View Full Version : Eventy u Elrendaru
Téma obsahuje záznamy o proběhlých i probýhajících eventech u Elrendaru
https://lh4.googleusercontent.com/-2mK5C5GvppU/VGFWYdhzAcI/AAAAAAAAA6A/nrjht2KkguY/w1077-h565-no/WoWScrnShot_102613_222312.jpg
Vzhledem k přesouvání informací mezi tématy nabízím místo sáhodlouhého spamu z repostu jen ohlédnutí za staršími eventy a odkazy na jejich záznam z guildovního fóra. V průběhu tří let existence RP guildy jsme toho zažili doopravdy hodně a zde jsou některé z akčních i romantických vzpomínek:
Noční hlídka/Tisíc a jeden příběh (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#8) - je příběhový event, během kterého může kdokoli přijít a podělit se o historky své postavy, vlastní poezii či legendy. Jeho varianty jsou hororové večery v pevnosti či prvomájové toulání za legendou.
Zrcadlo Urozených a Meč Strážce - eventy ve stylu výprav podle dračího doupěte, během kterých se poprvé setkali Ceroth Sunhand a Eynor Astrae, současní vládci pevnosti a vůdčí osobnosti guildy, které zajišťují příležitosti a podporu RP pro ostatní. Během něj vznikla první přátelství i zarytá nepřátelství s postavami při cestách Kalimdorem, Východními říšemi i děsivou Deadwind Pass.
Event probíhal na pokračování téměř půl roku a zúčastnili se ho: Aerin, Alexiel, Altash, Belzebob, Ceroth, Corin, Ewee, Eynor, Falanthir, Kenjun, Lithien, Mapiato, Moonwolf, Nessaa, Skrittek, Sidius, Walan a někteří z RP guildy Krkavci.
https://lh5.googleusercontent.com/-S9DyMWLoqJY/VGFUVc9PqFI/AAAAAAAAAwI/jvpqn2cdKfg/w1035-h582-no/WoWScrnShot_100313_204852.jpg
Dotek smrti a Temná smlouva (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#10) - eventy následující tragický duel na ostrově v jezeře Elrendar a s ním spojenou "nehodu", kterých se účastnili Alexiel, Altash, Ashmourne, Ceroth, Ewee, Eynor, Satarel a Valonir.
Stín Křižáka (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#9) - detektivní pátrání jako výpomoc při záhadných vraždách, které začaly trápit Tarren Mill, a během kterých jsme poprvé potkali Hanka O'Briena. Účastnili se Altash, Ceroth, Eynor, Ewee, Falkoner, Leorinar, Skrittek a Ravenlord.
Tři oříšky pro... veverku (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#13) - přípravy a přestavby Elrendaru po boji s Eredary byla série eventů, kde se krom najmutí šíleného architekta Ammathora využilo i práce mechaveverek a po celé opravě střech se poslaly vyprat tabardy k "profesionálům".
Účastnili se Ammathor, Ceroth, Eynor, Valonir, Nessaa, Moonwolf a Flairica.
Mathystřino prokletí - byla série eventů, která se odvinula po nepodařeném pokusu zadržet vraha zvaného Rys a po té, co dvě z hraničářek padly do pasti, kterou nastražil v Dalaranu. Cílem bylo dostat duši uvězněnou ve snu zpět do světa bdících. Event probíhal v Kalimdoru - Ashenvale, Darkshore, Blackfathom Depths; zahrnoval setkání s orky, nočními elfy (ne příliš milé), únos hraničáře Moonwolfa a jeho záchranu nejen z hlubin chrámu, kde měl být obětován, ale i později ze spárů sňatkuchtivé orkské nevěsty; stejně tak magii měsíčních studní a hledání vzácných relikvií... a několik cest do sna, během kterých se projevilo, že mise za obnovením Cerothova meče před časem zanechala nežádoucí následky nejen u Master's Glaive, ale i na lordu Sunhandovi samotném.
Event se proplétal a běžel paralelně s dalším, zvaným Urozený mág, během kterého družina pátrala po nebezpečném artefaktu z dávné minulosti a bojovala proti ubývajícímu času i postupujícímu šílenství lorda Sunhanda.
Účastnili se: Falanthir, Moonwolf, Nunn, Vithral, Flairica, Nessaa, Ceroth, Eynor, Quizuul, Sehanine, Versen, Aitah, Narlen, Jasmína, Ashia, Mortalawe, Kenjun, Altash, Rullinea a jiní primitivní domorodci.
Mathystřino prokletí (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#14)
Urozený mág (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#15)
Moonwolf - damsell in distress (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5-deni-v-roleplay#38)
Mathystřin "dar" (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#41)
Pramen mládí (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#42)
Ashenvale (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#43)
Konec (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#44) Athrika (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#45)
https://lh6.googleusercontent.com/-hb0u22k00e4/Urq0DDDhamI/AAAAAAAARhA/Y7cI7Xvn_dQ/w1077-h565-no/WoWScrnShot_121513_204534.jpg
Nezvaný host, Medailon rodu Dawnstar, Pátrání po Malanovi Dawnstar - byly eventy, během kterých byla posádka vystěhována z pevnosti vystavěné na místě Dawnstar Spire údajným právoplatným majitelem pozemku Gorianem de Ray, který se oženil se slečnou Dawnstar, po tom, co jediný další dědic celého území zmizel. Události nás zavedly v rámci pátrání po zbylých členech rodiny Dawnstar na místa v Quel'Thalas, Morových zemí, Outlandu a nakonec i do Badlands a temných kobek pod Blackrock. Pátrání bylo rozděleno na týmy soupeřící každý svým způsobem o prvenství v informacích a činech, z nichž nakonec vyhrál ten pod vedením kapitána Brightspear, jehož členy byli i Avelion, Narlen a Aerin.
Eventu se postupně účastnili: Aerin, Avelion, Corin, Esperanta, Falanthir, Gemouseq, Hawke, Lywelyn, Mystixdru, Narlen, Sylvanael, Vithral a Zaram.
Nezvaný host (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#17)
Medailon Dawnstarů - první úlomek (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#18)
Druhý úlomek medailonu (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#19)
Třetí úlomek medailonu (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#20)
Arachnofobie - byl event, který se začal odvíjet po návratu družiny z Kalimdoru, jejíž někteří členové si do kasáren tajně dovezli trochu víc, než prozradili. Po nekončících nočních můrách v ubikacích posádky a jejich marném prohledání bylo dokonce na čas nařízeno evakuovat celou pevnost včetně vězení a lazaretu. Tak se také stalo, a zatímco si náctileté elfky Avelion a Lithiri vybíjely frustrace zesměšňováním vězňů, druidé, šamani a léčitelé se pokusili uklidnit rozhněvané duchy kolem Dawnstar Spire. Během celého procesu se podařilo uprchnout jednomu z ponižovaných vězňů - Valendisovi zvanému Rys.
Po očištění místa se vše zdálo klidné, až do příchodu nového rekruta k posádce, Salorina Dawnblade. Jeho nastávající nevěsta se rozhodla při návštěvě pevnosti kasárna vysvětit, aby nic nerušilo miláčkovy sny. Po nálezu jejího vysátého těla, ze kterého zbyla jen rozsýpající se skořepina, se věci daly rychle do pohybu. Rady byly hledány všude - u trolů v Durotaru, od loa ze Zul'Aman, kteří konečně odhalili pravdu o tom, co to dávno dříme pod pevností. Do boje se "špatným loa" se pak na vlastní pěst zapletla i Kenjun - a po jejím zmizení se dobrodruzi museli vydat přímo do doupěte pavoučího boha.
Následoval event, při kterém se posádka vydávala za oba nešťastné snoubence Dawnblade a Dawnsong za účelem nového dopadení Valendise - Past na Ryse - a event, kdy se Ceroth a jeho družina pokusila zastavit duši pavoučího loa, která obsadila tělo Kenjun a lákala lorda jako jejího starého přítele a ochránce do smrtící pasti. Cesta tehdy družinu zavedla na Quel'Danil, do Shadra Alor a k hrobce Uthera Lightbringera.
Bylo to tehdy, kdy si Pán a Paní pevnosti uvědomili, že s Elrendarem není něco v pořádku a nakázali okamžitý návrat zpět.
Pevnost byla v plamenech po útoku draka ze zelené letky.
Mezi oběťmi byli mnozí přátelé včetně bývalého velitele pevnosti Altashe Blooddragona a kováře Eridena Staršího.
Eventů se účastnili Aerin, Altash, Ashia, Avelion, Balahen, Ceroth, Eynor, Eyra, Falanthir, Luciel, Ken'jun, Nessaa, Runiel, Salorin, Zaram, Zerath
Arachnofobie (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6-eventy-u-elrendaru#21)
Rekrut z Fairbreeze a Duch v Elrendaru (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#59)
Zkáza pevnosti Elrendar (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#62)
https://lh3.googleusercontent.com/-OQAp2ifGKxo/UxnY4bd49qI/AAAAAAAADKI/7r3ywvUJP4U/w621-h600-no/WoWScrnShot_120513_232345.jpg
Nový domov (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#63) - byl event, při kterém se posádka pevnosti rozdělila na základě prorockého snu lady Eynor o místě, které jen čeká na očistu a pomoc posádky odevzdané obraně Quel'Thalas a bránění jižních průsmyků tak, jak byla ta předchozí.
Zatímco jedna část posádky obstarávala věci nutné pro boj s temnou magií a stíny jako posvátný oheň, svěcenou vodu a požehnání světla, druhá odpovídala na hádanky, kterými jejich mysl prověřila naaru v Shattrath.
RP se účastnili: Andarrel, Avianna, Balahen, Ceroth, Corin, Eynor, Eyra, Ewellin, Faelir, Narlen, Nessaa, Raktou, Runiel, Thirra
Cesta na sever - Tajemství rodu Evenstar - byla série eventů, ve kterých se propletly osudy potrestané farstriderky Windsong, která měla do měsíce doručit do Undercity předem daný počet hlav velitelů Pohromy; a zároveň Corina Nightstridera, jehož ztracená schovanka patrně skrývala vícero, než jen jedno rodinné tajemství. Event dosud probíhá - jeho část v Ulduaru byla vlivem zabugovaného ID přesunuta na neurčito.
Soud v Undercity (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#230)
V zajetí ledu (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#249)
Ztracená hraničářka (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#252)
Ztracený rytíř (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#253)
Očista ledem (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#258)
Vědma z Grizzly Hills (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#259)
Ztraceni a nalezeni (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#273)
Perla hlubin I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#275) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#276)
Jezerní poklad (Indu'le) I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#278) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#279)
Cesta do zapomnění (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#281)
Lovci hlav (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#282)
Podivný mnich (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#283)
Ledový hrob (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#284)
Železo proti kameni (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#289)
Lék ze síní kamene (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#297)
Hra na kočku a na myš. A na slepici. (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#298)
Síně Blesku (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#307)
Kolos (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#318)
Bonusová Výchova dívek v Dalaranu (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#319)
Eventů se zúčastnili: Aerin, Avelion, Ceroth, Corin, Eynor, Falanthir, Kechi, Narlen, Hank O'Brien/Murohy, Valendis a náhodní kolemjdoucí.
Turnaje v Novém Elrendaru
První, pořádaný u příležitosti obnovy a vysvěcení nové pevnosti, proběhl ještě na wotlk datadisku a účastnili se ho: Andarell, Avianna, Corin, Ceroth, Emerald, Gorlack, Lithiri, Nessaa, Thirra, Versen a jako diváci Ashia, Balahen, Elsharin, Eynor, Elther, Runiel. Vítězem se stal warlock Gorlack, kterému bylo následně zakázáno na místě koonzumovat děti a králíčky.
Druhý proběhl u příležitosti oslav narození a křtin prvorozeného syna lorda Sunhand a lady Sunhand-Astrae, malého Eltira (http://forum.gamenode.cz/showthread.php?15785-Utk%C3%A1n%C3%AD-v-Elrendaru&p=142668&viewfull=1#post142668) (už na cataclysm datadisku bez spawnů). Utkání v Elrendaru se zúčastnili: Moonwolf, Faelin, Catheryn, Ceroth, Eynor, Orkelt, Eyra, Thanalos, Omnos, Wakarn, Velaria, Eldear, Barog, Taharis a neznámý troll, vítězem a kmotrem malého Eltira se pak stal Orkelt Thunderhorn.
https://lh6.googleusercontent.com/VdOjyao0WlonVHYGMt4gZlg6eo-QczopjvxyjIQHoi8=w580-h558
Ztraceno ve snu - byla série eventů, ve kterých se uzavřely již dříve načaté potíže, které někteří členové posádky měli při svých nahodilých dobrodružných setkání se zelenou letkou a nočními můrami, a kterými jsme vyplnili přechod z wotlk na cataclysm datadisk.
Během náhodné výpravy za účelem získání zbraní, které kdysi Ceroth Sunhand daroval jedné z Krkavců, se část družiny Elrendarských hraničářů octla uvězněna v Sunken Temple, kde byla svědkem Eranikova marného boje se smaragdovou noční můrou - a vzápětí požádána o pomoc jeho bratrem Ithariem. Přes různá úskalí se pak pokusili poskládat klíč ke snu, jehož úlomky střežili čtyři strážci noční můry, poručíci, kteří místo hlídání světových stromů a portálů do smaragdového snu začali šířit svou korupci do světa bdících. Někteří z těchto čtyř draků byli poraženi a zabiti, jiným se podařilo utéci a povídá se, že jeden z nich se dokonce dokázal zachránit a zbavit vlivu noční můry.
Klíč jim umožnil vstoupit přímo do snu i bez druidského tréninku, ve snu pak odolali mnoha nástrahám, pastem, dobrým duchům maskovaným za zlé a zlým maskovaným za ty dobré, až se dostali k samotnému Eranikovi, který tvrdil, že je uvězněn a potřebuje jejich pomoc. Zkusili ho zachránit a on se vzápětí ve svém šílenství obrátil proti nim a pak unikl z noční můry docela. Podle zpráv z Moonglade byl zastaven a přiměn k rozumu až tam, díky úsilí Cenariova kruhu... později se ale v pasti smaragdové noční můry octla i sama Ysera, jeho paní, a on obětoval svůj život místo jejího.
Mezitím byla pevnost opakovaně pod útoky zelené letky i jejích členů v lidské podobě... a odpovědi leželi i v troskách a popelu staré Elrendar Keep.
Celé série eventů se účastnili:
Aerin, Ashia, Avelion, Eyra, Eynor, Faelin, Kell, Balahen, Moonwolf, Faerin, Nessaa, Vvecky, Khiara, Walan, Bestoff, Nightblade
Odkaz Krkavců I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#254) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#263)
Smaragdová noční můra... začíná (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#287) (úlomek klíče - Duskwood)
Čtyři svatby a jeden pohřeb (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#324), nebo útok zelených?
Noční můra (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#390) (úlomek klíče - Ashenvale)
Úlomky klíče - Feralas (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#400)
Úlomky klíče - Hinterlands (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#403)
Vstup do Snu (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#444)
https://lh6.googleusercontent.com/-zdeqA9S-VRE/U5rU1FBbHmI/AAAAAAAALZ8/HeCcWBI0ffs/w864-h588-no/WoWScrnShot_060614_230229.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-KmhXssF9sRk/Ux8gO0iJzuI/AAAAAAAADto/i0K4CSKVqJs/w900-h623-no/WoWScrnShot_030214_203344.jpg
Gorian de Ray - byla epická série eventů, kdy se pan de Ray prve nenápadně objevil jako poutník žádající si doprovod přes Duskwood a Stranglethorn, později jako obchodník ve městě a překupník s tajnou základnou nedaleko Scholomance. V průběhu eventů se farstriderka Hawke octla pod jeho mentální kontrolou a postavila se proti své posádce, přátelům i lásce.
Eventy nás vedly od Gorianových konexí a obchodních partnerů v Shattrath, Auchindoun a mezi orky v Terokkar, až po jeho tajné konexe v Blasted Lands a pašeráky pohybující se po celých Východních říších; zatoulali jsme se po narušeném magickém portálu až do Stranglethorn, Duskwood, Deadwind Pass a bojovali o čas i o rozum Hawke v Karazhan; postavili jsme se bratru Valendise Kaer'menan a jednomu z posledních lovců démonů, poslednímu žijícímu, který byl z rodu Krvavých elfů; získali jsme, i když jen na čas, Knihu démonických jmen a ukuli ve výhni pod Blackrock zbraň, kterou jedině šlo eredara z Karazhanu navěky zabít... a nakonec rozluštili záhadu nesmrtelnosti vázanou na magický obraz pana de Ray, malovaný jeho krví.
Setkání Stínů (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p45-deni-v-roleplay#286)
Labyrint Stínů a cesta za světlem I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#292) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#293)
Schůzka ve Firewing Point (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#301)
Skryté světlo I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#313) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#314)
"Geniální" plán (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#322)
Pirát v nesnázích (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p60-deni-v-roleplay#332)
Podivný host (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#336)
Mračna se stahují I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#344) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#380)
Rysův bratr (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#450)
Fénixova past (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#494)
Tajemná džungle (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#497)
Tajemství krypty I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#514) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#522)
Loutka (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#543)
Lovec démonů (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#544)
Pátrání po Knize Jmen (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#545)
Bitva o Strom (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#547)
Noc dvojitého úplňku I (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#549) a II (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#550)
eventů se postupně zúčastnili: Avelion, Balahen, Belion, Ceroth/Nightblade/Valendis (na mnoha altech), Corin, Emerald, Eynor/Hawke (a jiné alty), Faelin, Flairica, Hallin, Kechi, Kell, Lykourgos, McNavarra, Nessaa, Orkelt, Profi
https://lh6.googleusercontent.com/-CHAx1R5l6JU/UvyNW-21X7I/AAAAAAAABrU/BQP7rP2I5Bg/w485-h313-no/WoWScrnShot_020914_004300.jpg
Tréninky u Elrendaru (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#370)
Probíhají pod vedením kapitána Brightspear či kapitánky Windsong a opakovaně se týkají: nenápadného pohybu divočinou, první pomoci a přepravy zraněných, základů lovu a přežití, stopování, vstupu do nezajištěných budov, základních pastí, jejich nastražení i deaktivace, druhů známých nepřátel, léčivých a jedlých bylin, základů léčení světlem, strategie urychleného pohybu v terénu a boje ve skupinách a podobně.
Svatba lorda Sunhanda a lady Astrae (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p75-deni-v-roleplay#385) na vrcholku Hyjal se konala 3. 3. 2014 (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#371) a zúčastnili se jí krom Cerotha a Eynor také Ashia, Avelion/Aeranna, Faelin, Flairica, Kattelyn, Kell, Nessaa, Zaram/Eliendir a vážení svědci Voren'thal, Brann Bronzebeard a Tyrande Whisperwind.
https://lh5.googleusercontent.com/-XilMtFbgvoM/UxnSvIHu_BI/AAAAAAAADCM/6X1r8oUc7VI/w667-h449-no/kiss.jpg
Hodirovo kopí, Kletba nového měsíce a Dlouhá cesta - dozvuky Darkshore - byly eventy, které uzavřely starou chybu, které se kdysi v dobrém úmyslu dopustila družina Elrendarských u Master's Glaive a zapříčinila tak šíření korupce od místa, kde byla narušena pečeť držící na místě sluhu prastarých. Pro její nahrazení skládali po dlouhou dobu úlomky Hodirova kopí, aby jím odvěkého nepřítele titánů opět navěky uvěznili. Ve chvíli, kdy byl rituál dokončen, byla ale družina, jmenovitě sám lord Sunhand, napaden eredarem, kterého dosud nikdo neznal - ale který měl hrát velkou roli v eventech budoucích. Jednalo se o prince Malchezaara.
Stejně tak na závěru eventu týkajícího se kletby Nového měsíce, dostal Corin do rukou deník, který vedl k sérii dalších dobrodružství v Northrendu.
Eventů se postupně účastnili: Alzerth, Ceroth, Corin, Eynor, Nessaa, Nunn, Kechi, Emerald, Lywelyn
Kletba Nového měsíce (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#49)
Hodirovo kopí (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p15-deni-v-roleplay#53)
Arugalův zajatec (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p30-deni-v-roleplay#54)
Dlouhá cesta (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#393)
Následuje Faelinova série eventů o boji po boku Argent Crusade, kterým byla na obnovu Morových zemí přidělena i jednotka z Elrendaru.
RP se zúčastnili Falanthir, Aerin, Aeira/Faelin, Eyra, Avelion, Ashia, Moonwolf, Balahen, Belion, Kattelyn
Browmanova pila (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#429)
Noxious Glade (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#442)
Corin's Crossing (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p15-eventy-u-elrendaru#443)
Zde je příklad nahodilého mini-eventu v Elrendaru, kdy jsou hráči nuceni hrát s náhle nastalou situací, o které neměli předem tušení.
Vnitřní nepřítel? (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#560) - se týkal otravy pitného zdroje a nutnosti rychlého zásahu posádky; pachatel prý byl dávno odhalen, ale z taktických důvodů se o jeho vině mlčí, je to doopravdy tak?
Účastnili se: Avianna, Balahen, Ceroth, Flairica, Hawke, Lykourgos, Walan
Zločin a trest - po sérii nedorozumění, revolt posádky, hádek v družině a obvinění a pomluv šířených bokem došlo k zatčení Avelion a jejímu obvinění z pokusu o poškození posádky i majetku pevnosti ústy kapitána Garana Balahena a zároveň bylo vyslechnuto i její obvinění jmenovaného kapitána z krádeže a fyzického a sexuálního napadení člena posádky.
Následující soud se odehrával ve dvou oddělených dnech a nakonec skončil duelem na život a na smrt, který měl výsledek překvapivý i nepřekvapivý.
Eventů se zúčastnili, soudili se, hádali i bojovali: Aerin, Avelion, Avianna, Balahen, Ceroth, Eynor, Faelin, Falanthir, Flairica, Hawke, Kechi, Lykourgos, Milfein, Milli, Moonwolf
Zločin a trest (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#562)
Soudný den (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#577)
https://lh6.googleusercontent.com/-Lg7TWCwYbAE/U3DtWKJdwRI/AAAAAAAAGEY/RdKg7l_bfgc/w835-h623-no/WoWScrnShot_050514_222401.jpg
Medvědí mise - co začalo jako běžná mise určená pro výcvik rekrutů a učedníků a jako stížnost farmářů a dřevařů z Morových zemí na divného medvěda, který na ně opakovaně útočil, změnilo se v boj se skupinou kultistů a černokněžnicí Malicií a v pátrání po zmizelém členu posádky, Hanku O'Brienovi v tunelech Terrorweb a kolem řeky Thondroril... a mělo děsivé finále, ve kterém se oddíl statečných musel postavit samotné personifikaci Strachu a nalezl zlomenou čepel z legend, kterou se od té doby snaží obnovit za pomoci kováře Kiriela.
Série eventů se účastnili: Aerin, Avianna, Balahen, Belkaren, Ceroth, Corin, Hawke, Lykourgos, Murohy, Narlen, v keep pak i Falanthir, Flairica, Moonwolf
Medvědí mise (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#568)
Nezvěstný
Strach
Vzkaz ze záhrobí (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p30-eventy-u-elrendaru#571) - po návštěvě jasnovidce Orkelta Thunderhorna proběhlo děsivé pátrání v hrobech v Ghostlands a nemilé setkání se služebníky jednoho tamního pána. Ale nakonec vše dobře dopadlo, že?
Eventu se zúčastnili: Avelion, Ceroth, Flairica, Hallin, Hawke, Moonwolf, Orkelt, Valendis
Mezi jednorázové eventy s loveckou tématikou rozhodně patřilo i Jak neochočit tygra, aneb noční lov v Stranglethorn (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#629), kdy se lord Sunhand rozhodl získat a ochočit tamního krále džungle jako jezdecké zvíře pro svou těhotnou manželku a její pohodlí na dlouhých cestách, které spolu podnikají.
Tygr se nakonec ukázal rovnocenným soupeřem se zvláštním smyslem pro humor, ale byl spoután a předveden k výslechu.
RP se účastnili: Avianna, Balahen, Ceroth, Eyra, Hawke
Série eventů týkající se Avelion a kultu, který si ji vyžádal živou a stejně tak se zajímal o artefakty shromážděné v Měsíční věži v pevnosti, pak zahrnovala i epickou Bitvu o Elrendar (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#642) a RP týkající se oprav pevnosti a příprav na pokračování podobné bitvy.
Bitvy se zúčastnili: Avianna, Balahen, Belkaren, Daethar, Emerald, Flairica, Faelin, Hawke, Helen, Ithereal, Kechi, Kirina, Lykourgos, Murohy, Thanalos
V boji proti kultu jsme se octli i po několikadílném eventu Ztroskotání, kdy musela družina po ztroskotání u břehů Kalimdoru získat zdroje, zásoby, zbraně a dostat se z ne tak zcela opuštěného ostrova do bezpečí civilizace. Cestou byla otestována nejen jejich soudržnost a chrabrost, také obětavost pro ostatní... ale i loajalita a autorita velitele. Různé cesty, kterými se pak vraceli do pevnosti, je opět vystavily přímému střetu se členy kultu a boji o další ze sedmi legendárních mečů.
Ztroskotání (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#644)
Meč Pravdy (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p90-deni-v-roleplay#648)
https://lh3.googleusercontent.com/-B0mrEcS5CVE/U8T9fATctQI/AAAAAAAAOb4/g514edCkiAg/w990-h557-no/WoWScrnShot_062514_215206.jpg
Další ze série eventů týkající se kultistů, kteří pronásledovali Avelion, nyní si říkající již Eloyn Brighsthore, se týkala pátrání v Eversong i Silvermoon, bojem s černokněžníky na cestách i v elfích hvozdech, dovedla nás i do Desolace, Feralas a Azshary a nechala nás bojovat s nimi v Outlandu i po půlce Azerothu za ceny ztrát nejhorších.
RP se zúčastnili: Aiyuki/Eridis, Avianna, Elidei, Eyra, Faelin, Flairica, Lykourgos/Eliendir, Murohy/Hank O'Brien, Thanalos
Zde je odkaz na první z nich: Mission Possimpible (Fairbreeze (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#751))
S příchodem nového rekruta do pevnosti, Thanala Dawnspear, se rozvířil prach pomalu usedající kolem některých nedořešených dluhů minulosti. Konfliktní a nekompromisní povaha rekruta, i jeho počáteční manipulace posádky do toho, aby mu pomohla v osobních záležitostech, které nechtěli vyslyšet, dokud nebyl jejím členem, mu nadělala mezi vojáky i veliteli řadu nepřátel.
I přesto se u jeho eventů zabavili mnozí, a to zdaleka nejsme u konce.
V sérii týkající se uneseného rekruta jsme cestovali na daleký sever a stáli před otázkou, kdo je skutečný hrdina a kdo je skutečně zlý... a kde začíná a končí právo na pomstu? Také jsme poodhalili tajemství minulosti našeho milovaného piráta Kierana Moonwolfa... a narazili na trable se Zandalarskými troly.
Série eventů se účastnili: Avianna, Faelin, Flairica, Hawke, Thanalos/Berion, Belion, Engiee, Moonwolf, Narlen, Walan, Sinnister
RP, které jeho únosu předcházelo (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p90-deni-v-roleplay#648)
Lišák v pasti (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#681)
Bastard (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p90-deni-v-roleplay#700)
Milosrdná sestra (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#706)
Dračí slzy (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#739)
Návrat (http://elrendarkeep.forumczech.com/t5p90-deni-v-roleplay#750)
Dalším jednorázovým eventem byla i zábavná rozlučka seržantky Eyry Ryzal se svobodou, na které nechyběl striptér, bard, starší bratr, sexy oblečení a čokoládový dort!
RP se účastnili: Ashia, Avianna, Eyra, Flairica, Hawke, Saeres, Thanalos/Leonin Sunbird, Valendis
Sbohem, svobodo! (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#766)
https://lh4.googleusercontent.com/-mkQTWOwCy-4/VFNaavr4ErI/AAAAAAAARS4/TcSL6zrt9DM/w751-h600-no/WoWScrnShot_072714_204932.jpg
Série eventů, ve které se proplétá Cerothův event Princezna Zandalari a Altashovo Hledání své druhé polovice, se odvíjela zatím v těchto eventech:
Volání krve (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#781)
Trable s troly (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#804)
Dvě strany jedné mince (http://elrendarkeep.forumczech.com/t6p45-eventy-u-elrendaru#805)
Účastnili se jich postupně: Aerin, Eyra, Lykourgos, Murohy, Thanalos, Omnos, Lyanor, Narlen, Altash, Lykourgos, Avelion, Flairica, Hawke, Kiriel
Event týkající se Zandalari zdaleka neskončil... a můžete se těšit na další
https://lh5.googleusercontent.com/-9mLg1tmuVgk/UtU6lyaRY1I/AAAAAAAAAkw/-WUArMj_aRk/w1015-h571-no/WoWScrnShot_122713_232129-SNOW.gif
http://imageshack.us/scaled/large/855/xc6r.jpg
http://imageshack.us/scaled/medium/30/8ycc.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-CXszMU6On_4/UtF_WcW6vDI/AAAAAAAAAiU/VeHQy4uSrB8/w1015-h571-no/WoWScrnShot_122713_002146.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-3atWzYLlAKo/Uu90FKhnqcI/AAAAAAAAA-A/4-4qLDMm2MQ/w721-h577-no/WoWScrnShot_011114_013907.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-2E2RLpunqlA/U3DtOqoeJyI/AAAAAAAAGCY/CcMHrtVahq8/w606-h432-no/WoWScrnShot_050514_220349.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-PMnEmS5zmtU/UzAZwd1WPQI/AAAAAAAAAWw/E1n2h8xbtbA/w1035-h582-no/WoWScrnShot_031714_231748.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-N-ngVGm1wYQ/U35BQCPBTtI/AAAAAAAAG_I/xBQLpJWG1jw/w820-h529-no/WoWScrnShot_051014_234920.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-Bq6uE7lR2tM/U4LFEHCo40I/AAAAAAAAHik/gDXOVuy0ZAk/w1035-h582-no/WoWScrnShot_051514_203740.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-bDHy5biuimE/U4QW9fhSLbI/AAAAAAAAH3Y/KpwWrGJdbDk/w1028-h581-no/WoWScrnShot_051714_211814.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-IN5LPd7DmdI/U4QXN3dvI_I/AAAAAAAAH6k/W2p_3-FAeu8/w727-h563-no/WoWScrnShot_051714_214540.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-TCN7WmB9GXc/Ux8gWY3yOJI/AAAAAAAADwE/Pm6hj3__Jz8/w509-h623-no/WoWScrnShot_030214_205107.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-Ht1S5y9wDSE/U71ZEh_aV4I/AAAAAAAAN5c/rXn0GexDFd8/w889-h623-no/WoWScrnShot_061214_042549.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-BopSrDrrd8c/U71Zs8L3bBI/AAAAAAAAN5k/jTS1C-Yf0_o/w1036-h583-no/WoWScrnShot_062214_213928.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/-6slfEai1HHI/U5lyT7gluHI/AAAAAAAALDM/Kvn_hLrOhl0/w635-h623-no/WoWScrnShot_060714_204127.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-UrEDEqKwf8g/U_5MuW26wNI/AAAAAAAAAlQ/qCg3YxbpQiQ/w1035-h582-no/WoWScrnShot_082314_215432.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-mUmjPNUn-3k/VE32mSqBx2I/AAAAAAAARFQ/DnTX_d3inCk/w536-h373-no/WoWScrnShot_072814_080019.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-nxVBNWLfr9M/VE32mG0hTgI/AAAAAAAARFY/BXb_w04TSpo/w739-h513-no/WoWScrnShot_072714_205405.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-j-wrcB_3q6U/VE32qi6nFtI/AAAAAAAARD4/5JNbYbbqCCc/w825-h572-no/WoWScrnShot_102414_203003.jpg
Udýchaní se zastavili hned, jak si byli jisti, že už je konečně nikdo nepronásleduje a jsou dost daleko od aliančního tábora i trolů, kteří jim byli v patách. Přestože úkol splnili a s větším či menším úspěchem prozkoumali všechny trolí osady v téhle zatracené džungli, cesta zpět do Grom’gol pro ně byla uzavřena. Věděli o nich vojáci aliance a kvůli neschopnosti některých z nich se plížit či včas vzít nohy na ramena, teď už i ti trolí kanibalové.
Omnos se vydýchával v sedle svého hawkstridera, róbu roztrhanou k nepoznání, Lyanor se ohlížel se slovy nějaké další všivé modlitby ke světlu a jeho vlastní hawkstrider vypadal, že toho už moc nevydrží. Thanalos se zamračil a řekl:
„No, zbývá nám ještě jedna možnost, jak se vrátit. Doufám, že netrpíte mořskou nemocí,“ pobídl černého hawkstridera na cestu k Booty Bay. Lyanor a Omnos se na sebe zadívali, první vyděšeně, druhý nadšeně.
Rum, děvky a potíže! Přesně to je tam určitě čekalo…
…a každý to vítal jinak.
https://lh5.googleusercontent.com/-zBaQzqB0Tqo/VE32q-INwqI/AAAAAAAARFI/L_rTshum5uM/w877-h578-no/WoWScrnShot_102414_203117.jpg
Mise Stranglethorn
V průběhu této krátké mise měli tři rekruti prověřit osady trolů v jižní džungli, kde se kdysi rozkládala mocná říše Gurubashi. Dvěma z řad rekrutů (Lyanor, Thanalos) byl přidělen i jeden učedník Měsíční věže (Omnos), aby prověřil, co je pravdy na tom, že trolové začali vysávat magii a moc ze svých loa.
https://lh5.googleusercontent.com/-YHuxmi2cuiw/VE32qFCrNFI/AAAAAAAAREA/ZlWEKg8dcJM/w674-h565-no/WoWScrnShot_102414_203047.jpg
Doopravdy našli spoustu původních trolích osad v džungli opuštěných a naopak zjistili, že okolí Zul’Gurub se nyní hemží strážemi a hlídkami, mezi nimiž poznali i členy kmene Zandalari, do nedávna proslulé svou neutralitou. Dostat se až k branám trolího města bylo nemožné – při dalším zkoumání džungle pak zjistili, že ani na jednom ze starých rituálních míst zdejších roztroušených kmenů již není přítomna magie ani jako zbytková aura… jako by vše doopravdy bylo vysáto či přeneseno jinam.
Štěstí měli až v jedné osadě obývané hlavně nemocnými a starci, kde místní šamani studovali starou desku zobrazující trolku v masce, kterak se jí klaní zástupy, zatímco ona pro sebe bere sílu loa… přímo před nimi doopravdy stála trolka ve zdobné masce a patrně se prohlašovala za onu bytost z proroctví zobrazenou na reliéfu.
Mezi samotnými troly nakonec došlo k hádce, během které Omnos zkoumal magické aury místa a Lyanor dokázal příliš hlasitě šlápnout na kořen mangrove. Vzápětí měli v patách celou vesnici, trolku i její svalnaté osobní strážce. Od té chvíle se nezastavili (i přes Lyanorovu snahu dopřát civilizovaný pohřeb každé hromadě lebek, o kterou zakopli) až do Booty Bay.
Při vyjednávání o ceně cesty lodí pro ně a hawkstridery někam více na sever se ukázalo, že zde rekrut Thanalos nemá zrovna dobrou pověst, ale i to, že Omnos neumí pít s Mírou ani bez Míry, a také to, že Lyanor je abstinent, který raději tráví noci se zvířaty, než s místními kráskami.
Snad právě proto se stalo, že dva z nich podávali hlášení ještě toho večera ve stavu značně podroušeném a třetí z nich dorazil o několik dní později a sám v sedle svého hawkstridera ve stavu značně nabroušeném.
Seržantka Windsong tehdy měla svatou trpělivost prý hlavně z toho důvodu, že potřebovala každou volnou ruku k zadržení Podivného Pana Dawndusk, který se někdy tou dobou rozhodl proměnit nádvoří za cvičištěm v kráter za asistence Flairicy Amberdusk.
Hlavním úspěchem mise tedy bylo zjištění jména vůdce Zandalari, krále Rastakhana Neumírajícího, jak ho trolové zvali. Za aktivitami Zandalari v Stranglethorn tedy bylo jeho rozhodnutí.
Mise Hinterlands
https://lh5.googleusercontent.com/-Ie7ufyA1WQI/VE32o9CRL5I/AAAAAAAARFA/2pSQNeShN30/w806-h576-no/WoWScrnShot_102414_202820.jpg
Krátce po společném tréninku v plížení kolem Shadra‘Alor, který Elrendarským nabídl tehdejší hraniční generál Quel’Thalas, Emerald Nurimu, byli do Hinterlands opět vysláni rekruti – tentokrát pod velením Strážce Narlena Kel’Rease. Měli procvičit v terénu nově nabytých dovedností, neztrapnit pevnost, nenechat se zabít a pokusit se zjistit další informace týkající se Zandalari a jejich údajné princezny.
Po příchodu k Altar of Zul zjistili, že jsou na vrcholu zikkuratu obětováváni zajatí vznešení elfové, patrně z Quel’Danil. Skupina trolích kněží použila jejich krev pro vyvolání jednoho z potomků Sseratuse, ten se ale proti těm, co ho povolali, okamžitě obrátil a pobil je, následně napadl a téměř rozsápal i družinu Strážce Narlena. Životy elrendarských nevědomky zachránila trolka v masce, kterou už někteří dříve potkali ve Stranglethorn… za pomoci svého totemu vysála hadí loa tak, že z něj zbyla jen seschlá kůže a hromádka šupin.
Zatímco Strážce pospíchal se svým hlášením do pevnosti, rekrut Thanalos se zdržel na místě, protože mezi oběťmi krvavého rituálu poznal staré známé. Počkal na ty, kteří je přišli hledat. Neví se toho moc, co hovořil s hraničáři z Quel’Danil, podle svého hlášení pak ale sám zajal a vyslechl jednoho z nemocných trolů, co zůstali v Jintha’Alor i po odchodu Rastakhanovy princezny. Prý to musela být ona, princezna z proroctví a starých desek, kdo odváděl silné troly, aby posílili vojsko jejího otce a odvážel mocné artefakty do sídla „zlatého krále“.
Thanalos se dozvěděl o plánovaném setkání všech trolích kmenů – mimo pravidelný šestiletý cyklus a mimo jejich zikkuratovou horu Zuldazar. Mělo k němu dojít na ostrově Yojamba. Bylo načase donést tuto zprávu do pevnosti.
Stráže je dovedly městem až za předákem, který obýval budovu obchodního cechu. Cestou si trojice elfů a hlavně ten rusovlasý v čele, vysloužili hromadu zamračených pohledů a pár výkřiků.
„Jak se opovažuješ vracet, čubčí synu?!“
„A podívejme, koho vyplavil příliv!“
„Ty jsi šílený, Lišáku, Narkk si tě podá!“
„Ty a tvoji Bratři jste pomalu horší než tsunami a Deathwing!“
Goblin Narkk chvíli jen stál, jako by nevěřil vlastním očím, pak přešel ke stěně a sebral do rukou pušku, kterou nabil, odjistil a namířil na Thanala.
„Řekni mi jeden důvod, proč tě teď, sakra, nemám zabít? Po tom, cos tehdy ty a tví proklatí bratři provedl s naším městem?“
„Protože z toho nebudeš mít prachy?“ Thanalos ani nemrknul, zatímco goblinův prst na spoušti se zachvěl.
„Víš, hospodské rvačky tu máme často, ale ty nekončí tím, že polovina města hoří, druhá plave a baron Revilgaz přijde o loď, kterou mu ukradnou ti, co zdrhli z mojí basy!“
„No neboj, právě proto jsem tady, tu máš mou část… pokuty,“ Thanalos vytáhl měšec a hodil ho goblinovi k nohám.
„Kdyby tu byl ten zatracený ork, kterému se tlama nikdy nezavře, už by se tu válel v krvi. A tohle má jako stačit?“ goblin zaskřípal žlutými zuby.
Thanalos přihodil druhý, stejně plný měšec, ze kterého se po dřevěné podlaze rozsypaly samé zlaté mince a některé se kutálely škvírami v podlaze a propadaly do moře pod molem. Goblinovi pohled na to mrhání patrně nedělal dobře, i přesto kývl hlavní zbraně na elfa:
„A Kadash?“
„Ten svoje dluhy platí sám!“ zaprotestoval elf a když viděl, že goblin stále míří mezi jeho oči, zamračil se.
„Pořád málo,“ protáhl Narkk.
„Drž hubu,“ ozvalo se najednou z rohu za goblinem a ten přes rameno štěkl:
„Ticho tam!“ pak došel až ke kleci a bouchl do ní pažbou pušky.
„Drž hubu, drž hubu, drž hubu,“ zopakoval opeřenec v kleci a zakýval hlavou nahoru a dolů, pak ji naklonil a jedním okem pozoroval elfy.
„Pak věřte rodině, tohle mám od bratrance. S takovou rodinou, kdo potřebuje nepřátele?! Že prý prvotřídní papouchové, co půjdou na prodej! Ani floka! Prodal se jeden a tyhle dva nechtějí ani zadarmo a tenhle šmejd je sprostej skoro jak uprděnej trpaslík!“
„Já bych ho… koupil,“ ozval se Thanalos a mrknul, „tedy samozřejmě, kdybych měl peníze,“ protáhl s pohledem upřeným na své měšce na podlaze a takticky zatajil ten třetí, co u sebe skrýval.
„Já ti klidně půjčím,“ řekl Omnos milým hlasem a vůbec nepochopil elfův naštvaný výraz, když se k němu Thanalos otočil. Zatímco kroutil hlavou nad učedníkem, goblin jim nadšeně nacpal obě klece a vzal si učedníkovy peníze. Jedna z klecí dál pokračovala v čím dál hrubějších nadávkách.
https://lh6.googleusercontent.com/-jXAH5wezdRg/VFMjPNTg3GI/AAAAAAAARGQ/MyoQfwtAVAI/w511-h259-no/narkk.jpg
O nějakou dobu později plácl Thanalos Omnose do ramene nad korbelem pirátského grogu, učedník se rozkašlal z doutníkového dýmu, který mu do obličeje vyfoukla gobliní kráska nabízející mu vytrvale nějaké sluby.
„Tak co jsi mi chtěl ukázat, Omnosi? Loď jede až zítra, tak jak spát ve vlastní posteli?“ zrzavý se zhluboka napil a zlatovlasý učedník, ožralý pod obraz, učinil rozmáchlé gesto, kterým goblinku sestřelil z baru a div sám neztratil rovnováhu.
„Pol…pol…poltál,“ dostal ze sebe a Thanalos jen důrazně zakroutil hlavou.
„Magie NE!“ potvrdil to škytnutím.
Učedník se zasmál a začal přímo před barem kreslit na zem znamení za pomoci runového kamene. Shodil při tom pár pohárů a naboural zadkem do stěny, ale konečně byl se svým znakem spokojen a narovnal se. Zamával oknem do přístavní uličky, kde Lyanor četl nějakou knihu, opřen o hrazení vedle jejich hawkstriderů.
„Von tamhle Svatej fakt nechlastá? Dělá aspoň jiný věci?“ naznačil trochu obscénní gesto.
„V žádném případě ti nepůjdu skrz nějaký portál,“ zavrčel Thanalos, pak se otočil k baru, aby zaplatil. Zarazil ho zvuk zachrastění kovových drátů, arkány a zavřísknutí papoucha. Ohlédl se a spatřil Omnose, kterak se šklebí u otevřeného portálu do Silvermoon a prohazuje jím i druhou klec.
„Ne, Držhubu!“ vykřikl Thanalos a nebylo jasné, jestli tím myslel papouška nebo povel pro mága.
Omnos se usmál jako měsíček na hnoji a rozhodil rukama, jako by elfa zval do portálu také.
„U Fetha, Omnosi! To byl dárek!“ Thanalos bezmocně zíral do portálu.
„Tak si ho vyzvedni na druhé straně, než ti ho sežere nějaká toulavá kočka z města,“ Omnos se zachechtal a strčil do zrzavého elfa tak, že ho prohodil portálem. Pak pokrčil rameny, dopil svoje pití a vstoupil dovnitř také, než si Lyanor z ulice stačil všimnout, že se něco děje.
Vběhl do výčepu jen proto, aby zahlédl, jak se portál zhroutil sám do sebe a zmizel s malinkým „puf“. Gobliní barman nevypadal, že má moc dobrou náladu.
„A útratu bude platit KDO?“
Lyanor se bezmocně ohlédl po třech striderech, co na něj koukali z uličky. Ten černý to ke všemu už zase zkoušel na oba ostatní. Povzdechl si a vjel si rukou do krátkých vlasů.
Nějaké album je zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6074782570886487457?authkey=CKzI1I6mwoeU1wE).
Série menších eventů jako součást Vzestupu Zandalari a Princezny Zandalari – autor: Ceroth/RpGM Eranon
Postupně se zúčastnili:
Rekruti a učni v zácviku i dozor – Thanalos, Omnos, Lyanor, Narlen
Speciální host – Kenjun a nejmenovaní trolí kněží
Autor textu psaného kurzívou: Thanalos
Postavy na screenech alba: Aerin, Avianna, Ceroth, Eloyn, Faelin, Flairica, Fyrenir, Hawke, Larianda, Lyanor, Moonwolf, Omnos, Pandora, Thanalos
https://lh6.googleusercontent.com/-w1ATX7TiGDA/VFNak7W-W7I/AAAAAAAARXk/Yn3alKNjDz4/w679-h600-no/WoWScrnShot_072714_223112.jpg
Eloyn stála proti té, kterou se nedokázala přinutit oslovovat „seržantko“, a střídavě rudla a bledla, v natažené ruce ještě stále svírala svou závěť. Obří leopard, kterému modře zářily oči a tlama, pergamen hladově sledoval.
Bylo tak zatraceně těžké přiznat respekt někomu, kdo na tom byl kdysi tak, jako ona – ztracený sám bez rodiny a přítele ve zlém světě, později přijat za učedníka Altashem Blooddragonem, a nakonec jím opuštěn a ponechán, ať se za sebe pere sám. Otázkou bylo, na kterou ze svých žaček by teď byl hrdý.
„Aerin, jsem připravená na vše a oni se jen tak nevzdají. Slyšela jsem, co chtějí někteří udělat a jiní by mne nejraději rovnou hodili těm kultistům živou nebo mrtvou!“
Černovláska s čepelemi na zádech zúžila oči, jako by se držela jen tak tak, aby zrzce jednu nenatáhla.
„Je to: seržantko Aerin. A pokud si myslíš, že Elrendar vydá kohokoli - byť tak zbytečného a nicotného, jako jsi ty - Plamenné legii, měla by sis dát dvě facky. Pak se jít podívat na stráže, připomenout si, kdo jsou, čím prošli, co dokázali a proti čemu bojují, dát si další dvě facky. A omluvit se lordu Sunhandovi, že tě něco takového vůbec napadlo!“ vykřikla, pak se nadechla a mírnějším hlasem dodala:
„Netuším, co by si myslel Altash, kdyby tě viděl teď. Co myslíš ty?“
„Že jsem smířená s čímkoli, co má přijít?“ zafňukala Eloyn a leopard Natzu se líně protáhl a došel k černovlasé, pak se jí posadil u nohy.
Neobtěžoval se hovořit i na Eloyn, oslovil jen Aerin v jejích myšlenkách. Elfka u toho strnula a udělala znechucený obličej, jako obvykle.
„Nařezal by jí zadek a vynadal, asi to do ní pořádně nevtloukl - posledně ta zlatovlasá taky ječela, když ji učil, cheche, ale nakonec se naučila... dokonce-,“ Natzu se zarazil uprostřed věty.
„Hlavně by možná litoval, že tě nenechal ležet u cesty a vzal tě kdysi s sebou,“ řekla Aerin naštvaně a smutně, pak střelila pohledem po leopardovi a otočila se pryč.
„Musím najít Eliho, ta cesta se odkládá zbytečně dlouho, jako by si ji najednou rozmyslel. A ty se připrav, Eloyn, za úsvitu vyrážíme.“
Eloyn spolkla větu o fackách a o tom, kdo by si je doopravdy zasloužil, ale zavolala za ní:
„Nechám tedy dopis pro Altashe a svou závěť u stráží na bráně. Kdybych… tu nebyla, jestli se Altash vrátí. Až se… probudí.“
Aerin jen provrátila oči a vyšla ven na nádvoří, leoparda v patách jako druhý stín.
Dá se říci, že před pátráním po Altashovi se v pevnosti semlelo hned několik věcí - Garan Balahen byl degradován na seržanta, seržantka Windsong vyslala tři rekruty propátrat aktivity trolů ve Stranglethorn a záhadný host Dawndusk skončil ve vězení, ze kterého byli předtím propuštěni čtyři členové posádky rebelující proti ex-kapitánovi.
Vzhledem k černokněžníkově hrozbě útoku na pevnost, pokud mu nevydají Eloyn Brightshore (živou a vcelku do úplňku), napadlo členy posádky hned několik plánů – pokusit se najít jeho sídlo a porazit ho tam; pokusit se vylákat ho na falešnou Eloyn; či dokonce zkusit jeho ledového draka zabít manévrováním na Moonwolfově lodi (asi předpokládali, že drak při tom pojde smíchy); nebo Eloyn přemisťovat tak, aby nebyla hrozbou pro pevnost a sama byla v bezpečí.
Nakonec si Eloyn vymodlila místo na Aerinině výpravě za ztraceným Altashem Blooddragonem, jejíž začátek Eliendir Dawnsong odsouval, co nejdéle to šlo.
Výprava, složená z Flairicy, Eloyn, Eliho, Aerin a leoparda Natzu prošla portálem do Shattrath i s jízdními zvířaty, zatímco v pevnosti Engiee vyprávěla Taharisovi, Lariandě a Thanalovi o svém setkání s modrovlasou elfkou, které se z nějakého důvodu k smrti bála, a proto ji pozvala do Elrendaru. Asi aby se jí mohli bát i ostatní!
Skupina statečných poutníků se v Shattrath příliš nezdržovala, i když zde Aerin měla najít jednoho legendárního kováře a Eloyn tvrdila, že má v krčmě v dolním městě balíček dívčích záležitostí, bez kterého se neobejde. Eli se co nejrychleji klidil z dohledu naaru na Terase Světla a Eloyn hořekovala, že jí Balahen nestačil vrátit jakýsi krystal, který mohl jejich hledání usnadnit. Vyjeli výtahem na plošinu Scryerů a obloukem se vyhnuli čtvrti Aldor, pak je čekala už jen cesta tunelem, za kterou se jim otevřel výhled, který bere dech pokaždé, nehledě na to, kolikrát jste v už Nagrandu byli.
https://lh4.googleusercontent.com/-4QSBJOvR_I8/VFNaX-xHpkI/AAAAAAAARRs/ldpMd_MYuqc/w937-h600-no/WoWScrnShot_072714_201254.jpg
Pobídli zvířata stezkou z hor dolů, do plání a pastvin; u Garadaru si vyslechli varování orkských lovců před podezřelými uctívači démonů, kteří v Nagrandu začali opět být aktivní a motat se kolem zničené Guldanovy brány. Někde v těch místech začal být Natzu hodně neklidný, stále utíkal napřed a choval se, jako by skupinu vedl. Ve chvilce, kdy se zdrželi u lovce démonů a jeho nether draka, Natzu náhle zmizel a dál už mluvil jen s Aerin v její mysli. Na dálku je vedl ke kopci přímo za démonickými výhněmi na západě Nagrandu. Jak záhy zjistili, pro ně tam cesta končila: dvounožci ani jízdní zvířata bez křídel se nemohli dostat nahoru příkrým srázem smáčeným mnoha vodopády.
Natzu se nechal slyšet, že je Altash u jedné ze soch na létajícím skalním ostrůvku, obklopen kultisty, kteří se ho snaží probrat či mučit stínovou a felovou magií, pravděpodobně, aby ho vyslechli a nahlédli mu do hlavy. A mimochodem, také je prý v cestě obrovský rudý eredar, kterému by se měli vyhnout…
Od zprávy o vyšším démonovi se už leopard neozval.
Napadlo je vrátit se k onomu lovci démonů a poprosit ho, zda by je vynesl na náhorní plošinu, Eli se ale nakonec uvolil zkusit je přenést na krátkou vzdálenost za pomoci své magie – ovšem jízdní zvířata musela zůstat dole u jezera. Flairica si nahoře vzpomněla na přítomnost tunelu, který kdysi vedl skrze horu přímo k portálu, prošli jím, a pak se konečně opět připojili k Natzu, který se plížil kolem ležení kultistů a nespokojeně sekal ocasem.
Flair se bez vysvětlení oblékla do róby zdobené felovými a krvavými krystaly, zatímco ostatní vymysleli plán sehrát falešnou eskortu vězně a tak se dostat přes hlídky až do tábora bez velkého boje. Eli použil iluzorní magii k a proměnil se v ogra, jakých v táboře pobývalo hned několik; Flair byla se svou děsivou helmou k nerozeznání od kultistů a Avelion hrála roli vězně, zatímco se Aerin a Natzu pohybovali neslyšně a nenápadně křovinami podél úbočí skal.
Co uniklo očím řadových kultistů ovšem neošálilo eredara – postavil se jim do cesty, a když ho neuspokojila jejich odpověď a vysvětlení, kdo jsou a co zde pohledávají, zaútočil na ně. Byla to Flairičina magie, umocněná vlastnostmi její róby, co démona nakonec udolala, její oči ale zářily čím dál zeleněji, až si Eloyn začínala dělat starosti.
Zatímco se elfky zdržely po boji ošetřením několika ran, Eli zmizel a utíkal napřed.
Vzhledem k tomu, o čem před cestou do Outlandu hovořil, to jest, že zůstane jen jeden, ten silnější, až obě části jedné duše splynou, bylo jim jasné, že u toho žádnou z nich nechce. Aerin ho dohnala na poslední chvíli, a tak ji spolu se sebou přenesl nahoru na ostrůvek, na kterém už Natzu očichával spícího Altashe. Flairice a Eloyn trvalo dostat se nahoru trochu déle, ale dostihly je, než mohl Eli cokoli začít sám.
Altash ve svém spánku připomínal víc sochu, než živou bytost, i jeho tělo bylo na dotek chladné… levá ruka mu od ramene chyběla a na zemi kolem něj byla zaschlá krev a magické runy, ze kterých to čišelo zlou energií.
Propukla mezi nimi hádka, zatímco Aerin zastávala názor, že by Altashe měli nechat spát a jen ho převézt do bezpečí, Eloyn se spícímu s pláčem vrhla kolem krku a zkoušela ho probudit jako prince z pohádek. Eli jim připomněl, že boj ve chvíli, kdy elf procitne, je nevyhnutelný, protože byli jedna duše ve dvou tělech, dvě strany jedné mince, a to mělo být nyní navěky napraveno.
