hlavou. "Čili vás poslala nazpět." Berthall obezřetně volil slova. Nechtěl Sarisztraszu odradit od ochoty vypomoci s odražením nemrtvých. "Snad panovaly obavy, že by mohlo dojít k vašemu zranění," začal opatrně urovnávat pošramocené mínění dračice. "Osobně bych něco takového také nerad." "Jsem si plně vědoma toho, co dokáže napáchat drak vzkříšený nečistou silou, ale bylo by mi silně nepříjemné být zde a nepomoci vám, když jste vy před rokem pomohli mně," opáčila již o něco mírněji. "Splatím svůj dluh vůči zdejším lidem." To, že svá slova myslela vážně, se projevilo v následujících dnech, kdy do pevnosti přibyly dvě balisty, postupně přenesené pod rudými křídly. Balisty i Sarisztrasza splnily svůj úkol téměř dokonale (viz. bitva o Stromgarde) , ovšem den po boji nebylo po draku ani vidu, natož slechu. O hledání se pokoušel Angelus, Berthall i jiní, a výsledky chtěl znát i král... Ovšem nikdo nenalezl ani šupinu. Okusují snad někde v Arathi lišky dračí kosti?
[IMG]http://th03.deviantart.net/fs71/PRE/i/2014/102/4/2/dead_dragon_by_daroz-d7e5or2.jpg[/IMG]
Mezi tím vším proběhla ještě jedna neméně zajímavá událost, která pasovala rytíře Volcanose na felčara, Lorda Angeluse na činitele zázraků a oba dva shodně na blázny riskující krky. Vše se mělo tak: Lord Angelus při jedné z hlídek nad táborem nemrtvých vzbudil ne příliš chtěnou pozornost, kteroužto smrdutá kostěná cháska ocenila více či méně zdařilými salvami šipek. Vzhledem k tomu, že drak byl dobrým cílem, nemohlo to dopadnout jinak, než na zem. Přistání bylo jen o chlup úspěšnější, než podobný manévr nejmenované Draeneiské lodi před několika lety. Když už nic jiného, vyrytý rigol byl menší a oběti se, alespoň podle okamžité kontroly, omezily na číslo jedna. Leč okamžitá kontrola nebyla přesná a Angelus, užírající se nejistotou, se prostě o den později musel přesvědčit, zda Trn (tak se drak jmenoval) opravdu skončil tam, kam dopadl. Po příchodu na místo bylo jasné, že drak ještě není mrtev. Zbývalo tedy jediné. Dostat jej z dosahu nemrtvých. Ke slovu přišly nejprve dosažitelné lektvary, které však byly něco jako malina pro elekka. Drak po jejich pozření urazil krátkou trasu, zhruba na půl cesty k pevnosti, a opět zalehl. Angelus ozkoušel vše. Maso, vodu, pobídky... sliboval draku věci, při kterých zůstával rozum stát. Jisté však bylo to, že vše dohromady zabralo a oslabené zvíře se za vydatné pomoci domotalo až do bezpečí Stromgarde. Zde nastoupil do příběhu Volcanos. Tahal šipky, mrazil, ba se dokonce pokusil o transfuzi krve od svého draka (áno, od Debila). Prvé dvě činnosti byly úspěšné, třetí nikoliv. Potrefený nebožák sebou začal po prvních přenesených kapkách krve tak šít a mlátit křídly, že by byl novopečeného adepta medicíny rozmačkal. Zůstalo tedy jen u ošetření ran a odsunu draka dále - kamsi do míst vyhrazených ogrům. Dalších pár dní se o něj staral Volcanos i jiní léčitelé a pak se vypařil, jako by do vody spadl. Každý večer Angelus vycházel před dům a čekal, kdy uslyší svištění Trnových křídel. Během týdne se dočkal draka a současně i velkého překvapení s kterým se zatím nikomu nesvěřil. Zná jej pouze on sám a drak.
(Sarisztrasza lítá kdesi v luftě, uzdravený drak je vzhledem k posledním událostem na Kalimdoru)