Eloyn začala vymýšlet alternativy, jak by zůstaly zachovány obě části včetně sehnání náhradního těla pro Eliho, Flairice to bylo celé téměř jedno, zatímco Aerin se na Eloyn hněvala stále víc. Eloyn se snažila všemi prostředky – výhrůžkami i pláčem – přesvědčit Eliho, aby Altashe ušetřil. Flairica její jednání ohodnotila pohrdavým odfrknutím a Aerin mezitím došla ke spícímu Altashovi a sejmula mu z hlavy helmu.
Eloyn si v tu chvíli vyžádala soukromé rozloučení s Altashem, jako by celou věc ještě chtěla oddálit, tak seržantka jen protočila oči a šla stranou, Eliendir se zároveň s Flairicou domlouval na pomoci se složitějším kouzlem, na které jí nechal reagenty.
Eloyn konečně doobjímala sedícího elfa a pak vstala a přenechala ho jeho blíženci.
https://lh6.googleusercontent.com/-TCREON4mUr4/VFNaiKFjK8I/AAAAAAAARWU/YDk8v0IP-tg/w820-h600-no/WoWScrnShot_072714_215518.jpg
Eli mlčky položil spícímu elfovi ruku na hlavu, zatímco Eloyn bojovala s touhou udeřit Aerin nebo jeho a Flairica stiskla v dlani manové krystaly a usmála se, jako by je chtěla nabídnout leopardovi.
Natzu začal tiše vrčet, když se natáhla, aby ho pohladila. Rychle ruku stáhla zpět a rozhlédla se.
Leopard ale sledoval Eliho, kterého předtím označil za lháře, ne ji... a mhouřil při tom oči.
“Odpouštím ti,” zamumlal Eliendir a Eloyn se rozbrečela nahlas. Eli se zadíval na Aerin, jako by chystal nějaký povedený žert, Natzu se skrčil a skočil po něm, elf se mu ale dokázal vyhnout, tasit dýku a bodnout ji spícímu Altashovi do hrudi.
“Ne!” vykřikla Eloyn, ale neudělala nic, jen na to celé vyděšeně hleděla, zatímco leopard zařval a sápal se po elfovi. I Aerin Eliho počínání sledovala nehybně, jako by sama byla socha, elf se vzápětí chytil bolestí za hrudník, na kterém se mu objevila krvavá skvrna a černovlasá elfka se jí dotkla.
“Mince nemůže existovat jen o jedné straně. Zabij jednoho a zabiješ oba,” řekla smutně.
“Jsme jeden a vždy jsme byli,” odvětil a Aerin odtáhla ruku a zadívala se do své dlaně od jeho krve. Eli tou krví potřel Altashovu tvář, pak ho objal a rozplynul se.
“Eli je... mrtvý?!” vykřikla Eloyn.
“Je spánek a bdění, je křik a ticho, je něco, co je… a zároveň, co není,” mumlal probouzející se elf a rozlámaně se zkusil pohnout. Aerin u něj poklekla a zkontrolovala jeho stav.
“Tak který přežil?” potřebovala vědět Eloyn.
“Oba zemřeli a žije jen jeden,” odpověděl Altash šeptem, zatímco se Aerin zvedla, překvapená zjištěním, že kdysi slepý Altash nyní vidí. Natzu se s ní rozloučil v myšlenkách a vzápětí zmizel, ani si nevzal zbylé manové krystaly.
“Oba mi budou chybět,” Eloyn se lítostivě zadívala někam k nebi, jako by je tam snad hledala, a Flairica se usmála.
“Mně ne. Tak… a teď obě z cesty a o tomhle se nikde nezmiňujte,” zachřestila kouzelnými krystaly, přikročila k elfovi a dotkla se jeho levého ramene. Její ruka se doslova obalila plameny, zatímco si obě zbylé efky zaclonily oči a ustoupily.
https://lh3.googleusercontent.com/--BBpNqF-OZ8/VFNalkgLIzI/AAAAAAAARX8/6vu24j4tGUA/w1039-h600-no/WoWScrnShot_072714_224039.jpg
Do Shattrath se vrátili Altashovým portálem, ale vzápětí se rozdělili; Aerin potřebovala vyhledat kováře Kiriela Lightbearera, zatímco Eloyn prý měla ten svůj balíček v pašerácké putyce Na Konci Světa. Flair se v té same krčmě rozhodla kontaktovat starou známou z dob válek v Outlandu, doufala z toho vyzískat tipy na lepší zabezpečení pevnosti po magické stránce. Altash šel na seržantčino přání s nimi, aby dohlédl na jejich bezpečí.
Eloyn si u baru vyzvedla flakónek s pochybnou zelenomodrou tekutinou, a pak si v nejtmavším koutě všimla staré známé, za kterou se vydala na slovíčko i přes její jasně varovný pohled.
Flairica se v baru objevila v nádherných žlutých šatech a okamžitě se vrhla do víru dění, tance a popíjení se psem Haris Pilton. Prý to bylo psí pivo, pro mazlíčky to nejlepší.
Altash unaveně usedl u stolu a nabíral síly, když Eloynina společnice náhle zpozorněla a přešla k baru s výrazem, jako by je neznala. Upozornila je na skupinku elfů ve scryerských róbách, kteří se náhle objevili v lokále a zdálo se, že někoho hledají. Doporučila jim sebrat si seržantku a vypadnout, že zkusí falešné scryery zdržet.
Rozdělili se tedy – zatímco Altash utíkal pro Aerin, Flairica se opět nasoukala do své staré bitevní róby a velice naštvaně se ujala ochrany Eloyn. Portál do Undercity otevřela přímo uprostřed taverny, ale nakonec se to neukázalo být až tak dobrou volbou, i proto, že za nimi několik z cizích elfů prošlo také.
https://lh4.googleusercontent.com/-Av6w5RcsLLk/VFNapIccuvI/AAAAAAAARZs/V8f-i4_zr6k/w470-h389-no/WoWScrnShot_072714_234122.jpg
Sotva boj začal, Hawke stačila zavolat drenejské městské stráže. Po chvilce dorazil do vřavy i Altash spolu se seržantkou a cizím elfem v zářivé zbroji; sotva zaslechl Undercity, ihned do něj otevřel portál také, aby dostihli Eloyn a Flairicu a pomohli jim. Po obou elfkách ovšem ve městě nemrtvých nebylo ani stopy.
Z hlavní paluby se každou chvíli ozývalo pištění goblinů v řeči které nerozuměla. Z nedostatku spánku ji bolela hlava a byla ráda, že netrpí mořskou nemocí. Po průchodu portály jí nikdy nebylo dvakrát nejlíp, ale tři portály během deseti minut byly pro její žaludek příliš. Dvakrát.
Klidně se nahnula z okna své kajuty a jen tak tak neschytala ránu lopatkou vrtule. Ne, tenhle koráb neplul po moři. Brázdil nekonečný vzdušný oceán téměř ve stejné výšce, kam ji Flairica před pár týdny omylem teleportovala. Když vztek vyprchal, tak jí to vlastně i vykouzlilo na chvíli úsměv na rtech, který se ovšem změnil na ustaraný, jen co se otočila zpět do kajuty a pohlédla na postel.
Flairica ležela bez hnutí. Tmavé kruhy pod očima a mrtvolně bledá tvář prozrazovaly, že si její stará výbava na mágyni vybrala svou daň.
Eloyn vzala opatrně druhou deku a přikryla ji. Stačil jediný podezřelý zvuk a Flair by se okamžitě probudila. Dvě hodiny. Už spala dvě hodiny. Zatím nejdelší čas, který za ty tři dny spánkem strávila a Eloyn doufala, že bude spát ještě déle. Zrzka na posteli sebou trochu zamlela a téměř neslyšně zanadávala, když druhá z elfek otevřela vrzající dveře, ale neprobudila se.
Eloyn vystoupila na palubu a skrz malé postavičky goblinů se dostala až k okraji. Zhluboka se nadechla, jen aby si po pár vteřinách musela z úst vyndávat vlasy, které jí vítr rozfoukal tak, že se jí kolem hlavy zmítaly jako pravé plameny. Proč jsem jen přestala nosit culík?
Ještě chvíli se snažila vlasy zkrotit, než pochopila, že svůj souboj prohrála a raději nastavila tvář jak vlasům, tak studenému větru, který v téhle výšce štípal skoro stejně mrazivě jako v Northrendu. Ale alespoň probouzel. Eloyn si sedla u malého zábradlí a sledovala zemi pod vzducholodí. Za chvíli už budou doma a tam si obě dvě pořádně odpočinou. V Nagrandu se nejvíc těšila na Altashe, teď ale na svou postel. Už si chtěla jen lehnout. Konečně si odpočinout od všeho co se v posledních dnech stalo.
Zavřít oči a spát.
https://lh4.googleusercontent.com/-3ehkEySg5eE/VFeU6192LaI/AAAAAAAARd8/s-VQFi9oHTU/w981-h600-no/WoWScrnShot_072914_220039.jpg
Thanalos vzhlédl ke střeše, na kterou se snesl azurový nether drak. Jeho jezdec pomalu sklouzl ze sedla na došky, a pak se po nich bezvládně klouzal a kutálel až k ochozu mezi věžemi. Zanadával a vyběhl po schodišti na střechu tak, že cestou srazil několik stojanů se zbrojemi, narazil si koleno a rozbil jeden z levitujících květináčů. Zvedl do náruče zakrvácenou rusovlásku pod přísným dohledem draka a odhrnul jí vlasy z tváře:
“Zirael…?!”
“Seržantka a ostatní… jsou tu? Odešli portálem do Undercity přede mnou,” krev na jejích ránách už stihla zaschnout, ale tu z vlasů a šatů dál rozmáčel hustý déšť, který se spustil z oblohy.
“Seržantka tu nechala talbuka, když zjistila, že tu není Eloyn ani Flairica. Vzala hippogryfa a odlétla směrem k Tirisfal. Chvíli po ní se objevil Eli, nechal tu nějakého elfa a letěl na hippogryfovi také tím směrem.”
“Ti kultisté je potkali v Shattrath a jdou po Eloyn, zdržela jsem je, zatímco odcházeli portálem… musím -,” zkusila se mu vytrhnout a on se zvedl i s ní v náruči a kývl na draka.
“Musíš na ošetřovnu. Už jim na pomoc letěli jiní,” řekl nekompromisně a vykročil pryč ze střechy.
Aerin si zoufala. Celou cestu nezahlédla ani stopy po hawkstriderech nebo Flairičině koni – přes Morové země po vzducholodě v Tirisfal; ani u brány o nich nikdo nic neslyšel. Tedy, pokud něco neprovedly a neskončily v těch částech Undercity, kam neměli přístup ani spojenci.
Semknula rty a sklonila hippogryfa do tunelu, který byl používám jako vchod do Undercity pro letecká zvířata. Kličkovali jeho zákrutami, uhýbali kapajícímu slizu, ale nakonec se temný prostor konečně rozšířil a hippogryf mávl křídly nad vnějším kruhem stok.
Vzápětí je zasypala sprška střel z kuší, i když vykřikla:
“Jsem z Elrendar!”
Hippogryf zařičel a okamžitě se propadl hluboko dolů. Pak už byla jen tma.
Altash kroužil dost vysoko, aby si jich všiml… dva ledoví kostění draci, ukrývající svou přítomnost nad korunami stromů v mlze zvedající se nad Tirisfal. Vznášeli se nad jedním bodem a něco tam dole hlídali. Nepotřeboval alarmovat jejich pozornost, pobídl tedy hippogryfa níž mezi větve.
Na cestě je spatřil.
Elfka v modré kápi držící vyčerpanou Flairicu Amberdusk v sevření ledového kouzla… Eloyn, pokoušející se vyvést cizinku z rovnováhy nějakým světelným štítem.
“Ale ne, Kirino,” zašeptal a pobídl zvíře k nim.
Scénář eventu: Altash/Lykourgos
Účastnili se: Aerin, Altash, Eliendir, Eloyn, Flairica, Hawke, Kiriel; na počátku se mihli i Engiee, Taharis a Thanalos
Všem díky za RP!
Album se screeny od Avelion a Eynor je zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6076299621605407249?authkey=CObDv4edxoyj0wE).
Autor prostředního textu psaného kurzívou: Avelion
UNESEN
Potřebuji se s tebou sejít, nutně. Je to poslední věc, o kterou tě kdy požádám. O nic víc neprosím.
Taverna Shattrath, za dva dny.
Garan de Balahen Brighteye.
Nakrčila čelo nad tím podpisem, povzdechla si a zmačkala vzkaz, který našla na své posteli v kasárnách, pak si připnula zbraně k opasku a vykročila po schodech k lordově pracovně. Koneckonců po tom celém si dosud nevyžádala dovolenou, na kterou ji už nějaký ten týden opakovaně posílal.
***
Položil zlaťák na stůl, ocenil druhým výstřih servírky, a pak významně zpod klobouku pohlédl na barmana. Shaarubo kývl hlavou směrem k zadnímu salónku, tak elf s rukou na široké krempě pomalu došel k místu, kde u netknutého džbánku medoviny seděla ta přitažlivá zrzavá mrcha.
Její obvyklý výraz a nadhled asi také odválo dění poslední doby, možná to samé, které ho stálo kapitánský plášť.
Otupěle zírala před sebe, čepele položené na kraji stolu. Prsty přejel po jejich ostří, v druhé ruce láhev vína a jen jednu sklenku, zatímco ona zvedla oči a zatvářila se trochu nechápavě při pohledu na jeho oděv... šaty?!
Její ruka pod stolem se bleskově chopila jílce dýky, pak jí očima na okamžik prolétla radost, když ho i přes ty hadry poznala, a vzápětí se do nich vrátila únava a smutek.
"Velmi krásné. Ty křivky jsou křehké a smrtící," řekl s očima upřenýma někam mezi její obličej a opasek a prsty se dál dotýkal čepelí. Její napjatý výraz poněkud změkl, vrátila dýku do pouzdra na nohavici a tiše řekla:
"Spletla bych si vás v té róbě s Gorianem, pane."
Kývl k druhé židli:
"Už ne pane. Smím si přisednout?" počkal na její souhlas a položil na svou stranu stolu kord, pak dodal: "Hmm, Gorian de Ray. Pokud si pamatuji, tenhle kord nese jeho jméno."
Zadívala se na jeho zbraň jako na starého známého, pak na chvilku odvrátila pohled a zavřela oči:
"Mágové jsou poslední dobou velice nevyzpytatelní," řekla hořce.
Posadil se a pohodlně se rozvalil, jak míval ve zvyku, ať už na sobě měl suknici nebo kalhoty a seděl v putyce či u lorda v obýváku, pak si nalil trochu vína do poháru. Ani se neobtěžoval sundavat si klobouk se širokou krempou. Také typické.
Jen dnes měl na sobě róbu, která vypadala, že ji po ránu sebral ve Faelinově šatníku.
"To bych řekl, magické proudy jsou poslední dobou nevyzpytatelné," pobaveně se opřel o židli a zadíval se na ni, pak si prohlédl barvu a jiskru vína proti světlu svíce.
"Není to tak dlouho, co zde mágové převlečení za Scryery zkusili vyklidit bar. V něčem uspěli a v něčem ne," zvedla jeden koutek úst v pokusu o úsměv, "povídá se, že tu modrovlasý elf prostrčil dvě zrzky portálem, a pak utíkal za černovlasou. A od té doby je nikdo neviděl. A vy se zajímáte o jaký obor magie?" naklonila se a podepřela si bradičku o ruku, pak přimhouřila dlouhé řasy.
Sledoval, co ten pohyb poodhalil z jejího výstřihu, pak si odkašlal.
"Zajímám se o něco ztraceného. A o něco zlomeného."
"Takže transmutace, divinace? Hledáte nějaké konkrétní místo nebo věc?"
"Jde o konkrétní místo i věc, jen netuším, kde leží...," upil z poháru s pohledem stále upřeným na její korzet.
Trochu se naklonila a sykla:
"Garane, do háje, tohle je nebezpečné místo, zkus si nehrát! Nebo můžeme jinam, jestli nemůžeš mluvit a jsi sledován. Ale staly se věci, co bys měl vědět-"
"Vážně? Mně to tu celkem vyhovuje," přestal válet víno po jazyku, rozhlédl se a podmračeně sledoval elfy, lidi i dreneje v lokále, "obchod se zbraněmi jde teď dobře, ale mí zájemci mají velmi vytříbený vkus."
"Mág, obchodující se ztracenými zbraněmi? Mohl jsi přijít s lepším krytím! Takže si chceš hrát na hádanky? Pak tedy dobrá, ale, mám pro tebe tři," zavrčela.
"Po prvé: kdo rozčílil jistého elfa natolik, že rozsekal cvičnou figurínu na třísky? Tak, že udeřil ženu, dokonce zástupkyni cizí říše, na veřejnosti? Šaty samé hedvábí a s vlečkou, zlatem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane," raději dala stranou své čepele, aby na ně nedosáhl.
"To první nevím, ale to druhé bude nějaká poběhlice, ne?" zasmál se a pozvedl pohár s vínem: "Tak na štětky a na zdraví!"
"Ta, o které se povídá, že rozdělila Quel'Thalas? Volila bych lépe slova," dodala šeptem a jeho pohled zvážněl a klouby na poháru vína zbělely.
"Elther Venerai konečně složila funkci správkyně a degradovala i generála Nurimu. K moci se škrábe nějaký krvavý rytíř, generál Whatever. Na zdraví, mágu," pozvedla prázdný pohár a on odvětil poněkud zaraženě:
"Na lepší zítřky... takže Regent nemá nového správce?"
Položila pohárek dnem nahoru na stůl, jako by tím chtěla téma ukončit, a zadívala se na něj přísně, zatímco on znovu usrkl vína.
"Obchod se zbraněmi? Řada je na vás, drahý učenče," přestala ho studovat a začala si pečlivě prohlížet ostatní v taverně.
"Zajímají mne čepele magického druhu schopné v sobě uchovávat esenci jistých elementárních vlastností. Vzpomínám si na legendu o meči, který nosil jeden král, tak ctnostný a chrabrý, že mu nebylo rovno."
"Legenda o jednom meči? Já znám jen pohádku o sedmi mečích, poučte mne. Ale já jsem spíše archeolog, ne kovář či obchodník," zabubnovala nehty o dno pohárku a vrátila se očima k "mágovi" naproti sobě.
"Však onen dobrý, chrabrý král jednoho dne narazil na soka, kterému také nebylo rovno. Tehdy kov zařinčel o kov a bylo zlomeno, co zlomeno být nemělo."
"To už se stává se vším, v co jsme měli důvěru, že vydrží. A vy jste se dostal takové rozbité zbrani na dosah?"
"Možná, nejsem si úplně jistý," zabručel a zamračil se na ni.
"Pokud vím, jeden zlomený meč teď ukrývá komnata pod Věží mágů v Elrendar, ale to asi půjde o náhodu, že? Neznám technologii k opravě takové věci, jen tuším, že to bude stát mnoho obětí a peněz. Než seržantka Windsong zmizela, dovedla do Keep někoho, kdo kdysi znovustvořil Cerothův meč z jediného fragmentu. Ta osoba se ale zdá vytržená z reality. Ví, co udělat, ale neví, kde na to vzít materiál."
"Není lehké jej vykout znovu do jeho síly... ale výjimečný kovář, který je i mágem, by to možná zvládl."
"To neposoudím, já se specializuji na jedy, výbušniny, lži, potíže a podvody. Na lákání nevinných elfů do pasti, jak řekl jeden můj bývalý přítel. Vy jste snad kovář-mág, nebo nějakého takového znáte?" optala se až provokativně, pak se trochu uvolnila, otočila pohárek dnem dolů a nalila do něj medoviny po okraj.
"Řekněme, že znám kováře, co by to zvládl."
"Protože Kiriel je možná kovář, ale hlavně je to blázen. Nemyslím, že ho měli vodit. Slyší hlasy. Některé kultury z takových osob dělají šamany, jiné je upalují... dobře tedy, takže znáte kováře, co tu zbraň opraví? Pokud ano, mohla bych mu říci, co jsem složitě zjišťovala, to jest: jaké rudy sehnat a kde takový meč vůbec kovat."
"Kovářova mysl musí být čistá a srdce naplněné jen jedním účelem..."
"Jako mysl vraha. Nemáte přátele, jen cíle."
"Přesně tak. Vím, že v Azerothu i v Draenoru jsou posvátná místa, kde se tyhle zbraně dají kovat. Pokud někdo vykoval zbraň pod Černou horou, musela sloužit jen k aktu války."
"A k čemu má sloužit ta, co chcete spravit vy? Tedy, hm... váš přítel? Na ozdobu? Pro souboj cti? Nebo bude jen symbolem něčeho?"
"Pokud jsem to pochopil, má být zbraní Odvahy obsahující její esenci, Odvahy hraničící se ztrátou pudu sebezáchovy."
"A kde v Azerothu najdete místo, které je manifestací odvahy, nebo kdy byla prokázána chrabrost, která v jeho historii předčila jiné? To je má druhá hádanka, mágu."
"Zkouším si vzpomenout... hrdinů bylo spousta," poškrábal se na tváři v rašícím vousu.
"Ale hrdinství či zbabělost je věcí názoru toho, kdo vypráví příběh, že? Například znám příběh o elfovi, který zůstal sám vzadu a bránil Pohromě v postupu, aby koupil ostatním ze své jednotky čas. Thalorien Dawnseeker, jehož meč se dědil po generace. Zemřel rukou Arthasových poručíků. A když padl, jeho meč zvedla další z řad elfů, aby Arthase zkusila zastavit alespoň v Northrendu. Lana'thel. I ona je mrtvá a z meče zbyla jen legenda."
"Je to odvaha nebo bláznovství?" znovu se napil a konečně zvedl oči od jejího výstřihu, jako by ji začal brát vážně.
"Pak znám příběh, co mi vyprávěl Mankrik, o dvou přátelích z Draenoru, kteří se postavili Mannorothovi v kaňonu Demon Fall. Byla to odvaha, nebo bláznovství?" sklopila oči a přitiskla pohárek ke rtům.
"Ten příběh znám... na odvahu, která tehdy byla projevena!" Balahen pozvedl víno a obrátil pohár do sebe; i ona se bez váhání napila, aniž by ulila jedinou kapku.
"Na tom místě nechal Thrall postavit pomník Gromovi se srdcem obra. Možná tam najdete vaši odpověď. A pokud hledáte ostatky Thaerise, hádám, že jsou ještě stále tam... na Vlčím ostrově v Lordamere. Omylem jsem o ně zakopla a spustila na nich starou Gorianovu past. Ale opatrně, ten ostrov obývá nový pán, kterému je radno jít z cesty," otřásla se, zatímco Garan pomalu kývl a dolil si pohár.
"Takže, pokud je toto vše, dostaneme se k mé třetí hádance a já odejdu," pomalu odložila pohárek.
Lehce mávl rukou, jako by ji vybízel, ať promluví.
"Kdo rozčílil jednoho elfa tak, že zbil dívku, a přeci ji chránil; ukazoval jí zlou tvář, a přeci ji chtěl vychovat. Měla tváře umouněné od popela, ale kominík nebyla. Prostě cácorka," odsunula se od stolu i se židličkou, jako by na ni náhle dolehla únava plnou vahou, pak pomalu vstala, zatímco on ji sledoval rozšířenýma očima.
"Co se jí stalo?"
"Kouzelný krystal, který nikdo neukradl, a přeci je postrádán; nikdo ho nikdy neschoval, a přece ho jednou někdo nalezne," sebrala ze stolu své čepele a dívala se na něj, jako by ho z něčeho vinila.
"Dobrá hádanka," poznamenal suše a vypil pohár vína naráz, pak si dolil třetí.
"Přítel nebo nepřítel, problém nebo chráněnec, světlo, nebo tma? Eloyn... Avelion je mrtvá, Garane. Včera ji dovezli do pevnosti spolu s umírající Flairicou Amberdusk. Je načase se rozloučit."
Mlčky kývl a zadíval se jí přímo do očí:
"Kdo?"
"A stále budeš tajit vše v sobě a držet tak ty, co tě mají rádi, na vzdálenost meče. Byla jsem pro tebe jen hadr na boty a je mi to už jedno. Ale to pískle ti věřilo," zvedla ruku ke své pokřivené verzi zasalutování a odešla z lokálu, zatímco on zůstal sedět a díval se na láhev vína ve své ruce.
Průběh eventu i události předchozí:
Stalo se to zamlklého a dusného večera po pohřbu Eloyn Brightshore, kdy do pevnosti dorazil goblin Ogatix, pln nadšení z toho, že by se rád stal učedníkem velkého mistra Faelina Darksun, světoznámého mága, aby konečně mohl nafoukancům z Kirin Tor dokázat, že i goblin může být skvělý mág. Ačkoli léto bylo v plném proudu, vnitřkem pevnosti jako by obcházel smutek, chlad a tajený hněv. Se soumrakem pak přišla prudká a nečekaná bouře a přivála i některé duchy minulosti.
Ke stolu v jídelně se tentokrát připojil i seržant Balahen s nově ostříhanými vlasy a téměř hladce oholenou tváří, zatímco rekrut Thanalos podával hlášení z mise v Hinterlands.
Po jídle, které by zasytilo dva dospělé muže, se Balahen zatvářil zklamaně výběrem nealkoholických nápojů u stolu a nakonec si posloužil lahví vína z vlastních zásob, když mu rekrutka Engiee nabízela vodu či ovocnou šťávu. Vylil na zem to, co v poháru od ní bylo, a optal se s krkáním přítomných, zda si dají také.Tou dobou z lordovy pracovny vyšel zmíněný rekrut, který si před seržantem nevydržel neodplivnout, ale nakonec usedl ke stolu také. Chvíli na to se k nim připojila i seržantka o berlích a s většinou končetin v dlahách, po ní i lord Sunhand, který trval na tom, že tentokrát se proti trolímu brojení zasáhne preventivně a tam, kde to troli nečekají.
Seržantka vyslovila omluvu Engiee za to, že nedávno podcenila zprávu o modrovlasé elfce, která cestovala do pevnosti na pozvání jakési "Agáty" a prohlašovala, že posádka má něco, co jí patří. To něco měla být živá Eloyn Brightshore, na kterou nakonec ona cizinka narazila v Tirisfal, když se učednice vracela z Outlandu spolu s naprosto vyčerpanou Flairicou Amberdusk.
Výsledek této fatální schůzky byl všem znám: Flairica na ošetřovně, Eloyn v hrobě.
Když Eloyn během marného boje vypila jed, který byl dán ke zkoumání Hawke, neznámá útočnice o ni okamžitě ztratila zájem, jako by ji potřebovala jen živou. Dokonce ji snad původně chtěla vyměnit za Balahenova bratra Belkarena.
Seržant Balahen si pak vzpomněl na něco, co patřilo Eloyn a rozhodl se to odevzdat k prozkoumání Faelinovi Darksun či mágům pevnosti. Při neopatrné manipulaci s modrým krystalem se ho ale dotkl, a pak se náhle rozplynul jako pára nad hrncem.
Podle Altashových slov to byl krystal, který kdysi dal Eloyn Brightshore, aby o ní věděl i na dálku, ty krystaly tehdy našel někde dva a ani ho nenapadlo, že by s nimi mohl být propojen i další. Znamenalo to, že krom Altashe a Balahena tu byl někdo další, kdo je sledoval a dokázal na dálku zacílit. někdo, kdo se díval.
Protože byl ve chvíli seržantova zmizení nejblíže učedník Ogatix, byl o prozkoumání zbytkové magie na místě požádán on. Dokázal určit jako cíl portálu "Mimosvět" a dodal pocit spojený s pachem síry, felu a žárem ohně. Bylo jasné, že Balahena v trablích nenechají, čekalo je tedy vyžádat si svolení od lorda či kapitána - a další cesta do Outlandu.
Ceroth Sunhand je upozornil na to, že v Outlandu již některé členy posádky mají - Avianna, Larianda a Hank O'Brien měli totiž eskortovat Fyrenira Dawndusk na místo v Shadowmoon, o kterém tvrdil, že se něm nalézá lék na jeho "problém" s démonickou proměnou... a pokud by lék nezabral, měli mu na místě ukrátit trápení.
I když... působili, že mu jej ukrátí již cestou... při nějaké nehodě.
https://lh5.googleusercontent.com/-pxSjV6ennMw/VG0oOnmVxcI/AAAAAAAAR08/xAjfk3CjQDg/w783-h401-no/WoWScrnShot_080314_211325.jpg
Ceroth tedy pověřil misí seržantku Eyru a požádal ji, aby v Shattrath či Shadowmoon dohlédla i na slavnou eskortu.
Jako průvodce této druhé části výpravy byl samozřejmě určen Eliendir. Díky svému krystalu měl být schopen ihned za Temným Portálem určit směr, kde se nachází unesený seržant Balahen.
Dalšími členy druhého oddílu krom seržantky a Eliho byli Hawke, Faelin a Thanalos, ke kterým se v Shattrath přidal ještě Orkelt, jehož přítomnost už ani nikoho nepřekvapila. Protože on je vždy tam, kde se něco děje.
Eliendir je navigoval k údolí Shadowmoon - a tam, jakmile se přiblížili k démonům, na sebe i na ně začal Fyrenir hlasitými výkřiky v Eredun upozorňovat. Hank, který ho vezl na wyverně, ho se sadistickou radostí zpacifikoval, takže se Fyrenir probral až ve chvíli, kdy družina stanula na plošině, kterou označil Eli za místo, kde je vězněn Balahen. I přesto... nebyl seržant nikde na dohled.
Tehdy na ně Fyrenir hlasitým řevem upozornil místní elfy v temných kápích, se kterými se již někteří měli tu "čest" setkat ve Fairbreeze, stejně tak jejich velitele v temné zbroji.
Ten se pobaveně nechal slyšet, že jdou pozdě, protože již ze zajatého seržanta dostal vše, co chtěl slyšet o osobách a obranách pevnosti. Vzápětí na družinu poslal své elfy i skupiny démonů a infernálů...
Po boji, ze kterého Elrendarští vyšli vítězně, ale uprchl na své wyverně někam přes kopec, i když ji hraničáři stačili postřelit.
https://lh6.googleusercontent.com/-79pQakV8cCc/VG0oV3wuVeI/AAAAAAAARtM/OpVDPCEvz9o/w856-h588-no/WoWScrnShot_080314_220924.jpg
Náhle si Eyra a Faelin všimli, že je Balahen uvězněn v jednom z magických krystalů, na který pak společnými silami s Thanalem a Hawke zaútočili, zatímco ostatní bojovali se zbytky démonů.
Osvobozený seržant si nejenže nepamatoval, kde to je, kolik pil a jak se tam dostal, ale místo díků jen sprostě konstatoval, že má v řitním otvoru (patrně nějakém cizím) svou orkskou zbraň, a bez ní se pryč tedy nehne.
Zatímco z něj postupně dobývali, jaké informace z něj kultisté při mučení vytáhli, a Orkelt navrhoval, aby se pokusili za kopcem dostihnout onoho velitele na zraněné wyverně, než jim do zad pošle celou armádu, zdálo se, že se Balahenovým slovníkem nakazila i Avianna.
Důvod byl prostý: Fyrenirova metamorfóza pokročila do stádia, které se vymklo kontrole, na pažích mu popraskaly nejen šaty, ale i okovy, z rukou vyrostly pařáty a na zádech se otevřel pár blanitých křídel... na čele vyrašily rohy, jaké mu mohl závidět i sám Orkelt.
https://lh5.googleusercontent.com/-vg2_okFp5bo/VG0oaO5VzeI/AAAAAAAARvY/2zW3jxz00rg/w773-h600-no/WoWScrnShot_080314_224800.jpg
Ve své nové podobě se Fyrenir vznesl nad družinu, nabral sil z felových krystalů, které na místě ponechali kultisté, a zalil vše dole deštěm horké lávy a ohně. Seržant Balahen ho zkusil zastavit holýma rukama, na kterých se mu ve chvíli doslova speklo maso, i ostatní démona svými útoky nezasáhli a měli práci s uhýbáním ohni pod svýma nohama.
Pak se Fyrenir opět snesl dolů, popadl Hanka O'Briena a vyvlekl ho s sebou do výšin. Balahen řval, ať si vezme jeho a Hawke ho táhla za plášť pryč mimo plameny, aby zkusila uhasit jeho hořící ruce; někteří osedlali hippogryfy a wyverny a letěli Hankovi na pomoc.
Démon zařval, že ti, co mu činili příkoří, teď poznají sílu Plamenné legie, a i s Opuštěným v náruči se vzňal a doslova sebe i Hanka obalil pekelnými plameny, které sežehly i peří hippogryfů motajících se příliš blízko kolem. Pak nemrtvým z výšky udeřil o zem coby hořící létavicí se slovy:
"Rozsypej se v prach!"
Teprve nyní ho dokázali zranit a dostat dolů, kde polámaný a prostřílený mnoha šípy a šipkami, ohořelý od kouzel a v otrhaných šatech, dopadl vedle Hankova bezvládného těla. Eli na něm pro jistotu přistál poraněným hippogryfem, který si elfa na zemi prohlížel jako slibovanou večeři.
https://lh4.googleusercontent.com/-ljNS2WMer64/VG0og6IZYOI/AAAAAAAARxI/c8B18fBg60E/w797-h600-no/WoWScrnShot_080314_225854.jpg
Posbírali Hanka do přenositelného stavu, přivázali vše, co mu odpadlo, těch kostí možná bylo i trochu víc, než měl původně... a přitom zjistili, že se mu kovová helma doslova připekla k hlavě.
Nereagoval na ně, ani na pokusy o "léčbu", ale kdo z nich tušil cokoli o léčbě nemrtvých?
Seržantka nařídila urychlený přesun zraněných včetně Balahena a Fyrenira do pevnosti a na hledání stop po veliteli zdejšího tábora kultu si vybrala Orkelta, Eliendira a Thanala.
Seržant se ještě ujistil, že se oddíl pokusí najít a zachránit i jeho milované zbraně, teprve pak se podle rozkazu vrátil portálem do pevnosti.
Zbylé členy týmu ještě čekal další boj, který nebyl snadný, uprchlého velitele už ale nedostihli - bylo tedy jasné, že cokoli, co se od seržanta dozvěděl, předá dál.
Krom několika romantických elfích stanů, ze kterých Orkelt a Eli vyklidili osazenstvo, a pak se v nich pídili po jídle, hedvábí a dýmkovém koření, nalezli i truhlu s několika zámky a mechanismy. O ty se postal Thanalos zprvu jemnou mechanikou, později metodou: "když to nejde silou, jde to větší silou".
https://lh5.googleusercontent.com/-RmOw24AelSk/VG0olUYTnPI/AAAAAAAARys/0UP6sE1_6dM/w910-h578-no/WoWScrnShot_080314_232307.jpg
V truhlici byl nalezen obrázek polonahé černovlasé elfky, několik flakónků různých barev a čokoláda, což některé potěšilo, ale odpovědi nepřineslo. I když na druhé straně obrázku stálo:
"Čiň se a budeš povznesen za mého osobního dohledu,
s láskou L.F."
Sebrali tedy na místě seržantovy zabavené věci a vydali se také zpět do pevnosti, kde si mezitím lord Sunhand vyžádal vysvětlení od Lariandy, Avianny a Hawke - a kde byli zranění ošetřeni a jeden vsazen do želez, než se rozhodne o jeho dalším osudu.
Na marodce pak Lariandu překvapilo, že i nemrtví v něco věří, i když to nutně nemusí být Světlo.
Hankův ne-život byl po usilovné snaze zachráněn, jeho tvář ale z větší části ne - jakkoli nyní slepý, odmítal se ale nechat vyjmout z povinností a dál trval na tom, že bude chodit na hlídku. Takže pokud ho potkáte jak se smetákem rachotí chodbami, nepodávejte mu kopí a nevoďte ho na hradby, myslí si, že už na nich je.
Lord Sunhand nechal poslat pro apatykáře do Undercity, kteří by snad mohli s náhradou jeho chybějících částí... pomoci.
https://lh3.googleusercontent.com/-lgVuRO3s1EA/VG0oJ9PA_LI/AAAAAAAAR0I/PP0-2e6aSI0/w622-h568-no/WoWScrnShot_080214_103649.jpg
"Víš, že jsem paličatý," založil si ruce na prsou a postavil se jí do cesty.
"A?" dopnula si meče a dýky, nasadila rukavice a trochu překvapeně vzhlédla k vysokému elfovi, který se vetřel do jejího tajného tábora v horách i bez pozvánky. Slunce se pomalu klonilo za vrcholky rudého hřebenu hor a ještě trochu ozařovalo vodopád.
"Takže neodejdu, dokud mi to nevysvětlíš. Povídali, že hlídáš její hrob. Ten je úplně jinde. Daleko na severu. Další lži, Zirael?!"
Zarytě mlčela a mračila se na něj, tak sejmul rukavici a ukázal na svůj prsten, jehož pomocí ji našel.
"Nehnu se nikam, dokud mi nepovíš pravdu. Kdo je to? Kde ho máš?"
"Ty si vážně myslíš, že se tu s někým scházím?" odfrkla si, sebrala sedlové brašny a uklidila do nich zbytek svých věcí, při čemž kroutila hlavou. Sledoval ji a pomalu zatínal a rozevíral pěst.
"Jenže ty neodcházíš, to já," trochu dotčena jeho drzostí si doopravila opasek.
"To mi došlo. Kam jdeš teď? Hlásila jsi to?!" vyštěkl.
Našpulila rty, pak sykla:
"Někdo po ní šel a něco chtěl. Jdu opět sledovat její hrob a zjistit, co to bylo. A tebe s sebou nepotřebuji, protože neumíš být ani zticha, ani nenápadný."
"Kdo o tomhle ví? Lord? Jdeš tam oficiálně či neoficiálně? Dovolil to?"
"A zrovna ty se najednou budeš starat, jestli mám jeho povolení?! Mám si snad vzít tabard, aby mne kdokoli v noci viděl z dálky?"
"Umím se plížit, nebo jsi mne při tréninku plížení s tím Emeraldem, na kterého jsi stále tolik mrkala, neviděla?"
"Viděla a slyšela, právě proto tě s sebou nevezmu," hořce se zasmála a on rozhodil rukama:
"A já se tak snažil!"
"Poslouchej mne, Thanale. Pamatuješ si na můj starý vzkaz? Vzpomeň na něj, až bude nejhůře."
"Křižák Alteria? To heslo nedává moc smysl. A nelíbí se mi, co děláš, ani jak to děláš! Jak tě mohl lord pustit!"
Jen se natáhla a uhladila mu rudé vlasy za ucho.
"Možná má důvěru v můj úsudek a schopnosti i po tom všem. Najdeš mne pomocí toho prstenu, jako jsi to udělal nyní, i kdyby se mi něco stalo. Vyčítáš mi, že jeho magii chci využít stejně, jako kdysi ty? Já tak ale nečiním z osobní pomsty. Protože nemyslím, že se záhadami kolem Eloyn je konec."
"Nevyčítám, jsem smutný, že nepřemýšlíš nad jinými alternativami!" jeho pohled byl čím dál temnější.
"Například?" unaveně se zastavila a zadívala se na něj.
"Věříš někomu v pevnosti, v posádce?"
"Lordovi, že vždy splní slovo; Flairice, že zkusí zabít každého goblina; Moonymu, že nedokáže nechat láhev rumu stát nedotčenou; Lady, že neublíží mouše; tobě, že mne najdeš-," zamyslela se.
"A komu bys svěřila život?"
"Já? Svým životem nehodlám obtěžovat nikoho."
"Ano, tak komu by jsi svěřila cizí život? Třeba můj? Protože to mohu udělat tak, aby nás kdekoli našli, i kdyby se nám něco stalo. Udělám to, když mi slíbíš, že mne vezmeš s sebou na to, co chystáš. Bojíš se, že něco pokazím, ale já jsem ti v boji rovný."
"V boji ano, ale ne v plížení!"
"Tak plížení nechám na tobě a já se budu jen skrývat! Kdybych byl nemehlo, nepřežil jsem těch dvacet let mimo Quel'Thalas, nemyslíš?"
"Ale já tě nepotřebuji s sebou, chci, abys předal vzkaz, jsi moje pojistka. A ten vzkaz nesvěřím nikomu jinému, jen tobě... a běda, jak ho prozradíš ty."
"Nezůstal jsem zavřený v posádce jen proto, abych tě vídal častěji a nechal ze sebe dělat idiota. Chci ti stát po boku jako někdo, kdo je ti roven - a v boji na blízko jsme vyrovnaní, to jsi sama uznala. Střílím lépe, než ty."
"Víš co? Chceš mi být rovný? Staň se farstriderem," usmála se na něj po chvilce přemýšlení.
"Navrhnu lordovi, aby ho ze mne udělal, jen co ho příště potkám!" vykřikl vášnivě, až ustoupila.
"Ale elitním hraničářem se nestaneš na vlastní žádost... a ani po týdnu bez prohřešku! Musíš prokázat schopnosti, dobrou vůli a morálku, složit zkoušky..."
"Dám lordovi nabídku, kterou neodmítne, ukážu mu něco, co ještě neviděl!"
"No, to jsem na tebe zvědavá. Budu ti držet palce a pokusím se si tu věc nepředstavovat," zadívala se k protějšímu hřebeni kopce a na někoho tam kývla, po chvíli se odtud majestátně snesl až k nim mladý étherický drak.
"Zirael!" natáhl se po ní, ale uskočila a proběhla jeho rukama drakovi vstříc.
"Spoléhám na tebe, že vyřídíš můj vzkaz, kdybych se déle než týden nevracela!" zavolala a vyhoupla se do sedla.
Suraku se ohlédl po ní, pak upřel tázavě pohled na Thanala, který se je snažil zadržet roztaženýma rukama. Varovně rozevřel tlamu a ukázal všechny zuby.
"Víš, jak jsem paličatý!" zastavil se.
"Ne víc, než já," zasmála se a Suraku se vznesl kolmo vzhůru nad elfa.
"Nechtěj, abych zas udělal nějakou pitomost!" zakřičel za ní, ale odpovědí mu byla jen slova zkreslená dálkou.
"Hra teprve začala, Lišáku."
Otočil se a udeřil pěstí do stromu, pak zaklel. Poslední dobou tak končila většina jejich rozhovorů. Něco se stalo, nebo ho osud trestal za všechny levárny, co kdy kde napáchal, a ze kterých vyvázl kvůli svému proklatému štěstí.
"U Fetha!"
RP se účastnili: Lyanor/Faelin, Ogatix/Orkelt, Engiee/Eyra, Thea/Avianna, Thanalos, Aerin/Hawke, Balahen, Ceroth/Hank, Larianda, Fyrenir
Za GM podporu, zábavu a akčnost děkujeme RpGM Eranon
Celé album naleznete zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6083562811408227409?authkey=CNaEi8KFtdfmnQE).
Strašlivá poslouchaná
https://lh4.googleusercontent.com/-Our5G1NmBYw/VHx9ndIufLI/AAAAAAAASSc/O80G_cxI01A/w853-h557-no/WoWScrnShot_102114_213031.jpg
Onoho pošmourného večera se na jedné z věží Lordaeronu sešla roztodivná společnost v kostýmech a maskách, někteří dokonce přišli převlečeni za krvavé rytíře a jiní za krysodlaky. Ačkoli počasí v té závratné výši bylo čím dál více napínavé a tísnivé, nakonec byly proneseny čtyři příbehy a jedna óda o obětovaných údech. Z plánovaného hledání soudku v ruinách nakonec sešlo a spřádači příběhů děsivých se v dobrém rozešli, každý se všemi částmi vlastního těla a někteří s lebkou nebo dvěma navíc.
Jen pirát Kieran Moonwolf se nechal slyšet, že on... horory nerad. A proč? Jsou moc hororové!
Zde najdete příběhy v pořadí, v jakém zazněly:
Hank O'Brien - Velká Zádel
https://lh3.googleusercontent.com/-MWO2z3gs5p4/VHx9oDSa8aI/AAAAAAAASSw/4EbjFyeKO_A/w547-h485-no/WoWScrnShot_102114_213329%2B%282%29.jpg
Hank si odkašlal, až se mu rozechvěla žebra v rytmu pohřebního pochodu, pak zachrchlal a vyplivl kus prachu.
Tak, jelikož tu vidím spoustu statečnejch a veleváženejch tváří, je třeba vás hned na začátku rozbít tak, že si půlka z vás bude muset měnit spoďáry a druhá půlka zapomene, co to spoďáry jsou. Tendle příběh se fakticky stal, na to vemte jed, protože se to ale hnedkonc ututlalo, nikdo neví podrobnosti. Jistý je, že ta vesnička, ve který se ten náš příběh vodehrává, nese veskrze romantický název... Velká Zádel. Pro všechny usedlíky to byla jen Velká Zet a můžu vám říct, byla to díra, jak se patří.
Žilo se tam jen vo maličko hůř, než kdekoli jinde, usedlíci měli rádi svůj klid, měli svoje rituály a podobný věci, jaký se neviděly v celým království.
A do tejhle vesničky se na sklonku roku nastěhoval ve svý době celkem uznávanej umělec. Procházel pochopitelně tvůrčí krizí, jak jinak. A pochopitelně se takysto nechal ubytovat ve velkým starým domě na kraji vesnice.
Povídalo se, že v tom domě před pár lety celkem nehezkou smrtí umřela stará vdova, klepla ji pepka a ohlodaly ji krysy. Ne ty ťuťuňuňu, který máme v každým pořádným sklepě. Ale pořádně tlustý mrchy s kožešinou, za kterou by se nestyděl ani vlk. A se zubiskama přinejmenším jak tauří rohy... No, možná většíma.
Umělec pochopitelně po svým příjezdu navštívil místní hostinec. No, v hostinci se konaly obvyklé pohledy místních, zajímavostí je, že počet hostů v hostinci dosahoval tuctu. Počet zubů však byl pouze 11, to víte, zaostalá končina a zubní hygiena.
Po několika ponurých pohledech a dvou odporných pivech bez pěny se náš umělec vydal pěšky ke svému domu na kraji vesnice. Ihned po opuštění hostince měl neodbytný pocit, že jej něco sleduje. Přecházel středem ulice a občas obezřetně nahlížel do stínů mezi domy, kam už světlo lamp nezasahovalo. A jak tak vejral do stínu... ozval se jistý dost nepříjemný zvuk.
KŘACH!
Nejbližší lampa se rozlétla a úlomky skla zabubnovaly na střeše domu.
Sykavý nádech ve stínu... umělec už na nic nečekal, ležérní chůzí člověka, který má plné kalhoty a možná i boty sprintoval ke svému domu. Hleděl přímo před sebe a každá lampa, kolem které prošel, praskla.
Křach!
Křach!
Křach!
Třísk!
Sykavé nádechy ve stínech a vzduch, jako by zmedovatěl... líně se převaloval a umělec, jako by musel o každý krok kupředu svádět boj. Vyběhl těch pár schůdků ke dveřím a roztřesenými prsty vrazil do zámku klíč. Neobratně se jej snažil otočit.
Křup.
Nehezký zvuk, to poslední, co by chtěl a to první, co jste vy, posluchači, čekali. Zlomený klíč trčel v zámku. On měl knedlík v krku a studený pot na čele. Vlasy v zátylku zježené tušením přítomnosti něčeho.... Pomalu se otočil, jako by ho něco nutilo i proti jeho vůli... Za umělcem na schodech sedělo...
...malé chundelaté štěně.
Mělo prázdné oči a když se umělec podíval blíž, viděl, jak z roztomilého chundelatého bříška lezou o něco méně chundelaté a už vůbec ne roztomilé vnitřnosti. Vyděsil se, uskočil... dveře povolily a on po zádech padal na vrzající podlahu starého domu! Ale přece byly zamčené, sám je zamykal! Zvedl pohled a štěně bylo pryč.
Pak znovu ucítil ten pohled a otočil hlavu... nahoře na vysokém schodišti stála Ona, jen s polovinou tváře, zbytek ohryzán drobnými zoubky... vztáhla k němu ruku... netušil, jestli to byla prosba, nebo výhrůžka, musel pryč z toho domu! Plazil se ke dveřím, už je měl na dosah, byly hned u...
...byly zavřené a zlomený klíč v zámku zvenčí.
Jeho hrdla se dotkly chladné prsty a ruka mu zdusila výkřik deroucí se z úst, celé jeho tělo se svíjelo ve snaze uniknout.
A mezitím občané městečka vyděšeně sledovali svíjející se postavu na zemi se zkrvavenými prsty a polámanými nehty... v jeho očích prázdný výraz.
"Co s ním?" ptali se.
"Dáme ho k ostatním... určitě už mají hlad... "
Thirra Avari - Óda na vítězství
https://lh5.googleusercontent.com/-g6b9_8YWuk8/VHx9qt7ZEwI/AAAAAAAASTg/jrB5oxd3lck/w490-h555-no/WoWScrnShot_102114_221315%2B%282%29.jpg
Ať tu pivo teče stále, oslavujte svého krále.
Ať se každý v říši směje, dobře slyšte, co se děje:
Hordy nemrtvých se valí, přes ty naše bílé skály.
Šiky vyzáblých stvoření, u nichž strachu, spánku není.
Každá smrt je dvakrát prohra, je tu nekromantská dohra.
Temný obřad oživení muže na nestvůru změní.
Plení vsi a pálí domy, vykácejí všechny stromy.
Nic tu pro ně není svaté, pro ty stvůry jedovaté.
Svolali jsme radu svatou, na obranu před tou chátrou.
Smrt stihne krutá odveta, shodli se králové světa.
Všechny rasy ze všech říší, jak tu kronikáři píší,
spojí ozbrojené síly, jdoucí ke slavnému cíli.
V hospodách teď právě pijí, co se zítřka nedožijí.
Pozvedněte svoje číše, dnes se osud světa píše!
Někdo chce být v centru dění, druhý narychlo se žení.
Jedna věc však všechny pojí, že o životy se bojí.
Pochodujem v plné zbroji, nechť se nás nepřítel bojí.
Pro obranu rodné půdy obětujem svoje údy.
Stojí nás tu na sto tisíc plně odhodlaných milic.
Nepřátel jsou celá mračna, po smrti a krvi lačná.
V tomto boji dobra se zlem, zubatá vládne svým žezlem.
Obě strany těžce ztrácí, v této srdcervoucí práci.
Nekonečná denní můra, jako obrovitá stvůra,
vysává z nás všechny síly, setrvejme ještě chvíli!
Družina velkých sirů utvořila velkou díru.
Další naši se tam řítí, hvězda naděj jasně svítí.
Šlechticové míří stále přes mrtvoly dál a dále.
Jejich cíl je blíž a blíže, je jím zlý temnoty kníže.
Náš král seskakuje z koně, dvacet zombie teď jde po něm.
Dvacet šípů k zemi stáhne otroky zla nerozvážné.
Napůl démon, napůl plamen, choval se jak smyslů zbaven.
Kázal: Všichni běžte zpátky, tento souboj bude krátký!
Čepel meče rudě září, nepřítomný výraz v tváři.
To, jak oba krouží kolem, budí až posvátný dojem.
Byl to souboj se vším všudy, ale teď načněte sudy.
Sto dní, nocí budem slavit, pít a jedině se bavit.
Orkelt Thunderhorn - Had se smaragdovýma očima
https://lh4.googleusercontent.com/-4jvupZbzotY/VHx9scW1gfI/AAAAAAAASUI/uM-OGYal7Pc/w629-h504-no/WoWScrnShot_102114_221442%2B%282%29.jpg
Stejně jako tady Hankův, i můj příběh je pravdivý, však rozdíl je v tom, že já jsem ho slyšel přímo od hlavního hrdiny. Spousta hledačů pokladů a archeologů běhá po tomto světě a nezřídka se dostávají do potíží. Avšak tento dobrodruh měl smůlu a zároveň veliké štěstí.
Stranglethorn je domovem mnoha živých tvorů, panterů, opic, tygrů, nám však jsou nejvíce známi jistí dvounožci, ale to předbíhám. V ruinách Zul'Kundy tenhle lovec pokladů jednou našel vzácnou věc: zlatého hada se smaragdovýma očima. Vzal hada a dal se s ním na útěk z města trolů, které spalo pod stromy pralesy, myslel si, jak vydělá, jak se mu tenhle nájezd hezky povedl. Kdyby jen tušil, jak šeredně se spletl. Trolové nikdy nespí.
A tím spíše, když jsou na lovu, který měl brzy začít.
Lovec přespal ve svém táboře v klidu a ráno vyrazil na cestu do Booty Bay, aby tam hada zpeněžil, po cestě měl ale pocit, jako by ho tisícero očí pozorovalo. nechápal, proč je ještě naživu, pokud tam trolové doopravdy jsou, proč ho nezabili a hada si nevzali? Proč ho sledují? Chtějí snad přepadnout Booty Bay?
K poledni se lovcovy obavy potvrdily, trolové ho doopravdy sledovali. Neviděl je, ale slyšel bubny, jen a pouze bubny, celý prales bubnoval v jednom a tom samém rytmu... stále dokola. Každou hodinu bubnování sílilo, bubeníci byli neúnavní, jako by je poháněla nějaká nadpřirozená síla. A každou hodinu to bubnování bylo blíž a blíž.
Lovec měl cestou nejednou pocit, že troli stojí za ním, a prudce se otočil. Ale vždy uviděl jen prázdnou cestu za sebou.
Trolové byli chytří, nenechávali se nachytat, jen bubnovali a cesta neubíhala. Bubnování mělo velký účinek, lovec se několikrát přistihl, že tu cestu už viděl, že bloudí v kruhu. Jen bloudí v pralese, bezcílně, s troly za zády, s prokletým hadem v kapse a se stoupajícím pocitem šílenství. Každá minuta navíc mu ničila psychiku víc a víc... po třech dnech bloudění dorazil dehydrovaný a unavený poutník k moři, nespal, měl halucinace a do toho všeho stále to hrozné bubnování.
Několikrát řval do noci, do lesa, do prázdna... ale bubeníci neodpověděli. A u toho moře se definitivně rozhodl, s poslední jiskrou příčetnosti vzal hada a mrštil jím do moře, tak daleko, jak jen dokázal.
Bubnování ustalo.
Konečně to uslyšel - blažené ticho.
Z lesa vyšel jediný trol, měl zelené vlasy a prázdný pohled, nevšímal si zloděje, jen přišel k moři a napřáhl k němu ruce. Had vystoupil z vln a vletěl mu do rukou. Trol jej sevřel a vrátil se do lesa.
Zloděj na to jen udiveně hleděl... příčetnost byla zpět. Našel si něco k jídlu a pití a vyrazil do Booty Bay, byl od něj jen pár desítek metrů.
Trolové se zelenými vlasy se pak už nikdy neukázali, protože ukrást hada si nikdo více netroufl.
Zvláštní je, že ani jedna trolí legenda, ani jeden kmen neví nic o zelenovlasých trolech, aliance, horda i goblini vyslali své expedice a nenašli... nic.
Faelin Darksun - Hrůza z hlubin
https://lh3.googleusercontent.com/-YtfNAH-01Ck/VHx9vsagupI/AAAAAAAASU4/PAu9W9u7yf8/w595-h594-no/WoWScrnShot_102114_224145%2B%282%29.jpg
Příběh, který povím, jsem slyšel od trpaslíků, kteří cestovali do Ratchetu. Je z brka jednoho z největších vypravěčů děsivých příběhů, Howarda P. Beercrafta
Odehrál se v jedné malé krčmě, obyčejném hostinci na rozcestí, kde se potkávali pocestní a každý večer tam hrál hudebník a scházela se dobrá společnost.
Jednoho večera ale bylo něco jinak... jako by to viselo ve vzduchu, něco neurčité a zlověstné, každý to cítil, i když to nechtěl přiznat.
První, co zaslechli, byl křik z pivnice. Pomocník hostinského tam šel pro sud piva a už se nevrátil, stále jen křičel, křičel zezdola z temnoty. Hostinský se rozběhl za ním a zanedlouho zaslechli lidé ve výčepu i jeho křik. Znělo to jako by prožíval čirou agónii, stupňující se nepřestávající řev, něco primitivního, co je hluboko uvnitř nitra každého.
Dva vojáci, kteří se zastavili na nocleh, se tam opatrně vydali podívat, zbraně tasené... jejich vřískot se přidal ke křiku hostinského a pomocníka, postupně další a další trpaslíci šli dolů a chtěli to prozkoumat, dokonce poslali i kněze, aby tu věc, či cokoli to je, vysvětil.
Jen křik.
Ten zvuk byl nesnesitelný, ale trpaslíci se nechtěli nechat zahanbit, každý si řekl, že to bude on, kdo odhalí záhadu a porazí příšeru a brzy bude hrdinou.
Nakonec se téměř celá místnost vyprázdnila a zůstalo jen posledních pár trpaslíků, příliš opatrných či zbabělých jít tam dolů... a krom nich tam byl jeden člověk, obyčejný cestovatel bez výjimečných schopností.
Přesvědčoval sebe samotného, jestli má jít dolů, odkud byl slyšet ten velký křik, nakonec se k tomu odhodlal a sestoupil po schodech. Co tam uviděl, ho dost překvapilo.
Desítky trpaslíků tam klečely a křičely před rozbitými sudy s pivem a s hrůzou sledovali, jak se kaluže piva vsakují mezi kameny podlahy a do země.
Podle legend to prý způsobila taurenská roguna, ale kdo by na něco takového věřil.
A nevěřili byste, ale trpaslíci doopravdy začínají křičet hrůzou, když ten příběh slyší.
Poslední příběh večera, O Fethovi, vyprávěl Thanalos Dawnspear, ten ale naleznete pod hlavičkou jiného eventu.
https://lh5.googleusercontent.com/-P30ZTsmVb28/VHx9sCvPU0I/AAAAAAAASUA/ARPXlShV4ro/w648-h479-no/WoWScrnShot_102114_221418.jpg
Účastníci hororových vyprávěnek: Hank O'Brien, Thirra Avari, Orkelt Thunderhorn, Faelin Darksun, Airimo, Aedan Sin'zaram/Parakeet, Catheryn Teleri, Siri Nightwish/Khiara, Magika von Čáry/Avelion, Wakarn, Kieran Moonwolf, Thanalos Dawnspear, Ashia Quel'Serin, Eliendir Dawnsong, Sabriel Bloodstorm, Ygraine, Lykourgos
Všem díky za RP a RpGM Eranon za strašidelnou atmošku!
Album se screeny od Eynor a Avelion je zde.
A... samozřejmě... hlavní kouzelný trik večera
https://lh4.googleusercontent.com/-OWAXAxCttgE/VHx9lv3Ud2I/AAAAAAAASRs/F-i4S0uXz18/w630-h508-no/WoWScrnShot_102114_212623%2B%282%29.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-NdHDLR5C-B0/VHx9tV1Se5I/AAAAAAAASR0/dz2oy8qSpDg/w633-h533-no/WoWScrnShot_102114_212634%2B%282%29.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-MrYS5wRhY18/VHx9mVW7dWI/AAAAAAAASR8/BfhilkdXi3k/w653-h441-no/WoWScrnShot_102114_212704.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/-NLe1OKo-VOY/VHx9lAFLocI/AAAAAAAASSE/nTDWr9VcVrE/w693-h397-no/WoWScrnShot_102114_212437%2B%282%29.jpg
(Na detaily se optejte Magiky Fon Čáry, alias Avelion :))
Říkají mu FETH
https://lh3.googleusercontent.com/-i1qlca3jzqY/VH3yv3HvE9I/AAAAAAAASrE/45eub8rbojM/w399-h432-no/WoWScrnShot_102914_211743-001.jpg
...před desítkami let...
Z pokoje s křikem vyběhl poslední z trojice elfů, co je sledovala až do opuštěného domu na Fethově ulici. Ani se neodvážil ohlédnout, jak pelášil pryč, až se za ním prášilo. Otrhané a ušmudlané děti ještě chvilku počkaly a tajily smích, ale pak vylezly ze svých skrýší a seskupily se kolem helmy na podlaze. Jejich smích zaplnil opuštěnou budovu.
"Nikdy bych nevěřil, že jsou strážní tak blbí, aby nám skočili na to, že tu straší," ozval se chlapec v červených botách, které vypadaly, že mu ještě pár let budou příliš velké.
Stříbrovlasý chlapec, který stál hned vedle něj, do něj se smíchem drcl a nechal mu ruku na rameni:
"A viděl jsi, jak rychle utíkali, když ta helma spadla?"
"Ty tu nějakou dobu neuvidíme, co říkáš, Lišáku?" otočil se stříbrovlasý na rusovlasého chlapce, ale ten v červených botách se zamračil.
Rusovlasý chlapec se narovnal od helmy, pak odpověděl:
"Co říkám?" usmál se šibalsky, jako by dostal nápad, "že bychom v tom mohli klidně pokračovat, Silvere."
"Pokračovat, Lišáku, proč? Jako vtip to bylo fajn, ale proč bychom v tom měli pokračovat?" ozvalo se děvčátko s dlouhými havraními vlasy a modřinou přes půl obličeje, dívalo se střídavě z jednoho na druhého.
"No... je tu sucho, nefouká sem. Chvilku bych tu zůstal, a kdyby ostatní dál tvrdili, že tu straší, alespoň by nám sem nikdo nelezl."
Ten v červených botách mezitím pomalu došel ke dveřím a vykoukl na chodbu, ale pak se ozval:
"To chceš vystrašit každého, kdo sem přijde, Thanale?"
"A nebude stačit, abychom po ulici rozšířili, že tu po nocích straší netvor? Pak sem nikdo nepoleze, Kocoure."
Kocour ale zamračeně zakroutil hlavou:
"Dělejte si, co chcete, já padám. Jen počkejte, až se o tom dozví Havran," řekl a odešel z místnosti.
Černovláska za ním ještě stihla zavolat:
"Nerisene!"
On se ale ani neohlédl. Smutně se za ním dívala, když se vedle ní zastavil Silver a zahoupal jí před očima tím, co předtím Kocourovi stačil ukrást z vesty:
"Neboj, on se vrátí, hlavně, když mám tohle," zachřestil měšcem. Zdál se dost plný.
"Ty jsi strašný kleptoman," zasmála se a přestala smutnit, pak se obrátila na ryšavého: "a jak se strašidlo bude jmenovat? Každý správný netvor má přece své jméno."
Lišák Thanalos jen pokrčil rameny.
"Tak daleko jsem se ještě nedostal."
Silver si začal pohazovat měšcem a sledoval, jak si Kocour na ulici šacuje kapsy, nadává a otáčí se zpět.
"Což takhle Feth, když jsme přeci na jeho ulici, ne?" mrkl na ostatní děti a vykročil mu naproti.
https://lh4.googleusercontent.com/-Okvn-81ts7A/VH3yxXG5J2I/AAAAAAAASy8/Xwnlh4ZLu4E/w744-h600-no/WoWScrnShot_102914_214247-001.jpg
Toho večera na sklonku léta se setmělo dříve, než obvykle, snad to bylo blížící se bouří za obzorem. V horách se zvedl vítr, který rozvál dusno posledních dnů i špatné vzpomínky.
Světla loučí uvnitř hodovní síně občas téměř pohasla pod jeho nápory a plamínky svíček se většinu času mihotaly a vrhaly na zdi děsivé stíny.
Po večeři se ten večer sešla vybraná společnost, ale místo karet a kostek se rozhodla naslouchat příběhu seržanta Dawnspeara.
Byl to prostě večer pro strašidelné historky u ohně jako stvořený.
"Říkali mu Feth, smějící se Feth, nikdo nevěděl, odkud se vzal, ale bál se ho celý Západní Silvermoon. Jediné, co prý jste zaslechli předtím, než vás dostal, byl jeho smích. Tedy samozřejmě krom dětského pláče," Thanalos se rukama i tónem hlasu snažil vyvolat děsivou atmosféru a zdálo se, že na Aviannu to fungovalo - otřásla se a visela mu očima na rtech, zatímco Taharis se neustále otáčel ke dveřím na chodbu, jako by někoho čekal, nebo něco zaslechl.
Hawke s hrnkem čaje seděla a dívala se na Eloynino prázdné místo u stolu, pohroužená v myšlenkách, občas usrkla horkého nápoje a mlčela.
"Ach, ano, pláč těch dětí. Dětí, které nezabil, ale vzal je s sebou a už je nikdo nikdy neviděl. Povídají, že kdo je slyší, ví, že po něm jde sám Feth. Čas se zpomalí a ty cítíš jen ten mráz, který se ti šíří po celém těle, slyšíš pláč těch dětí a víš, že je pozdě, že už jde po tobě... a když budeš mít štěstí, najdou z tebe alespoň kousek," seržantovy ruce malovaly svým stínem na zdi děsivou tapisérii.
Hawke se trochu zamračila a zadívala se na něj, on ale očima propaloval rozechvělou Aviannu.
"Povídá se, že každý, kdo ho viděl, je mrtvý. A že když o něm mluvíte, přijde... ale kdo by tomu věřil, že," zasmál se tak, že se Avianně zježily vlasy vzadu na krku a Taharis si nervózně poposedl na lavici. Na chodbě se ozval škrábavý zvuk a nějaké kroky, někteří od stolu tam otočily hlavy, ale neviděli nic.
Hawke se opět zadívala do svého hrnku s čajem, trochu zkřivila rty a dál mlčela.
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=hio1fHy_3HM
Avianna se nevydržela neozvat:
"Kdo byl nebo je pravděpodobně Feth už tedy víme, ale proč používáte jeho jméno v každé druhé větě, seržante?"
"Nevíš nic, Avianno Dawnseeker. Ten příběh byl starý už tehdy, kdy zde Taharis ještě pil a chodil za ženskýma," odvětil Thanalos hrobově a Hawke se raději rychle napila.
"Myslela jsem, že příběh o něm již skončil?!" zamračila se Avianna.
"Ne, ten ještě ani nezačal," pochmurně se usmál seržant a z chodby se ozval zvuk, jako by spadlo něco dřevěného. Teď už u stolu nadskočili všichni. Strážný ode dveří zvedl lucernu a posvítil do chodby, pak zakroutil hlavou a došel uklidit halapartnu, která se uvolnila ze stojanu. Kromě něj byla chodba prázdná, ale ticho v ní bylo až příliš... tiché.
"Také se povídá, že kdysi jedináček z bohatého rodu nevěřil na varování o Fethovi a o úplňku se procházel po Fethově cestě a volal jeho jméno, snad aby si tropil žerty, či dokázal svou odvahu. Když se vrátil domů, byl celý podělaný strachy a nezmohl se na nic jiného než: On přijde, on si pro mne přijde...
Když se ho ptali, kdo má přijít, stále dokola opakoval jen jedno: Feth, Feth, Feth!
Hned další noc, když celý dům hlídaly všechny stráže, zaslechli kolem něj dětský pláč. I když ten syn bohatého elfa byl hlídán uvnitř domu, zmizel a nikdy ho nenašli. Jen velký nepořádek v jeho pokoji a spousty čar a škrábanců, jako by někdo drápal nehty či drápy po stěnách a po podlaze," Thanalos na chvilku utichl a tentokrát ty šouravé kroky z chodby zazněly z druhé strany. Trochu se zamračil a ohlédl. Chodba zela prázdnotou.
Taharis sáhl po meči, který si předtím odložil na lavici vedle sebe.
"Je to jen jedna z mnoha historek o Fethovi, být vámi, nedělal bych si z něj legraci, protože se klidně může stát, že si pro vás přijde, a už vás nikdy nemusíme najít."
"No, ale to stále nevysvětluje, proč používáte jeho jméno ve větách, ať nadáváte, nebo se divíte," trvala si na svém Avianna.
"Ovlivnil mne jeden zážitek na Fethově ulici, když jsem byl malý. Proto jsem se jí potom raději vyhýbal a utekl z města i z Quel'Thalas," odvětil Thanalos, pohled upřený na Hawke, která na chvilku zavřela oči a po malých douškách dál upíjela čaj.
"To se ho nikdy nikdo nepokusil ulovit? Lovec démonů? Vymítač? Magistr?" podivil se Taharis a Avianna dál nevěřícně kroutila hlavou.
"Nikdo ho nikdy nenašel, ani jeho oběti, jen jeho stopy... dost krvavé stopy po něm. A ty škrábance na místech, kde se jeho oběti snažily skrýt," Thanalos se zadíval na Taharise, pak na Aviannu.
"Třeba je to duch? I ti dokáží hnusné věci..."
"Duch, démon, napůl elf, napůl trol, popisovali ho různě. Ale očití svědkové nikdy nepřežili. Nikdo kdo by ho doopravdy viděl."
Ale stačí udělat ten rituál a on přijde sám, ne? Chodit za úplňku po té ulici, opakovat jeho jméno... pak by se dal polapit, ne?"
"Kdo ví, já sám jsem tehdy byl jen kluk podělaný až za ušima. Jen co jsem zaslechl ten dětský pláč a škrábání drápů na dveřích, kolem kterých jsem procházel... začal jsem utíkat a už jsem se nezastavil... až mimo Quel'Thalas," seržant se natáhl pro pohár medoviny a zvedl ho ke rtům. Avianna ale zastavila jeho ruku, jak se mu opřela o zápěstí a naléhavě mu hleděla do obličeje:
"Neříkal jste, že setkání s ním nikdo nepřežil? Že nejsou očití svědkové?"
"Ale já ho neviděl," pousmál se, setřásl její ruku a obrátil do sebe pohárek, pak si olízl rty, "on i ten synáček z bohaté rodiny tehdy utekl, aniž by se otočil, jen ne dost daleko. Schoval se jen do domu, který měli na Falconwing. Feth si počká, Feth si počká, Feth tě dostane. Feth vždy dostane to, co chce."
"Takže...," zaváhala s očima rozšířenýma, "na vás čeká a kdybyste se tam objevil znova, tak vás...?" Avianna si přešla prstem po krku, jako by naznačovala podříznutí.
"Můžeš se schovat, ale neschováš se, můžeš utíkat, ale neutečeš, můžeš bojovat, ale nevyhraješ, Feth jen získá další oběť," Thanalos pokrčil rameny a zadíval se přes ni i ostatní u stolu na Hawke, která patrně ve svém čaji objevila nový Silvermoon, podle toho, jako ho nadšeně a zaujatě studovala.
"Kdo ví, je to jen příběh, ne? Pověra. O krvavě rudém, smějícím se Fethovi."
https://lh5.googleusercontent.com/-TaNGayhPJ2A/VH3yv77SyWI/AAAAAAAASrc/H7pjEbpOG6c/w743-h504-no/WoWScrnShot_081414_191420-001.jpg
"Ale někdo povídal, že se v západním Silvermoon stále ztrácí elfové," namítl Taharis, "jsou nějaké příběhy o mladších obětech? Nebo jen ty z dob před válkami?"
"To byste se museli optat na Falconwing, já ve městě dlouho nebyl. Ale po Fethovi raději nepátrejte, nebo si pro vás přijde sám," Thanalos se spokojeně opřel v křesle v čele stolu a znovu si dolil medovinu do pohárku, pak upřel tyrkysové oči do chodby a zvedl jedno obočí.
Ať už tam viděl cokoli, když se tam ohlédli ostatní, chodba byla prázdná. Odkašlal si.
"Ale pokud je to pravda a on pořád zabíjí... vy to tak vážně chcete nechat? Nechat ho, ať zabíjí dál?" zavrčel Taharis.
"Nedokázaly ho najít a zabít stráže před téměř čtyřiceti lety - v čem bude nyní rozdíl? Nikdo ani nikdy nedokázal, že existuje, i když někdo za těmi únosy dětí a krvavými útoky na dospělé být musí. Hledali ho mágové, stráže, všichni dost odvážní a chytří. Ale prý ho najdou jen ti, co ho volají na správném místě a ve správnou dobu."
"Jestli šlo o stráže, od jakých jsem odešel, nedivím se ničemu. Ale my nejsme stráže, my jsme Elrendarští," prohlásil Taharis hrdě.
"Elrendarský neznamená nesmrtelný, Taharisi," špitla Avianna.
"Ne nesmrtelný, jen jsme lepší, než strážní na tom místě, znám je dobře. Stačí zaplatit a dívají se jinam, když se něco děje. Nebo přehlédnout, co měli vidět."
"Přecenit své síly je první krok k neúspěchu," upozornila ho Avianna a nervózně se zadívala do chodby, kde se opět cosi mihlo, ale nedalo se to vidět jinak, než koutkem oka.
"Tak to můžete zkusit, vezměte s sebou třeba tady Ogatixe, co se skrývá na chodbě, ten vám klidně může zahrát dítě, Feth děti, co vypadaly opuštěně, sbíral," navrhl seržant a ukázal rukou s pohárem ke stínu přikrčenému za stojanem na zbraně, "ale co Feth vezme, to už nevrátí."
"Jako kdyby někomu chyběl," vyštěkl Taharis a ohlédl se tím směrem, ale po goblinovi opět nebylo ani památky.
"Takže... zkusíte ho ulovit?" seržant se tázavě zadíval na rekruty a Hawke nevěřícně zvedla oči a upřela je na něj.
"Ale vy tam sám ani nesmíte, seržante. Nejen, že by vás roztrhal, ale teď vás hledají pro ten útěk a podezření z vraždy," připomněla Avianna nedávné dění na Falconwing a Thanalos jen pokrčil širokými rameny.
"Já ne, nepůjdu tam, nechám to na vás, když jste tak chrabří," usmál se a Hawke zamumlala:
"Rozcupuje je to na kousky, při vší úctě k jejich tréninku."
"Do toho by šel jen idiot. Tu věc by lovil jen magor," Avianna zakroutila hlavou a s přáním dobré noci se zvedla a raději vyklidila pole. Na cestu do kasáren si raději vzala i pochodeň.
"Proto to bude dobrovolně a na vlastní zodpovědnost. A po svolení od kapitána," seržant ukázal v úsměvu zuby jako vlk a v tu chvíli se ve dveřích opět na chvilku zastavila malá zelená postavička v modré róbě učedníka.
Upřeně se zadívala na Taharisovu blond hlavu, pak zalomila ručičkama. Taharis se velice pomalu otočil, ukázal na svou hlavu a goblin mlčky polkl. Elf stále ukazoval na své blond lokny a v očích měl smrt.
"Čím více mi ublížíte, pane Victus, tím déle budu regenerovat a tím později budete mít svou hnědou barvu zpátky!" vykvikl rychle.
"Neboj se, ublížím ti tak, že už nebude co regenerovat. Máš deset vteřin náskok," Taharis se pomalu zvedl a sáhl po meči, goblin nadskočil a vyrazil plnou rychlostí vpřed, až se mu róba motala pod nohy. Ječel u toho:
"Ale na hnědou se arkána barví nejhůř! Hnědá arkána není žádná sranda!" minul Aviannu, která s kroucením hlavy zamumlala:
"Mám pocit, že už hnědou vytvořil do kalhot..."
"Omluvte mne, panstvo...," řekl Taharis se zdvořilou úklonou ke stolu, "mám schůzku s jedním malým zeleným a už nyní mrtvým mágem skřetího původu."
Připnul štít a meč na záda, a pak ráznou vojenskou chůzí vykročil do chodby, zatímco se Ogatix v kuchyni zkusil proměnit v sýr.
Hawke odložila hrneček a zadívala se na seržanta s nesouhlasným výrazem.
"Víš, kam tě ty tvoje historky jednou přivedou, Thanale?"
"Chtěli lov na mýtickou bestii? Dostanou lov i mýtickou bestii," odvětil se širokým úsměvem a poslal jí vzdušný polibek.
K pochopení jedné zvláštnosti lovu na bájnou bestii pak rozhodně patřily ještě dva příběhy, které v pevnosti zazněly před lovem na obávaného Fetha. První z nich se týkal seržantova dětství z dob dávno před Pohromou.
"Jak Kocourek k botám přišel"
Byla nebyla jednou jedna velká džungle a v ní, krom jiných zvířátek, žil i malý Lišáček. Většina zvířat si jídlo sháněla sama, ale Lišák ne. O Lišáka a pár dalších zvířátek se staral Havran.Laskavý a moudrý starý havran, nebo tak nějak.
Rozděloval zvířátkům jídlo, které mu nanosila, ale tak nějak si vždy většinu nechal a běda, jak mu někdo nějaké zatajil.
Jedno ze zvířátek byl i mladý Kocour, který byl vždy nafoukaný na svůj pěkný blond kožíšek.
Jednou šli Lišák a Kocour pro jídlo spolu... do tajné skrýše, která patřila blbým Psům. A protože to byli blbí Psi, věděla o té skrýši všechna zvířata... ale protože Psů bylo mnoho, nikdo do jejich skrýše nikdy nelezl.
Jenže tenkrát Psi sebrali Havranovi něco, co velice chtěl, a tak si pro to poslal Lišáka a Kocoura.
Byl to obrovský žlutý ananas, který vypadal jako zlatý.
Zvířátka, která se pokoušela vykrást tu skrýš předtím, udělala jednu chybu. Vždy se do skrýše pokoušela dostat v noci, kdy tam bylo plno Psů... zatímco Lišák a Kocour se do ní vydali ve dne.
Plížili se, skrývali, až se nakonec dostali k tomu zlatému vejci... totiž ananasu. Nikdo si jich nevšiml, akce šla skvěle... až dokud se něco nepokazilo. Ne Lišákův plán, ten je vždy dokonalý a když ne první, tak je dokonalý ten druhý, třetí nebo čtvrtý. Jenže...
Kocour něco uviděl a vážně to chtěl, hodně moc to chtěl, fakt, že jo.
Blbé červené boty, skoro nás kvůli nim chytili. Kvůli blbým botám, které mu i tak byly o tři čísla větší!
Červené kapitánské boty...!
Od té doby Kocourovi nikdo neřekl jinak, než Kocour v botách a Psi ho hledali ve dne v noci. Hlavně po něm šel jeden kapitán, který ty boty měl předtím také moc rád.
No a zlatý ananas? Havran ho prodal Opicím, které ho chtěly od začátku, za ptačí zob, ze kterého Lišák ani Kocour neměli nic.
Konec.
Druhý příběh vyprávěla záhadná archeoložka, cestovatelka a badatelka Siri Nightwish jednoho podzimního večera v pevnosti, v dobách, kdy už seržant Thanalos za trest sloužil svůj měsíc na Falconwing Square. Prý ta historka byla tou dobou oblíbena v lepší společnosti ve městě jako druh strašení ješitných dcerek boháčů.
"Jak Kocourek o boty přišel"
Tenhle příběh se povídá po Falconwing a týká se elfa, který tam prý donedávna bydlel. Ne tak, jako slušní elfové, tenhle elf rád chodil tmavými ulicemi a pracoval snad dokonce až na Murder's Row.
Tenhle elf byl mistr v odhalování tajemství a také v otvírání zámků, které nikdo jiný neotevřel, měl ale jednu zvláštnost. A slabost.
Jeho červené vysoké boty.
Prý je jako dítě ukradl jednomu vzteklému veliteli městské stráže, který ho až do své smrti za to nepřestal pronásledovat a jeho i boty proklel... ale tenhle elf byl těmi botami posedlý.
Nosily mu štěstí, povídal.
Nikdy je neodkládal, když šel na akci, téměř nikdy je neodkládal ani ve svém volnu (a když už je odložil, muselo to... stát za to), nehledě na to, že mu celý život byly o číslo větší.
Jen kvůli těm botám se mu mezi zloději a lapky začalo říkat Kocour v botách.
Prý pro tu posedlost svými botami měl důvod, jako malý musel v létě chodit bosý, protože byl chudý sirotek už od první války s orky... a v době horšího počasí nosil hnusné těžké boty ze dřeva vystlaného slámou. Ty červené boty z něj dělaly někoho víc. S těmi botami už nepatřil mezi spodinu.
Pamatoval si na den, kdy je na sobě měl poprvé - bylo to na pohřeb jednoho z dětí, které patřilo do jeho dětského gangu, tolik let zpět po druhé válce... Ty boty se hodily na vše možné, jen ne na pohřeb... každý na něj hleděl a on měl pocit, že se za ním otáčely i sochy na ulici a oči hawkstriderů u brány.
Ve chvíli, kdy místní kněz odříkal krátké rozloučení s mrtvým sirotkem, myslel jen na své boty.
Dokonce, když o pár let později žádal svou milou o ruku, celou dobu myslel na své boty.
Když popíjel zásnubní víno, jako by ty botky plavaly v barvě vína v poháru.
To tehdy potkal na Falconwing to malé žebrající děvčátko, dal jí groš za vyblýskání svých bot a ona, když je vyčistila, zvedla svou bledou ušmudlanou tvářičku a pleskla ho po obou podrážkách:
"Tak pěkné taneční boty, jen ať při tanci sedí a nikdy nespadnou!"
O nějakou dobu později odmítl poslechnout svou milou a zase v těch botách šel tam, kam neměl... domlouvat jejich svatbu... ale docela zapomněl na místo a čas, které si přála, protože celou cestu myslel jen na svoje pěkné červené boty... najednou mu opět v cestě stála ta malá ušmudlaná bledá holčička a řekla:"Tak nádherné taneční boty!"
A on se neudržel a začal tančit, tančil přes celé náměstí až k bráně do Eversong, kde ho popadli strážní, složili na zem a i tak jeho nohy dál tančily vzduchem... dokud mu násilím nezuli boty. Teprve pak si vydechl, vyčerpaný a zahanbený... bosky došel domů a svatbu zapomněl domluvit.
Jeho milá zamkla boty do skříně.
Začal tedy chodit v obyčejných botách, ale ty červené jako by byly prokleté. Kdykoli nebyl doma, dupaly ve skříni a jednoho dne, když milá uklízela a chtěl utřít i je, vytrhly se jí, skoply ze skříně svícen a ten jí přibodl halvu k podlaze a na místě ji zabil.
Když se vrátil, našel ji mrtvou... a boty ve skříni, zavřené a pocákané její krví.
Nakonec neodolal a i na její pohřeb si je vzal.
...a tentokrát s ním boty tančily až do hvozdu, přes trny, dokud nebyl celý rozervaný, poškrábaný, bolavý a odřený, větve z něj nakonec servaly všechny šaty a on ke své hanbě vtančil tak nahý až na Falconwing. Stráže ho zkusily chytit, ale boty ho odtančily pryč, i když škemral o milost. Snažil se je sundat, serval si punčochy pod nimi a zjistil, že mu boty vrostly do masa nohou... tančil dál v dešti a slunci, v noci a ve dne... i na brázdě zvané Jizva Smrti. Dotančil tak až do ruin Silvermoon... neexistoval pro něj odpočinek a kdykoli se zastavil a chytil rukama lampy či plotu, nohy ho nesly dál... a jako by slyšel dětský hlásek a viděl tu malou ušmudlanou dětskou tvář, jak šeptá:
"Není odpočinku pro špatné, špatní nesmí spát, budeš tančit přes pařezy a trny, přes kořeny a kameny, dokud tvou kůži z těla nesedřou větve a skály a ploty zaživa, dokud z tebe nezbude jen křepčící kostra a orgány ti neuhnijí a neodlétnou, a i to bude málo za to, žes kryl Havranova vraha."
Byly to strážní na Falconwing, co ho viděli naposled, jak je prosil, aby mu usekli nohy, běželi mu na pomoc, ale už ho nenašli. Kdo ví, třeba dosud tančí někde v ruinách. Třeba se našel někdo, kdo ho zachránil. A třeba se doopravdy utančil k smrti.
Povídají, že popravčí, co bydlel u mostu na Sunstrider, mu nakonec vyhověl a ty nohy usekl... a boty i s nimi odtančily pryč, zatímco on Kocourovi vyrobil hezké nové dřevěné. S přezouváním a marnivostí už si nemusel lámat hlavu. Ani s tichým pohybem stíny.
Konec.
Před samotným lovem pak ještě jednou seržant naladil posádku i hosty vyprávěním původu legendy o Fethovi a pravdy o domě Milenců na Falconwing.
"O Fethovi"
https://lh3.googleusercontent.com/-eZ1X7Nlmpsw/VH3tTh8hbLI/AAAAAAAASoQ/eG9A5Oa3ZFo/w550-h513-no/WoWScrnShot_102114_232332%2B%282%29.jpg
Někteří říkají, že neexistuje
Někteří naopak věří, že existuje a pochází z elfky a trola a povídá se, že Fethova cesta po něm dostala své jméno - můj příběh však tvrdí opak.
Kdysi dávno prý žil v Silvermoon jeden mladý blond elf, nadějný učedník, který miloval jistou elfku. Chodil za ní každý večer a vyznával jí svou lásku, ale nic nepomohlo - ona chodila jen s brunety. A tak se nechal přebarvit, ale ani to nepomohlo. Nepomohlo, ani když zaplatil mágovi, aby mu vlasy změnil magicky. Jeho zlaté vlasy stejně odrostly, nebo se postupně ukázaly.
Smutně odešel od elfky, která se mu zase vysmála. Netušil, že ho nechce, protože má dávno jiného. I kdyby se stokrát celý natřel na černo.
Náš mladík šel potom smutně domů okolo jednoho alchymistického krámku, když dostal šílený nápad a do toho obchodu se vloupal. Tam smíchal pár elixírů, které nakonec vypil a věřil, že se potom jeho krásné blond vlasy změní na černé, které tolik chtěl.
Jeho vyvolená si však zatím ve svém domě u Dawning Lane užívala romantické chvilky s tím druhým elfem, polibky a tak, však víte... Náhle spatřila v okně stín a vykřikla. Stín však zmizel.
Po čase elf svou milou uklidnil a znovu pokračovali, když uslyšeli bušení v přízemí - elf se tam pomalu vydal, kráčel opatrně a potichu dolů po schodech tak, aby ho případný zloděj neslyšel.
Stále nikoho neviděl, všude byla tma, zkontroloval tak všechny místnosti v přízemí a už se chtěl vrátit zase nahoru do postele, ale otočil se a to, co uviděl, bylo poslední v jeho životě. Nestačil ani vykřiknout.
Elfka nahoře v patře se zatím strachy skrývala pod peřinou a tak, když zaslechla kroky a dech, myslela si, že se vrací její milenec. Ale nebyl to její milenec.
To stvoření bylo jako z noční můry, mělo velké rohy a kopyta, zelené bylo jako trol, jen vlasy mělo černé jako uhel.
Když po čase vešli do jejího domu stráže, našli po těch dvou jen krev na stěnách, jako by jí někdo chtěl vymalovat, ale nebyla to jediná spoušť. Někdo tu noc zničil i jeden obchod na druhé straně čtvrti.
Do jejího domu se až do Pohromy nikdy nikdo nenastěhoval, povídalo se, že tam straší. Říkají mu Dům Milenců i teď, když jsou z něj jen ruiny.
Dovolte mi dát vám ještě jednu radu: pokud někdy budete v západním Silvermoon, nikdy neříkejte jeho jméno. A pokud ho vyslovíte, ať ze zvědavosti, nebo z arogance, nikdy se neotáčejte. Protože jen ti, co se neotočí, mají šanci mu utéci a zachránit holý život... pokud utečou dost daleko.
Povídá se, že poslední, co slyšeli ti, které dostal, krom jeho dechu za sebou, byl dětský smích. Škodolibý smích malých dětí, které jako by se smály nad vaším osudem.
Za ty roky ho hledalo mnoho elfů, aby ho ulovilo a zabilo, ale žádnému se to nepodařilo. Nebo spíš žádnému, co by se vrátil a žil, aby o něm mohl hovořit. Možná vy budete mít více štěstí... i přesto vám to nedoporučuji. A jak že je to jméno, které nesmíte v ruinách Západního Silvermoon vyslovit?
Dostal jméno podle ulice, kde byl ten alchymistický obchod.
Říkají mu Feth.
https://lh5.googleusercontent.com/wQoCFncXw3htwmBbH4EjME4k5V7OSwJLiKcWJnge4sPf=w819-h600-no
Lov na Fetha
https://lh5.googleusercontent.com/-pVeuZlFeMIQ/VH3ywICaOlI/AAAAAAAASwM/cR70iFGBmp0/w761-h600-no/WoWScrnShot_102914_212320-001.jpg
Průběh eventu:
Seržant Thanalos Dawnspear nechal do pevnosti vzkázat pro Aviannu Dawnseeker, že ji čeká na domluvený trénink na Falconwing Square a zároveň potřebuje pomoc k prohledání ruin- a ať s sebou vezme i další rekruty. Do její družiny byli tedy povoláni i Veranis Holywood, Lyanor Silverlight, Ogatix, Engiee Rozruch a Pandora Scorchwood.
Veranis byl již předem podělán strachy a vyzýván Aviannou, aby byl trochu chlapem, přesvědčen, že si jdou pro jistou smrt, zatímco Lyanor všechny povzbudil a dodal odvahy. Engiee jen mlčela a stále dokola počítala do desíti a Ogatix se těšil, že konečně pozná elfí "fet",nebo na čem to ti ušáci jedou. Při příchodu bosé elfky v trolí masce nastalo trochu pozdvižení u zjištění, že se jedná o Pandoru, lordovu vnučku, která stále lámanou elfštinou vyprávěla cosi o neklidných duších a špatném juju kolem Falconwing.
(Účastníci výcviku byli uvítáni a požádáni, aby si v reálu zapli zvuk a zhasli světlo. Někteří později litovali.)
Seržant jim hned zpočátku naznačil, že je dobře, že jich přišlo více - čím více, tím lépe... po posledních vraždách na předměstí a v okolí. Někteří byli trochu zmateni tím, že jim seržant popsal Fetha jako osobu, která je podezřelá právě z těchto vražd... tedy označena za jednoho z možných pachatelů. Nebylo to přeci podle legendy tak, že po Fethovi nikdy nikdo nenašel jedinou z jeho obětí?
Tehdy se k nim přidal místní nadějný magický učedník, který se představil jako Yaeneryn Daysong a spletl si Veranise s ostatními dívkami, kterým se chvilku dvořil.
Seržant jim udělil několik rad:
Nevyslovovat jméno Feth, pokud nechtějí zemřít, protože ho to prý přivolává a nosí smůlu.
Neotáčet se, pokud za sebou zaslechnou dětský smích nebo pláč, funění, nebo škrábání drápů.
Utíkat, pokud něco takového zaslechnou, co nejrychleji na osvětlený prostor před strážnicí, kde bude Feth dopaden, pokud ho nedokáží zastavit sami.
Tento týden prý zatím našli dvě těla: jednoho podříznutého elfa, jednu utopenou elfku... a jdou zvěsti o další rozsápané z Eversong.
Seržant jim popřál mnoho štěstí s tím, že musí vyplnit hlášení, a požádal je, aby legendu o Fethovi prověřili, či vyvrátili, popřípadě ho zabili či zajali.
Dodal, že doufá, že každý z nich před touto misí vyplnil svou poslední vůli a uzavřel své záležitosti v pevnosti i mimo ni. Také jim slíbil, že kdyby došlo na nejhorší, zařídí pro každého osobně pohřeb s poctami jako pravému hrdinovi z akce.
Rekruti měli ještě několik dotazů k tomu, koho měli ulovit: kde obvykle útočí, jaké má zvyky, co je o něm známo. Na toto téma dostali některé zajímavé odpovědi:
Prý cíl má černé vlasy, je celý zelený a obrovský a obvykle loví na ulici, která se po něm jmenuje... nebo snad on po ní?
Zabíjí holýma rukama či drápy, ne magií. Ale umí unést dítě tak, aby po něm nezbyly stopy.
Jedno tělo bylo nalezeno pod mosem na Sunstrider, ostatní spíše zde u Dawning Lane a na Fethově ulici.
Také dostali radu, aby se optali místních, kteří legendu o něm znají lépe, vzhledem k tomu, že Feth prý v těch místech řádí už pár desítek let a dosud ho nikdo nechytil.
Engiee a Ogatix se během rozhovoru se seržantem zabavili pokusy vylovit z kádě plovoucí jablka, z čehož získal jeden rýmu a mokré vlasy a druhý trochu jiný odstín zelené.
Vyptávání mezi obyvateli přineslo různé výsledky: zatímco kapitán stráží, Aeldon Sunbrand, na ty sprosté báchorky o Fethovi nevěřil a vyrazil je, aby jej nerušili u práce, a ani k vraždám nechtěl nic říci, dokud se nevyšetří, Ogatix se snažil vyslýchat zadrženého wretcheda, což skončilo tím, že ho stráže začaly pokládat za dealera felových krystalů. Vícero úspěchů měl nakonec jen Lyanor se svým zdvořilým vystupováním, kterému se s příběhy o Fethovi svěřila Kyrenna, prodávající na rohu náměstí archívní sýry a víno. Podle Kyrenny se popisy Fetha lišily podle toho, jak moc vystrašený elf je vyprávěl - od trola po bytost s rohy a drápy; společnou měl vždy jen hustou černou hřívu. Své oběti děsil ve dne i v noci a v bezpečí byly jen, pokud navěky opustily Falconwing.
Byla to Kyrenna, která podala Lyanorovi tři svíčky a popsala tři místa ruin, na kterých musí být zapáleny, aby se Feth objevil a jeho "duch mohl dojít klidu". Šlo o tři místa, na kterých vraždil, ve velké budově bývalého poradního sálu, pod mostem, kde prý Feth přebývá... a nakonec v tříposchodním Domě Milenců. Prý každý rok nějaká dobrá duše zapaluje svíce na těch třech místech - a pokud se tak nestane do půlnoci jistého dne, Feth bude volný a bude vraždit celý další rok.
Jaká náhoda, že si je seržant pozval na pomoc právě v den, kdy na náměstí hledali dobrovolníka, který za obyvatele zkusí svíci na nebezpečných místech po soumraku zapálit!
Veranis, nejméně jistý ze všech, byl určen průvodcem, protože byl z nedaleké oblasti Eversong a přiznal se, že se v ruinách trochu vyzná. Se staženým hrdlem i řití tedy vykročil první na Fethovu cestu, následován Yaenem, který se též nabídl jako průvodce, a nad hlavami se jim v tmavnoucím soumraku zvedlo hejno netopýrů, zatímco Engiee dokola opakovala cosi o klidu bez emocí a Ogatix se stále ptal, kde je ten fet.
Po chvilce cesty stmívajícími se ruinami náhle zaslechli výkřik dívky či snad dítěte - Veranis sebou okamžitě trhl a utekl k nejbližším dveřím, které se marně snažil lomcováním otevřít, aby se skryl uvnitř. Výkřik slyšeli všichni, jen Avianna ho chrabře prohlásila za výplod jejich fantazie a doporučila Veranisovi, aby se šel přebalit.
Již chvilku nato je zamrazilo do morku kostí při pohledu na pár bot jen tak osamoceně stojících přede dveřmi, do kterých se Veranis snažil dobýt. V oněch botách totiž dosud trčel pár nohou přeseklý přesně v půli lýtek.
Slabším povahám se udělalo nevolno... ti chytřejší chvilku marně pátrali po zbytku nešťastného chodce... nenalezli nic.
Někdo připomněl krvavou pohádku o Kocourovi v botách, kterou vyprávěla nedávno za bouřlivého večera u svíček Siri Nightwish.
https://lh5.googleusercontent.com/-rKGpbyW9cCg/VH3ywnEi3oI/AAAAAAAASx0/io3GLHX6ej4/w608-h473-no/WoWScrnShot_102914_213620-001.jpg
Zapalování svíce v radniční budově... tedy v jejích troskách...se neobešlo bez boje s několika wretchedy. Poděšeni tím, že místní bezdomovci také volali Fetha, přemohli je a rychle na místě zapálili rituální svíci. Půlnoc se blížila mílovými kroky a oni byli na samém začátku své mise!
Lyanor, ač služebně mladší než Avianna, se nakonec v nastalém zmatku, kdy mágové pobíhali sem a tam, Veranis omdléval strachy a Pandora sbírala z těl poražených trofeje ve trolím stylu (čti: řezala jim uši), ujal rozhodně vedení a popoháněl skupinu dále. Ogatix pro změnu šacoval každé tělo v naději, že konečně najde ten elfí fet.
Zatímco se začaly opět ozývat zoufalé výkřiky odněkud ze stínů mezi troskami, pospíšili dále, aby zapálili svíci pod mostem, kde měl údajně Feth mít brloh - tou dobou již někteří měli pocit, že se jim země chvěje pod nohama a cosi se smrdutým dechem jim dýchá za krk. Kolem se začala rozlévat hnusná, děsivá mlha... Lyanor jim kryl záda a popoháněl je dále a dělal přesně to, co neměl: ohlížel se.
https://lh5.googleusercontent.com/-Vvc8LUmO0vQ/VH3yxJjWK3I/AAAAAAAASyw/0TW5g5Zyl3E/w950-h600-no/WoWScrnShot_102914_214245-001.jpg
Ač na obloze neviděli mraky, několikrát se zahřmělo a pár blesků udeřilo do země a trosek nebezpečně blízko nich. Navíc Veranis varoval, aby se nerozdělovali, že v příbězích vždy po tom, co si dělá z duchů žerty.
Pod mostem vskutku nalezli nějaké tábořiště - ke všemu nevypadalo opuštěně a ohniště v něm ještě doutnalo. Zapálili u něj svíci za sílícího hřmění a blýskání a někteří pak přísahali, že mezi křovím a troskami zahlédli zlatovlasé elfí dítě v hadrech. Děvčátko zmizelo beze stopy a tráva pod jejich nohama začínala podivně zářit, navíc zaslechli nějaký šílený mužský smích.
https://lh3.googleusercontent.com/-eRFOIM1v5Gc/VH3ttiGeMHI/AAAAAAAASzM/fnjxPFtWEq8/w947-h600-no/WoWScrnShot_102914_214803.jpg
Zbýval Dům Milenců, ten, kde se prý Feth poprvé objevil, aby zabil milou, coho odmítla. Prozkoumali přízemí domu, kde našli nějaké prastaré ostatky, a když se chystali zapálit třetí svíci, zaslechli z patra dětský zoufalý výkřik. Bez meškání vyrazili dítěti na pomoc, tedy až na Veranise, který okamžitě vyrazil někam do ruin.
Vyběhli do patra po schodech a cestu jim přehradil obrovský stín s drápy na rukách, ohyzdnou zelenou tváří a černou hřívou... po dítěti, které je proti stvůře nalákalo, nebylo nikde ani stopy. Yaeneryn, který zapálil třetí svíci právě na tomto místě, si bytosti všiml téměř, když už mu sahala pařáty po hrdle.
Připravili se k hrdinnému boji s taktickým ústupem, když se obrovská bytost smíchy zlomila v pase a sňala masku. Když kolem ní i přes to prolétlo pár dýk a šípů, ozval se jim známý elfí hlas s peprným hodnocením situace i jejich reakce.
https://lh3.googleusercontent.com/-qlSg8EH93qE/VH3tvxpYJsI/AAAAAAAAS0A/Ea8sQQH0xzk/w685-h583-no/WoWScrnShot_102914_220256.jpg
Proti nim stál seržant Thanalos Dawnspear a smál se jim, až se za břicho popadal
Po chvilce pochopili, že legenda o Fethovi sice existuje a oni sami ji výtečně přiživili svými neustálými dotazy na něj... ale Feth samotný že nikdy nebyl... a hlavně, že celá mise byla jen kanadský žert, který měl otestovat odvahu rekrutů a učedníků.
Nejdotčenější se hned po Avianně zdála Pandora, která seržanta i nadále chtěla zabít za hanobení trolí masky a ostatní ji od něj museli odtáhnout.
Podivné zvuky, záblesky a křik byly vysvětleny jako triky, které s nimi seržant sehrál.
Jenže... co ty boty, ve kterých vězely useknuté nohy?
Co mlha? Co zářící tráva? Seržant byl vše, jen ne mág...
A co to děcko?
Nebo jen měli halucinace?
Když začali popisovat krev u jedné z ruin a jisté rudé boty obsahující useknuté nohy, seržant okamžitě zvážněl a nařídil přesun do bezpečí strážnice, aby mohl celou věc prověřit se svým dočasným nadřízeným a jeho kolegy.
Při zmínce o barvě bot mu ztuhla čelist, kázal najít zaběhlého Veranise a urychleně skupinku hnal nejkratší cestou k Falconwingskému náměstí a cestou se díval po malé holčičce, kterou rekruti popisovali.
Jejich trasu ovšem překřížily čerstvé stopy něčeho obrovského s drápy, co prve pokládali za medvěda chodícího po dvou... vedly k domu s napůl zabarikádovaným vchodem, kde to zatraceně páchlo po vlhké srsti, shnilé slámě a moči.
Obyvatel onoho domu byl patrně poutníkem z velké dálky, který se sem musel dostat souhrou nešťastných náhod; lámanou elfštinou a později obecnou řečí lidí jim prozradil některá tajemství ruin - i to, že holčička není tím, za koho ji mají, že Kocour zemřel a na řadě je Lišák.
Nejprve s ním chtěli bojovat, ale nakonec se ho ujali a pomocí magie (doslova formou "vlka v rouše beránčím") ho dostali pryč z ruin, kde prý už živořil nějaký ten měsíc. Dodrželi Lyanorovu radu: "Hlavně se nesnažte tvářit normálně. Takových si všímají nejvíce." a nenápadně s ovcí u nohy přepochodovali Falconwing Square. Zraněného poustevníka pak odvedli do pevnosti, kde byl ošetřen, vyslechnut a poslán zpět na svou pouť s přáním štěstí a zdraví.
V hlavách ovšem měli stále otázky o tom, jakou pomstu a na kom to tedy ono zatoulané dítě hledá...a komu patřily ony ztracené rudé boty... i s nohami, pro které se seržant vrátil spolu s Aviannou.
https://lh4.googleusercontent.com/-78cQMbNU4oE/VH3yyTKMegI/AAAAAAAAS5k/JZL0rYnKUo4/w826-h600-no/WoWScrnShot_102914_224249-001.jpg
Nikdo z nich netušil, že je z temnoty ten večer pozoruje ještě někdo další. Dvě chladné oči. Oči Lovce, který se jako oni vydal tu noc na lov.
Oči se odvrátily od rusovlasého elfa a hnědovlasé elfky a sklonily k úlovku.
Kovově lesklý dráp začal párat kůži a maso a oči se přimhouřily rozkoší nad představou cizí bolesti, i když to oběť nemohla cítit ani vidět, protože už dávno byla mrtvá.
"Feth si počká... Lišáku."
Vřelé díky patří Thanalovi za super připravený event včetně TRP2-sound strašení, za scénář i předchozí historky!
Do celého příběhu o Fethovi se postupně zapojilo mnoho postav, snad na nikoho nezapomenu:
Thanalos, Veranis, Taharis, Ogatix, Engiee, Avianna, Hawke, Yaeneryn, Khiara, Saerin, posluchači strašidelných historek a v neposlední řadě RpGM Eranon, kterému děkujeme za morphy a efekty!
Album (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6088283102090758081?authkey=CNHIgvv386jKVg) se screeny od Avelion a Eynor.
Autor úvodního a závěrečného flavour textu je Thanalos, stejně tak jsou jeho pohádky o Kocourovi a Fethovi.
Pohádka o tančících botách je volně inspirována sadistickým Hansem Christianem Andersenem, buď mu čest a sláva. V originále se ovšem useknou nohy zlobivé holčičce.
Stopy Stínů I
https://lh4.googleusercontent.com/-vHUovuE6Ir4/VIbo6M4CUcI/AAAAAAAATRA/B9TZmVp4yIs/w936-h572-no/WoWScrnShot_080814_175558.jpg
Přecházela po místnosti jako kočka v kleci, zatímco ji frustrovaně sledoval skrze prsty, hlavu opřenou v dlaních a lokty na stole.
"Musíme vzít víc vojáků, uděláme rojnici, obrátíme každý lístek, nenecháme v tom lese netknutý jediný klacík dřeva, prohrábneme i pavoučí kokony, rozsekáme jejich pavučiny, podíváme se na zub každému rysovi...," počítala na prstech.
"Neviděl jsem tě spát tři dny," poznamenal starostlivě, ale jako by ho nevnímala, "měla by sis odpočinout, než půjdeš za kapitánem s žádostí o další misi..."
"Nepotřebuji spánek! Nač spát, je to ztráta času! Hmm... poradní sál, musím tam, kapitán bude určitě tam. Musím se ho optat na to místo, aby mi ho zakreslil do mapy, přeci jen to je rok a půl-"
"Zirael!" zvedl se od stolu a narovnal se proti ní, takže do něj málem vrazila. Přestala počítat na prstech a zvedla k němu zelené oči.
"Ano?" zamrkala
"Eloyn je mrtvá! Proč je tak podstatné pátrat po tom, kdo nebo co ji potřebovalo živou? Začínáš se chovat nesnesitelně. Rozhovory s Aviannou už některým připadají příjemnější, než ty tvoje nálady!"
"Cožpak to, že zemřela, vymazalo ze světa ten démonický kult, seržante?" zeptala se náhle chladně. Zvedl ruce a položil jí je na ramena, pak jen ztěžka vydechl.
"Nikdo na misi nepošle nepříčetného vojáka. Vzpamatuj se."
"Na místě, kde jí kdysi kapitán Brightspear zachránil život, jsou zajisté odpovědi. Nechápu, proč nikdy nikoho nenapadlo ho prohledat. Ani ji samotnou! To ji doopravdy nezajímalo to, nač si nedokázala vzpomenout?"
"Děláš mi starosti...," zakroutil nad ní hlavou.
"Pokud to bude třeba, dojdeme až k Brázdě mrtvých, a pak prohledáme i nemrtvé, co se po ní courají. Hmm... stromy! Nesmíme zapomenout na stromy. Prošacujeme stromy! Obrátíme každý lístek a květ-"
"Jasně. Stromy jsou důležité, ano," vzdal touhu s ní zatřást a pustil ji, pak si založil ruce na prsou, zatímco dál počítala na prstech.
"A ptačí hnízda! Ty malé létající opeřené věci mohly cokoli najít, ukrást a schovat! A dragonhawci nebo netopýři!"
"Samozřejmě, jak říkáš."
"Najdeme důkazy, i kdyby se převlékly za muchomůrku! I kdyby si nalepily moskytí křidélka a odlétly!"
"Důkazy se před tebou neschovají nikde," mechanicky kýval a pozoroval ji. Jedním okem se rozhlédl po něčem, čím by ji co nejšetrněji omráčil, pak se zadíval směrem k lazaretu.
"Prohledáme i gnolly, když to bude třeba. Bude to dokonalá bezchybná mise se spoustou odpovědí, které jsme tak dlouho hledali..."
"Mohou ti utíkat, ale neutečou ti, tak," dál kýval a ona se zarazila.
"Co že jsi to chtěl, Thanale?"
"Nic, nic."
Prudce kývla, usmála se, vzápětí se otočila a vyrazila do poradního sálu hledat kapitána Falanthira.
Thanalos si vklouzl rukama do vlasů.
"U Fetha."
Celý event proběhl v sérii dění, které nás vedlo od pátrání v Ghostlands přes Desolace, Feralas, Azsharu, Orgrimmar i samotný Zul'Farrak. Takže bude následovat kopa wall of text, kterou vás nikdo číst nenutí...
GHOSTLANDS
Pátrání na místě, kde kdysi kapitán Falanthir Brigthspear nalezl Eloyn, kterou se pokoušel zabít útočník v kápi, se zúčastnili krom Zirael Hawke a seržanta Thanala Dawnspear ještě Engiee a Taharis Victus.
Podle kapitánova vyprávění tehdy útočník utekl a Eloyn - Avelion - umírala. Rozhodl se raději pomoci jí a útočník tehdy utekl do lesa.
Hledání stop po roce a půl bylo těžké, ale i přesto mělo nějaké výsledky.
Nalezli trosky tábořiště u vykotlaného padlého kmene, napůl shnilou brašnu hemžící se hmyzem a obsahující ampule s různými jedy a uspávadly, prstýnek s rudým kamenem velký tak na dívčí nebo dětskou ruku, plesnivý chléb obalený něčím, co patrně býval vzkaz s výhrůžkou, ze kterého bylo čitelné jen cosi o medailonu, felhoundovi, klíči, táboře ve Feralas a Nemekire.
V kmeni stromu našli zabodnutou rezavou dýku, zpod které ještě stále vlál pramen dlouhých modrofialových vlasů. Podle výšky, ve které byla, se někteří bystře dovtípili, že majitel vlasů byl buď trol, nebo goblin stojící někomu na ramenou.
Po dalším prohledání okolí našli v jednom z pavoučích zámotků kosterní pozůstatky, jmenovitě... levou ruku. Byl na ní dosud navlečen prsten, ne nepodobný tomu, který nalezli v brašně, ale o dost větší. Teď už to začínali chápat i ti pomalejší: Eloyn musela být zasnoubená nebo vdaná a její milý - patrně onen útočník, kterého tehdy zranil Falanthir - ji chtěl zabít! Tak jako většina těch, kdo ji poznali.
Hawke se marně snažila utnout nemístné vtipy seržanta a Taharise, tehdy ještě naposledy hnědovlasého.
Na starou událost se pak byli optat ještě farstriderů z Tranquilienu a cestou se setkali s jedním z nich jménem Thanael Sunchaser, který jim zařídil osobní přijetí u Dame Auriferous. Rozhovor s ní a hledání ve starých hlášeních hlídek z oblasti do celého tehdejšího dění moc světla nevnesly:
prý tehdy přes Ghostlands prchala dvojice skládající se z krvavé elfky a lidského muže, utábořili se a jejich tábor napadla noční elfka. Než stačili farstrideři zasáhnout a zajmout je, byli sami napadeni nemrtvými z Brázdy. Po návratu do tábořiště pak už nalezli jen dohořívající oheň, stopy boje a stopu muže, která se ztrácela směrem k Deathholme.
Další odpovědi na otázky o kultu přinesl výslech zajatého akolyty z Fairbreeze - tam, kde neuspěli Flairica a Faelin, osvědčily se výslechové metody Taharise, Thanala a Eyry.
Akolyta nebyl zasvěcen do hlavních tajemství kultu, ale řekl jim, že Nemekire je jedna z těch, kteří ho vedou, spolu se svým bratrem Elideiem. A že jestli naštvou Elideie, mají šanci přežít. Naštvat Nemekire by ovšem nedoporučoval nikomu, kdo plánuje mít rodinu.
Pamatoval si i to, že měli Elideiem slíbeno po rituálu ve Fairbreeze odcestovat do výcvikového tábora pro vyvolené, který měl být někde Kalimdoru, a že jednou už takovou cestu zažil. Přistáli tehdy v trolím přístavu na břehu bezútěšné pustiny, kde měl denodenně písek zadřený až za trenclemi. Tam pak krotili a cvičili felhoundy na lovu aliančních vojáků a čmuchalů.
Někdy tou dobou se ukázalo, že ve městě existuje jeden nebo více elfů, kteří jdou seržantu Thanalovi po krku (a kupodivu tentokrát nešlo o bývalého kapitána Balahena). Při pátrání po nich nakonec náhodou narazili na informace týkající se Nemekire a Elideie, údajných hlav kultu, který na počátku léta sebral dost sil na to, aby zaútočil na samotnou Elrendar Keep.
Tahle rodinka tmavovlasých elfů se prý z veřejného života i studií magie ve městě ztratila před nějakými čtyřmi lety; údajně si našli nového učitele magie někde mimo Východní říše.
Z matriky bylo ovšem vymazáno jejich příjmení a na magické univerzitě si o obou pamatovali jen to, že starší sestra byla dominantní fúrie a mladší bratr ji poslechl na slovo... a že se zajímali o stínovou magii a staré artefakty.
Na Murder Row se pak doslechli, že Elideie lze poslední rok opět vídat ve městě, kde sebevědomě nakupuje vzácné reagenty a nabírá nováčky do jejich "magické školy za oceánem"... a obvykle je doprovázen další černovláskou, nějakou Liou Firestorm. Prý pan Elidei jevil velký zájem o novinky z Elrendarské pevnosti, hlavně po nedávné bitvě s nemrtvými a ledovými draky.
Zdálo se, že nalezli dost důkazů o tom, kde by se kult a jeho velení mohli nacházet... Kalimdor. Lia Firestorm i sám Elidei už jim dokonce usilovali o život, jejich tváře by poznali.
Ke všemu se z Kalimdoru dlouho nehlásila seržantka Ryzal, o kterou si začínal dělat starosti i sám lord.
Po Kalimdoru se navíc také pohybovalo procesí zandalarské princezny Ma'kali - a byla naděje zkusit přechytračit či získat zpět Ken'jun.
A v neposlední řadě zde byly chybějící materiály potřebné pro obnovu zlomeného meče Odvahy: esence ohně a vody i vzácné kovy.
Ve chvíli, kdy si tedy Zirael Hawke žádala o misi do Kalimdoru, dostala přiděleny i dva mágy, kteří měli esence přinést: Ithereala a Eliendira; dále Engiee, Aviannu a Taharise. Velením na misi byl nakonec pověřen seržant Thanalos, kterého lord doporučil držet co nejdále od Quel'Thalas tak dlouho, jak to jen bude možné.
Jejich dlouhá výprava tedy mohla začít.
https://lh4.googleusercontent.com/-ISmvqkVgjAc/VIbo9htVM_I/AAAAAAAATVU/JrRd436vBUM/w526-h473-no/WoWScrnShot_081614_220106.jpg
DESOLACE
Po vylodění v rybářské osadě Shadowprey se někteří zbavovali mořské nemoci, jiní obdivovali roztodivné trolí účesy a barvy pankáčů a Hawke všem připomněla úkoly, které v Kalimdoru mají:
- zkusit zjistit co nejvíce o Ken'jun - koneckonců Shadowprey kdysi sama označila za rodnou ves - popřípadě ji zkusit konfrontovat v některém z trolích sídel a promluvit s ní
- zkusit vystopovat některý z táborů kultu, popřípadě místo, kde berou felhoundy
- zkusit získat esenci vody a ohně na opravu magického meče
- zkusit najít seržantku Eyru Ryzal
Hawke pak dodala, že si vyprosila povolení pro sběr vzácných látek z Anh'Qiraj a Uldumu, ale ten už nebyl součástí oficiální výpravy, proto se na jejím konci od ostatních měla oddělit.
Jednání v Shadowprey se neslo ve... společenském duchu. Tedy minimálně trolka se zelenými vlasy našla ihned zalíbení v seržantově zbroji, co k ní ladila, a něžně ho překřtila na žabáka. Po jeho odmítnutí "bližší spolupráce" pak vrhla svou pozornost i nabídku divošského sexu na Taharise, jehož zlaté vlasy poutaly pozornost všech žen i mužů osady již z dálky.
Taharis nakonec přistoupil na diplomacii zahrnující debatu o volné houpací síti na noc, silném kafi, po kterém stojí i vlasy na hlavě, a možné budoucnosti ve dvou... i když u vyjednávání šeptem proklínal Ogatixe a sliboval, že mu všech sedm kruhů pekla ukáže najednou.
Od trolky se nakonec dozvěděli, že Darkspear zůstává součástí Hordy, jak rozhodl Vol'jin, a proto se princezna Zandalari každé jejich osadě vyhne. Viděli ji ale i s její flotilou plout na jih... prý pro artefakt z města Zul'Farrak.
Také byli varováni před tím, že trolové ze Zul'Aman už nebudou tak klidní a bezzubí, jako donedávna. Mají prý v úmyslu vzít si zpět, co jim kdysi elfové vzali.
Dozvěděli se od ní i elfech v temných róbách a kápích - prý takové viděli tábořit nedaleko Mannoroc Coven, kde se pokoušeli vycvičit felhoundy. Také to vypadalo, že ne všichni ti elfové byli součástí skupiny dobrovolně. Zvláště ti, co byli použiti jako cvičné cíle pro výše zmíněný výcvik.
Jedno bylo jisté: trolka vzala vážně Taharisův slib, že jakmile dokončí misi, přijde na rande s ní, jinak si ho najde sama.
Taharis pak projevil důvtip - tábor v poušti se přeci obvykle dělá v závětří a poblíž vody. Rozhodli se tedy najít zdroje pitné vody v Desolace a vyrazili na cestu.
Z Mannoroc Coven to ale při pohledu na místní osazenstvo vzali raději oklikou na sever.
https://lh6.googleusercontent.com/-wMlkOdWkB50/VIbpabaDBVI/AAAAAAAATW0/M8f83peE81o/w572-h367-no/WoWScrnShot_081714_214352.jpg
Poblíž vodního zdroje našli několik roztahaných kostí, na kterých se podepsal zub času i zuby a zobáky mrchožroutů... pak také trojici těl vysátých za pomoci felové magie takovým způsobem, že je i supi a hyeny nechali být.
Jak postupovali od vody do svahu, našli tábor, který nebyl tak úplně tím, co čekali. Především proto, že byl plný koster v aliančních zbrojích, rozbitých stanů a vůbec nepůsobil jako výcvikové místo kultu. Tedy... pokud nebylo předmětem výcviku zlikvidovat jednotku vojáků s lví hlavou ve znaku.
I přesto mezi lidskými těly nakonec našli jedno elfí v temné róbě... a i deník aliančního důstojníka, který dokázali bez potíží přečíst.
https://lh5.googleusercontent.com/-qGImjk8sEQY/VIbpf-tTboI/AAAAAAAATbs/PtqT-BwTSDA/w864-h591-no/WoWScrnShot_081714_221643.jpg
Tělo v temné róbě u sebe mělo tmavý krystal obsahující esenci vysáté duše smrtelníka - z pouhého popisu této magické praktiky černokněžníků se některým členům družiny udělalo nevolno. Ithereal na prosbu ostatních dokázal duševní krystal zničit tak, aby uvězněná duše došla klidu.
Následně se rozvinula debata o tom, že pravý černokněžník nosí své nepřátele a zajatce v kapse... a ti opravdu zvrhlí a zkušení dokáží do takového krystalu ukrýt část vlastní duše pro "případ nejhorší" a přežít tak vlastní smrt.
Otázkou zůstávalo, jak daleko v této praktice došli členové a vůdci kultu, pro který ještě stále neměli jméno. Pravdou bylo, že Lia Firestorm měla podobných krystalů v Barrens dobrý tucet... tucet vyhaslých životů.
Při čtení deníku a toho, jak alianční vojáci poskytli na čas bezpečí prchající dvojici elfů - vylekané zrzce a starci - si Hawke vzpomněla na historku, kterou kdysi Eloyn vyprávěla o svém dětství a o tom, jak ji od bran smrti přivedl stařec, který za to zaplatil vlastním životem. Od těch dob prý měla na těle vytetované magické znaky, které si sama nedokázala přeložit.
Stopa v Desolace se tedy zdála chladná již nějaký ten rok... zbýval ještě tábor v zeleném Feralas, o kterém hovořil zajatý akolyta Keyomir.
Když se chystali místo opustit po tom, co Ithereal kostrám udělil alespoň základní požehnání ve jménu světla, všimli si, že jsou sledováni bytostí, která se ze zásady vyskytovala všude i nikde a věděla téměř o všem: Orkeltem Thunderhornem.
Tauren byl na cestě za vlastním posláním, ale když si poslechl jejich nářky o hledání rok či dva roky starých stop, slíbil je doprovodit do základny shu'halo ve Feralas a pomoci jim v pátrání.
Zároveň prý hledal nějaké vysvětlení pro záhadný úkaz, při němž se poblíž vesnice v Mulgore objevila hromada výkalů s magickou aurou.
Avianna byla vyslána s písemným hlášením zpět k poště do Shadowprey, pak se měla pokusit zajmout a vyslechnout ještě někoho z orkských kultistů ze severu Desolace a opět se připojit k družině ve Feralas.
https://lh6.googleusercontent.com/-Gv-Dysevlcg/VIbpjWHA9CI/AAAAAAAATdI/oqbOwQLHi3g/w865-h600-no/WoWScrnShot_081714_231158.jpg
"Fajn, seržo, proč naše výcvikové tábory nevypadají takhle?" optala se Avianna poněkud drze a přelétla očima hromady koster, zbrojí a roztrhaných stanů napůl zavátých šedým pískem.
"Protože my umíme chlastat?" odfrkl si Thanalos a nohou obrátil jedno z těl. Pouštní slunce se odrazilo na zlatém znaku Stormwindu a na chvilku je oslepilo. Stiskl rty a klekl si k němu.
"Takže doopravdy aliance."
Dali se do prohledávání místa a Taharis se po chvilce zaujatě narovnal s malou knihou v ohmataných deskách, kterou vypáčil z jedné kostlivé ruky, které chybělo tělo.
Začal z ní nahlas číst:
"Velitelův deník, den osmý po jarní rovnodennosti roku 627 králova kalendáře. Králi Wrynnovi budiž sláva!
Při sledování orků jsme narazili na dva krvavé elfy prchající před démonickými psy. Démoni byli poraženi a elfové zajati k výslechu: zrzka, která se odmítá představit a neustále na nás cosi vříská, a stařec jménem Amenofus či Aminošlus, který byl zraněn tak vážně, že jsme ho museli odeslat k ošetření na základnu Nijel's Point.
Elfka neustále prohlašuje, že musí prchnout pro naše bezpečí a dobro a odmítá to vysvětlit, byla proto přivázána k jednomu z rekrutů, dokud nám nepodá jasné odpovědi o hrozbě, před kterou prchá. Stále dokola opakuje: Oni pro vás přijdou...," Taharis nakrčil čelo a otočil list.
Thanalos se sklonil a zvedl od jedné z mrtvol hřeben s několika dlouhými zrzavými vlasy.
"Vřískala? Pak to nemohl být nikdo jiný, než Eloyn," poznamenal suše a podal hřeben Engiee, která znalecky osahala vlasy a kývla:
"Elfí kondicionér s mandlovým olejem, pane."
Taharis si odkašlal a pokračoval:
"Velitelův deník, den devátý po jarní rovnodennosti roku 627 králova kalendáře. Králi Wrynnovi budiž sláva!
Zrzka v noci zkusila utéci a křičením plašila koně. Na další noci aplikujeme roubík a pouta.
Na skále nad námi se objevil démonický pes, vyslána jednotka průzkumníků čítající čtyři muže, aby to prověřila... hm.
Dál jsou už jen krvavé fleky," Taharis vzhlédl, pak deník podal ostatním. Zvědavě se nad stránky pocákané zaschlou krví naklonili.
"Nerada vás ruším, ale sleduje nás něco velkého a chlupatého s rohy. Démonický pes to nebude," přerušila je Hawke, která klečela na kraji skály kousek nad nimi. Ukazovala kamsi na jih.
"Dokonce mám pocit, že ho znám..."
https://lh3.googleusercontent.com/-yyrZGcJ4cq8/VIbpl16x_KI/AAAAAAAATd4/iTuWRvBRjuw/w611-h542-no/WoWScrnShot_081814_212954.jpg
Stopy Stínů II
Kapitán Brightspear si povzdechl a zadíval se na listiny, kupící se mu na stole. Ta první voněla po kari a místo pečeti byla probodnutá kostí a přizdobená pírky. Dnes ráno ji donesli od vzducholodi. Vypadala jako záznam činnosti družiny seržanta Dawnspear v Desolace... tedy co mohl soudit a co šlo přečíst mezi mastnými fleky po trolí polévce. Navíc rukopis nemohl být jeho a podpis byl rozmáznut otiskem velkého palce.
Další dvě hlášení doručil rychlý posel z Feralas - jedno strohé od seržanta, obsahující celé tři řádky a několik orkských značek včetně jedné pro "každý mág je imbecil"... a pak tohle.
Ne, Altash mu k srdci nepřirostl nikdy. Ale že mu z hlášení udělá čtení na několik večerů... Dobře, býval slepý a donedávna nemohl psát nic. Ale proč mrhá talentem tady, místo toho, aby sepsal paměti?!
Chladně rozvinul pergamen.
Historicky první PÍSEMNÉ hlášení Eliendira Altashe Dawnsonga z mise v chrámu Isildien
Ke skupině vedené Hlasem Sunhalo jsem se přidal, když na mne narazili při sbírání zelených dračích šupin na severu Feralas. Odtud nás draci chvíli, i díky mé nešikovnosti, pronásledovali.
Cesta pak rychle pokračovala až do Camp Mojache, kde mi bylo vysvětleno, že výpravě nevelí Hlas ale Seržant Thanalos (vložte příjmení). Mým souhlasem podřídit se jeho velení byl podle jeho pohledu docela zaskočen.
Po krátké procházce s pevnostním léčitelem jsme dorazili za skupinou, která běžela směrem k Isildien. Mé chabé pokusy přemluvit ogry, aby nás pustili dále, byly podle seržantova očekávání neúspěšné. Po cestě lemované krví a mrtvolami jsme se probili až k chrámu. Zde nám pár hlasitých bojových výkřiků z naší skupiny zabezpečilo vřelé přijetí elitními strážci.
Většina skupiny byla raněna a Taharis (vložte příjmení) těžce raněn.
Při vstupu do chrámu jsem protestoval proti tomu, aby těžce raněnému Taharisovi bylo dovoleno bojovat, když se sám nedokázal udržet na nohou.
Pod záminkou ochrany vchodu a narážek na mé překážení v boji ze strany seržanta, jsem zůstal se zraněným rekrutem vzadu. Zde musím podotknout, že ze strany velícího seržanta nebyly vydány absolutně žádné rozkazy na zabezpečení oblasti nebo alespoň vchodu. Takže se stalo, že boj uvnitř přivolal další ogry. Při boji s nimi se mi úspěšně podařilo ztratit mou hůl, strhnout část stěny chrámu a být zasypán sutí.
Když mne vyprostili, byli jsme konfrontováni armádou aliance. Po dlouhých minutách vyhrožování ze strany seržanta a hlasu sunhalo jsme se vzdali. Po transportu do aliančního tábora vyhrožování ze strany seržanta a hlasu sunhalo pokračovalo. Mé pokusy převzít vyjednávání na civilizované a diplomatické úrovni mi byly seržantem zakázány.
Také však musím podotknout, že seržant se pokusil několikrát přemluvit naše věznitele, aby si nechali jen jeho.
Po několika minutách pokřikování jsem to nemohl už vydržet a vzepřel jsem se rozkazu seržanta a podařilo se mi přesvědčit velitele spojeneckých vojsk, aby mne odvedl bokem a vyjednávali jsme na civilizované úrovni.
Nedošlo však k ničemu, protože přišli tauři...
...a za pár minut jsme byli volní.
V camp Mojache jsem si pak vyžádal svolení vrátit se pro mé věci u chrámu Isildien, které jsem tam před zajetím schoval.
Na závěr bych se chtěl vrátit k seržantovu velení, nebo spíše nevelení. Celej čas jsem si nebyl jist, kdo skupinu vede. Absence jakýchkoli rozkazů kromě těch adresovaných na mou osobu a způsob organizování skupiny mne dost zaskočily.
Měl jsem pocit, že mu jde spíše o splnění mise, než bezpečnost posádky.
Pak bych připomenul jeho neschopnost jakéhokoli civilizovaného vyjednávání se spojeneckou armádou.
Tuto zprávu nepíši s nekalými úmysly zbavit seržanta postu, ale ze strachu z jeho chováni na další misi, které bude velet. Vím, že není mé místo ho poučovat, ale jestli někdy má být bývalý samotář a lovec draků seržantem a velitelem misí, důkladné školení v oblasti kooperace, velení skupině a civilizovaného vyjednávání bude nutné.
Konec hlášeni.
Eliendir Altash Dawnsong, učedník.
Falanthir se poškrabal v plavém strništi, pak pokrčil rameny a hodil pergamen s hlášením do plamenů koše na oheň. Pak se natáhl po další listině a s povzdechem ji začal číst.
https://lh4.googleusercontent.com/-KRpLtt6W8rA/VIbqIZQJoRI/AAAAAAAATZI/NkWrzU-zVhE/w686-h561-no/WoWScrnShot_081914_213523.jpg
FERALAS
Orkelt Thunderhorn jdružinu pohostil v táboře Mojache, kde místní zvědi věděli o nedávné aktivitě elfů v okolí starého chrámu Elune v Isildien a poblíž Eldre Thalas... ona činnost prý probíhala tak rok a půl zpět.
Vydali se tedy pěšky k ruinám, které byly v náročném terénu - pokus o jejich prozkoumání byl překažen bitkou s ogry a aktivací prastarého mechanismu v chrámu, která prchající družinu zahnala rovnou pod kopyta a halapartny aliančního oddílu vedený paladinkou pátrající zde v těchto místech po démonickém kultu, který před časem vyvraždil alianční tábor v Desolace.
Hawke, která se celou cestu chovala až příliš nevrle a protivně, přirovnala své spolubojovníky k zlobrům, pohádala se seržantem a prohlásila, že za jejich hloupost umírat nebude - pak se prostě beze stopy ztratila mezi stromy a ruinami.
Thanalos vzdal kvůli Taharisově zranění vyjednávání s aliancí a nakonec kázal odložit zbraně a následovat lidskou paladinku do nedalekého tábora nočních elfů.
Největší potíže se složením zbraní měl Orkelt, který se chtěl aliancí rovnou proklestit za pomoci svého kopí Chayton, téměř, jako by přišel o rozum.
Eli měl prozměnu problém uznat seržantovo velení a slíbil, že o něm podá hlášení, čemuž se seržant srdečně zasmál, protože větší starosti si dělal o zraněného Taharise.
https://lh5.googleusercontent.com/-dfEru1TlHs0/VIbqI7ThiJI/AAAAAAAATZY/w2FYJNYqtXk/w675-h564-no/WoWScrnShot_081914_223115.jpg
Přestože někteří zajatci ovládali obecnou řeč, paladinka jim v táboře poslala lidskou ženu ve velmi odvážném oděvu, hovořící thalassian, která se všem představila jako lady Viktorie, a Eliendir v ní vycítil silné magické schopnosti. Možná proto byl tak naměkko a stále jí zíral na odhalené nohy.
Civilizovaného vyjednávání s ní se nakonec ujal právě on, dokonce si pro to odskočili do soukromí jedné z budov nočních elfů a vysloužili si nejapné poznámky od seržanta i Orkelta.
Vzájemné sdílení informací nakonec odhalilo, že alianční oddíl jde po stejném kultu, po kterém nyní pátrá i Elrendar - protože onen kult se dopustil únosů a vražd i na území království, stejně tak používání zakázaných druhů magie a loupeží v několika archívech. Kult je prý na alianční straně znám jako "Stíny".
Viktorie chtěla informace, Eliendir chtěl koláčky a sametová pouta, Orkelt chtěl boj a Engiee chtěla domů. Taharis zůstával v bezvědomí. Thanalos po lidské ženě žádal bezpečný odchod pro své lidi a nabídl se za ně spolu se vším, co věděl.
Hra o čas pokračovala za Thanalových nadávek o Fethových exkrementech a Eliho soudnosti, pokud se tedy do lidské ženy zamiloval, jak se zdálo.
Orkelt a Thanalos se nakonec v táboře dali do předstírané bitky, aby odlákali pozornost od velké sovy, která přeletěla několikrát nad místem, kde byli zajatci drženi, a pak se snesla k zemi za kopcem a korunami stromů.
Orkelt uslyšel znamení a věděl, že nedaleko jsou lidé shu'halo, Děti Země, připravené bojovat o svůj Hlas lidu. Čekali jen na signál.
Ale protože jsou taureni povahy rozvážné a mírné, poslali prvně za Viktorií vyjednavače, který měl alianci naznačit, že byl celý jejich tábor obklíčen. Stará taurenka La'skonka se s nikým nepárala a během vyjednávání od své zástěry s bylinkami opakovaně tasila vařečku i váleček. Na Viktorii udělal její projev opravdový dojem.
Po krátkém vyjednávání s taureny nakonec propustila celou družinu i Hlas náčelníka, spokojená s tím, že dostala o kultu informace, které potřebovala, a zachovala s taureny chladné příměří, které v oblasti panovalo.
Družina, poháněná Laskonkou a její pravnučkou, se konečně dostala zpět do Mojache, kde se setkali i se zraněnou Hawke, čekající v zajetí, zda se její slova o Orkeltovi a alianci prokáží jako pravdivá.
Během svého úprku od chrámu Isildien prý Hawke nalezla trosky rok starého tábora, které nyní obývali ogři, a v nich několik roztrhaných knih a truhličku s vylomeným zámkem - vše nechala skupině k prozkoumání.
Konečně je čekal odpočinek a cesta dál, Orkelta ale neminul vážný rozhovor s druidem, kterého všichni znali, Walanem, který mu vyčetl, že se nechová tak, jak by od Hlasu náčelníka čekal.
Eliendirův pokus o dezerci za účelem získání své zapomenuté magické kabelky skončil dalším konfliktem se seržantem, elfovi ale nakonec bylo za doprovodu Engiee povoleno se pro věci na místo boje s ogry vrátit.
V seržantově slovníku se čím dál častěji začalo objevovat slovo Feth.
Orkelt Thunderhorn se ještě toho večera od družiny odpojil po vidění, které měl - jaké vidění to bylo, to se ostatní mohli jen dohadovat, ale babička La'skonka hovořila o tom, že bylo milé znovu zaslechnout hlas zesnulého náčelníka. Orkelt se pak prý vydal za úkolem, kterého se ujal - to jest sjednotit taurení kmeny v celém Azerothu, a pak se setkat k velkému lovu a rokování.
https://lh5.googleusercontent.com/-o7UQuiT4AgM/VIbqKqRmLQI/AAAAAAAATZ4/nnOCigNUMSY/w912-h571-no/WoWScrnShot_082014_232941.jpg
Strávili v táboře noc, během které se objevil Ogatix, vyslaný za nimi z pevnosti spolu s mechanickým "dozorcem", který se mu při prvních krocích zadřel.
Po tom, co seržant poslal písemně hlášení do pevnosti a ujistil se o Taharisově stavu, byli upozorněni taurenskými zvědy, že jsou sledováni a že momentálně je sledován celý tábor... měli tedy za zadkem alianční zvědy i krvavé elfy v kápích.
Rozhodli se špehy zmást: nechali jízdní zvířata ve stájích a prošli portálem, který otevřel Ogatix uvnitř krčmy, pryč do Orgrimmaru. Na místě zůstal jen Eliendir čekající na to, až bude Taharisovi lépe, aby se s ním vrátil pomocí magie do pevnosti a odvedl tam i jízdní zvířata.
Truhlice nalezená v táboře obsahovala desítky starých dopisů, některé nečitelné; nějaký duhový krystal a nehet či dráp, který měl silnou zlou auru, již cítili i ti z nich, co k magii neměli nejbližší vztah.
Vyrozuměli, že další místo, kde měl kult výcvikovou základnu, mělo být vytvořeno Liou Firestorm kdesi v podzemí Felwoodu, poblíž nějakého "nefritového labyrintu" a "chrámu lháře", tam, kde tečou "vodopády jedu" a zní zlý "šepot v temnotách"... tam, kde "Sluneční ruka" a "Krvavý drak" zabili nathrezima.
Dopisy byly rok staré, doufali, že tentokrát už najdou více, než jen trosky a opuštěné místo. Pronajali tedy jízdní zvířata a vyrazili z Orgrimmaru na severozápad do lesů pod horou Hyjal.
https://lh5.googleusercontent.com/-EhCa_lQjD7Y/VIbsohExfqI/AAAAAAAAThY/oujtVgJKEz8/w733-h319-no/WoWScrnShot_082114_230822.jpg
FELWOOD
Cesta k místu, o kterém se věřili, že v něm nyní sídlí alespoň část kultu, uběhla rychle. Seržant se dokonce přiznal, že kdysi v těchto končinách lovil kořist, která se sem ukryla.
Nechali jízdní zvířata dost daleko od mostu do Jaedenaru, ale i na cestě bylo poznat, že se plaší kvůli něčemu, co cítí z druhé strany rokle.
Pomalu sestoupili do hlubin stínového labyrintu a čím déle šli, tím byli vyděšenější. Někteří slyšeli zlý šepot varující je před zradou ostatních. Čím hlouběji byli, tím častěji se setkávali s démony; tím bledší byl Ithereal a tím nervóznější byla Hawke.
Pravda... někteří měli mnohem více potíží s jiným živočišným druhem.
https://lh5.googleusercontent.com/-_yWfsa77fXU/VIbsn8QgW5I/AAAAAAAAThI/R7sIH-7yAUs/w364-h276-no/WoWScrnShot_082114_230712.jpg
Bylo jasné, že jsou očekáváni - do cesty se jim připletli první akolyté a odkudsi z hlubin labyrintu bylo slyšet i zoufalý, bolestivý křik volající o pomoc, ze kterého tuhla krev v žilách.
Lia Firestorm na ně poslala své nejlepší, věřila si, v bezpečí na svém klenutém mostě.
Z celé družiny toho nejvíce dlužila Hawke, proto ji osobně zkusila seznámit s praktikou umisťování duší do kamene - rusovláska tak uprostřed boje skončila v bezvědomí a Ithereal prošel děsivou změnou, při které jako by se celý zahalil stíny.
Zatímco slíbila ostatním, že dojde i na ně, protože prázdných krystalů má dost, dokázali Engiee, Ogatix a Ithereal přerušit její kouzlo. Hawke, probrána Ithereálem, zkusila proti Lie použít magický dráp, který našla v truhličce z tábora kultu, démonická věc se ale obrátila proti ní a probodla jí dlaň naskrz.
Thanalos Lie bez milosti nakonec odsekl hlavu.
Ithereal se po dlouhém přemlouvání od Engiee vrátil od své temné stránky k té obvyklé, lehce šílené, a ostatní začali místo prohledávat.
Stále ještě nenalezli Nemekire a Elideie a ani netušili, kde ti dva mají své skrýše. I když Lia byla nepochybně v řadách kultu také významnější osobou... soudě podle množství duševních krystalů, které našli v jejích truhlicích, stejně tak jako dopisů od Elideie, ve kterých psal o setkání ve věži, nad kterou slunce nezapadá, jakmile Lia zabezpečí tábor ve Felwoodu. Objevili i popisy dvou magických předmětů: medailonu a meče, šifrované v eredun.
Během prohledávání úkrytu a boje se zbylými akolyty najednou Hawke bodnula Aviannu do zad a uprchla magickým portálem, který si sama otevřela. Stopy po ní nenalezli uvnitř labyrintu, ani později na jeho povrchu... její pronajatý raptor zůstal stát u jejich jízdních zvířat opuštěný. Na místě zbyla jen jedna čepel, kterou sebral seržant Dawnspear.
Vybráno z dopisů od Elideie a Nemekire pro Liu Firestorm
Nemohu uvěřit, co za ohavnost ti mrňaví zelení parchanti teď provádí. Staví tu obří… skálu v podobě jednoho z nich! Moderní umění!
Až bude zaučená i Eridis, naplánuj na ně nějaký útok. Nejlépe tak, aby to vypadalo jako útok Aliance.
Klíč už je zase v našich rukách. Někde se naučila mluvit sprostě. Postarám se aby se chovala slušně a tobě zatím svěřuji hledání ostatních. Už je jich jen pět, spoléhám na tebe, že mi je dovedeš živé.
Tvé zprávy o tom, že Ruka Slunce padla se ukázaly jako pouhá fáma. Podle všeho opět přežil a vrací se do pevnosti. Jeho vlasy ovšem ztratily barvu. Co to znamená můžeme jen domýšlet.
Namra mi vysála tři akolyty. Dobré akolyty. Měla by ses při výcviku zaměřit víc na dodržování bezpečnosti. Když budu potřebovat Namru někým nakrmit, udělám to sám. Pokud někoho nezná tak ho bere jako potravu, tak ať se k ní laskavě nepřibližují.
Klíč už je zase u nás, ale i tak to vzbudilo víc pozornosti než jsme chtěli. Nechám jí ošetřit zlomeniny a ty sbal celý tábor ve Feralas.
Vyslání Zakera nemělo daný účinek. Co hůř, Eloyn je údajně mrtvá. Údajně.
Vyšli okamžitě akolyty, co by prvních pár týdnů sledovali všechny možné odchody z Quel'thalasu. Pokud zjistila, že o ní víme, jistě se tam nebude zdržovat.
Pokud se zprávy potvrdí jako pravdivé, je potřeba začít hledat nový Klíč od začátku.
Starej se laskavě víc o úkol, než o pomstu Hawkové! Až bude po všem, můžeš si ji zabíjet, jak dlouho chceš, ale teď se musíme soustředit na hledání dalšího Klíče!
Ta svině Avelion je pořád naživu! Zaker o tom všem lhal. Musím uznat, že zahrát zoufalce dokázal dokonale, ale marně, že on je mrtev, nepochybuji. Pokud je naživu Avelion, může být i Eloyn. S krví od příbuzného můžeme najít kohokoliv. Aeranna Brighshore se údajně potuluje po Azerothu. Neměl by být problém ji najít a pustit jí žilou.
https://lh3.googleusercontent.com/-eeZhXIli8As/VIbsrWgolJI/AAAAAAAATiY/4pVD64emlYw/w438-h434-no/WoWScrnShot_082114_234704.jpg
"Kam že to tedy má být?" Ogatix si nadšeně procvičil prstíky pod nehybným pohledem svého mechanického dozorce a vychovatele řady X-24/7-BWU.
"Orgrimmar," zopakoval seržant vyrovnaně a ignoroval Eliendira mračícího se v rohu místnosti.
"No jasné, portál do Orgrimmaru už umím!" vypískl Ogatix nadšeně a začal po zemi runovým kamenem kreslit magický kruh.
Seržantovi jako by náladu kazil už i samotný fakt, že musí portálem projít i on sám, stiskl rty a beze slova do něj vstoupil ihned po dokončení.
V Orgrimmaru se dopočítal všech členů družiny... jen s Ogatixem bylo něco jinak.
"Máš jinou róbu!" ukázala Engiee na goblina překvapeně a ten se zamyšleně zadíval na svůj šat a poplácal se po něm.
"Hm no jo. Někde jsem cestou chytil jinou róbu! Lady mne přetrhne!"
"Chytil?! Róbu? Cože?!" Avianna nevěřícně vytřeštila oči a začala si prohlížet sebe samotnou. Bylo to vpořádku, dvě ruce, dvě nohy, dvě... vydechla si s rukama přitisknutýma na hrudník a znovu se zadívala na goblina.
"Co co, byl to můj první portál na ostro, můžete být rádi, že vám nechybí hnáta," uklidnil je Ogatix.
Družina začala poděšeně mrmlat.
"U Fetha a to mi říkáš až teď?!" seržant Thanalos se natáhl, aby goblina chytil pod krkem jako Homer Simpson Bárta.
"Nechtěl jsem vás znervózňovat!" bránil se malý zelený a šermoval ručičkami.
Jeden z orkské stráže po nich střelil takovým pohledem, že se raději ztišili. Seržant postavil goblina a oprášil ho, pak jen mlčky kývl k východu z Cleft of Shadows.
Stopy Stínů III
https://lh6.googleusercontent.com/-eL0RVbGumzg/UxnKPKjTAFI/AAAAAAAAC4A/sdTNglMlZ-w/w952-h600-no/WoWScrnShot_022414_220250.jpg
V blednoucí tmě časného rána byla její chůze téměř neslyšná. Střevíčky se nořily do mokré chladné trávy a její lampa vydávala mihotavé světélko.
Postavila ji na jeden ze sloupků na kraji louky vzpomínek a dál šla po tmě, tvář obrácenou nahoru do korun stromů nad sochou Elrendara.
"Zdá se, že jsem si na samotu vybral špatné místo," sklouzl z podstavce pod sochou, zadíval se na ni a ona na sobě téměř nedala znát, jak úděsně se ho lekla. Zůstala stát na místě s ruku přitisklou na srdce.
"Nejhorší je být sám i uprostřed skupiny osob, seržante," oplatila mu přímý pohled, i když se musela trochu zaklonit, jak proti němu byla maličká.
"To znám," kývl a ustoupil jí z cesty, aby mohla posbírat zvadlé a uschlé květiny a věnečky v okolí sochy.
"Takže jste zde hledal samotu? Je zde krásně, ale samotu tu nenajdete, ne tu, co hledáte s neklidnou myslí. Vždy jsou stíny a vždy jsou vzpomínky, které s sebou neseme."
"Samotu, odpověď, pomoc... jen mi není ani rady, ani pomoci," pokrčil rameny.
Zastavila se u kamenné mísy a položila na ni uschlé květiny a věnečky, pak se rozhlédla tou zvláštní alejí různě vzrostlých sromků se zlatým listím.
"Já přišla jen pozdravit mrtvé přátele, které jsem od narození syna zanedbala. Pokud nepotřebujete pomoc ode mne, mohu odejít," vydala se cestou k nejmenšímu stromu a sklonila se, aby prsty přešla čerstvou hlínu u jeho kořenů. její úsměv byl vlídný a plný starosti, když vzhlédla a on mlčel, mračil se a pozoroval ji.
Začala z trávy kolem vybírat uschlé bodláčí a on se nadechl.
"Chová se tak vždy?"
Nemusela se ptát, kdo, trochu se zarazila, pak se pomalu narovnala s pár snítkami v ruce a oprášila si dlouhou sukni.
"Nevím nic o tom, že by vám křivdil. Možná vám nevěří, protože jste mu nedal důvod, aby věřil vašim slovům."
"Proč po mně chce něco, co by on sám nikdy neudělal? Jak může vědět, že dodržím přísahu jeho posádce, když poruším slib příteli?"
"Myslím, že jednal ve zkratu. Bojí se o Zirael a chtěl odjet sám a hledat ji."
"Nebojí se sám," zavrčel.
"Ale vy máte možnost jet a pomoci jí. On by jí pomohl nejlépe, ale neopustí mne a syna ve chvíli, kdy pevnosti hrozí útok. Protože Stíny zkusí Elrendar napadnout, jakmile on zde nebude, to víme všichni. A proto ho rve touha pomoci a neschopnost tak učinit... vlastně jste na tom o dost lépe. Každý děláme chyby," zadívala se na něj, pak na bodláčí ve své ruce. Obešla ho a umístila snítky k uschlým věnečkům.
"Ale já se snažím ze svých chyb vykoupit - a dělám to jen horší," sklonil se a posbíral bodláčí u dalšího hrobu se rty sevřenými a zamračeným čelem. Sledovala ho, zatímco dělal její práci, pak se zastavil proti ní u kamenné mísy a položil na ni zbytek uschlého bodláčí, květů a lístků.
S temnýma očima upřenýma do jeho šeptla jediné slovo a chrastí v míse vzplálo jasným plamenem.
Uskočil s rozšířenýma očima, díval se střídavě na plameny a na ni, zatímco ona bedlivě studovala jeho výraz.
"Ne každý oheň přináší smrt a ne každá magie je zlo. Sám musíte vědět, že bez ohně na severu nepřežijete, bez magie nepřežijete v poušti na jihu. Magie je dar i kletba... někdo se narodí s darem velkým, někdo zcela bez něj."
"Oheň sám o sobě ale magický není," dál ustupoval, zatímco ona zvedla ruce nad plameny, jako by si je chtěla zahřát.
Nad Zahaleným oceánem vycházelo chladné slunce a od útesů pod nimi se zvedala mlha.
"Ale tohle je JEN oheň. Magická byla jen jiskra, co ho způsobila. Povíte mi, zda byla dobrá, nebo zlá? Magie není dobrá a zlá, magie je jen jedna. Dobří a zlí jsou jen ti, co ji ovládají.
Magie je dar i kletba, když se narodíte s takovým darem, musíte se o něj starat, ovládnout ho... nebo on ovládne vás."
Náhle její úsměv zesmutněl:
"Vaše city týkající se Hawke jsou zřejmé většině posádky. Pro někoho jsou terčem závisti, jinde posměchu, jinde pochyb o vašem úsudku ve chvíli, kdyby jí něco hrozilo. Měl byste být opatrný, když odhalíte, na čem vám záleží, ukazujete tak na své zranitelné místo. Stejně tak, jako když odhalíte, z čeho máte strach," kývnula k hořícímu pleveli.
Přestal ustupovat a povzdechl si:
"Lovil jsem draky. Který drakobijec se nebojí ohně? A přesto mu musí čelit. Ale ten, co se nebojí dost, patrně jednou shoří na popel."
"Takže jste velice chrabrý, čelil jste ohni, ze kterého máte panický strach a zvítězil," pronesla trochu pichlavě na její obvyklý tón, počkala, až plevel dohoří, pak zvedla kamennou misku a popel z ní vysypala ke kořenům nejstaršího stromu.
Když ji nesla zpět na místo, natáhl se, aby jí pomohl.
"Odvaha bez pocitu strachu není odvaha," řekl pevně a vrátil mísu na místo, "ale když strach cítíme a postavíme se mu, získáme něco navíc."
"Takže váš problém s mágy je druh boje s vlastním strachem z nich?" odhrnula si černé dlouhé vlasy z útlých ramen a on se ztěžka nadechl.
"Naháním vám strach?" zadívala se mu do očí a narovnala se v celé své maličkosti.
"Na to nebudu odpovídat, lady, ale odpovím na to první: mám s nimi problém, protože oni ho mají se mnou. Chápu, že to nemají snadné, ale to jim nedává právo být krutí nebo povýšení a chovat se, že jsou víc, než ostatní."
"Flairica, já nebo Ithereal tohle děláme? Ogatix či Faelin? Dokázal byste si představit, že by byl mág členem vaší rodiny? Rodič, sourozenec, nebo-"
Odvrátil od ní pohled a zadíval se na list, který se pomalu snášel k zemi kolem její hlavy.
"Kdysi ano... jednu jsem si měl brát," řekl smutně a ona také zvážněla.
"Netušila jsem... odpusťte. Ale jste mladý, pohledný, věci se změní. Co když jednoho dne budete mít dítě, které bude mít dar magie silnější, než je samo?"
"Pak určitě nebude jako Faelin nebo Eliendir," zavrčel nespokojeně.
"To vám přeji hodně štěstí ve vybírání jeho povahy za něj," pousmála se, pak se otočila k odchodu.
"Nebudu s Valendisem hrát jeho hry, i kdyby to nařídil sám lord," zaznělo jí za zády, když se zastavila u jednoho z mladších stromků. Ani se neohlédla, zarazila se s rukou u pavučiny ve které vycházející slunce rozzářilo kapky rosy.
Málem ji smetla jako další nepotřebnou ošklivou věc aniž by si uvědomila, kolik se v ní skrývá krásy.
"Je nebezpečný a málem Cerotha připravil o život," řekla tiše, aniž by se ohlédla, "buďte zatraceně opatrný, Thanale. Možná cítí dluh vůči Zirael a prokazuje jí za to loajalitu, ale vůči nikomu dalšímu krom Cerotha ho takový slib neváže."
"I já mu něco dlužím a buďte bez obav: s plazy mám své zkušenosti."
"S těmi, co řvou a plivou oheň, možná? Ale někteří mají krásné oči, svůdné pohyby a přiblíží se neslyšně," spustila ruku níž od jiskřící nádhery na větvičce a zadívala se opět na něj, jak stojí se zaťatými pěstmi před Elrendarovou sochou, po které stékala vlhkost z mlhy a kanula po kamenné tváři dolů téměř jako slzy.
"Začíná podzim," řekla a znělo to unaveně.
"Netušil jsem, že kdy najdu domov nebo štěstí. Nehledal jsem ho. Ale kdykoli jsem byl šťastný, život mi to znovu vzal."
"Život vždy bere a vždy dává. Každému stejně, i když tomu nevěříme. Nikdo vám ale nezakázal si své štěstí bránit," otočila se a odešla, na kraji hřbitova zvedla lucerničku a zhasila v ní magickým gestem světélko.
"Fetha," zamumlal a otočil se zpět, zadíval se nahoru na sochu.
Protřel si oči, když měl chvilku pocit, že i ten kámen nad ním zakroutil hlavou.
ZPĚT V ELRENDAR KEEP
Družina seržanta Dawnspeara se kvůli zraněné Avianně a Taharisovi nakonec vrátila celá do pevnosti za pomoci portálu od mágů z Orgrimmaru - v pevnosti pak bylo nahlášeno zmizení farstriderky Hawke i to, že podle ní je ve Felwoodu a Feralas sledoval Valendis Kaer'Menan.
Kapitánům byly předány veškeré předměty získané na misi a kupodivu se v pevnosti opět objevila živá a zdravá seržantka Eyra Ryzal, kterou marně hledali v Orgrimmaru.
Po Aviannině skálopevném tvrzení (kdo by se jí divil po ráně do zad), že Hawke není jiné pomoci, než ji dostihnout a usmrtit, protože jistojistě přišla o duši, a po společném studiu desítek šifrovaných vzkazů a stejně tak nákresu a popisů medailonu a meče, se kapitánka Windsong rozhodla zbytek mise vzít do svých rukou.
Ještě stále zbývaly otázky ohledně Ken'jun a Zul'Farrak. Ještě stále někde v Kalimdoru operoval kult, který hrozil opakovanými útoky na pevnost, ještě stále tam někde byla - snad naživu - Hawke.
Půl dne po jejich příchodu a po ošetření nejhorších ran dorazil do pevnosti druid Walan, kterého naposledy viděli ve Feralas. Nesl lordovi vzkaz z Moonglade, kde druidé z kruhu ošetřili Hawke, ale nedokázali ji zadržet, ani jí zabránit v šíleném plánu, co měla.
Dokázali jí z ruky vyříznout onen zlomený démonický dráp, ale tělem se jí šířil nějaký druh korupce, o které byli druidé přesvědčeni, že ji buď zabije, nebo navěky promění v jinou bytost - a moc času jí nezbývalo.
Přesto byl její vzkaz lordovi optimistický, popisoval plán, kdy se Hawke bude na severu vydávat za mrtvou Eloyn Brightshore a Valendis za kultistu, který ji chce zajmout - a že tak zkusí vylákat Elideie nebo Nemekire z té jejich "věže, nad kterou slunce nezapadá"... domnívali se totiž, že taková věž musí být někde na severu Kalimdoru v méně obydlené oblasti a z dohledu nočních elfů i goblinů... snad v ruinách ještě z dob královny Azshary.
Lord Sunhand tehdy chtěl okamžitě vyrazit na cesty, ale nedokázal se oddělit od novorozeného syna a lady - navíc mu seržant, který toto patrně pokládal za nouzovou situaci, předal naléhavý vzkaz, který mu kdysi svěřila Hawke pro případ, že by se s ní něco stalo.
Šarlatový křižák a Alteria.
Téhož dne kapitán Brightspear s zlověstným výrazem opustil pevnost,aniž by komukoli dalšímu prozradil slova o svém cíli nebo důvodu.
Dva dny po jejich příchodu, večer před chystanou cestou zpět do Kalimdoru, se náhle v pevnosti objevil značně pocuchán Valendis Kaer'Menan osobně; navrch s historkou, kterak šaráda s falešnou Eloyn přilákala víc pozornosti, než tušili - byl přesvědčený, že kultisty nenajdou, místo toho je napadla noční elfka s modrofialovými vlasy, která ho probodla a snažila se domnělou Eloyn před ním bránit.
Když přišel k sobě, našel stopy zápasu, při kterém nejspíš noční elfce došlo, že Eloyn není ta pravá od Mattela a pokusila se ji zabít také.
Stopy krve i boje těch dvou končily otisky nějakých lyžnic a sítí... a to vše se mělo stát ve Winterspring.
Toho večera lord nařídil, aby družině v hledání Hawke pomohl i Valendis, který ji viděl naposled, a seržant Thanalos, který měl magický způsob, jak ji vystopovat.
Patrně samou nedočkavostí vyrazit se pak Valendis a Thanalos poprali u brány a na seznamu obětí nakonec skončil Thanalův černý a nechvalně proslulý hawkstrider. Někteří noc před odjezdem strávili v base, jiní pod vlivem polymorfu.
V Orgrimmaru se družina měla rozdělit - a orientovat podle seržantovy magie - část měla zamířit do Winterspring a míst, kde byla farstriderka viděna naposledy.
https://lh6.googleusercontent.com/-3s9ItZy30i4/VIbt4NXb-8I/AAAAAAAAULE/Rj5g5HoDOKQ/w832-h598-no/WoWScrnShot_082814_225305.jpg
ORGRIMMAR A AZSHARA
Ačkoli se družina v Orgrimmar původně měla rozdělit a jedna její část hledat Elideiovu věž, zatímco druhá bude hledat Hawke, zdálo se - alespoň podle seržantovy "huga chacka" magie, že jejich směr je momentálně totožný. Kouzlo ukázalo Hawke kdesi na sever až severozápad od Orgrimmaru.
Jenže nestačili ani projet zadní branou do Azshary, když narazili na scénu, která ze všech nejvíce vyrazila dech patrně Valendisovi.
U brány přiopilá goblinka prodávala noční elfku fialovomodrých vlasů nějakému orkovi - Valendis okamžitě sahal po zbraních se slovy, že to je ta, co ho přepadla a unesla Hawke.
https://lh5.googleusercontent.com/-VkbPZpWrzrw/VIbtWpPXPZI/AAAAAAAAT30/ocTVvytDAAg/w768-h276-no/WoWScrnShot_082714_213134.jpg
Jenže už za okamžik se naštvaný ork vrhl na goblinku s reklamací: jím zakoupená otrokyně prostě "puf!" zmizela.
Seržant Dawnspear chytře usmlouval dobrou cenu za vykoupení života goblinky, protože ho napadlo, že by mohla vysvětlit, odkud elfku měla.
Za branami města se ji pak pokusili rozpovídat metodou "zlý a zlejší polda". Věta tehdy pronesena kapitánkou zněla nějak jako "seržante, sundejte si na tu popravu tabard, nerada bych ho viděla zacákaný od její krve".
https://lh6.googleusercontent.com/-4f9ZonL_H4Y/VIbtZC7pz9I/AAAAAAAAT4o/L3YH2JOYPEY/w702-h527-no/WoWScrnShot_082714_214238.jpg
Goblinka se rázem rozpomněla, že má informace i zadarmo a že noční elfku má z Gallywixova paláce, kde jich "takových" je hodně a docela pod cenou.
Zbývalo vyrazit směrem k paláci obchodního prince, jenže... kapitánka Windsong upozornila na to, že jsou sledováni. A to trolem.
Na otázku, zda trol hledá práci, potíže či rychlou smrt navrch darem, se trol vykrucoval jako had, nejprve snažil tvářit nenápadně asi jako místní muchomůrka, dokonce se představil, ale tam udělal chybu: jeho jméno již někteří přítomní slyšeli z úst Hlasu shu'halo jakožto jméno hledaného zločince.
https://lh6.googleusercontent.com/-VK6XpX6a3-E/VIbteWJBU2I/AAAAAAAAUBU/UPSP9FxKUz8/w715-h559-no/WoWScrnShot_082714_223103.jpg
Po chvilce výhrůžek a jednoduché matematiky končící rovnicí jeden versus šest = šikana, tlačenice a pomačkaný trol, kapitánka kázala nechat trola být, že je zraněný stejně nemá šanci dohnat.
Družina se tedy opět soustředila na misi a vyrazila dál směrem, který jim dali goblini u čerpací stanice spolu s několika propagačními kondomy a mapkou pro řidiče.
https://lh6.googleusercontent.com/-zRNlLOAxWHI/VIbtfZRZ28I/AAAAAAAAUBs/iYnyIG2vFXg/w471-h477-no/WoWScrnShot_082714_225100.jpg
V paláci obchodního prince byli nakonec přijati - patrně se zdáli dosti exotičtí místním, aby od nich čekali nějaký zisk či zajímavé nabídky. Přímo v zahradě Paláce Potěšení spatřili opět onu noční elfku, kterou viděli prodanou v Orgrimmaru.
Byla jim nabídnuta jako čistě přírodní zboží bez příměsí dovezené z Winterspring před třemi dny.
Catheryn velice toužila po vlastní elfce a konečně zavětřila šanci - koupila ji tedy, a když se seržant dotázal, kam si zde může odskočit a za rohem opět tajně provozoval své "huga chacka", noční elfka se jim "puf!" rozplynula přímo před očima.
https://lh3.googleusercontent.com/-UZVAEq4GENw/VIbtgxLqQiI/AAAAAAAAUCc/pEFWY-Kmsm0/w710-h312-no/WoWScrnShot_082814_210720.jpg
Prostě se zdálo, že gobliní obchodní duch nezná hranic a má pěkně černý smysl pro humor, pokud dokáží prodávat zrcadlové obrazy mága jako otroky... a ještě najdou idioty, kteří je koupí.
Záhada jim ještě stále vrtala hlavou, když spatřili seržanta, jak stojí přímo ve dveřích sauny, omotán korálkovým závěsem. Zevnitř se linul chraplavý gobliní jekot a hlas, který poznali, prosící všechny o zachování klidu.
https://lh3.googleusercontent.com/-517Q_2EQLkg/VIbtkPtyAjI/AAAAAAAAUD4/2oY0q_HKB4Q/w865-h594-no/WoWScrnShot_082814_212209.jpg
Našli tedy Hawke, neúpěla v okovech, jak očekávali, ale jakožto spojenec Hordy byla ubytována v luxusu s plnou penzí, ošetřena a opečovávána.
Zastihli ji při rozhovoru se samotným Gallywixem, který jim okamžitě předložil účet za třídenní ubytování jejich přítelkyně, čítající slabých 175 tisíc zlatých.
Po záloze, kterou mu slíbili ze Silvermoonské banky a účtu na jméno Avelion, a po slibu, že pomohou prověřit skupinu jiných elfů, co se občas motá kolem Paláce, byli velkoryse propuštěni (menší mlátící uličkou lemovanou gobliními vazbami s obušky a boxery) na svobodu.
Gallywix tehdy z jistil, že s nimi je jistý Valendis, který mu slíbil složit ódu na jeho velkolepost, ale než došlo na připomenutí zadaného uměleckého dluhu, z oblohy se snesla velká sova trochu éterického vzhledu, kterou někteří pamatovali jako ochránce a společníka kapitánky Windsong.
Aoife, jak se jmenovala, je varovala, že Aerin, která s nimi nešla až nahoru do paláce, byla dole napadena skupinkou kultistů a démonů, ale dokázala zvítězit - nicméně, když sledovala ty, kteří přežili, zjistila že s sebou mají i "leteckou podporu" a ta míří nad její hlavou přímo na Gallywixův palác.
Rozkaz zněl: krýt se, vypadnout okamžitě někam mezi stromy a připojit se ke kapitánce.
Než stačila sova domluvit, z oblohy se snesly gargoyly, z nichž některé na zádech nesly kultisty. Překotný úprk do zákrytu budov a po lešení kolem obří Gallywixovy sochy dolů se naštěstí obešel bez úrazů.
Když se v bezpečí, dostatečně daleko od paláce i sochy, přepočítali, jednoho se nedopočetli.
https://lh3.googleusercontent.com/-_QdlJ-Tf5vM/VIbtmY6VJqI/AAAAAAAAUEw/n25u8Pa-Hms/w973-h576-no/WoWScrnShot_082814_213115.jpg
Valendis byl nezvěstný.
https://lh5.googleusercontent.com/-A-Z0w5LrPfc/VIbtuUsgPsI/AAAAAAAAUHY/EnPaRZ031Zk/w747-h576-no/WoWScrnShot_082814_215457.jpg
Po Catherynině vtipné poznámce, že ty wyverny kolem Gallywixovy sochy vypadají jako bradavice, se ozval ohlušující výbuch a socha se na chvilku zahalila prachem. Po delší chvíli u ní ve vzduchu spatřili padák, jak pomalu klesá mezi stromy.
Socha měla nejen po bradavicích, ale i po nosu.
Bylo jim jasné, kdo to má na svědomí, vyrazili rychle dál za kapitánčinou sovou s poznámkami o tom, kdo to celé bude platit, až na to obchodní princ přijde.
https://lh3.googleusercontent.com/--PH7M23nF7s/VIbtxFX-LYI/AAAAAAAAUIo/vwRuTknR24s/w412-h301-no/WoWScrnShot_082814_222331.jpg
Kapitánku Windsong dostihli u prudkého srázu, ze kterého na ně povykovala, aby koukali pohnout zadky a vyšplhat za ní. Hawke s oběma rukama obvázanýma ji proklela na místě a z vrcholu skály jí ihned za odměnu bylo uděleno 25 trestných koleček kolem pevnosti.
Protáhli se a začali šplhat, někteří s pláčem, jiní s nadávkami... jiní v plné plátové zbroji. Nakonec udýchaní stanuli na plošině, kde očekávali boj s pronásledovanými kultisty. Našli jen pár zabitých elfů v kápích, ze kterých kapitánka vytahovala šípy, a portál u skalní stěny.
Než stačili zhodnotit situaci i nějak inteligentněji, než funěním a nadávkami, portál se rozzářil a vystoupily z něj sukuby a vyšší eredarky.
Mlsně se rozhlížely po Lyanorovi, Valendisovi a Thanalovi, ale nevynechaly ani ženskou část družiny. Elrendarští zaujali obrannou formaci se střelci a zraněnými krytými za bojovníky na blízko... a sukuby se na ně rozeběhly, práskaje svými ohnivými biči.
K překvapení všech Lyanor odhodil luk a široce rozevřel náruč, jako by je chtěl uvítat. Blekotal cosi o nové paní Silverlightové, která je doslova čarovná. Když ovšem ostatní začali proti sukubám bojovat, srazil k zemi samotnou kapitánku a její sova mu začala hnízdit na hlavě. Oháněl se kolem sebe mečem a po konci boje si samozřejmě nic nepamatoval... kromě poškrábané hlavy.
Portál posléze začal vydávat jinou záři - protože jím museli kultisté procházet obousměrně, rozhodli se to risknout a vstoupit do něj. Hawke začala ovšem vypadat, že není ve stavu, kdy by je mohla následovat, nebo dokonce bojovat. Kapitánka jí tedy určila úkol hlídat jízdní zvířata dole pod skálou a Valendis se nabídl, že na ni dohlédne, k seržantově vzteku.
Prošli portálem, ale na druhé straně je nečekala mágova věž ani laboratoř, jen skalní výčnělek s dalším portálem, vysoko nad gobliní dráhou i nad hlídkami furbolgů. I zde bojovali s démony - tentokrát s felhoundy. Navíc se na plošince kolem nich spustila magická past, která je uvěznila ve zmenšujícím se magickém poli - po boji s větším infernálem nakonec prošli i tímto portálem - dali tomu přednost před skokem mezi útesy v závratné hloubce. Ono by se tak jako tak seržantovi a Catheryn, kteří měli plátové zbroje, patrně moc dobře v moři neplavalo. I když prý slaná voda nadnáší...
https://lh4.googleusercontent.com/-VLfCzhk65nw/VIbt2VDyW9I/AAAAAAAAUKY/9X_4IY3ehDA/w722-h600-no/WoWScrnShot_082814_224612.jpg
Aoife je ještě stačila varovat, že jsou v cestě děti kovového červa, pak ji Aerin poslala napřed a všichni prošli portálem dál.
Tentokrát bylo "přistání" trochu drsnější, jako by jejich teleportaci někdo násilně odvrátil jiným směrem. Octli se uprostřed spáleniště ovládaného černými draky - jediný, kdo vypadal, že z toho má doopravdy radost, byl seržant.
Po boji s několika mladšími draky se pokusili osvobodit jednoho z jejich zajatců - než jim stačil odpovědět na cokoli, byl na dálku zabit magií.
Takže byli stále bedlivě sledováni.
Jediná cesta dál vedla dolů k útesům, za kterými se v dálce černala mágova věž proti zapadajícímu slunci.
Jenže v cestě byl jeden dospělý drak.
Kapitánka rychle rozdělila rozkazy a rady o rozestupech a o tom, k jaké části těla drakovi nemají za žádnou cenu lézt. Vyzvala je, aby se pomodlili, přebalili a připravili k boji. Seržant ještě doporučil krýt se za kameny a sloupy kolem, kdykoli to půjde. Každému, kdo by vzplál, bylo doporučeno uhasit se skokem do nedalekého zálivu.
https://lh6.googleusercontent.com/-FO5PsHFZb2w/VIbt82E03mI/AAAAAAAAUNA/EhxiuLJeRSM/w785-h580-no/WoWScrnShot_082814_232002.jpg
Boj šel lépe, než čekali!
Po tom, co se doplácali po ramenou a dotřásli si rukama, vydali se po břehu na kryté místo u skal. Krajinu tou dobou zahalila tma, i když na vrchol věže stále dopadaly odražené sluneční paprsky - vzhledem k únavě se ale rozhodli utábořit, ošetřit zranění, posilnit se a mágovu věž zkusit dobýt až následujícího úsvitu.
https://lh6.googleusercontent.com/-sAGz3RnAn84/VIbt-rBEh8I/AAAAAAAAUNw/71-3BKXZIlM/w794-h549-no/WoWScrnShot_082914_174001.jpg
A pocit, že jsou stále sledováni, přetrvával.
https://lh4.googleusercontent.com/-j8qkAdCICnY/VIbt5VCC5zI/AAAAAAAAULc/rN7mBtOsM-U/w842-h582-no/WoWScrnShot_082814_225851.jpg
Přejel prsty náhrdelník s třinácti duševními krystaly a téměř něžně ho uložil do truhličky na šperky. Ještě stále na něm dva krystaly chyběly, ale to se mělo brzy napravit. Zavřel truhličku a gestem na ní zamkl magický zámek, pak ji nechal ležet na stole u vysokého okna. Na okamžik se jím zadíval k jihu, pak se zachmuřil.
Takže ta, kterou viděli u Gallywixe, nebyla Eloyn Brightshore. Jezdci na gargoylách mluvili jasně, byla vyšší, štíhlejší. Ale viděli tam prý i Avelion. A pokud se někde motala ta zrádná noční elfka, bylo jasné, že nový Klíč hledají marně... protože starý je naživu.
Někde ji schovali, i přes jejich divadlo s pohřbem a čerstvý hrob! Dostane to z nich. Ani je nebude muset lovit, jsou už na cestě sem, do jeho pasti. Dobrovolně mu vlezou do náruče. Nemekire si jistě užije čtení v jejich myslích... jejich mučení a pomalé umírání.
A pokud Nemekire nevyslyší jeho vzkaz, stačí od nich oddělit slabší kusy, a pak je začít popravovat před velitelem. Tohle zabíralo vždy.
Položil ruku na truhličku.
Za stolem se se syčením a vrčením zvedl jeho obrovský felhound, ale on ho zklidnil gestem ruky - už to slyšel také, po schodech se někdo blížil a nepočínal si tiše ani opatrně.
"Mistře... Elidei?" dovnitř po zaklepání vstoupil jeden z nadějnějších akolytů v hluboké úkloně.
"Mluv," poupravil si zlatožluté roucho a kývl na něj.
Elf ještě chvilku vydýchával schody:
"Použili... portál... porazili... eredarku... infernála," lapal po dechu.
Namra po akolytovi mlsně natahovala chapadla, ale Elidei ji varovně odstrčil špičkou boty.
"To je docela vpořádku. Přichystáme jim uvítání, jak se sluší. Chci nejsilnější akolyty a jejich sukuby do prvního patra. Kdokoli přebytečný odejde ihned portálem za Nemekire. Donesou jí vzkaz, který napíši.
Do druhého patra ve vlastním zájmu nepolezete nikdo, pokud si nepřejete poznat, jaké to je, když si s vámi hraje Namra. Pustím ji tam na volno. Tak pohyb, začneme," odmávl učedníka povýšeným gestem a rozhlédl se.
Vydal se zpět k psacímu stolu, ale Namra se mu vrhla do cesty, jako by si chtěla hrát, nebo pomazlit. Hladově se ohlédla za učedníkem, pak se opět zadívala na něj. Zamračil se na ni.
"Ne, mazlíku. Potřebuji, abys byla hladová, dnes žádné mlsání. Ale slibuji ti po tom všem výlet do Quel'Thalas," zabručel, pak sáhl po lebce, kterou měl na pergamenech položenou jako těžítko, a hodil ji démonovi na hraní.
Namra se za ní rozběhla s nadšením a grácií metrákového bernardýna.
https://lh3.googleusercontent.com/-b6vQhbS9_5Q/VIbuQHx4CII/AAAAAAAAUVE/vGh8rh1cDgk/w775-h576-no/WoWScrnShot_082914_231935.jpg
Stopy Stínů IV
https://lh4.googleusercontent.com/-NXTcwyIHB00/VIbt_seKaCI/AAAAAAAAUOI/JAf1YjN_H58/w639-h594-no/WoWScrnShot_082914_210905.jpg
"Nejsou tam pasti," seržantka Eyra Ryzal se vrátila od brány do věže a natáhla si kápi, která jí halila i celou tvář.
Kapitánka Windsong se zadívala na ostatní, na chvilku v ruce sevřela červený kamínek na krku, pak kývla.
"Nemáme s sebou mága, což je výhoda i nevýhoda. Dvakrát se přesvědčete, než uvěříte čemukoli, může to být iluze. Sukuby zabijte na dálku, než budou mít šanci vás omámit. Felhoundy budou držet dál Catheryn a seržant Dawnspear - pokuste se je zbavit chapadel, jakmile to půjde, použijte kopí, zmrzačte jim nohy, prostě cokoli, aby se nedostali ke střelcům.
Pokud nebudu moci pokračovat, velení má služebně starší seržantka, až po ní seržant.
Kdokoli, kdo přežije, vrátí se pro Hawke a jezdecká zvířata a dokončí misi v Tanaris. Rozumíme si?"
"To znělo, jako bychom to neměli přežít," kníkla Avianna a Aerin se na ni ohlédla.
"Anar alah!" pronesl Lyanor odhodlaně a sejmul z ramene starý kaldoreiský luk.
"Za vše, co je dobré a správné," kývla na ně Aerin s trochu poťouchlou jiskrou v oku, "za Elrendar! Za světlo!"
Všichni zvedli ruku zatnutou v pěst, jako by byli připraveni na cokoli.
"A za Malanův jahodový pudink!" křikla kapitánka, vykopla bránu a vrazila jako první do černokněžníkovy věže.
https://lh5.googleusercontent.com/-Sm7-3J6hB8k/VIbuEyT5_dI/AAAAAAAAUPg/ZnOyzfgiPIE/w885-h600-no/WoWScrnShot_082914_212350.jpg
Kapitán Brightspear seskočil ze sedla svého bílého hippogryfa, a pak z něj pomohl dolů elfce s tváří zahalenou kápí. Jakkoli nesouhlasil s tímhle úkolem, na své způsoby nikdy nezapomněl a o rozkazu nezapochyboval.
V thalassijských horách pršelo, což výborně podtrhovalo jeho náladu... a vůbec ho to nepřekvapilo.
Zlatovlasý elf s bílým lvem po boku a dítětem na rukou stál v klenutém oblouku vedoucím do Síně Slunce, jako by je oba čekal. Při dalším pohledu jeho směrem spatřil i drobnou elfku s dlouhými černými vlasy a složenou pokrývkou vyšívanou hvězdami. Zadívala se na něj... i na jeho společnici.
Falanthir si přitáhl plášť ke krku a nechal hippogryfa odvést do stáje, pak kývl na zahalenou, aby ho následovala.
Zastavil se na schodišti vedoucím k síni a poklonil se:
"Lorde, lady," zůstal stát, kde byl, a kapky deště bubnovaly na jeho ramenní chrániče.
"Zůstaň zahalená a pospěš dovnitř," řekl Ceroth Sunhand přísně elfce v kápi, "oba pojďte dovnitř z toho deště. Promluvíme si," ustoupil jim z cesty a ukázal do síně zalité zlatým světlem a vyhřáté několika koši na oheň.
"Pak tedy chápu, že se vrátil, kdo vyšil tuto Eltirovu pokrývku. Křížkový steh mi na Hawke moc neseděl," zašeptala Eynor a rozvinula tmavomodrou výšivku s měsícem a hvězdami. Procházející elfka jen tiše škytla a klopýtala za kapitánem Falanthirem.
Ceroth podal své ženě dítě a políbil ji, ona nemluvně mlčky zavinula do pokrývky a následovala je k ohni.
V tu chvíli za nimi do Síně vběhl umáčený strážný z brány a po zbrklém zasalutování se napřímil do pozoru před lordem Sunhandem:
"Lorde. Valendis Kaer'Menan je u brány a žádá o slyšení."
Eynor se zamračila a Ceroth si povzdechl:
"Jako by jeho návštěv nebylo nikdy dost."
https://lh6.googleusercontent.com/-Q76uZ0OG03M/VIsQdjy9q3I/AAAAAAAAUlw/SAyKhYy9I4k/w886-h576-no/sinslunce.jpg
ČERNOKNĚŽNÍKOVA VĚŽ
Že jsou očekáváni, tušili všichni... to, jakým způsobem se tak stane, je ovšem zhnusilo. Byli uvítáni "loutkou" - bytostí, jejíž duši si ponechal černokněžník a její tělo ovládal jako pouhou hračku. Snažila se je odradit a zastrašit, nebránila se jejich ranám... jako by necítila bolest. O to strašnější bylo pokoušet se tu "věc" umlčet a zabít, protože se opakovaně zvedala.
Poslední rány nakonec zasadila Catheryn - a oni pospíšili po schodech kolem morbidních obrazů a křivých zrcadel do patra.
Zdejší uvítací výbor jim vyrazil dech. Skupina svůdně oděných zrzek, která jen dokazovala Elideiovo tvrzení o jeho sexuálních preferencích je lákala k posezení a možná něčemu víc. Protože očekávali sukuby a démony, váhali s útokem na dívky, a to je stálo nejen čas, ale i rozkol ve vlastních řadách.
Když se na dívky odhodlali i přes jejich vrkání zaútočit, kapitánka i seržantka jim stanuly v cestě, připravené bránit je do posledního dechu.
Krátká výměna pohlavků mezi kapitánkou a seržantem pobavila hlavně Aviannu, ale Aerin rozhodně probrala. Zrzavé konkubíny se po zahájení útoku ihned projevily ve své pravé démonické podobě - s tou se ale již počítalo. Sukuby i jejich páni byli poraženi a družina pokračovala po schodech dál spíše se šrámy na ješitnosti, než skutečně zraněná.
V dalším patře vše zmizelo v rezavé mlze, která jako by na ně šeptala... někteří doopravdy zakolísali. Zatímco Lyanor si začal mumlat nějaké datum stále dokola, seržant Thanalos se hádal s někým, koho ostatní neviděli, a tvrdil mu, že jsou všichni mrtví. Seržantka Eyra se prostě ztratila v mlze a po chvilce slyšeli směrem, kam zmizela, jen škrábání nehtů po zdi a její prosby o milost pro Jeníka.
https://lh5.googleusercontent.com/-ha7ozJ-6ZNA/VIbuKghGxJI/AAAAAAAAURc/Y0UfBFi5UX8/w953-h574-no/WoWScrnShot_082914_220409.jpg
Marně se snažili zůstat pohromadě, kapitánčiny rozkazy, aby stáli na místě a zachovali si odvahu v srdci, stejně tak Catherynin hlas vybízející je, aby věřili sobě a ne iluzi, jako by neslyšeli.
Kapitánka nakonec dopadla rekruta Silverlighta, který se za pomoci pachu z vlastní aristokratické obuvi a ponožek nakonec probral a podobnou službu pospíchal prokázat i seržantovi a seržantce.
Jenže v tu chvíli se v mlze pohnulo něco tak velkého, že ji to rozvířilo. Zavrčelo to a zasyčelo.
Lyanor se jal hbitě obouvat, prohlásil, že pokud má zemřít, zemře hrdinně v ponožkách. Mlhou kolem nich prolétl seržant Thanalos, kterého ta "věc" popadla chapadlem a odhodila proti zdi, s rachotem své těžké zbroje se podél ní sesypal k zemi a chvilku se sbíral.
"Felhound velký jako kodo!" zařval a hned se zas chopil obouručáku a utíkal na pomoc Catheryn, které mezitím démon prokousl plátovou botu skrz naskrz.
Zatímco seržant odsekl jedno chapadlo, druhé požahalo seržantku, kapitánka vystřelila několik démonových očí a Lyanor byl sražen k zemi, protože v mlze neriskoval střelbu a šel po démonovi obouruční čepelí na blízko.
https://lh5.googleusercontent.com/--pokd70TVxY/VIbuMpcumEI/AAAAAAAAUdU/BjnTyngQfkE/w885-h600-no/WoWScrnShot_082914_223214.jpg
Démonický pes je zranil všechny, snad vyjma Avianny a kapitánky, ale nakonec podlehl probodnutí Catheryniným kopím a Thanalovým mečem současně. Po jeho smrti se rozplynula i dusivá magická mlha a zároveň s ní i noční můry o těch, které již ztratili, a těch, které ještě ztratit mohou.
Původ šípu, který se v té mlze nějak octl v Catherinině zadnici, jako první zatloukala Avianna, takže byla všeobecně uznána za jeho vlastníka a střelce.
Když opadlo napětí z boje, uvědomili si, jak jsou bolaví a unavení, Catheryn si svépomocí i pomocí kapitánky ošetřila nohu - na vyčištění rány ale použila i světlo, protože felhoundovy sliny byly vše, jen ne čisté a antiseptické.
Museli si probít cestu dalšími patry, kde narazili na řadu silnějších démonů, ale nezastavili se a necouvli... do nejvyššího patra věže pak došli na pokraji sil.
Zato pořádně naštvaní.
Elidei si právě dokončil manikúru a hodlal si je vychutnat.
Sotva se k němu rozeběhli, zaplavil je ohnivým deštěm a vytvořil kolem sebe neproniknutelný stínový štít.
Uklidil pilníček na nehty, a pak je oslepil jedovatou mlhou a v klidu je jednoho po druhém zkusil ovládnout.
Jeho způsoby byly stejně otřesné jako jeho vkus v oblékání... sliboval jim přivolat další zrzečky pro jejich potěšení a dokonce za sebou otevřel nějaký démonický portál.
Důkaz o smrti Liy Firestorm, to jest její dýka, ho nejen nepřekvapil, ale ani nerozčílil, jen pobavil.
Pokoušeli se k němu přiblížit ze stran i zezadu, Catheryn před sebou tlačila jednu z těžkých vyřezávaných židlí jako štít... když náhle stín kolem něj začal expandovat, až dosáhl k nim samotným, pak vybuchl a některé omráčil.
Ti, co ještě stáli na nohou, pochopili, že na ně opět sesílá mlhu matoucí mysl... tentokrát jí ale nepodlehli. Udeřili na něj, bodali a stříleli i přes ni, div, že nezasáhli jeden druhého.
Nakonec měli víc štěstí, než rozumu: Elidei zemřel probodnut ze třech stran naráz a ani jeden z družiny nepřišel o oko či jinou nepodstatnou tělesnou část.
https://lh5.googleusercontent.com/-tOfExbK8IBQ/VIbuSrkaO5I/AAAAAAAAUWw/YJUkfhOrDMc/w684-h588-no/WoWScrnShot_082914_234653.jpg
Jeho poslední slova o tom, že už je stejně pozdě a nikdo nezastaví, co začalo... jim vrtala chvilku hlavou, než se Lyanor ujistil, že už doopravdy nevstane tím, že ho několikrát probodl mečem až na podlahu.
https://lh5.googleusercontent.com/-sRXZrUAvivI/VIbuTefW1OI/AAAAAAAAUXA/-gK4JglHPVE/w725-h547-no/WoWScrnShot_082914_235125.jpg
Bylo nutné prohledat věž - a stejně tak bylo nutné dovést Hawke do Orgrimmaru. Na cestu za ní se vydal seržant a účast v jeho skupině si vykňourala i Catheryn, že není fér, že by za Hawke pořád běhal jen on. Všichni si tedy mysleli, že chce hlavně cestou uhánět Valendise nebo seržanta, protože těm přeci nikdo neodolá.
Aerin, upřímně ráda, že obě hádavé plechovky jsou pryč, nařídila prohledání a úklid věže - Eyra měla štěstí a našla jakousi magickou krabičku, Lyanor byl na chvilku paralyzován pohledem do knihy s titulem "50 odstínů felové", který si patrně bude chtít smazat z hlavy po celý zbytek života, a Avianna se málem udusila, když otevřela jednu ze šatních skříní plnou bičíků, roubíků a věcí ze sametu a černé kůže.
S těly démonů neudělali nic, ale méně zranění - to jest kapitánka a Lyanor - odnesli postupně těla elfů ven před věž na primitivní hranici, kde je pak se slovy o znovuzrození z popela spálili, alespoň s náznakem tradiční úcty elfů a víry v to, že fénix se vždy narodí znovu neposkvrněný.
https://lh3.googleusercontent.com/-dzSpLJl7By0/VIbuNst7EJI/AAAAAAAAUSo/9w64s5NsTo0/w957-h599-no/WoWScrnShot_082914_230312.jpg
Průzkum věže a těl nakonec vynesl následující: truhlici plnou duševních krystalů, náhrdelník vytvořený z 13 podobných, na kterém bylo místo ještě pro další dva, několik kousků nespálené milostné i jiné korespondence, Elideiovu dýku, na které runami stála slova "Zar'Athor Zil'Thuras Penumbrus", dále archív s několika úředně působícími knihami, kde Avianna na jedné ze stránek vyčetla jméno Garan Balahen a na jiné Altash Blooddragon, ale nic víc - protože celý text byl psán v eredun... a v neposlední řadě mezi věcmi byla zamčená truhlička pokrytá magickými znaky bez viditelného zámku, kterou nalezla seržantka Ryzal.
Po zničení většiny věcí, které ve věži čpěly felem, zavřeli a zatarasili kusem její dveře a vydali se zpět přes území furbolgů a goblinů k místu, kde nechali jízdní zvířata. Chyběl zde Catherynin vlk, Thanalův pronajatý hawkstrider, Valendisův raptor. Na zemi byly stopy krve a rohu kapitánčina talbuka byl nabodnut vzkaz bez podpisu, který se zvíře usilovně snažilo sundat o okolní stromy.
Pergamen obsahoval jediné slovo: Orgrimmar.
V nově přestavěném městě orků se nedokázali dost dobře vyznat, ale ptaním se u strážných se nakonec dozvěděli, že nějakou zraněnou krvavou elfku nechal včera jeden její soukmenovec u taurenů a odešel portálem pro pomoc.
I hledání taurení čtvrti bylo zdlouhavé, naštěstí narazili na podrážděnou Catheryn, která vypadala, že ochutnala něco z gobliních specialit, nebo už zase dostala košem - soudě podle výrazu. Dovedla je do taurení krčmy, kde našli Hawke v bezvědomí a trucujícího seržanta.
Zbývalo tedy rozhodnout, co bude dál a co bude jako první.
Taureni všem ošetřili rány a dali jim i nějaké rady - podle nich měla Hawke ještě tak týden času, než ji mělo zabít to, čemu říkali "spící kletba".
Zatímco si seržantka Eyra hrála s magickou krabičkou, Hawke se probrala a byla požádána o překlad věcí psaných v eredun, protože něco z démonštiny stačila pochytit během svého zajetí Gorianem de Ray.
https://lh4.googleusercontent.com/-Okv6uUfdMZw/VIbuYzTl-jI/AAAAAAAAUZE/Neh9JWuOQIo/w639-h471-no/WoWScrnShot_083014_233357.jpg
V písemnostech byla zpráva o smrti a pohřbu Eloyn; o smrti spojence, který ovládal ledové draky; o únosech a mučení bývalého velitele Altashe a bývalého kapitána Balahena. Byly zde i zprávy o obranách pevnosti a o důležitých důstojnících či osobách, které je znají.
Také seznam dalších osob doporučených k únosům a výslechům, mezi nimi Flairica Amberdusk, Faelin Darksun, Eyra Ryzal, Falanthir Brightspear, Aerin Windsong.
Ze záznamů pochopili i to, že kult používá duševní krystaly jako platidlo a důkaz důležitosti či postavení člena kultu, nejen jako zdroj a posilovač pro temnou magii.
Také to, že kult jde po prastarém medailonu a meči - jedna z těch věcí vrací majitele k životu a druhá takový koloběh přetne. Eloyn Brightshore prý od dětství byla Strážcem obou věcí, i když na to zapomněla, nebo si toho nebyla vědoma. Tedy tím, koho označovali za "Klíč".
Měli několik možností, jak odhalit, kde se ukrývá Nemekire, pokud s hrozbou kultu chtěli skončit navěky. Byla tu ta noční elfka Avelion, kterou zajali goblini, ta určitě musela vědět mnoho. Byl tu stařec Amenius Sunbreeze, který kdysi s Eloyn strávil roky na útěku a ze všeho nějakým zázrakem dokázal vyváznout.
Jenže - kdo by se vracel ke goblinům nyní, když jistá socha přišla o nos, tedy, pokud by jim nenabídli jméno viníka, který sochu poškodil... že?
A kde hledat bláznivého starce?
Taureni jako lék pro Hawke doporučili najít místo s nezkaženou magií, zdroj energie opačný té démonické a silnou přírodní magii. Jejich kněz a sluneční válečník si s kletbou ale nevěděli rady.
Jakkoli se to Aerin nelíbilo, rozhodla, že ráno, až se všichni vyspí, bude muset rozdělit síly. Její rozhodnutí přišlo nejdrsnější seržantu Dawnspearovi, ale podřídil se mu tak, jak kdysi slíbil.
Strašně ho bolelo za krkem, to bylo to hlavní, nač pomyslel, když ho probral bílý paprsek světla, deroucí se mu za zavřená víčka. Zaclonil si oči a zvedl hlavu, měsíční světlo jako by ozářilo i jeho ruce a prostor kolem něj a jen matně v něm rozeznal ženu v bílém rouchu s havraními vlasy.
"Matko...?" optal se bezmocně, ale ona zakroutila hlavou a poklekla proti němu.
"Víš, že pomoc přijde, jen, když si o ni sám řekneš, že?" zašeptala a on si stále zacláněl oči.
"Trápíš se tak, že za tebe přišli prosit jiní, co už dávno spí, tak, že rušíš sny těch kolem - i těch, co jsou dávno pryč."
"Ona zemře," odpověděl a pomalu spustil ruku níž, zvykal si na světlo a snažil se jí pohlédnout do očí. Zadívala se stranou někam do tmy a záře na chvilku polevila.
"Mnoho času jí nezbývá, to je pravda," zašeptala a zadívala se na něj.
"Taureni řekli, že má týden-"
Mlčela a on se nevydržel neoptat:
"Proč máš na sobě bílou?"
"Je to barva mé bohyně i její lásky, barva té, co stráží sny a prosvětluje temnotu noci."
"Já ji musím zachránit, chci ji zachránit. Ale nevím, kam mám jít... neumím, co je potřeba udělat."
"Na tohle nebudeš stačit sám. To je kletba, která s ní je již od Karazhan, na kterou mne postupně upozornili Kechi, Ceroth i Eli. Ani v mé moci není ji sejmout."
"Mám najít posvátné místo, čistou vodu, očistnou magii a zdroj veliké moci," řekl bezradně.
"Má stěží tři dny. Vím o místě, které není daleko, ale pěšky se tam nedostaneš. Budeš muset letět. Máš v srdci dost odvahy? Musíš najít pramen věčnosti pod kořeny Nebeské koruny. Musí se po rituálu celá ponořit do jeho vody, ale budeš potřebovat pomoc někoho, kdo umí bojovat světlem proti démonické magii, nebo druida či léčitele."
"Někoho najdu-"
"NĚKDO je na cestě," usmála se, natáhla ruku a dotkla se jeho čela, "Valendis mu vše řekl a ty teď spi."
"Valen-"zaskřípal zuby a její obraz se rozplynul. S cuknutím se probral a zjistil, že usnul v sedě u rohože, na které spala Hawke. Pekelně ho bolelo za krkem a v křeči ani necítil nohy. Vzápětí mu na hlavě přistál polštář letící od sítě, kde spala Avianna.
"Přestaňte vrzat zubama, spí tu elfi, pane!"
https://lh3.googleusercontent.com/-kg0OY2b4i64/VIbuUrD_qaI/AAAAAAAAUXk/MzEPUH0_BxY/w333-h430-no/WoWScrnShot_083014_203210.jpg
Proplešatělý a mírně obtloustlý lidský muž v nenápadném cestovním oblečení přestal zírat na hranici, která stále ještě nedohořela. Trčely z ní desítky přelámaných kostí, které si žár nevzal docela. Pomalu se otočil a sevřel v dlani zlatý šperk s fialovým krystalem, který nosil v rozhalené košili. Zadíval se k akolytům, kteří vyčkávali jeho příkaz u zabarikádovaných dveří věže a kývl na ně. Dva felguardi se podle rozkazu svých pánů opřeli do kamene a dřeva a dveře vyvrátili celé.
Otočil se zpět k zapálené hranici a jeho čelist trochu ztuhnula. Pokynul té nejnadějnější, aby přistoupila blíž.
"Mistře Reede," sklonila hlavu v temné kápi a on se vlídně usmál.
"Stále vybírám toho, kdo Nemekire oznámí smrt jejího bratra," řekl a ona zbledla, "měla bys pro mne nějaký tip? Nerad bych ztratil opravdový talent."
"Možná... Keyomirova sestra?" navrhla a s úlevou si oddechla.
"Výborně. Je teď nahoře ve věži a prohledává ji, že?" pohladil mladinkou elfku po hlavě a otočil se k věži páchnoucí felem a shnilým masem démonů.
"Mistře Reede! Oni vzali i Nemekiřin náhrdelník!" ozvalo se zděšeně dívčím hlasem shora.
Proč ho to nepřekvapilo...?
"Ano. I to jí někdo bude muset oznámit," kývl pochmurně hlavou, a pak si zamnul ruce.
Stopy Stínů V a Princezna Zandalari
https://lh4.googleusercontent.com/-gHfA1Av_A5M/VIbvxDngeAI/AAAAAAAAUUI/uaazz7oaV_M/w800-h600-no/WoWScrnShot_010103_001903.jpg
Aerin Windsong si poupravila přes rameno řemen luku a došla k zevlující skupince u arény. Zastavila se za zády Catheryn. Avianna i Lyanor jí zasalutovali... Cath to kvitovala potěšeně, než jí došlo, že jí za zády někdo stojí - odkašlala si, otočila se a napodobila vojenský pozdrav.
Aerin je pozdravila stroze zpět a kývla, zatímco si upravovala přezky na rukavici:
"Seržant Dawnspear ještě nevstal?"
"Neviděli jsme ho, madam," odvětil Lyanor a Aerin se otočila, až bílý plášť Elrendaru zavlál.
"Seržant Dawnspear, nástup!" vykřikla tím nejprotivnějším hlasem a vykročila ke skupince gobliní ochranky, které následně ukazovala zhruba výšku a šířku (patrně ramen) hledané osoby. Gestikulaci a tichý hovor zakončila naznačením copánku na levé straně hlavy.
Mezitím se od zahrádky před krčmou objevil velký stín se zrzavými vlasy, vrávoravě se blížil a táhl z něj alkohol na sto honů. Zastavil se u skupinky a usmál se jako sluníčko s dotazem, kdo to tu tak křičí. Krknul si a Lyanor před sebe v obranném gestu zvedl luk a zvolal:
"Kapitánko?!"
Aerin Windsong se v okamžiku ocitla za vrávorajícím seržantem a dloubla do jeho kolen zezadu špičkou boty - její útok ustál a ani nezakolísal, takže zvedla jedno obočí, pak ho popadla beze slova za cop, otočila k sobě a táhla pryč.
"Nenenene! Nejste můj typ!" křičel seržant a chabě se bránil. "Já nechci!"
"Před posádkou. Ve službě," cedila skrze zuby a táhla ho pískem dál.
"Povídala jste... dodržovat pitný režim!" držel se za copánek a snažil se jí ho vykroutit.
Lyanor si při pohledu za dvojicí přetřel dolní část obličeje ve snaze zakrýt úsměv a Avianna se nepokrytě dala do smíchu, hned po ní i Catheryn.
Od mola u východní brány se ozvalo něco jako:
"Ne, NECHCI!" následované hlasitým šplouchnutím.
"Sežeňte jízdní zvířata, co vydrží to horko!" zazněl kapitánčin hlas nesmlouvavě přes hradby a oni se dali do pohybu, jako by nad nimi práskla bičem.
Klekla si na kraj mola a dívala se na něj, jak se v plné polní a se zbraní v ruce snaží šlapat vodu. I když musela ocenit, že tak jako Eyra vyměnil svou zbroj za něco praktičtějšího do pouště.
"Vážně nejste můj typ," vyplivl slanou vodu a zašklebil se na ni.
"Dobrý pokus. Polít se alkoholem a simulovat opilost ve snaze nezúčastnit se mise a dělat cokoli jiného, že? Máte pět minut na to, abyste si sbalil fidlátka a dostavil se k jízdním zvířatům. Pokud tam nebudete, zastřelím vás za dezerci."
O pár okamžiků později přišla s trochu zacákanými botami k družině a suše oznámila:
"Seržantovi se udělalo nevolno, za chvilku je zde," připevnila bagáž k sedlu pronajatého vlka. Vyhoupli se do sedel a čekali, otočení směrem do pouště a zády k městu, vlci měli zježenou srst a tiše vrčeli, jako by cítili ve vzduchu krev. Kapitánka si nechala na kolenou položený luk a vytáhla z toulce jeden šíp.
"Seržante?" řekla kapitánka náhle, aniž by se otočila.
"Ano?" odvětil příchozí čvachtající elf naschvál romanticky a ona se pousmála a pověsila luk zpět přes rameno a uklidila šíp.
"Do sedla. Vypnout ptáka, zapnout mozek. Pokud to nepochopíte, čeká vás ještě před branami Zul'Farak výprask přede všemi," pomalu otočila vlka k němu a zvíře zavětřilo a očenichalo ho. Seržant ze všeho nejvíce připomínal vodníka nebo jeho půvabnou ženu. Z tabardu i vlasů mu crčela slaná voda.
"Dáte mi ho sama?" mrknul na ni jako lev salónů.
"Samozřejmě že takovou čest přenechám Lyanorovi," zašklebila se na oplátku a Lyanor mu s úsměvem zamával a zahýbal svými obratnými prstíky. Thanalos trochu zezelenal v obličeji, cukl sebou, mrkl a pak mlčky vylezl do sedla.
"Dítě dnes nedostalo lízátko, uvidíme, jak dlouho se vydrží vztekat a dupat," pronesla kapitánka a ukázala na severozápad. "Jedeme!"
Smečka vlků s elfy v sedlech vyrazila do pouště, až se za nimi zvedl písek a prach. Na dohled trolího města zastavili a uvázali vlky ve stínu a úkrytu skal, napojili je a vzali si jen to nejnutnější. Tiše se blížili k bráně, seržant velice nasupeně, seržantka Eyra lehce a tiše jako vítr, co nepohne zrnkem písku.
Lyanor a Catheryn dál vedli planou debatu o tom, zda by se při mlácení seržanta rekrut podělil o tu čest, jak řekla Catheryn, "když je seržant takový kus chlapa".
Seržant k tomu jen poznamenal, že tmavovlásky nejsou jeho typ a že to Catheryn již opakovat nebude, což ji rozpálilo téměř doběla, navrhla, aby se k případnému výprasku přidala i Avianna, což hraničářka striktně odmítla. Lyanor pak prohlásil, že takový pravý chlap pozná, že ho fackují, až když ho bijí židlemi, a Catheryn navrhla, aby tedy do trestu zapojili i své jízdní vlky.
Eyra kývla na kapitánku a zmizela napřed v ruinách, kapitánka v tu chvíli zvedla ruku a zastavila všechny za sebou. Když se otočila, netvářila se pobaveně.
"Pokud se hodláte hádat jako goblini na trhu, dopadnete stejně jako ten trh ve chvíli, kdy narazíte na nepřítele. Jako trosky. Měli byste vědět, že vaše tlachání na nás upozornilo jejich stínové lovce.
Debaty o trestu nechte laskavě na mně i proto, že si prozatím dovoluji tvrdit, že je seržant trestem spíš sám pro sebe. Mimo jeho chyby byla jeho pomoc v Azshaře na výbornou a za celou cestu sem se on, Eyra a Avianna jako jediní chovali jako vojáci a ne jako slepice. Až přijde doba trestů, poznáte to dobře sami, věřte mi," velice vážně všem pohlédla do tváře.
Catheryn ohrnula nosík a Thanalos si kousek stranou odfrknul smíchy, pak si připnul meč na záda.
Aerin se otočila i k němu se zúženýma očima:
"Vaše hry mne nebaví, Zlomený meči, viděla jsem jich dost, dokud jsme byli v pevnosti. Také jsem slyšela, že jste dal nějaké sliby. Patrně už tedy nic neváží? Protože, pokud si to přejete, mohu si tabard vzít hned teď a tady a nechat vás s hanbou jít, kam vás srdce táhne. Mnoho elfů v pevnosti věří, že na to nemáte. Mnoho z nich se vsadilo, že nevydržíte. Jen jděte, vyhrajete mi spoustu zlata, když selžete!"
"Já-," napětím zrudl ve tváři a čelil jejímu pohledu.
"Vy. Byste měl vědět, že si upřímnosti cením více, než her. Pokud byl za starostí o farstridera osobní zájem, měl jste to čestně přiznat a ušetřit nás téhle scény a jiných potíží. Protože i pro takové věci se dá... najít pochopení," podvědomě sáhla na červený kámen na svém krku, pak se prudce otočila k ženě v plátové zbroji:
"A vy. Catheryn. Od hodnocení zde rozhodně nejste a upřímně řečeno je mi váš názor cenný asi jako lejno u velbloudí řiti."
"Já jen nechápu, jak se někdo takový mohl stát seržantem!" rozhodila elfka rukama. Po dnech cestování společně a skupinové ponorkové nemoci byla její ach-tak-milá společenská maska nenávratně v trapu.
Aerin se hořce zasmála:
"Zpochybňovat velitele uprostřed mise umí každý. Vést ji? Jen stěží či nikoliv."
Pomalu se otočila k rekrutům:
"Jen vám všem připomínám, že dokud dýchám, budete spolupracovat. Jestli ne, nepřejte si mne po misi. Pokud se na někoho chcete hněvat, hněvejte se na mne. Bude vám to - víte k čemu - platné."
"Jestli je to rozkaz?" optal se seržant a vložil do úst nějakou bylinu, kterou pomalu žvýkal a pozoroval Catheryn s provokativním výrazem.
"Ano, to je rozkaz. Pokud padnu, velení má služebně starší seržantka Ryzal. Konec diskuse na toto téma."
"Rozkaz, kapitánko," zaznělo od zbytku družiny a Catheryn na Thanala udělala nenápadné sprosté gesto.
Ze skály k nim seskočila seržantka Eyra a Aerin se zaměřila i na ni:
"Seržantko, vím, že vy a Ken'jun jste si byly blízké, pokud to jen trochu půjde, zkuste ji oslovit. Pokud dojde na boj, zkuste ji omráčit.
Dříve, než ji budu muset zabít."
Eyra polkla a kývla, pak dodala:
"Stráže u brány jsou mrtvé. A je tam Ogatix a... Moonwolf."
Aerin nevěřícně zakroutila hlavou, pak ostatním ukázala k bráně a sama vykročila napřed:
"Kdo nemusí do první linie, drží se ve stínech... pozor na totemy, jedovaté žáby a brouky. A teď už pohněte zadky, slečny!"
ZUL'FARRAK
Přistáli v Gadgetzan uprostřed noci, za sebou míle cesty z Thunderbluff, kam je přenesl portál, za který zaplatili v Orgrimmaru. Unavení padli na pryčny, postele a houpací sítě místní krčmy... jen seržant zůstal trčet venku a kecal s gobliny, varován kapitánkou, že jestli ráno nebude schopen služby, pochutnají si na něm mrchožrouti.
Svítalo... nedospaní se pomalu scházeli u místní arény... Eyra neobvykle v lehké zbroji bez masky, Lyanor a Avianna v obvyklé zbroji, ale ještě stále na tom byli lépe než Catheryn, která si na cestu pouští nechala své pláty. Už v ranním světle bylo jasné, že bude cestou dost trpět. A potit se. A zadírat si písek... právě tam, ano.
Chvilku zpovídali Aviannu a Eyru, kdo že to vlastně je ona Ken'jun, a jaký je její příběh, Catheryn při tom vyjádřila přesvědčení, že trolí magie funguje jen tehdy, kdy na ni věří cíl. Jako voodoo panenky, například. Avianna měla jiný názor, ale než se stačily pohádat, objevila se u nich kapitánka Windsong v mrzuté náladě a ptala se po seržantovi Dawnspear.
Po rozpačitém začátku dne nakonec dosáhli bran Zul'Farrak a ke svému překvapení u nich nalezli "posily" z pevnosti: Ogatixe a piráta Moonwolfa.
Na pokraji města potkali hlídky a lovce, tak, jak čekali. Zažili svůj díl boje, ale postup byl až podivně snadný. Čím blíže velkému zikkuratu byli, tím prázdnější to kolem bylo.
Na prostranství před hlavním chrámem města pak dostali svou odpověď: jako by se všichni trolové sešli tam, opilí, zdrogovaní, v tranzu. Tančili, jako by to mělo být to poslední v jejich životě, na čem záleží.
https://lh5.googleusercontent.com/-UvI8xnGS4HA/VIbv4aBGnzI/AAAAAAAAUfI/K3mgkH209DM/w573-h562-no/WoWScrnShot_083114_210523.jpg
Procházející družiny elfů si nevšímali, a tak se dostali po schodech nahoru až na vrcholek zikkuratu.
Bylo jasné, že párty je v plném proudu, ale hlavní hvězda dosud nedorazila.
Vysoká kněžka u oltáře nahoře vypadala, že zdaleka není tak mimo, jako zbytek obyvatel města. Pokusila je zastavit prve vyhrožováním, pak vyvoláním obrazů sseratus, hakkara a dalších loa, včetně jejich potomků.
Zapálila jim samotný kámen pod nohama a nechala na ně z oblohy padat oheň - s velkou bolestí a téměř ztrátou Ogatixe ji dokázali zastavit.
Goblin se jen příliš zahleděl na krásu ovládání elementu ohně po trolím způsobu a zapomněl vystoupit z tavícího se kamene. Pravděpodobně ho ale zachránila jeho impregnace magickými barvami či kaja-colou.
Těm, co neměli na hlavách helmy, začaly hořet vlasy, což rozlítilo hlavně Aviannu. Lyanorova už tak krátká kštice mu starosti nedělala a Moonwolf si prostě rozcuchal culík jinak, takže byl rozdíl k nepoznání.
https://lh5.googleusercontent.com/-zj1zLd2M9S8/VIbv808HVPI/AAAAAAAAUgc/9qjpa8MDtuQ/w474-h495-no/WoWScrnShot_083114_212519.jpg
Díky Ogatixovi pak v zadní části chrámu na vrchu zikkuratu nalezli pověstný buben, o kterém jim vyprávěl Ceroth zábavnou historku, a který patrně trolové nyní uctívali.
Při představě Zpívajícího oblaku Mapiata a tehdejší cizinky Eynor Astrae ukrytých v bubnu, kterak je Ken'jun pašovala přes celý Zul'Farrak, se někteří i přes vážnost situace dusili smíchy. Nebo to bylo vedrem a všudypřítomným pískem.
Ogatixe napadlo buben kouzlem zmenšit a okamžitě ho poslat portálem do pevnosti... spokojeni s tím, že uspěli, otočili se k odchodu, jenže něco bylo jinak.
Hudba a bubnování dole utichly. Sem nahoru k oltáři nemohli tančící trolové vidět, navíc tělo kněžky odstranili z dohledu.
Podívali se jeden na druhého a vykročili zpět ke schodišti.
Trolové už netančili, krví podlitýma očima zírali nahoru na ně a mlčeli, v rukou kmenové zbraně.
Možná poznali, že zmizel magický buben, možná zaslechli výkřik kněžky... bylo na čase vybírat únikovou cestu, jenže ta vedla právě prostorem plným krvežíznivých trolů.
Navíc nahoře na zikkuratu zmizel Moonwolf a nemohli se ho dovolat.
Vtom se zástup rozestoupil a vzniklou uličkou prošla vysoká vychrtlá trolka v masce, kterou někteří poznali: Ken'jun!
Ona ovšem... nepoznávala je.
Sled událostí u zikkuratu byl rychlý, využili nastalého zmatku a zkusili prchnout, konečně našli i Moonwolfa, který se k nim přidal a prchal s náručí plnou chřestících zlatých nádob, šperků a klenotů, které za sebou trousil cestou a Abuu se je snažil posbírat.
Cesta ven byla ovšem mnohem krušnější, než ta, která je přivedla dovnitř, princeznin útěk kryli elitní zandalarští kněží a bojovníci, kteří je stáli poslední zbytky sil.
Nakonec i Moonwolf odhodil zlato a chopil se luku...
...ale dostali se ven zdraví a živí a ogatix minimálně ve dvou celých zrcadlových kopiích.
https://lh4.googleusercontent.com/-p9lOK5ptcxg/VIbv-QqxnUI/AAAAAAAAUiM/YRuUBH9r0IE/w623-h577-no/WoWScrnShot_083114_225808.jpg
Přeskupili se v Gadgetzanu, odkud se seržant a Moonwolf vydali na wyvernách pomoci Hawke na hyjal, aniž by si oddechli. Ostatní členové družiny uvítali spánek, koupel v moři a dobré jídlo.
https://lh4.googleusercontent.com/-bfV-lqjVtwg/VIbwAVY1gxI/AAAAAAAAUi0/3k6VWgHhHlQ/w734-h499-no/WoWScrnShot_090114_194034.jpg
Po návratu do pevnosti se v ní sešli nejen s uzdravenou a doslova zářící Hawke... ale i s někým, koho pokládali za mrtvého. To je ale příběh na jindy.
Pobízela své nohsledy. Možná i oni cítili její vztek. Žhnul a spaloval ji. Přece tu nemohli být předem. Nemohli! Byla první, kdo doběhl k pyramidě – ale buben byl pryč. Pohlédla vzhůru na skupinku Elrendarských, pozvedla ruku, aby trolům všude kolem dala povel je zničit.
"Ken'jun!" vykřikla Eyra a strhla z tváře šátek, zoufale ji sledovala.
"Měli byste utéci, než se začne prolévat krev," doporučila jim tiše, "co začalo, není možné zastavit... těžko zastavíte tunový kámen valící se z kopce a princezna musí poslouchat svého otce. Krále."
"Rozkazy, kapitánko?" optala se Catheryn s nesouhlasným pohledem upřeným na trolku, v ruce zbraň.
"Ale to není ona, bývala jiná! Dosáhli toho pomocí drog, něco na ní zkouší, nevidíte to?" bránila trolku zoufale seržantka Eyra.
"Ano, zkouší, zda dokážu být tím, čím jsem se narodila," Ken'jun stále držela ruku pozdviženou.
"Je to zlá trolka, zradila vás, smiřte se s tím. Měli bychom ji zabít," pronesla polohlasem Catheryn a mračila se dál. Lyanor také vypadal, že čeká jen na povel ke střelbě.
"Nechte ji domluvit," řekla kapitánka tvrdě, "Ceroth se tě ujal jako vlastní dcery, jako mnoha z nás! Tohle je tvůj vděk?!"
"Pamatuji si jen úsměv a slunce... vše odvane čas a zůstávají jen ti nejsilnější," její ruka klesla, a pak vytáhla ze záňadří maličkou panenku se zlatými vlásky. Chvilku vypadala, jako by ji chtěla roztrhat na kousky.
"Opakuji, že není taková, jakou jste ji znali," sykla Catheryn, "tak přeci voodoo panenky..."
"Nikdo z vás mne nezná a nic o mně neví. Sudbu nelze zrušit, tak proč mi lhal?" zadívala se na loutku, a pak ji něžně položila na schody zikkuratu.
https://lh4.googleusercontent.com/-2mXpDJn_9Qs/VIbwCGC5hmI/AAAAAAAAUhE/bVgmxpV_npY/w812-h600-no/WoWScrnShot_123102_234002.jpg
"Ken'jun, jsi kamarádka!" vykřikla Eyra a selhal jí hlas.
"Ta věc... má být lord?" ujistila se Avianna vyděšeně a Aerin čekala, jak slíbila.
"Měla jsem to udělat už dávno – vyřešit všechny problémy. Jednou a provždy. Takže i vy slepě posloucháte jeho příkazy, možná prohlédnete, až zjistíte, že vám lhal. Tak jako mně!“ sevřela pěsti a v očích ji zaplálo.
„Přišla jsem pozdě, selhlala jsem v tomto úkolu, ale má pouť nekončí! Naplním osud!" zvolala, pak mávla rukou, otočila se a zmizela v nechápajícím davu, který chvíli váhavě přešlapoval na místě.
"To je naše chvíle. Mizíme," přikázala Aerin a rozeběhla se ze schodů zdánlivě za trolkou.
"Chyťte ji!" volala Avianna a trolové se zmateně rozhlíželi.
"Měli jsme ji zabít, říkala jsem to," vrčela Catheryn těžce dusající ve svých plátech.
"Zabít? A mít na krku celé město?!" odsekl seržant naštvaně. Vypadal, jako by na podobné situace byl zatraceně zvyklý: úprk před rozzuřeným davem.
Moonwolf si nadhodil zlatý pohlad a pověsil si kolem krku řetěz z miniaturních zlatých masek... přidal do svého kroku ve stylu Peggy Bundové.
Pak vypukl chaos.
credits:spawny, morfy, záporáci v průběhu celého eventu: RpGM Eranon, děkujeme!
příběhová linka Eloyn, stopy po kultu a kult samotný i kultovní záporáci: Avelion
jednotlivé mikrozápletky a potíže: Eynor, Ceroth, Thanalos
autoři textů (povětšinou uvedených v kurzívě): Eli/Altash, Eynor, Ceroth, Avelion
RP linie se zúčastnili: Avelion (Avianna, Elidei, Lia Firestorm), Lyanor, Taharis, Eliendir, Thanalos, Catheryn, Engiee/Eyra, Viktorie/Moonwolf, Orkelt/Ogatix/Rokentrol, Eynor/Aerin/Hawke, Ceroth/Valendis/Walan/Ithereal
Alba z jednotlivých částí eventů:
Ghostlands (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090811626224016545?authkey=CP_v4syQxpnr2AE)
Desolace (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090812132282351441?authkey=CKC5yLzdyJLooQE)
Feralas (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090812940405479217?authkey=COuIjuOB2oWcfQ)
Felwood (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090815712997794161?authkey=COOQmcXEjvHvUg)
Azshara (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090816512911399633?authkey=CPzbx7Kg59rf4wE)
Tanaris (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6090819138959518593?authkey=CMLnwc7qmY7biQE)
Pohádky před Slunovratem
https://lh5.googleusercontent.com/-axZBnc1-TuQ/VJtZgrJ4GnI/AAAAAAAAVDg/H1Bxww8-oCY/w1067-h600-no/WoWScrnShot_121714_225229.jpg
V domku Cerotha Sunhanda se ten předvánoční večer sešla pestrá společnost: taurení jasnovidec Orkelt Thunderhorn, který ve sněhových vločkách potřásal hřívou a sháněl se po hrnku horké čokolády, seržantka Eyra Ryzal ve vánočně vyladěné zbroji, podobně barevná všudyzdejší Ygraina, Olympie, která byla ze všech nejotužilejší a na hlavě měla cosi, co připomínalo klobouk Oblaku Mapiata, a kterou doprovázela rudá liška, Avianna, která popíjela horkou medovinu, Profi hlídající malého Eltirka Sunhanda, protože na ni vyšla řada... a samozřejmě Ceroth a Eynor Sunhandovi, kteří všechny uvítali v teple u svého krbu. Jako poslední dorazil Kieran Moonwolf, společně s mrkví, kterou uloupil sněhulákovi před domem a zakusoval s ní odpolední rumíček.
Pohádky, které ten večer zazněly, následují spolu se jmény jejich vypravečů:
http://www.hddesktopbackgrounds.us/backgrounds-images/1680x1050/6gt61-wallpapers-05042328-1680x1050.jpg
"O tom, kdo maluje na sklo"
Ceroth Sunhand
Tak tedy... byla zima, ta krásná pohádková zima, kdy sahá sníh po ramena a každé ráno najdete na okně překrásnou malbu.
Možná se ptáte, kdo to kreslí? Možná to víte, nebo si to myslíte... a možná je to všechno úplně jinak.
Daleko odsud kdysi žil malíř s rodinou, byl to skutečný umělec, ale tehdy se na umění moc nedbalo, a proto byl chudý, měl jen štětec, ale už žádné barvy.
A bylo to právě takhle v zimě, když mu jeho žena náhle porodila děťátko - chlapečka.
Štěstí však v jejich rodině nezůstalo nadlouho, neboť chlapec ochořel, zeslábl a doslova se rozplýval před očima.V domě zavládl smutek. Nekonec otec - malíř - prodal potulnému dráteníkovi svůj štětec, aby mohl dojet do města pro léky.
Vydal se na cestu, ale jako by neštěstí nebylo dost, v lese jej přepadl hrozivý loupežník a o vše jej okradl.
Zoufalý malíř zůstal stát uprostřed lesa a lítostivě si postěžoval větru... tu se stalo něco kouzelného.
Vítr se zastavil a politoval malíře.
"Nauč mne malovat," řekl pak. "Nauč mne malovat, a já ti přinesu léky pro tvého syna."
Malíř mu to slíbil a ihned jej to začal učit. Vítr byl skvělý žák a brzy se naučil všechny dovednosti, co uměl malíř.
Donesl tedy léky pro malířova syna, a pak se pustil do malování. Jenže ouha... když se snažil své obrazy malovat na velké plochy sněhu, zároveň si je rozfoukal.
Mrzutě letěl k malířovu domku, ale protože byl zvědavý, přitiskl nejprve tvář k oknu. Uviděl šťastnou rodinu u večeře a přišlo mu, že by nebylo hezké, kdyby je rušil. Chystal se tedy k odchodu a tu náhle pohlédl na okno, o které se opíral.
Bylo tak nádherně pomalované, že se vítr nadmul pýchou a odletěl vyzdobit i okna dalších domů.
Od té doby vždy v zimě létá vítr malíř a maluje okna nám smrtelníkům, jen tak, pro radost, vždyť jaký by to byl život... bez radosti?
https://lh5.googleusercontent.com/-5N4aqJOCoP0/VJtZfaHeXmI/AAAAAAAAVC8/11RpmbaUfGA/w595-h370-no/WoWScrnShot_121714_214149.jpg
"Příběh na tři slova"
Ceroth Sunhand
Příběh na tři slova, která na místě uložili vypravěči jeho posluchači: tauren, meč, plenka
Málokdo ví, že to byli právě tauři, kdo vymysleli pleny. Povím vám o tom, jak k tomu došlo. V dobách, kdy žil vážený vůdce Cairne, jeden z menších kmenů byl proslulý svou... no nechce se mi to říkat přímo, ale nedá se nic dělat, zbabělostí.
Žel Slunci, i takoví se někdy najdou.
Tauři toho kmene nevynechali jedinou bitvu, každé se účastnili a pokaždé vzali nohy na ramena dřív, než vůbec spatřili nepřátele.
Ostatní tauři o nich pohrdlivě říkali, že mají v kalhotách... to se pochopitelně členů toho kmene dotklo. A i když tvrdili, že v kalhotech mají něco úplně jiného... nikoho nepřesvědčili.
A tak se jednou sešla rada Starších toho kmene a jednomyslně se dohodla, že od této chvíle členové kmene nebudou nosit kalhoty!
Jenže, když pak přišla bitva, zjistili, že no... že si nemají kam zavěsit meče, aby se jim lépe utíkalo...
A proto! Vymysleli novou věc! Nazvali ji P'le-na. Dal se do ní skvěle schovat nejen meč, a přesto zůstal zadek suchý.
Od té doby... se tento kmen stal legendárním... a každý se k nim chtěl přidat. Síky Slunci, byli takoví zbabělci, že se báli cizinců a nikoho do klanu nepřijali.
Nedlouho poté kmen vymřel - kvůli běžné nemoci, neboť se báli pít léčivé čaje, aby jim náhodou nezaskočilo a oni nezemřeli. Jediné, co se zachovalo... je jejich nápad P'le-na.
Což později ostatní národy zkomolili na plena.
"O Popeláři"
Ygraina
https://lh3.googleusercontent.com/-pmCNSwHzj7g/VJtZeHqXXBI/AAAAAAAAVCU/jqIGCuU4E-s/w621-h471-no/WoWScrnShot_121714_202308.jpg
Mohla bych vám povědět jednu značně nepravděpodobnou skazku. To, že je tak nepravděpodobná, způsobilo, že se pamatovala dobře.
Prostě a jednoduše: za devaterými vodami a kopci bylo divné království. Tedy, ani nešlo o království, ale o klany. Orčí klany. A těm velel velký náčelník, kterého osud zdrtil tím, že mu dal jen samé dcery.
Měl je rád, jako každý dobrý otec, ale synové to nebyli a komu pak měl předat náčelnickou sekeru?
Proto se rozhodl spojit příjemné s užitečným a nejstarší dceru provdat za toho nejlepšího.
Nápadníků byla spousta. Dcerka byla jako hora, svalnatá a jednou ranou sekery dovedla porazit vzrostlý smrk. Zkrátka optimální nevěsta. Ale se ženichy byla potíž.
Jeden byl sice silný, ale příliš hloupý. Druhý zase naopak.
I vyhlásil velký náčelník, že kdo vykoná dva úkoly jeho a třetí dceřin, dostane ji za ženu.
Sjelo se mnoho adeptů, některý prošel zkouškou síly, některý zkouškou dovednosti, některý oběma, ale zkouškou dceřinou žádný.
Zprávy o neprovdané dcerce se nesly dál, až se dostaly k uším jednoho orka na vzdáleném místě, který měl tři syny.
První byl silák jménem Mokrash.
Druhý byl chytrý lovec jménem Kamash.
A u třetího už zapomněli, jak se jmenoval, neboť na něj pořád řvali "debile".
On se prý tedy jmenoval Gargash, ale to je jedno. jediná maminka, co na něj byla poněkud milejší, mu říkala "Popeláku", protože jí jako malej upadl do ohniště. Taky podle toho vypadal a rodina ho zavírala, neb se za něj styděla. Nevypadal nic moc. Ne, že by neměl sílu, ale zuby jak noty na buben, lebku jak tuřín... prostě zjev, kterého by i věhlasný Emerald odmítl.
Ale dál. Otec ork si zavolal první dva bratry a řekl jim o tom, co slyšel, a že by měl rád jednoho z nich náčelníkem. Třetí to slyšel taky, ale nestál otci za slovo.
I vydali se ti dva do vzdálené země. Třetího s sebou vzali pod podmínkou, že jim bude sekery pucovat a nesundá z hlavy pytel od brambor.
Dorazili na místo a náčelník je uvítal a ukázal jim dceru. No rázem z ní byli celí paf. Všichni tři.
Ti dva si byli jisti svým úspěchem a třetí přemýšlel, jak to navléknout, aby mohl taky jít.
Ponoci přemýšlení za východu slunce se rozhodl pro oběť nejvyšší. Zašel k řece, se strachem - a opravdu se bál - se nadechl... skočil do ní...
A začal se mýt.
Rázem ztratil dvacet kilo a mnoho ze své odpudivosti. Vylezl z řeky a šel, stejně jako jeho bratři, na první úkol.
Náčelník kázal zvednout velký kámen a odnést jej na vrcholek hory.
Mokrash si plivl do dlaní a kámen odnesl jako pírko.
Kamash Kámen zvedl, ale došel ledva do půlky a nemohl dál. Byl ze zkoušky vyloučen a s hanbou odjel domů.
Gargash se sice zapotil, ale kámen také odnesl, aniž by jej bratři poznali.
Druhá zkouška měla ověřit jejich dovednost.
Měli za noc vykovat sekeru pro svou milovanou.
A ráno ležely před náčelníkovou dcerou dvě pádné sekery. Jedna s trny, druhá se zubatým zakončením...
Protože se náčelníkova dcera uměla ohánět, vzala si sekery obě, aby ani jednoho z nich neurazila, protože práce to byla mistrovská.
Čekala je poslední zkouška.
První šel Mokrash... náčelníkova dcera jej odvedla za jejich sídlo... a vrátila se sama. Mokrash zkouškou neprošel.
Tedy šel Gargash. Orčice jej odvedla za "hrad" jejího otce. Stanula před velikou bažinou, kde se proháněli krokodýli...
Sejmula z paže okovaný nátepník a hodila jej doprostřed jezírka pravíc:
"Vyndej ho."
Gargash nezaváhal a rozepnul poklopec...
Náčelníkova dcera se usmála a smála se víc a víc.
"Vidíš," povídá mu, " a ti blbci před tebou tam všici naskákali."
A tak se stal Gargash manželem náčelníkovy dcery a po čase i hrdým náčelníkem klanu. A jako každý ork, ti dva žili hnusně až do smrti.
Jak říkám... těžko k uvěření.
"O světluškách a Sluncekráli"
Eynor Sunhand-Astrae
http://www.wallpapermay.com/thumbnails/detail/20120808/winter%20snow%20forest%20sunlight%201920x1200%20wa llpaper_www.wallpapermay.com_4.jpg
Povím vám jednu z druhého kontinentu, kdysi se jí říkalo o Světluškách a Sluncekráli a... nemyslím tím paladiny.
Skupinka malých světlušek se skrývala ve svém domečku hluboko pod kořeny starého dubu.
Byly v bezpečí a teple, obklopené opadaným listím, ptačím peřím a suchým mechem, zatímco za okny sněžilo a vál chladný vítr.
"Dnes jsem viděla Slunečního krále."
Řekla jedna ze světlušek a víc se zachumlala do svého pláště z mechu.
"Vypadal tak staře, unaveně a šel někam pryč sněhem, ani se neotočil. Copak s ním je?"
"Prastarý Dub povídal, že umírá," odvětila jiná.
"No... co ale budeme dělat? Pokud zemře, rostlinky nevyrostou, ptáci se nevrátí z jihu a nezazpívají, všude bude stále zima! On nemůže umřít!!!"
... jedna ze skupiny světýlek začala plakat a ostatní se rychle přidala.
Jak tak plakala, někdo zabušil na dveře.
Když světlušky otevřely, spatřily dvojici lesních šotků: Uhlíka a Uzlíka. Ti dva se hrozně divili, proč jsou světlušky zabarikádované a nejdou s ostatními na oslavu zimního Slunovratu, který nastal.
Světlušky jim řekly, že jsou moc smutné na to, aby oslavovaly, když Sluneční král umírá... cožpak to skřítci neslyšeli?
"Ale on je už mrtvý, vy praštěné světlušky. A teď šup, nebo dojdeme na oslavy pozdě!"
Světlušky fňukaly a naříkaly, jak mohou jít na oslavu, když jsou smutné, protože jaro už nikdy nepřijde? Snad oslavovat jeho smrt? Pít, či nepít?
Milí šotci se na světlušky zašklebili a řekli jim, že zimnní slunovrat má svá tajemství... cožpak ty trubky nezajímá je odhalit?
To světlušky zaujalo - byly malé, sotva půlroční, zatím nikdy zimní slunovrat neviděly... popadly své kapucky a pláště a vyrazily ze svého teplého pelíšku za šotky k Posvátnému Dubu.
Trochu se divily, protože v hájku u Posvátného dubu přeci žila Paní, kterou někteří z lesa uznávali za bohyni. A ji nebylo moudré rušit...
Brodily se sněhem a les byl temný, jen světlo Luny zářilo skrze holé větve listnáčů a jehličí smrků... bylo těžké dojít až k Posvátnému Dubu, protože byly tak malé. Někde za kopcem slyšely vlčí vytí...
A světlušky náhle zaslechly hudbu... která ladila s tím vytím... někdo zpíval veselé a šťastné písničky. A těch hlásků bylo mnoho, od zvířecích, po vílí a skřítčí.
Ta nádherná hudba se nesla nehybným chladným vzduchem prozářeným měsícem. Byla to ta nejhezčí, co světlušky kdy slyšely.
Dostaly se do hájku u Posvátného dubu a zjistily, že v jeho středu dopadá měsíční světlo na kamenný oltář a mnoho zvířátek a bytostí z lesa kolem něj klečí... a zpívá... vyje.. kníká. Ale vesele!
Na chladném kameni seděla Paní ve svých třech podobách... Panna, Matka a Stařena... usmívala se... všechna zvířátka se dívala na Matku.
Matka držela u sebe v rukách uzlíček zavinutý v látce a kožešině, usmívala se na něj a světlušky k ní pomalinku přišly, ale nic neviděly.
Tehdy se Panna sklonila a zvedla je v dlaních, aby viděly to, co Matka držela.
"Děťátko! A jak září!" zvolaly světlušky, celé unešené.
"To je novorozený Sluneční Král," odvětila Panna.
"Ale Uzlík a Uhlík řekli, že je Sluneční Král mrtvý!" světlušky se durdily. "Jak by tohle mohl být on?"
"To je tajemství Slunovratu, které hledáte," Stařena se dotkla tvářičky dítěte svou vrásčitou rukou.
"Každý rok musí Král přijít do Posvátného Háje v nejtemnější den roku a zemřít. Já pak donesu jeho duši Matce, která mu znovu dá život. Tak je to se všemi bytostmi, nejen se Slunečním králem."
"Myslíš, že vše žije, umírá a žije znovu?"
"Přesně tak, Maličké," odvětila Stařena, "život nikdy nekončí, to je velké tajemství Slunovratu."
"Až povyroste a zesílí," řekla Matka, "pak květiny porostou, protože se jich dotkne, ptáci se vrátí, aby mu zazpívali, vzduch se ohřeje jeho dechem a zima bude na dlouhou dobu pryč. Pak bude běhat se zvířátky i šotky a hrát si s nimi v lese."
A tak se světlušky rozhodly, že by malý Král měl dostat dary... a že mu ukáží vše pěkné, jen co zesílí a povyroste, aby mohl porazit Zimu.
Naučí ho mluvit s ptáky, rozumět větru, najít nejkrásnější divoké růže...
"Já ho naučím vyčůrat podpis do sněhu," slíbil Uzlík.
"A já mu ukážu, kde mají goblini krámek s dynamitem, a trolové amulet, se kterým nikdy nechcípne!!!" zachechtal se Uhlík.
A tak zpívali a přáli dlouho do noci, než jedna z hodných lišek svezla světlušky zpět do jejich domečku. Tam pak spokojeně usnuly a nechaly si zdát o tom, jak si hrají s malým Slunečním králem.
Nemohly se dočkat jara!
Všem (9) díky za oddechové RP a za super pohádky a smích IC i OOC. A Profi za hlídání synka! :)
SLUNOVRAT V ELRENDARU - 29. 12. 2014
"Přátelé, hosté i vojáci Elrendaru, dovolte mi, abych vás přivítala v nejtemnější večer roku.
Pravdou je, že vojenské hry vždy sloužily pro to, aby připravily muže a ženy do války, pravdou je také to, že někdy se na podobných turnajích vybírají ti neschopnější, kteří snad přežijí přetěžký úkol, jenž je čeká, a uspějí v něm.
Dnešní zápolení má jiný smysl, nehledáme šampióna, který za nás porazí nestvůru. Necvičíme do války.
Chceme být spolu a dokázat, že všichni věříme, že i po dlouhé noci vzejde slunce. Protože je někde v nás i přes naše spory... a slabosti.
Lord Sunhand se dnešního klání nezúčastní jako divák, ani jako váš soupeř. I přesto věřím, že je zde s námi," líbezný smutný hlas drobné efky ve sněhobílé róbě se nesl poradním sálem, zatímco elfové v bílých tabardech stáli tiše podél stěn, či seděli v lavicích.
Její pohled občas sklouzl k taurenovi sedícímu stranou, který ve velkých rukách třímal objemný svazek pergamenů. Nyní se odmlčela a očima vyhledala pomoc bílovlasého elfa v plátové zbroji a s páskou přes oko.
"Alespoň máte také jednou šanci uspět," rozřízl ticho zvučný hlas kapitána Falanthira Brightspeara, "a teď vás seznámím s jednotlivými částmi turnaje!"
Hlavní turnajové klání se odehrávalo ve třech disciplínách: běh, střelba, šerm. Nebylo nutné zúčastnit se všech, ale vítěz každé z nich obdržel těžký měšec naditý 5000 zlatými.
Běh za hory za doly...
Orientační běh měl účastníky nejen zahřát, ale také ukázat bystrost jejich mysli. Nejkratší trasou od bran pevnosti přes pilu a tábor druidů měli dorazit na farmu, kde se ukrývala mágyně Isiel Snowdawn, nalézt ji, zapamatovat si barvu její róby, a pak utíkat cestou zpět kolem strážní věže a minout tak kontrolní bod.
Všichni, kteří trasu dodrželi, dorazili do bran doslova obaleni sněhem, protože u věže byla nachystána sněhová past a taškáři diváci v cílové rovince si pro běžce také připravili bohatého koulování.
V cíli se ukázalo, že "královsky modrá" byla nevhodně zvolena, protože ji polovina mužů měla za černou a druhá za fialovou.
Na prvních třech místech skončili Avianna Dawnseeker, Kieran Moonwolf a Engiee "Rozruch".
Ihned po vyhlášení vítězů byla všem podána horká čokoláda a svařené víno a Eloyn Brightshore se postarala s krvelačným výrazem o jejich ometení od sněhu. Pochváleni ovšem budiž všichni, kteří nalezli cestu do pevnosti i přesto, že sešli z cesty.
https://lh6.googleusercontent.com/-SMQ0yCoEGS8/VKFl2eYgO0I/AAAAAAAAVJA/Js2GugSWwt4/w590-h411-no/WoWScrnShot_122114_210221.jpg
Faelin Špelec, Ostrostřelec
U soutěže ve střelbě se někteří nadchli nad povolením použít jakékoli střelné zbraně včetně magických hůlek či paprskových kouzel a magických "flusanců", Engiee se dokonce chystala na svou tajnou zbraň - prak z vypůjčeného dámského prádla a kamínku.
Eloyn všem doplnila horké kakao a mohlo se začít.
Po prvním kole, kdy se půjčenou vrhací sekerkou na tu dálku minula jen Engiee, byl cíl "ztížen" a zakryt pohupujícím se měchem piva, který ovšem střelci trefit neměli. Nakonec terč zasáhli jen dva ze zástupu střelců a třetí nejlepší se po tomto kole spokojil s cenou útěchy: měchem trpasličího piva, který zasáhl.
Seržant Dawnspear byl tímto varován, aby se nepřibližoval k otevřenému ohni, spokojeně usedl k pivu a nabízel všem dalším vyřazeným střelcům.
V posledním kole pak byl cílem neuvěřitelný počin: úkolem bylo na vzdálenost sta kroků sestřelit kapitánčin prstýnek přivázaný před terč.
Z dvojice Valaan Starcaller a Faelin Darksun nakonec k překvapení všech vítězně vzešel samotář a podivín z Měsíční věže.
https://lh6.googleusercontent.com/-v6QVZBA1f4s/VKFl4kkDUiI/AAAAAAAAVKI/u-8-2XpEvn0/w870-h449-no/WoWScrnShot_122114_213153.jpg
Já do tebe banánem, ty do mě tácem!
Duely tělo na tělo měly své pořadí poněkud promíchané kvůli lichému počtu postupujících dvojic... a v průběhu všech vysloveně zářil Kieran Moonwolf se svými kombinovanými útoky zvanými "zasednutí", "jízda na medvědovi", "dálkový útok placatkou do čela", "střelba přezrálým banánem na poprsí sokyně", "tanec divokého kodo" a mnoho dalších. Nakonec proti němu stanul sok nejméně očekávaný: Eloyn Brightshore, které byl zabaven smeták i podnos s občerstvením, který jí byl posléze vrácen jako štít.
https://lh6.googleusercontent.com/-9ntUgRcSfMA/VKFl5bF3uoI/AAAAAAAAVKY/tZ-UnIOuf7w/w507-h526-no/WoWScrnShot_122114_222442.jpg
Pirát se sice prve polekal, že je Eloyn jeho výhra, pak proti ní ale chrabře nastoupil do duelu.
O několik chvil později všem ukazoval bebí, které mu svým tupým mečem stvořila na předloktí.
U příležitosti toho, že Eloyn zvítězila a v duelech postupně vyřadila seržanta i kapitána, zničené z mise v Shadowmoon... a nakonec i samotného mořského vlka, lady Astrae učednici s okamžitou platností vykázala z věže mágů a přeřadila k pěchotě.
Věta o tom, že pokud Eloyn vyhrála duely, musel se kdosi patrně za trest ocitnout v pekle, pronesená za zády lady Sunhand, překvapila všechny stejně tak jako fakt, že v ten okamžik přestalo sněžit a nad Elrendarem vysvitlo slunce.
Lord Sunhand, který toho rána bojoval se smrtí, stál za svou ženou, která se mu s pláčem vrhla do náruče.
https://lh5.googleusercontent.com/-82SYRt2CGnQ/VKFl82HjSNI/AAAAAAAAVLg/a64qTDFBwvc/w630-h469-no/WoWScrnShot_122214_000000.jpg
Toho večera Orkelt donesl svou knihu pohádek pro svého kmotřence Eltira i pro ostatní... seržant Dawnspear se pokorně omluvil lordovi i lady za to, co je málem stála jeho mise, snad jen Engiee uprchla do lesa, když se nedozvěděla, co je s Eliendirem Dawnsongem a co jeho zvláštní stav způsobilo. Tedy po tom, co se s Profi společně daly do zpěvu koled...
...a v hodovní síni se pak hodovalo do rána a pokračovalo v tajné soutěži na téma "kdo že toho víc vypije" a "kdo složí nejlepší básničku na tajné sprosté slovo".
To už ale hodné děti spinkaly v peřinkách a koledníčci si dávno opili čeníšky Malanovým grogem.
https://lh3.googleusercontent.com/-Twlia9QuOfc/VKFl_ngo83I/AAAAAAAAVMQ/_9DHBs27AWM/w679-h600-no/WoWScrnShot_122214_001452.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-mmPi3WIIJdQ/VKFmAbEbcdI/AAAAAAAAVMY/77NmH8ETbfo/w915-h600-no/WoWScrnShot_122214_001625.jpg
Eventu se účastnili: Eliendir Altash Dawnsong, Orkelt Thunderhorn, Engiee "Rozruch", Kieran Moonwolf, Faelin Darksun, Thanalos Dawnspear, Eloyn Brightshore, Avianna Dawnseeker, Valaan Starcaller, Ceroth Sunhand, Eynor Sunhand-Astrae, Profi, Allcile, Falanthir Brightspear, Isiel Snowdawn, Urss, Aerin Windsong
Album ze zimních radovánek najdete zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6098267320216889169?authkey=CNOH8u3foeyC2gE).
Za morfy, spawny, kontrolu duelů a závodu v běhu díky RpGM Eranon.
Scénář: má maličkost a dokonalí RP hráči včetně nováčků.
Všem díky za krásný večer!
Kopí Úsvitu - Podezřelý na útěku
https://lh6.googleusercontent.com/-fIQV1gvKcS0/VK2IuvPiwaI/AAAAAAAAVVw/eLz_IYsJSuY/w657-h452-no/tumblr_static_tumblr_static_6ytpvom1z40008skoks484 8ks_1280.jpg
Kadash chrápal a trpaslíci zase začali svoju oblúbenú činosť: chlastaní, samozrejme. Darog zo Seržom sa hádali o to, kto je tvrdohlavejší. Možno by sa ku ním aj pridal, ale odkedy prišli do dediny taunkov, cítil sa trošku nesvôj. Thanalos si povzdychol a zdvihol sa s tým, že sa trošku prejde, ked ho zastavil jeden mladý taunka a v rukách mal zvláštny plášt. Thanalos sa snažil rukami nohami vysvetlit mu, že žiadny nepotrebuje, má predsa vlčiu kožušinu, no chlapec sa nedal odbyt. Nakoniec len ukázal na jeden stan a odbehol, zatial čo Thanalos tam stál s pláštom v rukách.
Pomaly stúpil do stanu a hned ucítil vônu byliniek.
"Vitaj," ozval sa zrazu ženský hlas. Ten hlas patríl starej taunke zabalenej do kožušín, ktorá niečo vyšívala. Thanalos zastal a prezrel si ju pozornejsie a aj v šere poznal, že je slepá.
"To vy ste mi poslala tento plášt?"
"Ano," prikývne taunka. "Sever je krutý a každý potrebuje plášt, ako aj líška potrebuje svoj kožuch."
Thanalos sa nad tým prirovnaním len pousmeje:
"Viete, ja mám kožušín dosť."
"Ale plášt nemáš."
"Nemám...," povzdýchne si, "alespoň vám zaň zaplatím, ked ho nechcete naspäť."
"Takže si ho zoberieš?"
Thanalos prevráti modré oči: "Ano, slubujem."
Taunka prikývne: "Nemal by si dávat sluby tak lahko. Sadni si...
My taunkovia už odpradávna rozprávame naše príbehy a legendy z generácie na generáciu, z otca na syna a z matky na dcéru."
"Tiež poznám rôzne príbehy, napríklad o modrej princeznej," ozval sa, no starenka sa nanho len zamračila, ked ju prerušil. Thanalos len pokrčil ramenami a dodal: "Ajtak nieje dobrý..."
"My ich však len nehovoríme. Naše legendy vyšívame do vzorcov na kožušiny, aby vydržali na veky."
"A o čom hovorí tento?"
"Je to jedna z najstarších legiend, ktorú náš kmen pozná. Hovorí o bojovníkovi, ktorý kvôli osudu a pomste zabije svoju rodinu, aby nakoniec sám čelil samotnej smrti."
Thanal sa z nevôlou pozrie na plášt, ktorý drží, zakrúti hlavou a až potom si uvedomí, že ho ajtak nemôže vidiet.
"Viete, ja žiadnu rodinu nemám, ani nepoznám...."
"Vážne?" preruší ho s kľudom taunka.
"Ano," povie vyrovnane. Otca predsa nepozná a do Quel'thalasu, kde sídli rodina jeho matky, sa už predsa nevráti. A čo sa týka Bratov, tých by pre pomstu nikdy nezabil.
"A neverim ani v osud."
"Tak prečo si tu a prečo si ten plášt nezoberieš?"
Chvílku tam stál s pláštom v rukách, ked z vonku počul dva známe hlasy.
"Čo ja viem, kam Lišiak zmizol, asi ho už nebavilo počúvat Kadashovo chrápanie a tvoje blbé argumenty!"
"U Magniho brady, prisahám, Darogu pokial by si nebol môj brat, tak teraz už ležíš v snehu," povie Sežant s kľudom a potiahne si s fajky.
"Ten strážca ukazoval sem, aspoň s toho, čo som pochopil. Lišiak nieje blbec ako niekto," Seržant sa výrazne pozrie na svôjho brata, "takže určite by len tak neodišiel a nepovedal nikomu nič."
Darog len zrudne v tvári ako vždy, ked už nevie čo povedať.
"U FETHA, FAJN," povie nakoniec Thanalos v stane, ked počuje, ako sa tí dvaja ešte stále hádaju, "zoberiem si ten plášt, pretože som dal sľub, ktorý som už olutoval a budem ho nosit, aby som dokázal, že v žiadný osud neverím a že nikdy nezabijem svoju rodinu. Ďakujem," povie a otoči sa a výde s pláštom von zo stanu, kde ho čakajú dvaja trpaslíci.
"Nikdy nehovor nikdy...," povie si pre seba taunka, ked zostane v stane sama a začne vyšívat další plášt.
"Ešte ste neskončili?" opýta sa Thanalos a pritom krúti hlavou.
"Už áno, Darogovi došli argumenty a našli sme ťa, takže môžme ist spät do tepla a ku Kadashovému chrápaniu. Čo to máš, modroočko?" vydýchne z úst další dym a ukáže na plášt fajkou.
"Nič, čo by vás mohlo zaujímať," odbije ho chladne Thanalos a vydá sa naspät k ich ohnisku.
Právníkův hlas se nesl nad stolem, kolem kterého konečně utichla pestrá a nesourodá společnost: hlasitá a dominantní rusovlasá elfka si dál opovržlivě a nenávistně měřila všechny přítomné, zatímco její uťápnutý syn občas po očku upřel zrak na svého vysokého bratrance, o jehož existenci neměl donedávna to nejmenší tušení, nebo na obrovitého nemrtvého elfa, jehož plátová zbroj vrhala stín přes celý stůl. Nemrtvý rytíř, který snad jako jediný z rodiny již neměl rudou hřívu vlasů, protože ta jeho zářila jako čerstvě napadlý sníh, stál v koutě místnosti a ani se neposadil k ostatním, s rukama založenýma na prsou ledově pozoroval právníka i svou uhádanou sestru, na rtech pohrdavý posměšek. U baru za jejich zády se pohnul nějaký zákazník, který nebyl na čtení závěti pozván, ale hostinská neměla to srdce ho vyhánět.
Thanalos si uvolnil límec slavnostní košile v černém obleku, který ho náhle začal škrtit u krku, a zadíval se na mladou elfku sedící po jeho boku, zašeptal:
"Mám divný pocit. Neměli jsme sem chodit."
Hawke jen natáhla ruku a dotkla se té jeho, pak očima přelétla přítomné zašeptala zpět:
"Dlužila jsem to staré paní. Měla tě za mrtvého. A byla milá. Kéž by se totéž dalo říci o zbytku téhle zajímavé familie."
Ona načesaná zrzavá elfka na ni v tu chvíli znechuceně sykla, jako by se už cítila hlavou rodiny, kterou tihle drzí vetřelci ruší.
https://lh6.googleusercontent.com/-DN_jWTFvcH4/VK2IVkClY9I/AAAAAAAAVW0/CmnSoX2QLWI/w640-h460-no/WoWScrnShot_090214_213328.jpg
Právník nerušeně pokračoval:
"...snad jedině můj drahý milý Thanael Sunchaser by si zasloužil celé jmění. Má dobré srdce a miluje dívku, která mi dobře sloužila, před ním je ale v dědictví na řadě jeho matka, která myslí jen sama na sebe."
Zrzavá dáma obrátila vražedný pohled ke svému synovi, který okamžitě sklopil uši a odvrátil se, ve tváři červenější než jablko.
"Služka, Thanaeli," zasyčela, "to se nikdy nestane, jen přes mou mrtvolu."
"Myslel jsem, že jdeme na pohřeb. A ono jde jen o závěť a majetek," šeptal Thanalos a Hawke kývla.
"Stará paní vypadala moc dobře, mohla tu ještě nějaký rok být. Jako by s pohřbem pospíšili, aby se nikdo moc nedíval na tělo," zpod pramenů vlasů, stejně rusých jako měla Thanalova rodina, dál nenápadně pozorovala výrazy všech přítomných. Jediná tvář plná smutku patřila právě mladému Thanaelovi.
"Myslíš, že ji někdo...?" zašeptal Thanalos.
"Psst!" zasyčela Fliara Sunchaser jejich směrem, Hawke provrátila oči a opřela se ve zdobené židli.
Právník si odkašlal a pokračoval:
"...v posledních dnech jsem se setkala s mladou elfkou, která mi řekla cosi, co změnilo celý můj pohled na rodinu a její minulost. Pravdu o tom, že můj vnuk, jehož matku můj manžel zapudil, žije, i když jsem Elanořina syna desítky let považovala za mrtvého. Thanalos žije a vede dobrý život, jak se mi zdálo z doslechu. Podle práva rodu mu po vyhnání jeho matky ale nemohu nechat ani kousek majetku, stejně tak, jako ho nemůže dostat přímo Thanael.
Podle zvyklostí rodu má majetek dostat nejstarší syn, který byl pro své dědictví vychován, jenže ten je mrtev. Takže by se majetek měl rozdělit mezi ostatní živé potomky. Druhý syn je pohřešován a Elanor zemřela.
Já, Lady Nimoe Dawnspear, která jako matka čtyř dětí viděla a zažila příliš mnoho bolesti v srdci našeho rodu, jsem ve svých posledních dnech přehodnotila celý svůj život a chyby, které jsem udělala a doufám, že alespoň mladý Thanael bude jiný, než ti, kterými jsem se obklopila."
Fliara Sunchaser již chvilku klepala nehty o kraj stolu... teď se klepání zpomalilo, až docela přestalo. Zadívala se na právníka tak, že polkl a na chvilku se odmlčel.
Nemrtvý rytíř se naklonil blíž ke stolu a zavrčel:
"Ale prvorozený jsem já. Vše je moje."
"Ty jsi mrtvý a mrtvoly nedědí, Thanalore," zasyčela na něj okamžitě Fliara zpět.
Právník zvedl paličku a udeřil do stolu, aby je umlčel a zjednal si opět ticho.
"Je zde jistá rodová tradice, která už celé věky nebyla použita, podle které si hlava rodiny může vybrat jednoho ze své krve, i kdyby nebyl prvorozeným potomkem, a jemu svěřit majetek i vedení celého rodu, pokud prokáže ve zkoušce, že je toho hoden.
Rod Dawnspear odvozuje své jméno od starodávného kopí, které podle legendy dostal první z našeho rodu od draků ještě před rozdělením světa. Po opuštění Kalimdoru se naše jméno změnilo z Nightspear na Dawnspear... ale to kopí s námi bylo po generace a hlava rodu ho vždy nosila do válek. Proti démonům, trolům, orkům i Pohromě."
"Kopí?! Strýčku, to kopí!" mladý Thanael se neudržel a se zářícíma očima se zadíval na nemrtvého naproti.
Rytíř smrti odhalil v úšklebku zuby.
"Ano, to kopí. To kopí jsem už držel v ruce, když otec padl po mém boku proti Pohromě."
"U Fetha, kašlu na kopí, ke všemu od draka," zamumlal Thanalos a Fliara očima zabíjející právníka věnovala jeden extra hnusný pohled i jemu.
Právník, aniž by se znovu zadíval na vzteklou elfku, pokračoval:
"Po smrti mého muže a nejstaršího syna bylo toto kopí Úsvitu ztraceno v bojích s Pohromou. Jen donedávna. Kázala jsem jej získat zpět a bylo vráceno. Použiji jednu z nejstarších tradic rodu, která vznikla, když se jeho pánovi narodila dvojčata.
Kopí bylo ukryto na utajeném místě za pomoci notáře. Kdo z mé krve jej najde a získá jako první, stane se hlavou rodu Dawnspear se vším, co k tomu náleží: může svobodně rozhodovat o všem majetku i o rodinném sídle.
Podepsáno vlastní rukou před právníkem a svědky... lady Nimoe Dawnspear."
Právník dočetl a pomalu složil závěť, pak z truhličky, která ležela před ním, vyzvedl jiný pergamen.
V místnosti nastalo absolutní ticho, které zničil až zvuk zlomené pečeti.
"Poslyšte první nápovědu pro ty, co se rozhodnou vyzvat osud a hledat kopí Úsvitu.
Má náruč zrodila Hordu,
mé čelo ji vidělo pochodovat na Kotlinu Světla,
mou krev pili bojovníci meče stínu,
jsem korunou džungle Tanaan."
Nemrtvý rytíř se otočil na patě beze slova rozloučení, až za ním jeho černý plášť zavlál, opustil místnost i krčmu a mladý Thanael se rozběhl za ním.
"Strýčku!"
"Okamžitě se vrať a opovaž si myslet, že mne obejdeš, Thanaeli!" zaječela Fliara Sunchaser, pak nasupeně odložila pohár, ze kterého pila, zvedla se a vztekle vykročila do patra za nadávek o tom, že ona jediná má právo dědit.
Záhadný host od baru, jak se zdálo, zmizel, aniž by si jeho odchodu povšimli.
Thanalos se zadíval na Hawke: "Na dědictví, kopí i rodinu se jim mohu vykašlat, potíží mám dost i bez nich... ale chci se jí na něco optat. Počkej na mne venku, prosím."
Nepočkal na její souhlas a vyběhl do patra.
Zirael chvilku přešlapovala na místě, jako by váhala, zda jít nahoru, či ven, pak jako by se kolem ní prosmýkl jeden ze stínů a šeptl jí:
"Hlídej si záda."
Zamračila se a vyšla na sluneční světlo.
Stál tam Thanael, sám, jako by také váhal, zda se vydat za onou nápovědou na vlastní pěst, nebo zpět za matkou. Nemrtvý rytíř Thanalor byl pryč.
Natáhla ruku, aby se Thanaelovi představila, když v tom z okna v patře zazněl Thanalův výkřik:
"Pomoc!"
Zadívali se na sebe a v dalším okamžiku se už srazili ve dveřích, jak utíkali zpět dovnitř a po schodech do patra.
Seržant Thanalos Dawnspear se skláněl nad bezvládnou Fliarou Sunchaser, s rukou na jejím hrdle. Teď vzhlédl a zadíval se na ně dva.
"Mami!" vykřikl Thanael a vrhl se k nim na kolena, otočil elfku tváří nahoru.
"Je mrtvá," vydechl Thanalos a rozšířenýma očima pohlédl na Hawke... a na dva strážné, co se v tu chvíli objevili přímo za jejími zády.
https://lh5.googleusercontent.com/-0QNlzp2NwhQ/VK2IWsV84BI/AAAAAAAAVXM/7NF3PZjIsTQ/w720-h533-no/WoWScrnShot_090214_221158.jpg
Co začalo jako nevinné oznámení o dědictví po staré paní Nimoe Dawnspear, změnilo se v boj o čas plný nástrah, zrad a překvapení, který družinu vedl od vězení na předměstí po nebezpečná místa v Outlandu.
Po té, co byl seržant Thanalos Dawnspear zatčen nad tělem své tety Fliary Sunchaser, byl on a všichni ostatní přítomní z hostince na Falconwing Square zadrženi kvůli vyslýchání až do ranních hodin.
Na těle mrtvé nebylo viditelné zranění, nikde v místnosti se nenalezly stopy krve. Za úsvitu pak byli všichni kromě seržanta propuštěni na svobodu - on měl ve vazbě strávit další den kvůli prověření stížnosti jakéhosi Balahena na incident, ke kterému došlo na Bazaar několik dní předtím, a při kterém málem zemřela jedna ze švadlen, u které si objednával smuteční oděv. Tehdejší útočník, kterého spatřil i Taharis Victus, totiž dosud nebyl dopaden.
Hawke se ihned po propuštění vrátila do pevnosti, aby nahlásila seržantovo zatčení, ale i fakt, který jí potvrdil Valendis Kaer'menan, na jehož narazila, jak táboří nedaleko bran Elrendaru a opéká si nad ohněm mrtvou vránu: bard prý prohlásil, že je seržant zadržován za něco, co nemohl udělat, protože i on sám prý byl v patře na Falconwing a viděl seržanta přijít k již mrtvému tělu.
Jedním dechem dodal, že rodové kopí Dawnspearů hodlá získat sám a prodat nejvyšší nabídce, pak přenechal Hawke pro seržanta vzkaz a vypařil se.
Lord Sunhand vyslal do města družinu, která měla za úkol předat poselství samotnému regentovi, a které zároveň povolil pátrat po stopách týkajících se Amenia Sunbreeze, což patrně souviselo s tím, že se jako nová pomocná síla v kuchyni objevila dívka, na jejímž pohřbu před měsícem někteří prolévali slzy i rum - Eloyn Brightshore.
Její domnělé zmrtvýchvstání způsobilo u Mistra Darksun chronický tik v oku a neutichající třesavku, u jiných vzbudilo jisté otázky a u dalších tradiční nezájem.
Veranis Holywood tehdy dostal úkolem získat seržantův kouzelný prsten, aby dokázal svou chrabrost a důvtip - proto byla družině povolena i návštěva zadrženého seržanta za tímto účelem.
Skupinka čítající seržantku Eyru Ryzal, rekruty Lyanora, Aviannu a Veranise vyrazila do města mimo jiné i proto, že seržantka tvrdila, že potřebuje zakoupit zlatou naušnici pro jisté gobliní ucho, do kterého nedopatřením vytvořila otvor háčkem na ryby. Ehm.
Avianna pro Veranise vymyslela zákeřný plán, kdy chtěli seržanta obelhat tvrzením, že prstýnek potřebuje Hawke, která si pro něj poslala, k čemuž Lyanor jen dodal, že doufá, že je Hawke doopravdy v pevnosti a neobjeví se ve chvíli, kdy onu lež ti dva pronesou před seržantem.
Veranis, ač podělán strachy, byl natolik nadšen jízdou na raptorovi... a kocháním se lesem plným veverek, medvědů a lišek... že svůj úkol rád pustil z hlavy a po celou dobu vyřizování v Silvermoon se tvářil jako děcko u rozsvíceného vánočního stromku.
Úkoly ve městě byly s větším či menším úspěchem splněny: o Ameniovi se dozvěděli, že si vyzvedl ze sirotčince svá vnoučata, osiřelá po smrti jejich matky vinou Elideiova rituálu ve Fairbreeze. Prý se ale ani nejel podívat na její hrob... a snad i přestal s pitím v místním hostinci.
Po předání poselství regentovým strážím a po návštěvě klenotnictví zamířili konečně na Falconwing... kde je přivítal rozruch větší, než obvykle.
U vstupu na místní strážnici Bloodhawků stál válečný kůň krvavých rytířů v plné zbroji, kterého museli držet dva vojáci; všude pobíhaly hlídky a zdálo se, že snad byl vyhlášen poplach.
Také, že je na místě někdo ze Řádu a vše vyšetřuje.
Při pohledu na to celé začal Veranis prohlašovat, že je introvert, bojí se a nikam nejde... a seržantka Eyra pověřila vyjednáváním o možnosti navštívit vězně Lyanora Silverlight, který nasadil svůj "aristokratický tón".
Zaujat zjištěním, že povýšené chování se u rytířů nejen nesetká s pochopením, ale provokuje stejně "laskavou" reakci z jejich strany, pak přenechal opět slovo seržantce.
I přes neochotu kapitána Aeldona Sunbrand a rytířky Sabry Firemane se s nimi o čemkoli bavit - a přes podezření, že jejich příjezd souvisí se vzniklým chaosem, se nakonec dobrali několika informací.
Seržant Dawnspear, který byl zadržen pro podezřelé okolnosti i svou přítomnost na místě úmrtí své tety Fliary Sunchaser, měl být dnešního rána pro nedostatek jakýchkoli důkazů propuštěn z vazby s varováním a povinností dostavit se pro další výslechy, pokud v případu dojde k odhalení nových skutečností.
I přesto nad ránem uprchl spolu se dvěma dalšími vězni a v jejich stopách zůstal jeden mrtvý strážník... a druhý z noční služby byl pohřešován.
Nějakou dobu tu informaci zpracovávali a rozhodli se raději Veranise umlčet o tom, že existuje magický prsten, pomocí nějž se dá hledaný Thanalos najít kdekoli. Zkusili si zjistit další fakta... a věc se zdála čím dál tím podezřelejší.
Proč by někdo utíkal noc před svým propuštěním?
Proč rytířka v místě, kde Fliara Sunchaser zemřela, našla nedotčený flakónek jedu, i když to místo předem prohledaly stráže?
Jakto, že ti, co seržanta zatýkali, byli na místě téměř v ten samý okamžik, kdy si zavolal pomoc... a měli službu i noci, kdy utekl z vězení?
Seržant Dawnspear nevypadal jako muž, který by byl ochoten zabíjet magií a nebo jedem, snad jedině v afektu, pak by ale jen stěží našli nedotčené tělo beze stop ran mečem nebo pěstí. I přesto bylo tělo Fliary Sunchaser nedotčené zbraní... podle hlášení.
Hlavně - jaký motiv by měl, aby svou tetu zabíjel (krom toho, že to byla semetrika a štěkna, které by krkem zakroutila snad polovina Fairbreeze i Silvermoon)?
Jak mohlo tělo zemřelé Fliary Sunchaser zmizet z uzavřené a hlídané místnosti bez oken?
A co to bylo se stopami po transmutační magii, které rytířa Firemane našla na místech, kde se oběť předchozí den vyskytovala?
Proč v cele, kde zadržovali seržanta Thanala Dawnspear, nebyl vylomený zámek, ale na té vedlejší ano?
Kam se poděl druhý strážný z noční služby - a uniforma toho, kterého našli v odemčené cele?
https://lh4.googleusercontent.com/-j0ZINbAdA4Y/VK2IaoSlVjI/AAAAAAAAVYs/ccYJ--MN6bg/w837-h600-no/WoWScrnShot_090614_183826.jpg
Během dohadování s rytířkou a vzájemného častování se nadávkami i sarkasmem, přinesly pátrací skupiny Bloodhawků další hlášení: na střeše věznice byl nalezen jeden z uprchlých vězňů, Irrias Sunwing, původně odsouzený za napadení, zabití a vraždy. Byl mrtev.
Avianna na místě přišla s teorií, že byl seržant na seznamu osob, po kterých pátral kult, co šel i po Eloyn Brightshore - že ho stejně tak mohli unést oni a vraždu i útěk z vězení sehrát a hodit na něj. S rodinou se nestýkal, neměl na ni kontakty a důvod kohokoli z nich zabíjet... natož za pomoci magie, která se mu hnusí. Třeba někdo zaplatil strážným, aby se ho zbavili?
Lyanor mnohem prozaičtěji připustil, že přítomnost rytířky na místě spíš znamená potvrzení toho, o čem hovořil Taharis Victus: bujející korupce mezi strážnými na předměstí, kterou přijela prověřit. A že seržant stejně tak mohl strážné podplatit a utéci... zvláště, pokud i ten druhý strážník nebyl k nalezení.
Jenže... proč by to dělal noc před propuštěním? A proč by u toho zabíjel holýma rukama a přitěžoval si?
Rytířka Firemane nakonec Elrendarské vypoklonkovala ze strážnice, kde prý jen překáželi, s písemným hlášením, které měli předat lordu Sunhandovi, a informací, že do rána bude na seržanta Thanala Dawnspear vystaven zatykač.
I nadále se pohřešoval druhý z vězňů, co s ním utekli, Nothos Dawnsight zvaný Silver, a druhý strážný, Kenmar Sunglimmer.
Seržant Thanalos Dawnspear byl od té chvíle podezřelý nejen z vraždy své tety, ale také z maření vyšetřování, útěku z vězení, zabití vojáka Quel'Thalas, napomáhání kriminálníkům na útěku. Pokud by byl přítomen v Elrendaru, měl být okamžitě zadržen a předán zpět spravedlnosti ve městě.
Plni otázek, na které neměli jedinou odpověď, vyrazili zpět na cestu do pevnosti, Veranis celý šťastný, že nemusí mámit prsten z chlapa, co holýma rukama zabil elfa jak hora.
U brány Elrendaru našli tábořiště s vyhaslým ohněm, které zkoumal muž v uniformě Bloodhawků a s helmou na hlavě. Po výzvě, aby se prokázal, sejmul helmu - byl to Thanalos Dawnspear s několika čerstvými modřinami a stopami po nedostatku spánku... sesypali se na něj jako vosy na med, ale nedokázali se dohodnout, zda ho okamžitě spoutat a poslat zpět do Quel'Thalas. Seržantka ale prohlásila, že to nebudou oni, kdo ho o něm rozhodne a kázala ho (k Lyanorově lítosti bez pout) převést před samotného lorda Sunhanda.
Seržant podal lordovi hlášení ze svého úhlu pohledu: ve svém volnu se zúčastnil toho, o čem věřil, že to bude pohřbem babičky, ale vyklubalo se z toho čtení závěti a dělení majetku rodiny, která se k němu stejně nehlásila a ani on k ní.
Po tom, co našel v patře mrtvou tetu, se kterou si chtěl promluvit, byl zadržen a umístěn do cely stranou od ostatních.
Ačkoli se dozvěděl, že ostatní byli po výslechu propuštěni, on měl čekat do dalšího dne na příchod vyšetřovatele z města, který měl prověřit starý incident z krejčovství, kde byli tehdy Taharis a Thanalos napadeni.
Druhé noci do jeho cely vstoupil strážný s nějakou omamnou látkou na ručníku a pokusil se ho zabít ve spánku - Thanalos ho v sebeobraně zaškrtil, a pak se za pomoci starého známého rozhodl dostat na svobodu a na vlastní pěst pátrat po tom, kdo zabil jeho tetu a pokusil se odstranit i jeho samotného.
https://lh4.googleusercontent.com/-COpusGLZN00/VK2IdPf9pXI/AAAAAAAAVZU/XVFeOBBN_t8/w983-h600-no/WoWScrnShot_090614_192403.jpg
Lyanorova poznámka, že pro nic z toho nejsou důkazy, jen seržantovo slovo a mrtvé tělo v cele, stejně tak Thanalovo tvrzení, že kdyby byl vinen, nikdy by se nevracel do Elrendar a nepokoušel se hájit, vyvolaly na tváři lorda několik vrásek.
Do odvolání přikázal seržantovi vyhýbat se Quel'Thalas, zakázal mu nehlášený volný pohyb a přidělil ho s okamžitou platností na misi kapitánky Windsong do Outlandu, která měla začít dalšího rána.
I on sám ovšem prohlásil, že kdokoli, kdo přál Fliaře Sunchaser i Thanalovi smrt, patrně bude mezi těmi, kteří hledají kopí rodu Dawnspear - a že možná na té misi naleznou i odpovědi, které by nečekali.
Odpovědí na právníkovu hádanku se totiž zdálo být místo, které někteří z nich poznali... a leželo v Outlandu.
Thanalova slova ohledně dění na střeše věznice pak k překvapení všech potvrdila Zirael Hawke, která byla přítomna hlášení, ačkoli ji do poslední chvíle nezaregistrovali.
Bylo tedy rozhodnuto: seržant Dawnspear si bude plnit povinnosti a při tom se pokusí dokázat svou nevinu.
Nesmí zpět do Quel'Thalas, dokud horké hlavy nevychladnou.
Po návratu z mise ale proběhne soud proti němu, u kterého bude přítomen zástupce Silvermoonské spravedlnosti jako jeden z poroty, stejně tak svědci z Falconwing Square.
"Proč jsi, u Slunce, utíkal do patra za tou semetrikou?" Hawke se zastavila na kraji střechy a skoro vzteklým pohledem se rozhlédla po nádvoří, pak se otočila a zadívala na něj.
"Potřeboval jsem se jí na něco optat a také mi přišlo divné, jak se najednou zvedla. A nestůj tak na kraji, prosím," natáhl k ní ruku.
"Ale čtení bylo u konce, i ten rytíř odešel!"
"Nevím, měl jsem strašně divný pocit. Instinkt nebo předtucha?"
"Možná se chtěli vydat za první nápovědou a zdržet tě? Ale vypadali překvapení, že ses tam vůbec ukázal, pochybuji, že by spolu byli domluvení proti tobě... sehrát se ovšem dá cokoli. A nač ses jí chtěl optat?" její výraz trochu změkl, přimhouřila oči a prohlédla si ho.
"Já... no ehm, já...," zmlknul a tvářil se trochu divně, když přidala na intenzitě pohledu a znovu se zamračila, dokončil větu: "chtěl jsem jí optat na mého... otce," uhnul očima a ona ho zamyšleně sledovala.
"Myslíš, že ho znala? Podle tvého vyprávění ho tvá matka nikdy doma nepředstavila, a proto ji vyhodili, když se ukázalo, že bude mít dítě."
"Byla to její sestra, mohla vědět... něco..."
"Opovrhovala jí, slyšel jsi, jak hovořila o té dívce, co si našel Thanael. Měl ses optat staré paní, dokud žila... třeba něco svěřila té Thanaelově milé? Třeba si vedla deník?" Hawke si zamyšleně začala namotávat pramen vlasů na prst.
"Který je kdo ví kde. Jestli se jí zbavili, aby-"
"Možná babička něco svěřila Thanaelovi? Býval u ní často, ne? Stačí se optat jeho... třeba je to tak, že je tvůj otec stále někde naživu a neví o tobě?
Hmm, Thanael... určitě chce najít to kopí. A má náskok."
"Myslí si, že jsem vrah. Ale kdo šel po mně, půjde po něm, musím ho najít, o světě nic neví a je mladý. Zachráním ho," Thanalos mluvil tiše a vážně, s důrazem na každé slovo.
"Jen abys mu nepřinesl smůlu. Doopravdy ti matka o otci nic neřekla? Jméno? Zvláštní znamení? A co ten medailon po ní? Zdá se to dost kruté vůči někomu, komu ostatní smí říkat, že je bastard bez otce a urážet ho."
Povzdechl si.
"Nosila ten medailon, každý den se chodila dívat na oceán... a řekla mi, že až přijde ten správný čas, tak mi všechno poví."
"A kdy tak nastane správný čas pro malého elfa, co nezná svého tátu?" nakrčila čelo i nosík a dál ho studovala.
"Nikdy nenastal," řekl smutně, pak sklonil hlavu a ona mu položila prst na rty.
"Netop se v zármutku, na to je vždy čas později. Zatím máš ruce, nohy, bratrance na cestě do nesnází a dědictví, které snad pravému vrahovi nepřeješ? Sháněl tě Taharis, že má nápad ohledně té hádanky, tak pojď. Byl v jídelně i s Aviannou."
Smutně zakroutil hlavou a políbil jí ruku, pak ji trochu neochotně následoval dolů ze střechy.
Hádanky... kéž by jen odpovědi na ně neznamenaly další otázky...
https://lh4.googleusercontent.com/-B-vgip7Am0g/VK2IhXdqroI/AAAAAAAAVas/KhwjSXsuj1U/w772-h563-no/WoWScrnShot_090814_184806.jpg
(credits budou doplněny po poslední zprávě k sérii eventů)
Kopí Úsvitu - Kil'jaedenův trůn
https://lh6.googleusercontent.com/-RMIAz8J_nAI/VK2ImyZ01EI/AAAAAAAAVcc/m9xgADQGwJA/w653-h567-no/WoWScrnShot_090914_215927.jpg
Taharis Victus se sáhl po džbánu chlazeného piva dováženého až z Aerie Peak. S úlevou si natáhl nohy na lavici vedle sebe a trochu promnul zraněné koleno. V tu chvilku se jako náhlá bouře přiřítila Avianna a sedla si tak, že málem převrátila jeho... i lavici. Natáhla se po poháru ovocné šťávy, vypila ho na jeden zátah, a pak si zhluboka oddechla.
Veranis Holywood se pro změnu plížil podél zdi snad ve snaze uniknout pozornosti osob bavících se na schodišti nad jídelnou.
Taharis zkřivil trochu tvář bolestí, pak se optal:
"Kde jste byli? Vypadáte jak byste se vraceli z válečné fronty."
"Ále," Avianna si dolila další pohár a usmála se na něj, "hledali stopy senilního elfa, roznášeli dopisy, hledali seržanta, který je podezřelý z vícenásobné vraždy a útěku z basy, hádali se s krvavými rytíři a kupovali náušnici pro goblina... prostě normální den."
Lyanor Silverlight sestoupil ze schodiště a někomu na něm věnoval trošinku škodolibý úsměv, pak opřel luk o stojan u stěny a usedl naproti Taharisovi, záda rovná jako pravítko.
"Byla to velmi zajímavá a vyčerpávající mise," pronesl vyrovnaně a nalil si pohár čisté vody.
Ze schodů pomalu sestoupil seržant Dawnspear následovaný oběma kapitány. Veranis se zachvěl a pokusil se maskovat svícnem. Kapitánka Windsong ještě chvilku zezadu pohledem vraždila seržanta, pak blýskla očima po ostatních.
"Účastníci zítřejší mise do Outlandu nástup! A Veranis dostal jasný rozkaz od lorda: vyzvednout si tabard," Aerin Windsong se přísně zadívala na kývající se svícen, zpoza kterého se vynořil Veranis zarudlý ve tváři, zachytil ho, aby se nezřítil na osoby u stolu, a pak vycouval pryč z místnosti s rukou zvednutou k salute.
"S dovolením a pomocí lorda Sunhanda byl pro zelenáče v řadách Scryerů připraven na nádvoří krátký výklad o povaze jednotlivých démonů Plamenné legie a způsobů, jak s nimi bojovat," kapitán Brightspear hovořil klidně zvučným hlasem, pak kývl k východu ze síně a sám vykročil první ven.
Průběh eventu
Před samotnou misí proběhl na nádvoří výklad kapitána Brightspear o boji proti démonům, čerpající z jeho bohatých zkušeností z minulých válek v Outlandu, kde sloužil pod zástavou Scryerů.
Mladším elfům, kteří dosud nikdy neprošli Temným Portálem, nebylo úplně nejlépe z faktu, že démona je nutné zneškodnit na dálku, pokud možno, a nepustit si ho k tělu... a před některými prostě samotní nemají šanci, pak zbývá jen útěk a pomoc většího oddílu.
Stejně tak je nepotěšil fakt, který se o nejmocnějších z démonů šeptá, že mají moc se vracet, i když jejich fyzickou podobu zničíte v Azerothu či Outlandu.
https://lh4.googleusercontent.com/-AaJQ25b35BM/VK2IlTN1UEI/AAAAAAAAVcE/gS-X8_DvCsI/w606-h414-no/WoWScrnShot_090914_214008.jpg
Úkolem skupiny bylo získání surovin pro tvorbu magických krystalů na posílení obranného vzdušného štítu nad Elrendarskou pevností a také obran Měsíční věže, měli také přinést vzorky krystalů, úlomků a prachu z Netherstorm a Nagrandu pro další magické výzkumy členů Arcana.
Neposledním úkolem byla snaha očistit jméno a čest seržanta Dawnspear a zabránit tak další zbytečné smrti v jeho rodině, jejíž členové se každý na vlastní pěst pustili do honu za Kopím Úsvitu.
Posledním překvapujícím úkolem, který zmínila kapitánka Windsong až po průchodu Temným Portálem jako svou osobní zkoušku, bylo "zakalení" meče Strážce, který dostala při svém povýšení na Bílý plášť. Čepel byla ukována kovářem Eridenem z dobré oceli podle tajného receptu jeho otce, který padl při obraně staré pevnosti... její vnitřní oheň měl zazářit teprve tehdy, až se napije krve mocného démona... a démoni pak pro vždy měli být jejím úhlavním nepřítelem a cílem, proti kterému měla svého pána posílit.
https://lh5.googleusercontent.com/-2dpyOknrOGs/VK2ImC5tRLI/AAAAAAAAVcM/7yOKsDIuv0Y/w892-h600-no/WoWScrnShot_090914_215407.jpg
Vzhledem k tomu, že jako místo první nápovědy pochopili horu, která časem dostala jméno Kil'jaedenův trůn, pobídli wyverny a hippogryfy k ní. Kapitán Brightspear rozhodl, že se družina rozdělí a zkusí pátrat ze sedel wyvern po čemkoli, co by na místo nepatřilo - ať už samotné kopí Úsvitu, které mělo podle legendy být z modrého a zlatého kovu, nebo další z právníkových asistentů s nápovědou, truhlice či vzkaz... cokoli. Očekávali sice, že narazí na elementály a démony, které jako by to místo stále přitahovalo... ale ne na scénu, která se jim nabídla.
Mladý elf, některým známý jako Thanael Sunchaser, seržantův bratranec, se přetahoval o zamčenou truhličku s vysokým bílovlasým rytířem smrti, na zčernalé zemi za nimi leželo tělo cizího elfa, oblečeného do uniformy Silvermoonské právní agentury. Příchod družiny přiměl oba elfy zastavit vzájemný boj i provokace, mladý Thanael se ihned přidal na stranu Elrendarských, které poznal podle jejich tabardů.
https://lh3.googleusercontent.com/-1HEcjDsB1SA/VK2IpShjBrI/AAAAAAAAVdg/9y6YasjHn1A/w609-h315-no/WoWScrnShot_090914_222742.jpg
Rytíř Thanalor se nejen nehodlal podělit o obsah truhličky, který našel, odmítl obvinění z toho, že má prsty ve smrti své sestry, nakonec se snad i zdálo, že byl zprávou o její vraždě zaskočen... a nebo byl na nemrtvého velice dobrým hercem.
Během potyčky, kterou mezi ním a seržantem Dawnspear nedokázal nikdo zastavit, se jim za zády objevili fel elfové, kteří měli, jak jinak, také zájem o jistou truhličku.
Zatímco Thanael a ostatní odráželi jejich útok, stupňující se ve vlnách od portálu, který si otevřeli nedaleko ve svahu, seržant Thanalos a rytíř Thanalor se dál bili spolu.
Po tom, co se zdáli fel elfové stáhnout své síly, nařkl rytíř Thanalor Elrendarské, že je přivedli oni - což byl samosebou nesmysl.
Po dalších urážkách prostě roztrhal pergamen s nápovědou a odešel portálem do Acheru... nebo kam to ti rytíři bez smyslu pro humor chodívají na noc.
Při sbírání útržků byli Elrendarští opět přepadeni fel elfy - nakonec získali jen jejich část, kterou se pokusili poskládat do smysluplných vět ve Falcon Watch, kde jim kapitán Brightspear zajistil nocleh a ošetření.
Thanael Sunchaser zůstal s nimi - zatímco on toužil získat kopí, aby mohl zajistit spokojený život pro sebe a svou milou, seržant Dawnspear si lámal hlavu s tím, kdo je třetí stranou, která má o kopí zájem. A komu by kopí, pokud by ho získal, nejraději narval... a kam.
Pokud rytíř Thanalor nestál za smrtí Fliary Sunchaser... kdo tedy?
Divili se ale všichni.
Fel elfové? Cožpak nějací ještě přežili pád prince Sunstridera na Quel'Danas?
Byli oni tou záhadnou třetí stranou ve hře?
Nebo kolik hráčů ji vlastně hrálo?
A... byl tu ten divný pocit očí v zádech. Jen jako by to nebyl jediný pár...
https://lh6.googleusercontent.com/-BPQ8ohEZSWk/VK2InYncgCI/AAAAAAAAVck/QP1HUBJykk0/w927-h600-no/WoWScrnShot_090914_221449.jpg
Thanael tasil dýku od opasku a rozběhl se proti rytíři smrti, který právě mečem vypáčil truhličku, pro niž sem oba přišli. Rytíř se ledově zasmál, vyjmul z ní pergamen a prázdnou truhličku kopl proti přibíhajícímu elfovi. Zasáhl ho tak do holeně a mladý hraničář zaskučel bolestí a zavrávoral:
"Ne, strýčku! Nesmíš získat to kopí! Potřebuji ho, abych si mohl vzít-"
"Služku, slyšel jsem," rytíř si odfrkl a zadíval se do pergamenu, dvouruční meč již jen v jedné ruce.
"Nezasloužíš si ho!" Thanael zaútočil.
"Patří mi právem! Jsem prvorozený a to Kopí bude moje," aniž by vzhlédl od pergamenu, vykryl jeho úder... pak zmačkal pergamen v kovové rukavici a skryl ho za zbroj.
"Jsi mrtvý-"
"To nepopírám, ale také jsem zde první. Kde máš vůbec matku, štěně? Tohle by bylo poprvé, co ses pustil její sukně, ne? A pokud máš námitky, můžeš mne zkusit zastavit," Thanalor se zadíval mládenci posměšně do tváře a sevřel meč obouruč.
Kolem zašuměla křídla hippogryfů a wyvern a na úbočí hory vedle nich se snesla družina v bílých tabardech a pláštích.
"Dost," křikl jeden z nich a seskočil z wyverny, tasil obouručák a rozeběhl se přímo k nim. Byl to seržant Dawnspear a zdál se hněvem bez sebe.
Thanalor se rozhlédl po nově příchozích a velkopansky jim kývl na pozdrav.
Thanael se ohlédl a rozšířil oči, okamžitě zapomněl na nemrtvého strýce a vrhl se proti svému bratranci:
"Vrahu! Zabil jsi mi matku! Vlastní tetu!"
"Vrah stojí za tebou! To on je tu první, zatímco já trčel v base... já ji nezabil!" Thanalos zaváhal a zůstal stát proti rozzuřenému mladíkovi, zatímco se nemrtvý rytíř snažil pochopit situaci.
"Byl jsi sám s jejím tělem v místnosti, kde nebyl nikdo jiný, jestli tohle není důkaz viny-"
"A stráže jako by čekaly za dveřmi a hned poté se mne pokusily zabít v cele. Trochu velká náhoda, ne?!" Thanalos se přes Thanaelovo rameno zadíval na Thanalora.
"Seržante, skloňte zbraně. A vy...mládenče," kapitán Brightspear seskočil ze sedla bílého hippogryfa, "vězte, že ve smrti vaší matky nemá nikdo z nás nejmenší podíl."
Nemrtvý rytíř stál se skloněným mečem na místě a po jeho tváři se pomalu šířil zlý úsměv.
"Uhni, potřebuji si s naším strýčkem něco vyřídit," zavrčel Thanalos na mladého Thanaela, odstrčil ho stranou a vykročil k rytíři.
"Seržante," zopakoval kapitán varovně, ale Thanalos se nezastavil.
"No to je neuvěřitelné! Bastard bez otce by rád rodové jmění?! Jdeš pozdě!"vytáhl zmačkaný pergamen a furiantsky s ním zamával proti Thanalovi. "Chtěl bys tohle? Proč si pro to nedojdeš?"
"Ano, chci ten pergamen - i s tvojí hlavou!" vykřikl Thanalos. "Hodil jsi na mne vraždu a také jsi zaplatil strážným, aby mne zabili!"
"O čem to u Kel-"
"Zabil jsi tetu a hodil jsi to na mne!"
"Fliara to má dooopravdy za sebou?" rytíř vypadal čím dál pobaveněji, ačkoli na chvilku zaznělo v jeho hlase překvapení.
Seržant Thanalos dál neváhal a zaútočil proti rytíři, ten se ale jeho ráně obratně vyhnul.
Od hippogryfů v ten okamžik zaznělo varovné hvízdnutí kapitánky Windsong a Faelin Darksun, který se marně snažil pochopit, oč tu vlastně jde, ukázal na skupinu fel elfů, která se k nim řítila s tasenými zbraněmi.
"Úúúú, společnost! A jaké mají pěkné rohy!"
"Kryjte se!" kapitán Brightspear svolal své lidi do obranného útvaru, zatímco seržant dál útočil na svého strýce. Ten opět ukryl pergamen a začal mu rány vracet plnou silou a obouruč. Thanael váhal jen okamžik - přidal se na stranu většiny, to jest do skupinky Elrendarských.
"Pozvali jste si na jediného rytíře kamarády?" křikl na ně Thanalor. "Krvaví elfové... přesně vaše praktiky: přesila, démoni, fel... a za tohle jsme umírali, jak nechutné!" rozerval několika vzteklými pohyby pergamen na malé kousky a vyhodil je do vzduchu.
Thanael i Avianna bez dechu sledovali padající útržky, a rytíř se rozmáchl a udeřil mečem proti seržantu Thanalovi, aby ho dostal dál od sebe. Vzápětí vyvolal stínový portál, kterým odešel.
"Ti démoni tu nejsou s námi!" bránila se Avianna a střílela jeden šíp za druhým, zatímco seržant vzýval svého oblíbeného Fetha a vyslovil snad všechny existující nadávky orksky, elfsky i trpaslicky, když promáchl prázdný vzduch v místě, kde dosud stál rytíř Thanalor. Zklidnil se až na kapitánův přímý rozkaz.
Faelin měl škodolibou radost ze seznámení se seržantovou rodinou i z toho, že není sám, komu něco uniká.
Právě v tu chvíli dorazila další vlna fel elfů a jejich vůdkyně k sobě magií stáhla některé části pergamenu, zatímco Avianna a ostatní se pokoušeli posbírat je a zároveň přežít.
https://lh6.googleusercontent.com/-EUIo0o7UfNM/VK2IrbhKmAI/AAAAAAAAVeQ/7_1sDK8qYzY/w661-h434-no/WoWScrnShot_090914_223445.jpg
"Naeli, můj pane," řekla a z posledních sil mu předala zakrvácenou rukou hrst útržků. Síní jejich základny se táhla krvavá stopa od portálu, kterým přišla, až k jeho křeslu, ze kterého se neobtěžoval vstát.
Upřel své zářivě zelené oči na ni a úzké rty mu prohnul úsměv, když si útržky vzal.
"A to je vše? Zklamala jsi mne," řekl jí, zatímco si ji vzala smrt.
Zvedl se a vykročil ke svému pracovnímu stolu, na který rozhodil hrst zakrvácených útržků, a pak zamumlal kouzlo obnovy a divinace. Cestou šlápl na její mrtvé tělo, ale patrně to ani nezaznamenal.
"Štěstěno při mně stůj, nechci vsadit vše na sledování těch idiotů, jako posledně," zamumlal a z krve a útržků se před ním v zelené felové záři zvedla vize listiny psané zeleným světlem do vzduchu. Útržky pergamenu se umístily na svá místa v dokumentu a on začal pomalu číst:
"Když Moudří chtěli osídlit svěží pláně Farahlon,
za soumraku druhé války postavili mne.
Jsem jejich domovem i hrobem od chvíle,
kdy jim Krvavý Princ zavřel dveře a mana hořela.
Jen jeden z tisíce a sedmi... ostrovů v oceánu prázdnoty."
Nael Dawnspear se usmál, nad míru spokojen sám se sebou, pak se otočil.
Skupinka číhajících vrahů z Shadowblade stála připravena podél stěn jeho síně a očekávala jeho rozkazy.
"Netherstorm."
Kopí Úsvitu - Lapeni ve věži
https://lh6.googleusercontent.com/-Ra6UXSSP-7M/VLfEhvujySI/AAAAAAAAVqs/bng9eEkuzcU/w444-h600-no/Dark_Angels_by_DesertDarky.jpg
Thanalos sevřel v kovové rukavici gobliní kompas a přimhouřil oči. Střelka se ještě chvilku bláznivě točila, pak začala opět ukazovat k nejbližší manové anomálii.
Spolehlivé jak goblin, kterému jste slíbili jen malou provizi ze zisku.
Zatajil dech a nasadil výraz profesionálního hráče pokeru, když se ohlédl po seržantce Eyře Ryzal, která držela hippogryfa ve vzduchu kousek od něj.
Hlavou mu zněla slova kapitánky Windsong, která řekla v Oblasti 52, když ten kompas a mapu donesl.
"Od této chvíle hovořte jen v thalassian, všichni," sykla a probodla ho očima, "kde jste to vzal, seržante? Tvrdili mi, že mapy a kompasy vykoupil poslední elfí turista před námi!"
"No... našel jsem ten kompas tam vzadu v dílně, ale měli bychom vypadnout, než si toho všimnou," mile se usmál a chtěl jí ho podat.
"Definujte 'našel', seržante," kapitánka k němu přistoupila tak blízko, že trochu couvl, "a schovejte tu zatracenou věc!"
Seržantka Eyra i Avianna si obě na chvilku zakryly tvář, zatímco jeho mladý bratranec se na něj zadíval jako na nejhoršího padoucha.
"Tys ho UKRADL?!" Thanael ho odsuzoval pohledem.
"Nemohl byste víc křičet?" zaprosil Faelin Darskun dusící se smíchy. "Ten goblin u brány vás patrně neslyšel."
"Prostě tam tak ležel... sám... nikomu nepatřil a smutně se díval," pokrčil Thanalos rameny, ale po dalším pohledu do kapitánčiny tváře polkl a nervózně se usmál.
Faelin si odkašlal a všichni zmlkli, když kolem prošla gobliní ochranka v tmavých brýlích, oblecích a s kulomety připravenými k palbě.
Aerin Windsong počkala, až budou goblini z doslechu, pak kývla k bráně z kupeckého města.
Venku popadla seržanta za tabard a zavrčela:
"Okrást gobliny! Vím jen o jedné horší věci a tou je... dovolit jim, aby na to přišli! Za tuhle šaškárnu si vás vychutnám tak, že vám ohně Hellfire budou připadat jako přívětivé světlušky!" pustila ho a otočila se k ostatním: "Nástup! A teď poslouchejte, co budu muset udělat. A nebude se vám to líbit, slibuji."
"U Fetha," vydechl Thanalos a skryl kompas u opasku.
"Thanale?" seržantka Eyra se zadívala na kompas v jeho ruce, pak na něj, a vytrhla ho tak z myšlenek.
"Je to tudy," blafoval bez váhání, ačkoli z kompasu vyčetl absolutní prd.
Thanael se zavrtěl v sedle své wyverny, jako by na létání nebyl zvyklý a Avianna náhle ukázala do té fialové mlhy, před kterou je Faelin varoval.
Rýsovala se v ní silueta lidské věže. Čím blíže byli, tím více budov se vynořovalo ze zakletí fialového oparu... celá zpustlá vesnice, které dominovala věž mágů.
"Ta mlha bude problém, zdá se to být zbytkové záření po výbuchu té mana bomby... ten oblak kolem vsi mi brání vycítit magické aury na dálku. Takže i kdyby tu byli démoni, nemrtví, nebo kdo ví co... zjistím to příliš pozdě, abych vás varoval," prohlásil Faelin a vedl wyvernu blíž před věž.
Tou děsivou rozervanou krajinou se doopravdy něco pohybovalo: stíny a duše těch, co zde tehdy zemřeli, manové přízraky... a ještě něco, co s těmi přízraky snad bojovalo...
"Připravte se k boji," varovala Eyra a přistála s wyvernou na dohled od těch, které si pamatovali od Kil'Jaedenova trůnu. Elfové s felovou krví, kteří je už jednou napadli.
Tentokrát to vypadalo, že s sebou mají vůdce. Jeho dlouhé vlasy měly temně zelený odstín, na čele mu čněly dva rohy a ze zad černá křídla... při pohledu na jejich družinu zvedl ruku a skupina fel elfů se z okolí seběhla zpět k němu.
"Pět," poznamenal Faelin zklamaně, "to bude těžké," poukázal na obvyklou elfí férovku, kdy to byli oni, koho bylo pět... proti jednomu na druhé straně.
Jenže z mlh se vynořovali další felblood elfové, stavěli se před svého vůdce a jim do cesty.
Vtom zazněl jeho nabubřelý hlas:
"Vítejte, svědci mého triumfu... škoda, že nebudete žít tak dlouho, abyste si jej mohli užít!"
"Zdravím, s kým máme tu čest? A jakým právem myslíš, že rozhodneš o naší smrti?!" zavolala zpět Eyra.
Thanael Sunchaser ohnul dlouhé uši trochu nazad, jako by čekal ránu, nebo průšvih: "Ale to je přeci...-"
Vůdce fel elfů dál melodramaticky řval:
"Konec doby, kdy jsem byl ve všem druhý... já, Nael Dawnspear, získám Kopí Úsvitu a budu vládnout nepředstavitelnou mocí! Zabte je!" máchl pozvednutou rukou proti družině a fel elfí zabijáci proti nim vyrazili synchronizovaní jako jeden muž.
"Další šílený strýček? To tys na mne hodil tu vraždu?! Zabiju tě!" zařval Thanalos a vykryl první ránu, postavil se před oba hraničáře i mága. "Jen, co se k tobě dostanu, u Fetha!"
"Máš to pěknou rodinku," protáhl Faelin, v rukou se muzhmotnil stínový orb a Avianna i mladý Thanael popadli luky a založili šípy. Eyra se vrhla do boje dýkami.
Nael Dawnspear se pohrdavě usmál a odvrátil se ke schodům.
Zatímco je fel-elfové zaměstnávali bojem, on sám vykročil k mágské věži. Zaklonil hlavu a zadíval se nahoru na její nepřirozený náklon, pak se zasmál.
Nad nimi zašuměla černá křídla ohyzdné nemrtvé věci... snad kdysi gryfa či hippogryfa.
"Naeli, ty spratku!" ozvalo se hlubokým a dutým hlasem rytíře smrti.
Všichni bojující se na chvilku zastavili a ohlédli se k věži. Elf se sněhobílými vlasy a temnou plátovou zbrojí doskočil za záda elfa s rohy tak těžce, až se země zachvěla.
Eyra nevěřícně vykřikla:
"To je zase ten..."
"Dick Dickinson osobně!" dopověděl Faelin a Thanalos i Thanael se na něj oba nenávistně zadívali. Thanaela to stálo ránu do boku od jednoho z fel elfů.
Nael Dawnspear se pomalu otočil a zadíval na rytíře smrti, který tasil svůj obouručák. Fel-elfův ďábelský úsměv se ještě rozšířil.
"A hleďme, POSKOK," plivl rytíři smrti do tváře.
Thanalor Dawnspear setřel zelenou zářící slinu a jeho oči se rozsvítily chladně modrým svitem:
"Usmrkanče."
"Musíme se k nim dostat... Eyro?!" Thanalos Dawnspear se marně pokoušel ze sebe setřást fel elfy, stále byl někdo v cestě, stále pokračoval boj.
"Strýčku!" vykřikl Thanael Sunchaser a po další ráně klesl k zemi.
Zelená záře Naelových očí i prasklin v jeho kůži byla čím dál silnější. Jeho výraz cokoli, jen ne příčetný.
"Tobě kopí patřit nebude! Je moje... jen moje!" sevřel drápatou ruku v pěst a vyslal proti rytíři smrti plamenný orb. Thanalorův runový meč zazářil a kouzlo se odrazilo zpět na fel-elfa, který se dal do smíchu.
"Jakým právem asi? Já jsem prvorozený, nejsilnější a jediný pravý dědic, co ho nesl do boje! Kopí úsvitu je mé a jen mé! Nebude patřit zrůdě!" vykřikl Thanalor.
Faelin se soustředil na stínový štít kolem lukostřelců a zraněného Thanaela, i přesto křikl:
"A co uděláme pak? Oba jsou jistě silní a jeden je magor. A nebezpečný, jak ukázal. Nebylo by lepší počkat, až jeden padne, a dorazit toho, co přežije?"
"U Fetha, nejsem tu, abych vraždil svou rodinu!" Thanalos vykřikl a sťal hlavu jednomu z fel-elfů. "Chci jen chytit toho hajzla, co na mne hodil vraždu... živého!"
Faelin jen provrátil oči a zlomyslně podkopl nohu fel-elfovi, co se pokusil dostat Eyře za záda. Pak svůj stínový štít nechal vybuchnout.
Probírali se z omráčení po tlakové vlně, kterou expandující štít způsobil, a ačkoli nezranil ani jednoho z nich, felblood zabijáci byli mrtví.
Omámeně se otočili k věži, kde spolu bojovali Thanalor a Nael a častovali se urážkami. Mladý Thanael si za pomoci Avianny ošetřoval ránu na boku.
"Jsi jen poskok, vždy jsi dělal jen to, co ti pověděli. Já jsem svůj vlastní pán... i pán mnoha dalších!" křičel Nael a sesílal proti rytíři jedno kouzlo silnější než druhé, až je z té felové záře začaly štípat oči.
"Já, že jsem sluha? Celý život jsem dělal jen to, co mi říkali, a nic víc, ale teď budu ostatním říkat já, co mají dělat oni! Doby Pohromy jsou pryč! Jsem strážcem, který zajistí, že se Pohroma už nevrátí a Vznešené Království už nikdy nepadne! Neskolí mne čas, budu věčným obráncem, jak to mělo být! A to kopí... to kopí je dar, který použiji na obranu svého domova!" rytíř, jak se zdálo, ovládal svou vlastní magii, založenou na stínu a ledu. Jeho další kouzlo přimrazilo Naela na okamžik k zemi.
"A já ho hodlám využít pro větší slávu sin'dorei!" vřískl Nael.
Thanalor se na okamžik zastavil a neudeřil ho mečem, jak chtěl.
"Podívej se na sebe, co máš společného se sin'dorei?! Asi tolik, co teď já! Naeli, jakkoli jsem kvůli tobě seřezal každého, kdo ti ve Fairbreeze natrhl zadek za tvou drzost, ty doby jsou pryč. Nebudeš mi stát v cestě! Pošlu tě tam, kam patříš, felová zrůdo, odsud to nemáš ani tak daleko!" ukázal někam do Vířící prázdnoty.
"Nikdy jsi nepochopil, v čem je opravdová moc. Na kouzla jsi byl tupější, než já. Moc je v symbolech a to kopí je symbol-," Nael tasil od opasku zakřivený jednoruční meč sin'dorei.
"Symbol cti a odvahy, ano! Otec i já jsme zemřeli, aby ses mohl stát tímhle?! Šňupat fel?! Jak dobře, že to nevidí matka!"
Thanalos s mečem a dýkou v ruce vykročil blíž k těm dvěma kohoutům, Eyru a Faelina v patách.
"Strčte si to kopí někam! A oba jděte od sebe!"
"Áh, bastard je zde také," zamračil se rytíř smrti na seržanta Thanala a ten na něj udělal sprosté gesto vytrčeným levým prostředníkem.
Faelin se přihlásil jako správný šplh a ukázal na Thanaela, který s Avianninou pomocí vstal ze země.
"A nezapomeňte ještě na ustrašeného ufňukánka, který je zde také. Takže se sešla celá ta dokonalá rodina?"
V tu chvíli rohatý Nael vrazil meč do škvíry v rytířově zbroji a zabořil jej téměř po rukojeť. Thanalor vykřikl a ohnal se... jeho runová čepel podřízla felem zářící hrdlo.
Oba dva se ve stejný okamžik skáceli k zemi, jeden s chroptěním a druhý stačil ještě říci:
"A kur...," pak se mu z úst vyvalila černá krev a smísila se se zářivě zelenou krví jeho bratra, která se pomalu vsakovala do šedé hlíny.
Chvíli bylo ticho, než Thanalos vydechl.
"U Fetha...!"
"Takhle se to dělá mezi celebritami!" zajásal Faelin.
Thanalos s pohledem stále upřeným na oba strýce ucedil tu nejhorší nadávku v trpasličtině, kterou znal a Eyra, ačkoli mu nerozuměla, pochopila. Uklidil zbraně a nakopl nejbližší kámen.
"Nenadávej! Prohledejte je oba! Ihned!" řekla ostře.
"A jak asi očistím své jméno teď? Který z nich bude svědčit v Silvermoon?" snažil se ospravedlnit své výrazivo a jen tam naštvaně stál a zatínal pěsti, zatímco Thanael mlčel a paralyzován hrůzou stále nemohl přijmout to, co se stalo.
Faelin se zhostil rozkazu s úšklebkem na tváři a popěvkem tu dum ti dum... pomalu došel od jednoho k druhému a po svém tradičním zvyku pro jistotu oběma probodl hrudník, zatímco Avianna zakryla Thanaelovi oči.
"Faeline, vím, že to byli hajzlové, ale ty jsi stejný jako oni,"zavrčel Thanalos, zatímco mág vesele zabodával meč do mrtvol.
"Tak teď je alespoň méně zájemců o to kopí," řekla Eyra suše a začala mrtvé prohledávat sama. "Ale asi ještě ani jeden z nich nenašel nápovědu a ani to kopí... tedy, že by bylo tam?" zvedla pohled ke křivé věži.
Thanalos při zmínce o kopí jen stiskl rty a pokrčil rameny... Thanael dokulhal k oběma mrtvým a se slzami na tváři u nich klesl na kolena.
"Tak nač ještě čekáme?" optala se seržantka Eyra.
Thanalos chladně kývl ke vchodu do věže:
"Ty velíš."
https://lh5.googleusercontent.com/-2LSNENgBMiY/VLfEpGB0Q3I/AAAAAAAAVqk/_K6EVCv4CPw/w662-h600-no/WoWScrnShot_091314_215716.jpg
Průběh eventu
Po noclehu a při snídani ve Falcon Watch, během které stihl Faelin v seržantově nepřítomnosti pourážet celou jeho rodinu včetně členů, se kterými se dosud neseznámil, a Eyra s Aviannou poskládat roztrhanou nápovědu do formy, ve které začínala dávat smysl, jim seržantův bratranec naznačil, že tuší, kdo mohl poslat ty fel elfy: prý měl ještě druhorozeného strýčka, který byl naposledy ve vojsku Prince Sunstridera ve válkách za Portálem. Léta o něm ale nikdo neslyšel... a nebyl ani při znovudobytí plošiny Sluneční Studnice a Quel'Danas.
Thanael Sunchaser přijal nabídku kapitána Brightspear, že může cestovat s nimi, pokud jim včas dodá důležité informace týkající se dění kolem Kopí Dawnspearů.
https://lh5.googleusercontent.com/-Myg-Bu4uxu4/VLfEih9krwI/AAAAAAAAVoc/1uCtsfivBsw/w647-h456-no/WoWScrnShot_091114_220417.jpg
Ze slov hádanky také Falanthir poznal, že místo bude v Netherstorm, který se skládal ze sedmi velkých a tisíců menších "ostrovů" v Netheru. Faelina pak napadlo tam pátrat po aktivitách Prince Sunstridera, kterého pokládal za Krvavého Prince z hádanky. Dále odhadli, že hořící manou by možná mohly být míněny "mana hutě", ve kterých Princ zpracovával manu z okolí do podoby manových krystalů a článků. Kapitán Brigthspear, ačkoli vypadal, že ví i něco víc, odmítl o dalších záležitostech z minulosti hovořit a nařídil cestu přes Zangarmarsh do Netherstorm - i proto, že měli do pevnosti dovézt magické krystaly z toho místa, jak si objednali mágové Arcana. Cestou mohli pátrat po cíli hádanky. Přikázal jim držet se na dohled bodců hor z Blade's Edge a u gobliního mostu se dát na východ - nikdo se neměl pouštět přímo nad bezednou prázdnotu Netheru.
Přistáli na prvním větším ostrově v Netherstorm, na dohled od jedné manaforge, vyděšení změnou prostředí, gravitace i chováním jízdních zvířat. Tehdy pochopili, že s nimi kapitán Brightspear není - a nikdo si nevšiml, kdy se odpojil.
Kapitánka Windsong je nechala pátrat po informacích ohledně magických krystalů i minulosti Prince Sunstridera v nejbližší gobliní základně, a sama pak zaplatila za informace o proclených osobách z jihu a západu.
Pátrání v Oblasti 52 přineslo několik zajímavých zjištění: neptejte se goblinů na palivo a nekupujte suvenýry; nedávejte jim do ruky nic, co pro vás má cenu, ani k nahlédnutí; nenaznačujte, že jste při penězích... a už vůbec se nedávejte do řeči s přívětivými cizinci.
https://lh3.googleusercontent.com/-1y7K45lU5L4/VLfEkpkSxNI/AAAAAAAAVpE/ZqeaQ6Xpuu4/w901-h600-no/WoWScrnShot_091114_223116.jpg
Po chvíli se sešli, aby si sdělili zjištěné informace: seržantka Eyra zjistila směr cesty k magickým krystalům, které hledali mágové Arcana jako základ pro vylepšení štítu nad pevností - Celestial Ridge.
Seržant Thanalos zjistil, že na jihovýchodě Netherstorm je lidská osada, kde kdysi princ Kael'thas uvěznil vzdorné mágy z Kirin Tor ve věži, sebral jim možnost použít magii na svou záchranu a pak v oblasti "otestoval" mana bombu. Věc, která veškerou manu v okolí i ve vás promění v plamen, který vás stráví zevnitř.
Zdálo se, že měli směr, který ukazoval na místo, o němž hovořila druhá hádanka.
https://lh5.googleusercontent.com/-EJN9Wc7qQHI/VLfElsUSa2I/AAAAAAAAVps/Bqa5wADCJGQ/w519-h553-no/WoWScrnShot_091114_230736.jpg
Sotva se shodli na tom, že tedy znají směry a rozdělí se, přicupitala k nim jedna ze Scryerů, kteří v oblasti také měli svou základnu. Hodně nevrle oslovila nejprve Aviannu, pak ostatní - postěžovala si, že už roky od pádu Tempest Keep čeká celý její oddíl na dovolenou a rozkaz vrátit se na Azeroth, ale stále marně. Hovořila o nějakém jejich generálovi, který odešel do Azerothu vybudovat starou pevnost a obnovit ji pro Scryery - i o tom, že chtěla na jeho svatbu a prošvihla ji a on teď už dokonce dávno má syna. Přála si tedy alespoň, aby mu jménem "Alectrae" předali dar pro jeho paní: nádherný a obrovský modrý kámen obklopený drahokamy a zářící svitem noční oblohy, který prý u sebe chovala po mamince.
Mistr Darksun šperk i s krabičkou převzal s tím, že ho milerád předá.
https://lh5.googleusercontent.com/-nhMz1fx_J9w/VLfEk5IHbvI/AAAAAAAAVpM/jkXbwqZKMN8/w774-h600-no/WoWScrnShot_091114_223118.jpg
Poté, co seržant Dawnspear prezentoval kompas a mapu Netherstorm, rozhodla kapitánka, že předá velení mise seržantce Eyře Ryzal a sama se vrátí "po stopě" - pokusí se najít kapitána Brightspear a buď se s ním připojí k nim, nebo se mají za tři dny hlásit v Shattrath pro rozkazy. Jejich úkolem bylo prověřit možnou stopu po kopí v ruinách Kirin Var na nejjižnějším "ostrově" Netherstorm, ale také vydat se na severovýchod pro magické krystaly. Po předání pravomocí prostě vyskočila do sedla svého hippogryfa a odlétla do prázdnoty na jihozápadě.
https://lh6.googleusercontent.com/-Wb25pdhDNsU/VLfEqK7uOBI/AAAAAAAAVrE/jZryqIjA_oo/w669-h600-no/WoWScrnShot_091314_220556.jpg
I když se to zdálo nepravděpodobné, seržant Dawnspear je dokázal dovést k opuštěné lidské vsi, kde je čekal boj s fel elfy a jejich velitelem, který se doopravdy ukázal být druhým, dlouhodobě pohřešovaným, strýcem seržanta Thanala a farstridera Thanaela. Jednání s ním nemělo smysl - zdál se, že soudnost ztratil již kdysi dávno, spolu s dobrým vkusem. I když na ně poslal své jednotky, nebyli to nakonec oni, kdo měl prsty v jeho konci, ale prvorozený a nemrtvý strýček Thanalor. U jejich těl nenašli žádné důkazy o tom, že by některý měl něco společného se smrtí jejich sestry, Fliary Sunchaser, ze které byl v Silvermoon podezřelý seržant Thanalos. Nalezli jen zbytek druhé nápovědy, obrázek staršího a notně pyšného elfa s modrozlatým kopím a náborový leták farstriderů, který patrně pocházel ještě z dob před Pohromou.
https://lh3.googleusercontent.com/-G8qdBjtcNoY/VLfErlpcvGI/AAAAAAAAVrU/kTUDMCKvUK8/w441-h467-no/WoWScrnShot_091314_221029.jpg
Vstoupili tedy do Fialové věže, kde kdysi princ Kael'thas uvěznil arcimága Vargotha a jeho čaroděje... až, když byli v prvním patře stavby, došlo jim, že Thanael nešel s nimi, ale zůstal venku... zdálo se to podivné při tom jak moc po kopí toužil, narozdíl do Thanala. Připraveni na možné pasti pak opatrně postupovali až na vrcholek věže a podivovali se, že se i při svém náklonu dosud nezhroutila. Po kopí ani nápovědě nikde nebylo stopy.
V nejvyšším patře našli tělo krvavého elfa v uniformě Silvermoonské právní agentury - a vedle něj zavřenou truhličku. Faelin suše utrousil, že být pomocníkem právníka je v současnosti patrně namáhavější, než se zájemcům o místo říká při přijímacím pohovoru. Při jeho prohledání našli jen poloprázdný měšec, Eyra tedy zvedla truhličku a v tu chvíli se kolem nich fialově zablesklo a na okamžik jako by se vnitřní stěny věže rozzářily. Z přízemí se ozvala rána, a pak podlaha v horním patře věže vzplála v jedné části plamenem, který pohltil tělo právníka a málem zahubil i je - dali se na úprk dolů po schodech, zatímco oheň v horním patře hladově polykal zaprášené knihy a dřevěný nábytek.
https://lh6.googleusercontent.com/-qlmUyTsxYyk/VLfE0LFjM-I/AAAAAAAAVsM/apG5074oyCk/w923-h600-no/WoWScrnShot_091314_222521.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-MlLj_G_iRl0/VLfEvpVNjtI/AAAAAAAAVss/K9gfIctY3gw/w664-h388-no/WoWScrnShot_091314_222919.jpg
Ve vchodu do věže je však zastavila magická bariéra, se kterou si neporadili silou ani magií - Faelin Darksun je ke všemu upozornil, že teprve teď pochopil, proč se arcimág Vargoth kdysi nemohl sám dostat ven. Na věži ležela kletba oslabující magii uvnitř - jako by odstínila každého mága od zdroje jeho moci. Pokud nebyla aktivní při jejich příchodu, teď tedy rozhodně ano. Po chvilce dohadování o tom, kdo bude lepším beranidlem, zkusili Thanalos a Faelin použít jeden z kandelábrů k vyražení magické pečeti na dveřích - neúspěšně. Navíc se jim svícen rozpadl.
Marně se dovolávali Thanaela, který musel zůstat někde venku - ani ho neviděli v dohledu vchodu. Nedokázali najít jiný východ... a pak někdo zmínil, že v horním patře věže byla skleněná okna, která by snad šla vyrazit.
https://lh3.googleusercontent.com/-sIDEVHyJ40k/VLfExEuhmcI/AAAAAAAAVs8/vUbnXEqkvXU/w872-h600-no/WoWScrnShot_091314_223135.jpg
Polili si vlasy, šaty a pláště zbytkem pitné vody, co s sebou měli, zabalili se do nich a riskli cestu nahoru po hořících schodech a snažili se co nejméně vdechovat horký dým.
Aviannin Booty-Bay barmanský a vyhazovačský trénink se konečně ukázal jako užitečný v boji, popadla mezi plameny první nerozpadlou stoličku a vyrazila s ní okno jedinou ranou.
Dovnitř začal proudit vzduch, který sice vyčistil dým, ale také ještě víc rozdmýchal oheň. Protáhli se oknem ven na římsu pod ním.
A nastal další problém. Byli neuvěřitelně vysoko... a nebylo jasné, jestli jsou již mimo antimagickou zónu.
Thanael a jejich wyverny a hippogryfové byli samozřejmě na druhé straně věže.
Tedy... doufali, že tam ještě jsou. Dovolat se ho nemohli.
https://lh3.googleusercontent.com/-Sy7gDkGtNLc/VLfEzYaw7uI/AAAAAAAAVuM/EUHkk9Lk5mc/w735-h600-no/WoWScrnShot_091314_224438.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-6asI5QArgDM/VLfE06zvr9I/AAAAAAAAVuc/JhFbSUEIPLs/w885-h600-no/WoWScrnShot_091314_224858.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-HTScmxMNQHU/VLfE1lGPnvI/AAAAAAAAVuk/L1ifEWElC3Y/w969-h600-no/WoWScrnShot_091314_224903.jpg
Seržantka Eyra, která celou dobu v jedné ruce opatrovala tu zatracenou truhličku, vytáhla z batohu lano... ale bylo moc krátké. Uvázali jej o sloupek okna s tím, že se ho Faelin buď pokusí magicky prodloužit, nebo zpomalit jejich pád.
Nakonec to byl právě Faelin, kdo dolů dopadl nejhůře, na záchraně ostatních si dal mnohem více záležet.
Dolámaní, páchnoucí dýmem a s tvářemi od popela vylomili zámek truhličky a rozlomili pečeť na pergamenu.
Šlo o další... hádanku.
Bylo na čase zjistit, co se stalo s Thanaelem - a jestli to byl on, kdo je ve věži uvěznil.
https://lh5.googleusercontent.com/-K9RbEjO_Fu4/VLfE4LVXa3I/AAAAAAAAVvU/6t5-Mkf3LpM/w497-h562-no/WoWScrnShot_091314_230609.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-04mlch1k_M4/VLfE4wlvGKI/AAAAAAAAVvk/9os4LSl7lgg/w504-h581-no/WoWScrnShot_091314_231512.jpg
Thanalos se tiskl zády k sloupku okna a díval se dolů do té závratné hloubky. Z okna ven kolem nich proudil pekelný žár. Cesty zpět již nebylo.
"A co teď? Dochází nám čas. Thanael nás neslyší," řekl nezvykle klidně.
"Pokud nás nezradil on," namítla Avianna a zadívala se dolů. Seržant se na ni zamračil a seržantka spustila dolů lano, které bylo samozřejmě moc krátké. Přivázala jeho konec s Thanalovou pomocí kolem sloupku.
"Mágové umí levitaci, ne?" kníkla Avianna a zadívala se na Faelina.
"U Fetha, to neumíš jediné užitečné kouzlo, co by nám pomohlo?!"
"Levitaci? Prodloužit to lano? Proměnit zem dole ve vodu? Cokoli!" optala se Eyra a v hlase jí začínala znít panika.
Faelin zvedl ruku a po chvilce soustředění se mu na dlani objevil stínový orb otáčející se kolem své osy.
"Jestli kvůli tobě zemřu, tak tě budu chodit strašit," zavrčel Thanalos, "a myslím to vážně."
"Nikdo nezemře!" vykřikla Eyra rozčileně. "Tak, Faeline?"
"Ano, mohu tu používat magii. A mohu zkusit zpomalit váš pád. Jdu první," chytil se lana a začal šplhat dolů. Jeho róba a nohy vlály nad propastí, když se dostal na jeho konec. Stále to bylo příliš vysoko.
Thanalos se otočil a zadíval se, jak plameny pohlcují už i střechu věže. V tu chvilku se Faelin pustil lana a padal někam do prázdnot, Avianna vykřikla hrůzou.
"Já žiju!" ozvalo se z té dálky dole po chvíli. Eyra chvilku vypadala, že snad i přes své mládí dostane zástavu srdce.
"Dohodněte se, kdo jde první a začněte lézt," volal Faelin nahoru, "po jednom, víc nezvládnu!"
Thanalos na seržantčin rozkaz tedy šplhal dolů a na konci lana vykřikl:
"Říkal jsem ti, že je krátké! A teď se postarej o nás! Jestli mne nezpomalíš, zabiju tě pádem, přísahám!"
"Specializuji se na abjuraci, zapomněl jsi? Rozpleskneš se!" zachechtal se Faelin.
"Fetha...," Thanalos se pustil lana a o chvilku později ho oblak stínu pod jeho nohama bezpečně postavil vedle Faelina.
"Ještěže nenosím sukně a už ani ta plechová tanga," povzdechla si Avianna.
O chvilku později stáli všichni dole v bezpečí, jen samotný Faelin napadal na jednu nohu.
"Všichni vpořádku?" optal se jich a Eyra s tváří umouněnou jako kominík zatnula zuby a dýkou vypáčila truhličku. Avianna se po předchozí zkušenosti přikračila, jako by snad čekala výbuch.
Truhlička dopadla na zem a v ruce seržantky se chvěl pergamen s pečetí Silvermoonské Právní.
Eyra ho přelétla očima a i pod tou špínou na tváři bylo vidět, jak pomalu rudne hněvem.
"Další blbá hádanka?" optal se seržant. Když kývla, jen provrátil oči.
"Taky to mohl být další lechtivý náborový leták," posteskla si Avianna.
"Feth vem kopí i všechny hádanky," vrčel Thanalos.
"Taky jsem je nikdy neměla ráda," kývla Eyra a začala číst nahlas:
"Jsem jeden ze sedmi synů, pro jednoho král a pro druhého bůh.
V mých žilách proudí krev Gorgronda,
mé oko se upírá na černého barona se smuteční hřívou.
Chceš-li mne najít, musíš tančit na ostří meče i na hrotu kopí.
I tak rozdrtím tvou duši, pokud zkusíš rušit můj oltář v hlubině,
kterou obývají raptoři se žhnoucíma očima."
"Nemám ani ponětí, o čem se tam hovoří," prohlásil Faelin spokojeně a oprášil si tabard a róbu, ale jen tím po nich víc rozmázl popel. Ztěžka si povzdechl nad tou škodou.
"Si děláš pr***, že?" zavrčel Thanalos. "Ty víš přece všechno."
Eyra se rozkašlala a ohlédla se k hořící věži.
"Ne, o žádném Gorgrondovi jsem v životě neslyšel," řekl Faelin unaveně a bez obvyklého cynismu v hlase.
"Jdeme najít Thanaela," rozhodla Eyra a vykročila dál od budovy, ze které začaly padat hořící kusy trámů.
Nemuseli hledat dlouho. Kousek dál ve svahu uprostřed ruin vsi plála vysoká hranice z dřevěných trámů, na které hořela dvě těla. Thanael klečel před ní a při jejich příchodu se ani neotočil.
"Zatraceně, Thanaeli, volali jsme tě a potřebovali tvou pomoc!" řekla Avianna přísně.
Pohnul dlouhýma ušima, jako by je zaslechl až teď, pomalu se zvedl s rukou na zakrváceném boku a otočil se na ně. Na zaprášené tváři měl stopy slz.
"Nemohl jsem je nechat tak," odvětil tiše.
Seržantka Eyra zakroutila hlavou.
"Nařizuji přesun zpět do Oblasti 52. Necháme zprávu kapitánce a odpočineme si," řekla a vykročila k wyvernám.
Thanalos položil mladému elfovi ruku na rameno, ten ji ale setřásl.
"Našli jste to kopí?" optal se a zmateně si prohlížel, v jakém jsou stavu.
"Ne, jen další posr... truhličku a v ní další posra... hádanku!" zaječela Eyra zdálky vepředu, než stihl Thanalos odpovědět.
Seržant jen pokrčil rameny a následoval ji.
https://lh3.googleusercontent.com/-YlBPoDbKt2Y/VLjgI1hSzzI/AAAAAAAAVwE/yy5WuzOtVF0/w1076-h460-no/kirinvar-villiage.jpg
Kopí Úsvitu - Krystalová mezihra a Hledání u Mok'Nathal
Ogatix se narovnal od svého mistrovského díla z kamenů, větviček, použitých tub barvy a nevybuchlých výbušnin, které s sebou tahal snad ještě od Kezanu. Zamnul si ručičky a vyrazil za Veranisem a Engiee, aby jim představil své umělecké dílo. Jeho rozzářenou tvář trochu zchladil pohled na Eloyn Brightshore, kterak stojí s hrncem brambor v rukou uprostřed chodby vedoucí ke kuchyni a vraždí pohledem někoho za rohem.
"Dokončil jsem to! Monument padlým hrdinům!" prohlásil hrdě.
"Komu... co... přesně?" optala se tím tónem "mám vůbec chtít znát odpověď?" a zadívala se na něj, pak se zamračila na Eliendira, který vyšel zpoza rohu a při tom si šeptal cosi s Engiee.
"Pomníček pro družinu pohřešovanou v akci! Jsou pryč už tak dlouho a nejsou o nich zprávy! Je na čase je oplakat a převzít kontrolu nad pevností! Oba kapitáni mrtvi, oba seržanti mrtvi, můj mistr Darksun... mrkev!" vyhrnul si rukávy a prokřupal klouby, pak dramaticky zamáčkl pomyslnou slzu.
Eloyn zavřela a otevřela oči, ale goblin, chystající se ovládnout Elrendar, tam stál dál ve své póze ne nepodobné soše v Booty Bay z dob, kdy ještě mívala obě ruce.
"Nebyl bych tak rychlý s pohřbíváním padlých, už jednou se to neosvědčilo," řekl tiše a klidně Ceroth Sunhand, který se náhle objevil v chodbě za zády Eloyn a věnoval jí i goblinovi zamyšlený pohled smaragdových očí. Na rukou nesl spícího synka, pokývl všem tiše na pozdrav a prošel kolem nich ven z chodby do slunečního svitu. Chvíli hleděli beze slova za jeho vlajícím bílým pláštěm.
"Chci oddíl hraničářů a mága, který je dostane bez meškání do Shattrath. A zavolejte mi Catheryn Teleri," řekl lord venku elfovi na stráži, který jen zasalutoval a okamžitě vyrazil plnit rozkaz.
Ogatix stál dál strnule jako socha, jen v jednom oku mu cukal tik.
"Natož s přebíráním vlády nad pevností, když je lord doma," šeptla Eloyn a rychle se i s hrncem ztratila v kuchyni.
Ogatix měl ještě chvilku zelenější barvu, než obvykle, pak ho z jeho strnulosti zachránila škytavka. Otočil se na patě a utíkal zpět ke svému pomníčku.
http://furtherform.com/wp-content/uploads/2013/10/BladeEdge.jpg
Průběh eventu
Družina, slabší o oba kapitány, ale doplněná seržantovým bratrancem Thanaelem Sunchaserem, se po krátkém odpočinku v Area 52 rozhodla dokončit misi, než se pokusí spojit v Shattrath s kapitánkou Windsong, od které zatím nebyly zprávy.
Podle map a kompasu, který měli k dispozici, nakonec našli Celestial Ridge, na východ od poničené manaforge Ultris a Stormspire... a již z dálky je překvapilo, že slyší hádku v thalassian, navíc dva povědomé hlasy.
https://lh5.googleusercontent.com/-7reaBR50gnA/VMdX3i4hv-I/AAAAAAAAV14/E31CV-xvp5s/w849-h600-no/WoWScrnShot_092114_214933.jpg
Podařilo se jim mezi trsy magických krystalů přistát na doslech a tak, aby na sebe nepoštvali místní draky, ale museli se párkrát štípnout, aby uvěřili tomu, co vidí: další z mistrů Arcana Elrendar Keep, Isiel Snowdawn, se dohadovala s osobou, jejíž hlas zněl jako Zirael Hawke, ale ona sama ji nepřipomínala ani v nejmenším.
Netherdrak Suraku, urozená elfka a lidský muž, kteří skupinu v provizorním tábořišti doplňovali, sledovali střídavě jednu i druhou hádající se osobu a pomalu si zacpávali uši.
https://lh5.googleusercontent.com/-fwJfdDQFhv8/VMdX4vpjBnI/AAAAAAAAV2I/fc7R7biS0EQ/w795-h600-no/WoWScrnShot_092114_220722.jpg
Přítomnost Isiel i Hawke na místě jim byla osvětlena záhy: Zirael Hawke údajně družinu kapitána Brightspear sledovala již od Temného Portálu, stejně tak ty, co jim byli v patách - skupinu elfů v temných kápích, Valendise Kaer'Menan a fel-blood elfy, kteří se na ně přilepili ve Falcon Watch.
Nad Zangarmarshem si pak jejich sledovatelů všiml i kapitán Brightspear, když se trochu zdržel - a zkusil je odlákat od družiny riskantním letem mezi hroty hraničních hor Blade's Edge, kaňonem Zubatého Ostří na severozápad, tedy jiným směrem, než letěli ostatní do Netherstorm.
Podle slov Hawke byl sestřelen zlým kouzlem za letu, což viděla z obrovské dálky, a když i se svým drakem přistála na místě, nenalezla nic - ani stopu po kapitánovi či jeho hippogryfovi, jen krev a těla několika elfů v kápích, které si spojovala s kultem, co šel kdysi pro Eloyn.
Rozhodla se vyžádat si pomoc od Scryerů v Shattrath a ihned poté vyhledat družinu vedenou kapitánkou - ale byla ve městě zastavena Isiel Snowdawn, která se rozhodla ve svém volnu zkoumat zdroje krystalů pro obrany pevnosti na vlastní pěst.
Jakožto vyšší šarže ihned Hawke zaměstnala svým doprovodem a popsáním celé situace... i nalezením zbytku družiny. Když už skončily v Netherstorm, rozhodla se vyjednat na Celestial Ridge možnost odběru vzorků krystalů.
Na seržantce Ryzal tedy bylo rozhodnout, jakým směrem se družina vydá dál: na dohodnuté setkání s kapitánkou Windsong, kterou v Shattrath Isiel ani Hawke nezahlédly, do pevnosti pro posily, nebo po stopách kapitána Brightspear?
A jistě, seržant Dawnspear a Thanael Sunchaser ze všeho nejvíce chtěli najít legendární Kopí Úsvitu, i když každý z trochu jiných pohnutek.
Zatímco pro mágyni byly prioritou krystaly, nabídla jim pomoci s tím, že tuto část mise vezme na sebe včetně jejich dopravy do pevnosti - a pomůže družině portálem do Shattrath, pokud si tak budou přát.
Faelin a Eyra oproti tomu chtěli jako první vyřešit osud kapitána Brightspear... a nejasnosti týkající se nyní i kapitánky Windsong a toho, kam ji mohlo dovést její pátrání po něm.
https://lh4.googleusercontent.com/-FIffyzKQ4Wk/VMdX8pqFEnI/AAAAAAAAV3A/A5hL-sdqI4o/w606-h503-no/WoWScrnShot_092114_223457.jpg
Jak pochopili, tajemná elfka a její lidský společník toho věděli mnoho nejen o Netherstorm a povaze krystalů na Celestial Ridge - ale i o tom, že o ty samé krystaly má zájem nedaleká skupina ethereálů, která nespolupracuje s Konsorciem, ale s někým jiným, kdo prý pohyby Elrendarských po oblasti velice pozorně sleduje také.
Společně s Isiel pak dokázali rozluštit Thanalovu hádanku - prohlásili, že popis místa i Gorgronda by odpovídal Blade's Edge Mountains, nejlépe nějakému místu, kde se vyskytují, či vyskytovali gronnové - a ne ledajací, přímo sedm synů Gruula, Zabijáka Draků.
https://lh4.googleusercontent.com/-AlmeAfeMtBo/VMdX8_s9aHI/AAAAAAAAV3Q/FucR1obDEoA/w667-h600-no/WoWScrnShot_092114_224029.jpg
Po vyslovení slova gronn přešla Faelina i poslední dobrá nálada a on i seržant Thanalos se dali do hádky, kterou přerušil až útok ethereálů na skupinu i dva tábořící cizince.
Po boji, během nějž byl zraněn jeden z místních draků, ale péče o něj jim získala náklonnost tajemné cizí elfky, rozhodla seržantka, že Isiel Snowdawn dořeší získání a přenos krystalů do pevnosti, zatímco ona a družina se pokusí spojit s kapitánkou Windsong v Shattrath. Sám vděčný zachráněný nether drak daroval seržantce Eyře vlastní dar, o kterém ovšem ostatním nic bližšího neřekla.
Ukončila tak další hádky mezi Thanalem a Faelinem a jako první odešla portálem do Města Světla, který pro ně Isiel otevřela.
https://lh3.googleusercontent.com/-5pzEpf68pqY/VMdYBiHjWVI/AAAAAAAAV4k/dAL_Nsz0J2I/w689-h600-no/WoWScrnShot_092114_230427.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-6IC_6vXH6TI/VMdYC3agQlI/AAAAAAAAV48/VwbJjhQ8QgI/w509-h398-no/WoWScrnShot_092114_232539.jpg
Po průchodu do města si konečně všimli, že kohosi postrádají... a že ten kdosi patrně zmizel ještě před útokem ethereálů: Thanael Sunchaser, seržantův bratranec.
Thanalos byl vzteky bez sebe tím, že cestou přes Shattrath ztrácí čas - byl už ochoten uvěřit i tomu, že to byl jeho bratranec, kdo na ně nachystal past ve věži... nebo i tomu, že to byl on, kdo zabil svou vlastní matku, Fliaru Sunchaser, a hodil to na něj.
Být první na místě určeném poslední hádankou viděl jako jedinou možnost, jak ještě očistit své jméno - a zjistit, kdo byl tedy opravdovým vrahem.
Faelin jeho nadšení pro rodinné dědictví a touhu po spravedlnosti nesdílel - podporoval seržantku v tom, aby se dál prioritně řešil osud zmizelých kapitánů.
V Shattrath se tedy rozdělili - zatímco Eyra, Avianna a Faelin se šli ptát a odpočinout si ke Scryerům, Hawke se vydala do Dolního Města, na místo, kde se obvykle vědělo i to, co se vědět nemělo: do taverny Na konci světa.
Po krátkém odpočinku se všichni opět sešli na Terase světel - překvapeni Catheryn Teleri, Kieranem Moonwolfem a skupinou farstriderů v bílých tabardech pevnosti, které prý na vyžádání kapitánky Windsong předchozího dne vyslal na pomoc lord Sunhand.
Do rukou seržantky se také dostal kapitánčin vzkaz.
"Seržantko Eyro,
vracela jsem se po naší stopě až do Zangarmarsh, ale po kapitánovi Brightspear nejsou nikde stopy. Druidé v Zangarmarsh mi ovšem sdělili, že jsme byli sledováni hned několika osobami a kapitán se některé z nich pokusil odlákat do Blade's Edge na druhou stranu, než jsme letěli my. Také jsem od nich dostala vzkaz od Hawke, že se s vámi pokusí spojit a že informovala scryery v Shattrath.
Momentálně jsem "hostem" u kmene Mok'Nathal v Blade's Edge - za doručení tohoto dopisu jsem jim musela zaplatit prací, kterou po mně chtěli. Zdá se ale, že mají informace o kapitánovi, minimálně jsem u nich našla část jeho zbroje - jsou ale velice nesdílní a nevěří mi, dokud nesplním jejich zkoušku.
Jejich velitel Leoroxx (půlogr-půlork s velikým červeným rysem, jaké znáte z Eversong) mi slíbil prozradit více, pokud dokážu, že jsem toho hodna, proto zde podstupuji jejich testy a zároveň při jejich plnění prohledávám možnou trasu, kudy mohl letět kapitán.
Po kapitánově hippogryfovi ani po něm samotném nebyla památka u Alianční základny na západě, ani u orkské pevnosti ve středu území - vše na jihu jsem již prohledala, budu pokračovat na sever od pevnosti Thunderlord.
Žádám vaši pomoc, pokud dostanete tento vzkaz - ve více osobách se hledá lépe. Postarejte se o své zraněné, dokončete misi týkající se krystalů a pošlete mi, koho můžete uvolnit.
Pokud nebudu přímo v osadě Mok'Nathal, měli by o mně mít informace - jejich "testy" se totiž sestávají z lovu silných příšer a zvířat v oblasti. Budou vědět, kam jsem který den vyrazila.
Slunce dej Falanthirovi dost sil a vytrvalosti... a nám naději ho najít.
Kapitánka Aerin Windsong"
https://lh4.googleusercontent.com/-t1-Iut1guYI/VMdYF7fVrTI/AAAAAAAAV50/81BwTHgaVeU/w922-h600-no/WoWScrnShot_092214_221202.jpg
Dostali typ na místo, kde je vesnice Mok'Nathal - ale i varování, že tamní společenství je velice uzavřené a k cizincům nedůvěřivé, aby se raději optali na cestu a doporučení jednoho z nich, který spolupracuje s Hordou - Rexxara z pevnosti Thunderlord.
Během rozhovoru s ním pak i ti nejvyšší z nich pocítili, jaké je "připadat si malý". Stejně tak jeho "medvídek" způsobil hned několika z nich mrazení v zádech.
Konečně pak nalezli ukrytou ves Mok'Nathal nad útesem na pokraji prázdnoty Netheru.
Již jejich přílet byl dramatičtější, než čekali - při pohledu na netherdraka, který nesli Hawke a Thanala, začaly hlídky Mok'Nathal střílet. Hawke se ze sedla poroučela první, seržant pak draka navedl stranou mezi stromy a nechal ho se ukrýt. Patrně čirou náhodou pak srazil stranou Faelina, když na cestě u osady za jízlivých poznámek Catheryn sbíral ze země zraněnou farstriderku.
Po chvilce dohadování s hlídkami a objasňování toho, že přichází jako přátelé a s prosbou o radu, byli nakonec do osady vpuštěni... a záhy pochopili, proč ona střelba.
Na kůlu před jednou z budov byla nabodnuta hlava dospělé samice éterického draka, ze které ještě stále kapala krev.
Vyjednávání s Leoroxxem, jehož rys byl snad větší, než kůň, se ujala sama Eyra, zatímco ostatní přijali nabídku Mok'Nathal doplnit si zásoby pitné vody, které bylo v celé hornaté oblasti pramálo.
Leoroxx podle jejich tabardů uznal, že patří k elfce, která jim již dokázala, že si zaslouží jejich pomoc - ulovila pro ně několik silných tvorů, kteří sužovali oblast, i matriarchu přemnožených netherdraků, ale po svém posledním testu se nedostavila vyzvednout si odměnu.
Souhlasil i s tím, že jim odměnu pro ni nechá, včetně příběhu, který k ní patří, i když pochyboval o tom, že zelenáči jako oni dokáží vzkaz ve zdraví doručit.
Tím vzkazem byl jeden z nárameníků, ve kterém poznali část zbroje kapitána Falanthira, i informace o tom, že tyto věci prodávali ethereálové u Bashir's landing. Také vzkaz pro kapitánku Windsong, že i když v ní je duch lovce, ještě zdaleka netuší, co znamená být Mok'Nathal, a pokud přežije, má se někdy vrátit pro další lekci.
Leoroxx poradil i Thanalovi, který přes sílící Catheryniny posměšky poukázal na to, že místo, kde se patrně ukrývá kopí, je cestou ktomu, kde Mok'Nathal získali kapitánovu zbroj.
Seržantka Ryzal, čím dál unavenější z neustálého popichování mezi ním, Catheryn a Faelinem, nakázala odlet k ethereálům.
https://lh6.googleusercontent.com/-h0RpjHamO1A/VMdYIjLoXhI/AAAAAAAAV6M/gxibsEvIiY8/w527-h443-no/WoWScrnShot_092214_223727.jpg
"Naberte si vodu a utíkejte za vaší velitelkou, štěňata, a buďte opatrní, tam na venku číhá velký svět," odfrknul si Leoroxx. Pak poklekl vedle svého ryse Tethika a začal ho škrabat za ušima. Velká kočka si olízla tesáky a upřela jantarově zářící oči na skupinku elfů, jako by přemýšlela, který z nich je slabší kus.
Catheryn se netvářila spokojeně - opět byli v místě, kde její kapsy plné zlata neznamenaly nic. Faelin kývl, posbíral měchy na vodu a odešel je doplnit i ostatním, zatímco Eyra se otočila na družinu. Moonwolf si připadal jako Gulliver na cestách a neustále se stavěl na špičky a dělal se větší. Skoro u toho zapomněl popíjet rum. Mok'Nathal byli zatraceně vysocí!
"Ještě bych se potřeboval na něco zeptat," ozval se Thanalos Dawnspear směle a přistoupil blíž k obrovi.
"Mok'Nathal si ale povídá jen s lovci. Ne se štěňaty," opáčil Leoroxx a narovnal se v celé své výši.
"Jsem také lovec. Povídal jsi, že nic neprodáváte a nic nemáte, jen čest. A ta moje závisí na tom, jestli najdu ten oltář v hlubinách a syna Gorgoronda. Znáte takové místo? Je to někde tady?"
"Hovoříš rychle a mnoho, jako když prší v Zangarmarsh," Leoroxx se plácl do stehen a dal se do smíchu, "za lovce mluví činy, ne slova."
"Proto nejsem dobrý řečník," usmál se Thanalos a Avianna ho hned podržela:
"On to odděluje, věčně hodně kecá a při lovu pak mlčí."
Catheryn provrátila oči a žalobně se zadívala na Eyru:
"Myslela jsem, že už odcházíme," zavrčela.
Seržantka se zadívala na ni, pak na Thanala, který čekal, ale když kývla, opět se otočil k Leoroxxovi. Catheryn něco si založila ruce na prsou a zasyčela:
"Zdržujeme se zbytečně..."
Faelin se vrátil s měchy plnými vody a rozdělil je družině, pak se zadíval na Leoroxxe a seržanta, který od opasku vytáhl zmačkaný pergamen a ještě zmačkanější mapu.
"Čest deště ze Zangarmarsh je v hrožení?" chechtal se Leoroxx dál, "podívej, pískle: Gorgrond byl obr, z jehož kostí je naše země a jehož krev tavíme do našich zbraní. Kopím je každá skála, kam se podíváš. Co tam máš dál?"
Catheryn začala ostentativně zívat, Hawke na ni jen pohlédla, pak zakroutila hlavou a tiše promluvila:
"Zkusím najít Suraku, počkáme na vás mimo dohled vesnice... a prosím... prosím! Nikdo mu neříkejte, kdo zabil tu matriarchu netherdraků. Nikdy," otočila se k odchodu po krátkém zasalutování seržantce a Catheryn opět sykla:
"Jasně... jdi si..."
Thanalos přelétl očima pergamen, pak se zadíval na seržantku a ta jen mlčky kývla, začal tedy pomalu číst, jako by nenáviděl každé jedno slovo a každou slabiku toho textu:
"Jsem jeden ze sedmi synů, pro jednoho král a pro druhého bůh.
V mých žilách proudí krev Gorgronda,
mé oko se upírá na černého barona se smuteční hřívou.
Chceš-li mne najít, musíš tančit na ostří meče i na hrotu kopí.
I tak rozdrtím tvou duši, pokud zkusíš rušit můj oltář v hlubině,
kterou obývají raptoři se žhnoucíma očima...," dočetl a zadíval se na Leoroxxe, zatímco se Catheryn sama pro sebe zle pochechtávala a Eyra pomalinku zatínala a rozevírala pěsti.
Leoroxx se mračil, ale vydržel celou dobu mlčet, pak jen kývl hlavou:
"Na severozápad od nás je kaňon plný raptorů s očima jako plamen, Daggermaw. Tu roklinu ovládají obři."
"A je tam nějaký oltář?" Thanalos zatajil dech.
"Je jich hned několik, u jednoho z nich ogři uctívali Sculloca, Drtitele duší, jednoho ze sedmi synů Gronna. Ale dlouho jsme o něm neslyšeli."
"Pak budu doufat, že Thanael neměl štěstí, aby hned narazil na ten správný," zavrčel Thanalos a ohlédl se na seržantku.
Leoroxxův hlas ho ještě zastavil v půlce kroku.
"Černému baronovi se vyhněte. Stejně vás ogři rozšlapou, než vůbec narazíte na překupníky z Bashir's Landing. Ale kdybyste náhodou přežili, stavte se pro lekci lovu, štěňata," znovu se dal do smíchu a začal drbat ryse.
Thanalos mu kývl na pozdrav a zadíval se na Eyru:
"Myslím, že každý máme, co jsme chtěli, seržantko."
"Máme? Vidíš tu někde kapitána a kapitánku?" odvětila rozhněvaně a smutně.
"Ne, ale víme, že jsou naživu," namítl, "snad věříme, že by se o sebe dokázali postarat..."
"Bashir's landing!" Eyra zabodla prst do mapy, kterou držel. "A nezkoušej cestou zdržovat s oltářem a Kopím Úsvitu."
http://media.blizzard.com/wow/media/artwork/wow-bc/blades-edge-mountains-full.jpg
Kopí Úsvitu - Gruulův syn
Zirael upírala oči na linii obzoru rýsující se nad ježatými bodci skal, které daly jméno celé okolní krajině. Dračí páteř.
Tam, na sever od nich, někde nahoře na té plošině, mělo být Bashir's Landing a poslední stopa po kapitánovi Brightspear... i kapitánce Windsong.
Zleva ji oslepovalo zapadající slunce, které již bylo téměř za obzorem.
Thanalos Dawnspear seděl za ní v sedle Suraku a kontroloval střelku kompasu, nakloněn trochu stranou a dolů... měla zvláštní pocit, že od Netherstorm se ta střelka zasekla na jediném směru, o čemž zapomněl seržantce říci, ale on vždy míval plán.
Nebo to tak nějak říkával.
Náhle se natáhl kolem ní, převzal kontrolu nad drakovými otěžemi a ostrým úderem patou do slabin poslal Suraku dolů k zemi, střemhlav do kaňonu, jako by si byl jist, že je dokáže nesetřást a nezabít. Ze rtů jí vyklouzlo sprosté slovo, pak jí do úst vlétly vlastní vlasy a zatmělo se jí před očima.
https://lh4.googleusercontent.com/-dt5LuDsQIB0/VMj8HFWcqDI/AAAAAAAAWAQ/fX-wxu905_w/w815-h600-no/WoWScrnShot_092214_231140.jpg
Přistáli měkce a tiše a Thanalos okamžitě seskočil ze sedla, v levé ruce obouručák a naznačil jí, ať je potichu. Zašumělo peří a tu chvíli se přímo před něj na hippogryfovi snesla rozčílená seržantka Eyra, za jeho záda pak Faelinova a Aviannina wyverna, i Catheryn na svém platýzovi, totiž rejnokovi.
Moonwolf jediný si nevšiml změny směru a pokračoval někam dál za sluncem, v jedné ruce láhev rumu.
"Seržante?!" Eyra se s přísným pohledem dožadovala vysvětlení a Catheryn jako by byla jejím stínem. Napodobovala její pohyby, výraz i náladu a vraždila očima rusovlasého elfa.
"Oltář," řekl tiše a vážně, "a jsou u něj nějací elfi," kývl hlavou k místu, kde se kaňon stáčel za skálu, a kam odsud nebylo vidět.
Došlo jim to... kolem se válely mrtvoly raptorů Daggermaw i ogrů, popálené ohněm či zkroucené a páchnoucí felem. Černokněžníci?
Eyra sevřela rty a seskočila ze sedla a Faelin namítl:
"Ale no tak, prosím, doopravdy budeme ztrácet čas kvůli tomu kopí a dobrému jménu někoho, kdo si ani nezaslouží nosit tabard?"
Thanalos tentokrát kupodivu nevyletěl vzteky, jen na elfa upřel oči.
"Je to zatraceně blízko. I kdyby neměli kapitána, ať je to kdokoli, nechci je mít v zádech," zadíval se na seržantku. Ta kývla:
"A ještě stále tu velím já."
Nechali zvířata v úkrytu a přitiskli se ke skalní stěně, pak co nejtišeji vykročili kaňonem k oltáři.
https://lh6.googleusercontent.com/-d4XBsZlDS2k/VMj8IcgIUWI/AAAAAAAAWA4/w-LxndqIcOs/w801-h600-no/WoWScrnShot_092314_215903.jpg
Setkání s mrtvou
Nečekané přistání na dně kaňonu družinu postavilo tváří v tvář pravdě o původci všech potíží týkajících se dědictví Dawnspearů po staré lady Nimoe, kterou někteří možná tušili a předpokládali, jiní jí čelili s bradami až na tabardech.
Přímo u děsivého oltáře v hlubinách se hádali elf a elfka, kteří ale neměli nic společného se zmizením kapitána Brightspear, jak se ukázalo.
Mladý, rusovlasý elf jim byl již dobře znám: byl to farstrider Thanael Sunchaser, seržantův bratranec, který s nimi procestoval část Outlandu a nakonec záhadně zmizel před útokem ethereálů v Netherstorm.
Elfka s černými vlasy se ukázala být dobře zamaskovanou Fliarou Sunchaser, za jejíž smrt byl seržant Dawnspear v Silvermoon původně zadržen.
Chvilku zvažovali, jestli Thanael o jejím podvodu se sehranou smrtí a záhadně zmizelým tělem věděl, ale i na tu dálku začalo být jasné, že ona dáma podfoukla dokonce i vlastního synka... a hodlala v tom pokračovat.
Zdálo se, že Thanaela držela za magickou bariérou, ze které se nedokázal vysvobodit, a nahlas mu nadávala, že se do toho celého neměl plést a nechat ji a Narase, aby získali kopí a ona mohla vládnout rodu Dawnspear a najít mu vhodnější nevěstu, než nějakou služku.
Thanael patrně tušil, kdo je onen Naras, a snažil se matku přesvědčit, že ji jen využívá - ať už byla řeč o komkoli, třetího elfa či jinou osobu zde neviděli.
Družina zavrhla Aviannin krvežíznivý návrh zastřelit Fliaru Sunchaser ze zálohy a vrátit rytířům jen její mrtvé tělo, seržant totiž potřeboval její svědectví u soudu.
Po potvrzení domněnky, že je dotyčná falešnice schopným černokněžníkem, který ošálil i vyšetřující důstojníky z řad krvavých rytířů, a že je jí zapotřebí zajmout živou a s Thanaelem Sunchaserem promluvit o tom, jaká byla jeho role v celé situaci, seržantka Eyra rozhodla, že zkusí prvně s oběma elfy promluvit, než se vrhnout rovnou do boje.
Jako by vyjednávání s psychopaty kdy mělo smysl...
Vystoupili ze svého úkrytu ve chvíli, kdy Thanael zděšeně obvinil svou matku ze smrti své babičky, lady Nimoe Dawnspear, a dal se do pláče, zatímco ona mu s vítězným úsměvem oznámila, že ten její "Naras" už šel pro Kopí a stará paní že už jí zacláněla dlouho.
Seržantka Ryzal šeptem rozkázala zabíjet jen v nejnutnějším případě, raději brát zajatce a znemožnit Fliaře kouzlení... vyjednávání svěřila Thanalovi, protože se jednalo o jeho záležitost, ale seržant po příchodu k dvojici jen zatnul pěsti a nedokázal ze sebe vydat hlásku, tak se slova ujala Hawke.
Po tradičních urážkách stran seržantovy tety o bastardech a děvkách, je Thanael, obklopený magickou stěnou tvořenou stíny, stačil varovat, že Fliara a Naras něco připravovali, když je u toho vyrušil, a vzápětí ho jeho matka umlčela dalším kouzlem. Thanael dál ukazoval bez hlasu k oltáři za jejich zády, kde se krom rudého magického krystalu začal zvětšovat sférický útvar tvořený snad čistým felem, ale oni se dál soustředili na jeho matku.
Na otázku, kdo je onen záhadný pan Naras a kde by ho našli, se jim podvodnice uráčila odpovědět, že se jedná o jednoho z asistentů Silvermoonské Právní, se kterým má již nějakou dobu poměr.
Skládanka konečně zapadla do sebe.
Pokud právník zradil tajemství umírajícího klienta a jeho závěti a prozradil všechny nápovědy předem své milence, měla dost času nachystat pasti na každého, kdo by se pro Kopí odvážil vydat a uspěl při jejich nalezení... i na vymyšlení plánu se sehráním vlastní smrti, který měl všechny ostatní zdržet na Falconwing a dát jí tak den náskok. Ona a Naras získali dost času umlčet ostatní nositele nápovědy, vyslané do Outlandu, a připravit i magickou léčku ve věži... a od začátku věděla, kde Kopí Úsvitu skutečně je.
Seržant Thanalos se zdál stále neschopný jednat, zíral na Fliaru... a Hawke družinu nenápadně upozornila na fakt, že pokud se proradný Naras pohybuje někde kolem, může jim vpadnout do zad.
Fliara se zdála jistá svým úspěchem a vysvětlila jim, že obehrála i vlastního syna.
Thanael Sunchaser byl totiž příliš po svém nebožtíku otci, aby byl použitelný pro její plány: spravedlivý, odvážný, ale úplně blbý.
Hawke se podivovala jen tomu, zda podvodnici nechají doopravdy dokončit celou její záporáckou řeč, stranou stále sledovala seržantku, jako by čekala povel k akci.
Faelin si poupravil čisté roucho, které získal od scryerských spojenců v Shattrath, a s výrazem profesionálního hráče pokru zaujal postoj naznačující, že jest silným magistrem, odpočatým a nevyčerpaným předchozími bitkami a cestováním, který takovou nějakou černokněžnici zvládne jedním malíčkem.
Tomu umění se říká bluff, děti, a Mistr Darksun v něm prý bude poskytovat soukromé hodiny na vyžádání v pevnosti.
Fliara poznamenala, že byla velká škoda, že nezemřeli již ve věži v Kirin'Var, protože by se tento krásný večer jinak obešel bez dalšího krveprolití, pak ladným pomalým krokem přešla k zvětšujícímu se felovému orbu, aby je seznámila s malým překvapením, které pro ně nachystala jako dobrá hostitelka.
Avianna si právě tento okamžik vybrala na pokus nalákat mladého Thanaela na stranu elrendarských předvedením svého výstřihu, žel elf byl příliš zaujat sledováním své pološílené matky.
Fliara Sunchaser soustředila ve svých rukou magickou energii, vyslala ji k felovému útvaru a během okamžiku otevřela portál do "zvěřince", který pro ně s takovou láskou připravila.
https://lh5.googleusercontent.com/-d88cwgW0j9s/VMj8LYuAZ3I/AAAAAAAAWBw/9GZjKFP1QpM/w1052-h572-no/WoWScrnShot_092314_223037.jpg
Ačkoli se ji pokusili zasáhnout do rukou a přerušit jí sesílání kouzla, z portálu vyskákala skupina felhoundů, kteří se přikrčili a pomalu blížili - Faelinovi se podařilo omráčit Fliaru ohnivou koulí, kterou nechal explodovat kousek od ní, ale portál to neuzavřelo. Avianna pochopila posunky uvězněného Thanaela a rozbila rudý krystal na oltáři, takže se k nim v nastávajícím boji s démonickými psy mladý hraničář bez váhání přidal.
Faelin, ač u konce sil, byl družinou jako jediný kompetentní opakovaně vyzýván, aby zkusil felový portál nějak uzavřít, pročež aktivoval ohnivý krystal ve svém meči a vrhl se za řady felhoundů přímo k jejich zdroji ve stylu rytířů Jedi.
Na dobro jim zmizel z dohledu, jisté bylo jen to, že když - poslušni výcviku a rad kapitána Brightspear - porazili příliv démonických psů a věřili, že si konečně oddechnou, na místě, kde doufali spatřit Faelina, se objevila další smečka.
Sukuby.
https://lh6.googleusercontent.com/-zrwZshG7Bj8/VMj8LpESfhI/AAAAAAAAWB4/VyOKudH-Yls/w560-h490-no/WoWScrnShot_092314_223205.jpg
Faelin musel být naživu, protože někde za září portálu viděli jeho stínový štít a slyšeli varování před nechtěnou erekcí, mířené na oba mužské členy družiny, bojující se sukubami.
Hawke se boje neúčastnila, s důkladností a zlomyslností sobě vlastní spoutala paní Sunchaser a přímo z Fliařiných punčoch vytvořila roubík, kterým černokněžnici umlčela.
Vábení sukub, aby se napadli navzájem, odolala družina se ctí, jenže ještě nebyl všemu konec. Faelinovi z úsilí uzavřít portál naběhla na čele tepající žilka, portál se sice začal zmenšovat... jenže jím stačilo projít cosi většího, temnějšího a zlověstnějšího.
Faelin na ně zavolal, že bytost stínu není démonem, ale síla světla na ni účinkuje stejně, pak se portál konečně zhroutil sám do sebe a jim zbývalo poslední: porazit obrovského voidwalkera, což nakonec za pomoci Faelinovy magie, zbraní obou seržantů a Catherynina světla dokázali.
https://lh3.googleusercontent.com/-hcoEjgHXf5M/VMj8MRUAdUI/AAAAAAAAWCY/TfcUgwKR51U/w722-h324-no/WoWScrnShot_092314_223443.jpg
Bylo po boji.
Domnělá mrtvola a pachatelka mnoha zla ležela spoutaná pár kroků od nich, její syn se s mnohoznačným výrazem díval střídavě na ni a na svého bratrance, kterého donedávna pokládal za vraha.
Eyra si oddechla a opřela se o oltář, zdálo se, že věci dopadly v jejich prospěch
Hawke ale nikdy neuměla držet pusu. Když se optala, co udělají s právníkem Narasem, který patrně pobíhá někde kaňonem, Thanael Sunchaser se náhle otočil na patě a rozběhl se do skal někam na jih od nich, jak nejrychleji uměl.
Seržant Thanalos ho zkusil zavolat zpět, pak poznamenal cosi o Fethovi, blbém Kopí a blbé rodině... a vyrazil za ním.
https://lh3.googleusercontent.com/-ja5vQCu9xLc/VMj8NDDTqSI/AAAAAAAAWCo/NEDQmAiNlwc/w710-h600-no/WoWScrnShot_092314_223636.jpg
Kopí Úsvitu
Eyra sice chvilku vypadala, že za seržantem snad hodí dýku, pak ale nakázala vzít wyverny a naložit paní Sunchaser na Suraku a zkusit ty dva blázny dostihnout.
Avianna pokračovala v krvežíznivých nápadech na to, že by Suraku snad cestou mohl paní Sunchaser odhryznout několik částí nepodstatných pro život, ale drak se vyjádřil tiše na hraničářčinu adresu nějakým sykotem, který Hawke odmítla překládat a Eyra jen pokývala, že také nejí nezdravé jídlo.
Cesta kaňonem na jih byla ještě pochmurnější, než scenérie u Scullocova oltáře: leželi zde Daggermaw raptoři i ogři, roztrhaní na kusy, nabodaní na skalních hrotech, rozdupaní, s utrhanýma končetinama a vyhřezlými střevy... písek na dně kaňonu byl zalit nezaschlou krví a po Thanaelovi ani stopa.
Seržant Thanalos se zůstal stát u zúženého místa uzavřeného skalní branou zdobenou zástavami ogrů a znovu hlasitě zavolal svého bratrance, ať se zastaví... náhle se zarazil a učinil krok zpět, oči stále fixované na cosi daleko vepředu.
https://lh3.googleusercontent.com/-hYmyB58ReXU/VMj8Pj3l7FI/AAAAAAAAWDQ/3vDkwYt5774/w639-h600-no/WoWScrnShot_092314_224421.jpg
Když zaslechl, že za ním přistáli, otočil se, oči široce rozevřené:
"Pryč!" vykřikl a rozmáchl se rukama, až se jejich wyverny a hippogryf vznesly zpět do vzduchu, jen Suraku na něj dál paličatě zíral, v sedle rozčílenou Hawke a spoutanou paní Sunchaser.
"Co prosím? A kde je Thanael?" optala se Zirael s nakrčeným obočím.
"Pryč!" zopakoval a tasil obouručák. "Běží sem gronn!"
Hawke se zadívala dál do hlubin kaňonu přes seržantovo rameno, pak opět na něj, krve by se v ní nedořezal. Pootočila draka a natáhla ruku.
"Pospěš, nasedni, zatraceně!" vykřikla zoufale a seržant ignoroval její ruku a otočil se zpět k jihu.
Suraku znejistěl, jak se země pod jeho drápy začala otřásat a stěny kaňonu k nim blíže nesly ozvěnu gronního řevu.
Kolos se nezadržitelně blížil, své jediné oko podlité krví upřené na cokoli, co se pohnulo - a teď tedy na družinu poletující kolem skalní brány i na dvojici, která stále ještě váhala dole pod ní.
Odhodil proti skalní stěně tělo ve farstriderské uniformě, které držel v tlapě, zrychlil a řval:
"Další ušatí červi! Já zabít! Zničit! Rozdupat!"
"Někde tu je Thanael, nemohu ho tu nechat," pronesl Thanalos tiše a dál pozoroval gronna, "bylo by to, jako bych ho zabil..."
Suraku se vznesl kousek nad zem, jako by seržanta chtěl popadnout drápy sám, Hawke vykřikla a nakláněla se a dál podávala svou ruku.
"Thanale, ty idiote, musíš mít plán, nemůžeš se mu postavit do cesty! Poleť, dokud je čas!" snažila se naklonit a vzít ho za plášť. Gronn za běhu popadl první větší kámen a mrštil ho jejich směrem.
Zatímco Thanalos dokázal letící skále uhnout, Suraku měl složitější manévrování - rána ho srazila stranou k zemi a shodila z něj obě elfky. Seržant se s křikem a taseným mečem vrhl gronnovi naproti, naprosto směšně maličký.
Teprve v tu chvíli se družina probrala z šoku... a pochopila, co způsobilo gronnovu zuřivost.
Z hrbu na zádech mu trčelo modrozlaté starodávné kopí, zaražené dost hluboko na to, aby mu působilo nesnesitelná muka, ale málo na to, aby ho zabilo.
"Odlákejte ho!" křikla Eyra a navedla hippogryfa gronnovi na hlavu, Avianna ji napodobila a Catheryn popadla od sedla své kopí. Faelin s wyvernou utrhl jeden z praporců ze stožáru u brány a pokusil se jím gronna oslepit.
Suraku se převalil z boku, zvedl se na nohy a otřepal se, očima hledal svou paní.
Hawke, pokrytá rudým prachem, vláčela spoutanou Fliaru Sunchaser za jeden z balvanů na kraji kaňonu, kde ji nechala a nakázala drakovi opět se vznést do vzduchu a držet se stranou, pak chvilku popadala dech, než tasila čepele a vyrazila seržantovi na pomoc.
https://lh6.googleusercontent.com/-HmoW7ZfTQlA/VMj8Q6GCurI/AAAAAAAAWDs/K-Eu__DAba0/w869-h600-no/WoWScrnShot_092314_225437.jpg
Thanalos proběhl pod gronnovýma nohama a dobře mířenou ranou ho zkusil seknout po vazech pod koleny, ale obrova kůže byla jako kámen.
Gronn máchal prackami kolem své hlavy a zmařil tak oba pokusy ho zaslepit svržením ogřího praporce a srazil Faelina Darksun i s jeho wyvernou stranou proti skále.
Catheryn Teleri po obrovi hodila své kopí, ale gronn ho dokázal odmrštit stranou.
Thanalos se pokusil vylézt po jeho noze a dosáhnout tak na zabodnuté kopí, ale byl odhozen, dopadl na záda a s vyraženým dechem chvíli sledoval Aviannu, která se ze sedla wyverny vrhla dolů na gronnův hřbet, zůstala viset na Kopí Úsvitu a kopala nožičkami ve vzduchu za šíleného jekotu.
Thanalos se omámeně zvedl do sedu a rozkašlal se:
"To kopí! Hoď mi ho, nebo jsme všichni mrtví!" zařval na hraničářku, ta ale místo pokusu kopí vyrvat spustila litanii o tom, že má co dělat, aby se udržela.
Gronn se pokusil ji setřást i otřít o skalní stěnu, zatímco mu Eyra a Hawke zkoušely dotírat na nohy svými krátkými čepelemi. Prorazit jeho kůži ale bylo zatraceně těžké, nebo dosáhnout na zranitelnější místo.
Obě co chvíli končily odhozené stranou, až se jim zatmělo před očima a kosti praskaly.
Avianna sebrala všechny síly a odvahu a zapřela se nohama o kůži na zádech monstra, zkusila co nejprudčeji škubnout kopím, ale gronn zařval, a její nohy opět podklouzly.
Thanalos odhodil obouručák, tasil dýky a zopakoval svůj pokus vylézt po tělu obra nahoru - tentokrát o dost brutálněji a účelněji.
Catheryn seskočila z rejnoka, našla u skály své kopí a zkusila ho tentokrát zabodnout do nohy obra zblízka.
Hawke se po posledním letu ke skále jen přetočila, rozložila svou malinkou kuši a zatajila dech, když mířila na obrovo oko.
Gronn ji zaregistroval, udeřil pěstmi do země, až se zachvěla a zvedl další kámen, prudce se otočil a Avianna tak odlétla od jeho těla kamsi daleko dozadu a už se nezvedla.
Thanalos konečně dosáhl na kopí ve hřbetě tvora, Hawke vystřelila a drobná střela pronikla do obří bulvy.
Stěny kaňonu se otřásly gronním řevem, jak z jeho masa Thanalos tahal kopí, zapřený nohama o jeho ramena, a na místo, kde před chvilkou ležela Hawke, dopadl obrovský balvan a roztříštil se. Hlas gronna se smísil s výkřikem seržanta, ve kterém zněla směs hněvu a zoufalství.
Catheryn a Eyra tančily mezi obrovýma nohama ve snaze nenechat se zašlápnout a Hawke se vynořila u skalní brány, kam se dokutálela a doklouzala ihned po svém výstřelu.
"Suraku! Zaútoč na hlavu!" máchla jednou čepelí ke gronnovi a očima hledala draka na obloze.
Seržant Thanalos seskočil z gronnových zad se zakrváceným kopím v ruce, gronn, oslepený a již dost vyčerpaný, se po něm malátně ohnal a Eyra se rozeběhla zkontrolovat Aviannu, zda žije a odtáhnout ji stranou z místa boje.
https://lh4.googleusercontent.com/-p-RQh7vhE1E/VMj8RRdSOTI/AAAAAAAAWD8/WfrgrfbVWjI/w499-h579-no/WoWScrnShot_092314_230900.jpg
Thanalos a Catheryn znovu současně zaútočili, zatímco se Suraku snesl z oblohy jako blesk a drápy napřed obrovi přistál přímo v obličeji a tím ho převrátil na záda...
Obr padal přesně tam, kde zrovna lapali po dechu Thanalos a Catheryn.
Seržant se jen rozkročil a zvedl proti padající hoře svalů kopí a Hawke zoufale vykřikla ve své obvyklé jadrné orkštině:
"Néé! Ty gronní matko všech ogřích zmr-šmejdů!"
Gronn při svém pádu ještě stačil máchnout drápy tak, že se postavy kolem něj rozlétly jako poražené kuželky či rozbité hračky... pak dopadl a ze stěn kaňonu se uvolnilo několik obrovských balvanů a bodců, které dokonaly jeho zkázu a zasypaly vše tam dole.
https://lh4.googleusercontent.com/-UgQ-xp0zyCo/VMj8SIyEFtI/AAAAAAAAWEM/Dn3G41gRLk0/w561-h309-no/WoWScrnShot_092314_231505.jpg
Usazující se prach odhalil Eyru a Hawke, jak kolem kolosálního těla hledají padlé, jedna bledá jako smrt, dusící se prachem a s vyděšenýma očima, druhá se stopami slz a krve na tváři a sprostými orkskými nadávkami na rozbitých rtech.
Hawke našla u gronnovy ruky ležícího seržanta, zavaleného oplechovanou Catheryn, nešetrně ji z něj odtlačila a shodila, a pak u obou zkontrolovala tep.
"Seržantko!" vzhlédla přes rozcuchané vlasy a Suraku se zašuměním křídel přistál na mrtvole gronna a chvilku Hawke pozoroval. Kývla na něj a on se vrátil pro spoutanou paní Sunchaser, jako by rozuměl bez jediného vyřčeného slova.
"Orkština?" rozkašlal se Thanalos a Hawke mu s úlevou odhrnula vlasy z tváře a čela a ujistila se, že krom pravděpodobně zlomených žeber a rozbité hlavy snad bude vpořádku.
"Měl bys začít nosit helmu, vážně," oddechla si, rozlámaně vstala a podala mu ruku.
"Ten kompas funguje podivně, že? Mám zatraceně silný pocit, že tohle není Bashir's Landing," dodala pak a rozhlédla se.
"No, to určitě není," zavrčela Eyra, a pak se rozkašlala, zatímco vykročili hledat ostatní.
Aviannu s patrným otřesem mozku dostali na nohy o chvilku později.
Faelina museli vysvobodit zpod těla jeho wyverny - zůstal v bezvědomí a vypadalo to, že má přelámané kosti v ruce.
Catheryn utrpěla hlavně promačkaniny na plátové zbroji, jinak se zdála vpořádku.
U skalní stěny o pár desítek kroků dál na jih nalezli tělo Thanaela Sunchasera, který nevypadal, že by se ještě kdy měl probrat... a pak rozšlapané ostatky elfa v uniformě Silvermoonské Právní, kterého odhadli jako pohřešovaného Narase, milence paní Sunchaser.
Zdálo se, že gronn byl tedy elementem, který do svého plánu ani podvodní spiklenci nezapracovali.
Hawke si rozpomněla, že míjeli základnu expedice Cenarionových druidů, kde by jim snad mohli pomoci - Eyra tedy nařídila všechny přesunout tam.
K jejich překvapení na základně právě napájela hippogryfa kapitánka Windsong, která po shlédnutí jejich stavu převzala velení nad družinou.
Zatímco oběma seržantům i strážci Darksun byl nařízen nucený odpočinek a léčení zlomenin, Avianně byl oproti tomu spánek zakázán a podán povzbudivý prostředek, Catheryn byla pověřena opravou výstroje a doručením poselství do Shattrath a Hawke poslána sledovat nedaleký tábor nějakého kultu, který Aerin objevila při hledání kapitána Brigthspear.
Návratu do pevnosti prozatím bránil zdravotní stav některých z nich, zvláště mladého Thanaela Sunchasera, stejně tak fakt, že dosud nenalezli kapitána Brightspear, ani neměli mága, který by jim otevřel portál přímo do pevnosti a v oblasti se stále vyskytovali ethereálové a elfové v kápích, projevující o ně silný zájem.
Cesta k Temnému Portálu byla příliš dlouhá a nebezpečná.
Sbírali síly a čekali na posily a na zprávy.
https://lh6.googleusercontent.com/-gT9uQfY-fC0/VMj8Vs9A_mI/AAAAAAAAWFU/0KLpPdHWvPo/w524-h308-no/WoWScrnShot_093014_204349.jpg
Hawke sklouzla ze sedla wyverny a podrbala ji na nose, pak si stáhla kuklu a potřásla hlavou, až se kolem ní rozlétly rudé vlasy jako svatozář. Pleskla wyvernu, aby se odešla napít a sama se vydala také ke zdroji čisté vody, aby ze sebe smyla prach a uhasila žízeň. Uplynul druhý den, který družina trávila v Evergrove, a stále ještě se nikam nepohnuli.
Odkudsi mezi budovami nočních elfů se vynořil Suraku a nadšeně k ní dokulhal, otřel se o ni nozdrami a ona ho musela zastavit.
"Dost, dost, nemám tolik sil, abych ustála tvou radost, příteli. Ale máš smůlu, na výzvědy jsi moc nápadný," pohladila poloprůsvitné šupiny mladého draka, ten zaklapal zuby, očenichal jí vlasy a odbelhal se zpět na místo, kde se dával dohromady z následků boje s gronnem i ethereály.
Ucítila cizí pohled a ohlédla se. Thanalos stál ve dveřích domku, odkud se ty dva dny nehnul, a kde spali jiní zranění, včetně jeho bratrance, jehož osud stále nikomu nebyl znám, jakkoli se druidé snažili se svou nejlepší léčbou... Thanael se stále potácel na hraně smrti.
Pomalu se vydala k seržantovi a kývla přes jeho rameno k spícímu, pak se ohlédla ke kleci, ve které noční elfové hlídali Fliaru Sunchaser. Stačilo jim jedno odpoledne na to, aby jí vrátili pouta i roubík a v osadě opět zavládl klid.
"To je ta rodina, se kterou jsi nechtěl mít nic společného?" optala se ho a usmála se, zatímco on pečlivě studoval, zda je vpořádku. Objal ji a sykl bolestí ze zlomených žeber, ale na tváři se mu zračila úleva.
"On jediný ze všech se mne nepokusil zabít. Měl jsem ho tam nechat?"
"A ona? Než zaútočila... proč jsi váhal? Nedokázal jsi ji ani oslovit."
"Připomněla mi matku, její tvář i hlas... jen měla jiné vlasy a ten zlý výraz v obličeji-" zamračil se, "nemohl jsem se přimět proti ní vztáhnout ruku."
"Nebo to bylo tou výšivkou, ke které se váže příběh staré slepé taunky?" její ruka sklouzla po jeho rameni na složitý ornament na starém plášti.
Stiskl rty a potřásl hlavou.
"Nevěřím na osud."
"A přesto nemáme nikdo ponětí, co nás čeká v Azerothu. Tebe jistě soud s rytíři, kteří si tě mohou vyžádat do města za útěk z vězení a zabití strážného. Tvou tetu obvinění z vražd a připravených pokusů o další, také z korupce a balamucení strážných na Falconwing."
Během jejích slov udělal bolestivou grimasu, když se zhluboka nadechl.
"A Thanaela možná pohřeb místo svatby s tou, pro kterou tolik chtěl získat to kopí," pomalu ji pustil a zadíval se stranou.
"Oni stále neví, jestli přežije?"
Mlčky zakroutil hlavou a zatnul ruku v pěst, pak se na ni opět starostlivě zadíval, zatímco si založila ruce na prsou a zhoupla se na patách.
"Takže jsi možná riskoval život... svůj i ty naše... zbytečně? Proč kvůli němu? Jistě, je milejší, než zbytek tvé šílené rodiny, ale co udělal, krom toho, že se dvakrát přidal na stranu silnějšího a jednou nevlezl do pasti, co vás čekala? Proč jsi ho tam prostě nenechal shnít? I po tom všem ukázal jen to, že mu stále jde pouze o to pitomé kopí!"
"On to kopí chtěl z nejlepšího důvodu ze všech. Chtěl jsem ho zastavit..."
"Protože jsi chtěl to kopí pro sebe?! Důkaz o tvé nevinně ve věci vraždy jsme měli! Zavražděná vstala z mrtvých a pokusila se nás zamordovat!"
"Ale vůbec! Na kopí i na tom, co se s ním spojeno, mi nezáleží," snažil se ji gestem ztišit, ale jako by to jen zhoršil.
"Tak proč by vadilo, že si pro něj utíkal on? Byla to jeho výhra, čest a sláva... nemohl jsi mít tušení, co číhá za rohem rokle, snad krom toho Narase. Vypadalo to, že utíkáš, abys vyhrál to kopí ty, to samé si musel myslet on!"
"Nevím, prostě jsem na něj křičel, abych ho zastavil - myslel jsem, že by mohl také svědčit v můj prospěch... utíkal jsem za ním, abych mu řekl, že to kopí nechci a nebudu se mu plést do cesty, že nemá důvod utíkat...," bezmocně rozhodil rukama, pak zkřivil tvář a přitiskl si jednu dlaň na žebra. Po chvilce se na ni prosebně zadíval.
"A možná jsem si uvědomil, že jsem mu křivdil a on není jako oni," zašeptal.
"Ale to mu můžeš ještě všechno říci, ne? Můžeš mu to podělané kopí klidně darovat, když na něm nezáleží," namítla a položila ruce na dýky na opasku.
"Ano, pokud se ještě kdy probudí," odpověděl smutně.
"Zajímavé," upřeně mu hleděla do tváře a on se vytrhl ze své melancholie.
"Děje se něco?" zvedl jedno obočí a zamračil čelo, jako by tušil potíže.
"Zjistila jsem, že nejsi takový sobecký, mazaný a vypočítavý hajzl, jak se zdálo, když jsi přišel do pevnosti a navezl nás všechny do svého plánu, jak zabít Beriona i jeho pána najednou. Jen jsi úděsně prchlivý, paličatý... a příšerný smolař."
"Fakt? Kadash by měl jiný názor. Pro něj jsem byl hajzl šest dní v týdnu."
"A ten sedmý?"
"Na to se optej jeho," protáhl lakonicky a otočil se zpět k domku, odkud zazněl tlumený hlas prosící o vodu.
"Mileráda navštívím toho nejukecanějšího jednonohého orka na světě, jestli tohle přežijeme a vrátíme se do Azerothu," nakrčila nosík a rozesmála se, pak se rozhlédla za kroky, které zaslechla, a on se chopil její ruky.
"Dostaneme se z toho, slibuji," stiskl její ledové prsty a políbil je, pak se vydal nabrat vodu pro zraněné, zatímco ona vykročila za bílým pláštěm kapitánky Windsong, který zahlédla mezi stíny stromů.
http://www.blogcdn.com/wow.joystiq.com/media/2007/06/aa0702.jpg
Credits
Scénář eventu, paní Fliara Sunchaser a Thanael Sunchaser - Thanalos
GM podpora, spawny, záporáci, scénářový strýc Nael a občas i bratranec Thanael, Alectrae/Fraus, Tyri/Jorad Mace - RpGM Eranon
GM podpora, Gronn - RpGM Exxt
Hádanky, sidetracking, scénářový strýc Thanalor, vedlejší mise - Eynor
Eventu se postupně zůčastnili: Aerin, Avianna, Catheryn, Ceroth, Eyra, Faelin, Falanthir, Hawke, Isiel, Lyanor, Sabra, Veranis, Thanalos, Thanael a okrajově i Nemekire, Valendis
Alba z eventů se screeny od Avelion, Eynor, jsou k nalezení zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6101682941201746081?authkey=CJee96urnaC_Ng), zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6104563890512641233?authkey=CMzij_bqkprGygE), zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6108948017725974401?authkey=CM27_NiWm7ilpgE) a zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6109410085634009041?authkey=COaeht-zu7_HYQ).
Z eventu se odvinuly další výpravy a eventy, které budou zveřejněny - Záchrana Falanthira a Boj s Nemekire, následně i Lov na Silvera a Soud v Elrendar.
Všem díky za super RP, skvělé zážitky a vzpomínky.
Zdroj neautorských obrázků: www.wowwiki.com (http://www.wowwiki.com), www.wowhead.com (http://www.wowhead.com), www.wow-gamepedia.com (http://www.wow-gamepedia.com), www.deviantart.com (http://www.deviantart.com)
Hostina u lorda Ravenmoon
Kýl Milosrdné sestry krájel vlny jako horký nůž máslo, posádka se vskutku činila, kdo ví jestli za to mohli vážení cestující, či příslib několika sudů kořalky. Kieran Moonwolf, držíc jednou rukou kormidlo a druhou placatku (s elegantně vystrčeným malíčkem), pátravě pozoroval prostor před lodí a zkušeně vedl svou kocábku do přístavu.
"Loď AHOJ," ozvalo se chraplavým hlasem ze břehu, kostnaté ruce zachytily provazy a jaly se upevňovat loď k molu.
Ceroth a Eynor vystoupili na břeh, následováni několika strážnými v slavnostních uniformách. Vstříc jim vykročil nemrtvý v honosném šatu.
"Lorde Sunhande, lady Sunhand vítejte. Mé jméno je Archibald Ravenmoon, rád vás konečně osobně poznávám..."
Do pevnosti dorazil dopis, zvoucí lorda a lady na hostinu za šlechticem z řad Opuštěných. Brzy po obdržení dopisu se započalo s přípravami na cestu, neboť hostina se měla odehrát v dobytém městě království Gilneas.
https://lh5.googleusercontent.com/-Os6OAhrSNE4/VMz36UUP2bI/AAAAAAAABKg/1Sek5_XbD-c/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_011315_221724.jpg
Pro doprovod bylo připraveno občerstvení pod dohledem samotného šéfkuchaře, zatímco lord Ravenmoon se osobně staral o lorda a lady.
Vše probíhalo v příjemnm duchu, až do chvíle kdy domkem, ve kterém jedl doprovod, otřásla série výbuchů.
https://lh5.googleusercontent.com/-Mm9pxgwEhzg/VMz36Q8pdeI/AAAAAAAABKU/ZifHdvWjS9w/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_011315_223600.jpg
Kuchařovo ujištění, že to jsou jen hromy a blesky všechny upokojilo a pokračovali spokojeně v jídle, až do chvíle kdy se ozvala hotová kakofonie výbuchů. Pak už to některým nedalo a chtěli se porozhlédnout venku, neb takovou bouři ještě neviděli. Jenže klíč od dveří nebyl k nalezení, po vzájemném obviňování, kdo kdy klíč viděl/držel/snědl, nakonec použili k otevření dveří hrubého násilí (neúspěšně), stínové magie (neúspěšně) a všeobecně sprostých výrazů (s nečekaným úspěchem). Po zjištění, že venku nejenomže svítí slunce, ale že lord a lady nejsou k nalezení, se hrdinové ihned pustili do prohledávání okolí. Brzy našli dům, ze kterého byla cítit magie. Zbytky jednosměrného portálu byly jasným důkazem, že na celé věci něco smrdí. Pak už to šlo ráz na ráz. A jako vždy slavila úspěch diplomacie spojená s pořádnou nakládačkou. Po zajetí jednoho ze sluhů Lorda Ravenmoon bylo jasné, že celé pozvání byla past, ihned se vydali k mostu, který spojoval předměstí s centrem města, jen aby zjistili, že ta podivná bouře (pozorný čtenář už tuší, že to byl dynamit) most zničila.
Po několika vlídných slovech a pohlavcích se nakonec nemrtvý sluha odhodlal prozradit Elrendarským, že do města vede tajná chodba z místního hřbitova. Ta se málem stala našim hrdinům osudnou, neboť jen co do ní vlezly ocitli se pod útokem nemrtvých služebníků lorda Ravenmoon z jedné strany a zuřícím požárem ze strany druhé. Nakonec se jim jako zázrakem podařilo vyváznout a všichni poněkud pošramocení a kašlající stanuli ve městě.
https://lh5.googleusercontent.com/-8xN1-Q_z93Y/VMz37P04rLI/AAAAAAAABKI/KYlQbScmwB0/w800-h450-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_011415_000412.jpg
Neomylně zamířili do středu města k velké katedrále. Do cesty se jim stavěli další a další přívrženci nemrtvého šlechtice, ale naše družina si s nimi poradila, nakonec vyrazili dveře do katedrály a s tasenými zbraněmi se vrhli na pomoc lordovi a lady....
https://lh6.googleusercontent.com/-qMx4WHZscgg/VMz36BvBmtI/AAAAAAAABKY/yh33ljmmZ2Y/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_011315_223153.jpg
...jen aby zjistili, že žádnou extra pomoc nepotřebují. Lord je přivítal poněkud sarkasticky: kdeže se to vlastně zdrželi. Pak vydal rozkaz k návratu do pevnosti, jenže sotva vyšli před katedrálu, vyřítil se proti nim sám lord Ravenmoon. Ale ani on neušel spravedlnosti a brzy klesl pod ranami mečů i kouzel.
Zdálo se, že je vyhráno, nikdo netušil, že je to předzvěst mnohem horších událostí, které otřesou samotnými základy Elrendaru...
Eventu se účastnili: Eynor, Ceroth, Narlen, Profi, Urss, Orkelt, Urss, Zulubar, Faelin, Moonwolf, Ygraina
Jak (ne)okrást zloděje
Evergrove, den 13, druhý den od pádu Gronna, 6:00 AM
"Jste si jist, že zvládnete cestu a případný boj, Faeline?" kapitánka Aerin Windsong si připnula meč na záda, a pak se nedůvěřivě zahleděla na stínového mága a jeho levou ruku v pásce, Mistr Faelin Darksun se ale tvářil dost paličatě.
"Rozhodně přispěji k úspěchu mise za účelem záchrany kapitána Brightspear, madam, budu platnější tam, než zde mezi raněnými. Jen nedokáži zároveň kouzlit a použít zbraň, proto se zdržím u magie."
Aerin na něj s úsměvem pochvalně kývla a zadívala se stranou, kde se Eyra - patrně již zotavená - bila v přátelském duelu s Catheryn, která se vrátila ze Shattrath.
"Seržantko a šermířko, dokončete to a nástup do akce. Kde je Avianna?"
"Druidé jí dali nějaké posilující léky, než přejde otok ze zranění hlavy, aby nespala," poznamenala Catheryn, udýchaně se zastavila a uklidila meč. Seržantka Eyra ji těsně minula dýkou, ale ihned se také postavila do pozoru a otočila se ke kapitánce. Očima ještě chvilku slibovala šermířce strašlivou pomstu, pak se raději zahleděla někam do lesa.
"Naposledy jsem ji viděla, jak si povídá s křovím o něčem hrozně důležitém," kývla Eyra a Faelin ukázal zdravou rukou na strom.
V koruně vysoké pinie se houpala na jedné ze slabších větví Avianna a přetahovala se s veverkou o oříšky.
"Dobrá, o tomhle nebudeme nikde mluvit," poznamenala kapitánka, hodila luk přes rameno a zamířila k hippogryfovi, "patrně s sebou mám tedy všechny schopné pomoci. Velitel Ameer zněl jasně: donést věc podle jeho popisu z tajného překladiště ethereálů pod Auchindoun."
https://lh4.googleusercontent.com/-fqlKAQX2FJk/VNCFs7OLJnI/AAAAAAAAWLQ/-4NT4sG9lhg/w524-h520-no/WoWScrnShot_100114_210255.jpg
Krypty a chodby pod Auchindoun, den 13, pravé poledne
Pracovní název vojenské operace: MAMA Tombs
Elf v masce se šíleně rozesmál, až se rozškytal. Byl to ten druh smíchu, ze kterého vás mrazí v zádech a zježí se vám i ty chlupy, co nemáte.
I když krvácel po jejich předchozím boji, působil, že má navrch. Možná to bylo způsobeno výbušninou, kterou držel v ruce, nebo emitorem fázového pole, pro který přišli, ale on ho uchvátil první.
"Můžeme se dohodnout? Statické vlastnoti této konstrukce bych nerad testoval trhavinou nebo nepromyšlenými kouzly," navrhl Faelin Darksun co nejklidněji při pohledu na nepříčetnou kapitánku, která si Valendise prohlížela přes napnutý luk a založený šíp. Z té blízkosti by neminula, ani kdyby chtěla.
"S teroristy se nevyjednává," zasyčela Aerin, "mohu ho zastřelit tak, že stihnete chytit tu výbušninu. Už dlouho ho toužím zabít!"
"Co za to chceš, Valendisi? K čemu ti vlastně bude?!" zavolala Catheryn, kopí připravené k hodu proti elfovi.
Eyra toho měla dost. Byli to oni, kdo se probojoval zástupy éterických pašeráků ve snaze najít tenhle přístroj... a on jen šel stíny v jejich patách a nechal je čistit cestu, aby je na poslední chvíli předběhl a emitor jim ukradl před nosem!
Valendis se na chvilku zamyslel, prst na roznětce.
"K čemu mi bude? Je jediný svého druhu, prodám ho nejvyšší nabídce, takže ho mohu prodat i vám. A jakou cenu má pro vás?"
"Ani slovo o Falanthirovi," zašeptala Aerin.
"Dám ti tisíc zlatých v hotovosti, ty to položíš a odejdeš!" zvolala Catehryn svou druhou nejčastější větu, jakou od ní slýchali.
"Tisíc zlatých?" Valendis uznale pískl. "Kde je nosíš?" pochybovačně se zadíval na elfku.
"Můj život za tu kostku, jestli to potěší tvou sadistickou mysl," Aerin sklonila luk.
Valendis se zatvářil otráveně.
"Ale no ták. Nechám vám tu kostku, když... ON," ukázal na Faelina, "políbí... JI," namířil rukou s výbušninou na Catheryn.
https://lh4.googleusercontent.com/-vL7eZLAzGW4/VNCFqrDx0bI/AAAAAAAAWKg/HVxcccSyOms/w432-h363-no/WoWScrnShot_092914_221907.jpg
Eyra se rozkuckala a Aerin nevěřícně vytřeštila oči.
"Asi mi vážně selže luk, on je doopravdy magor," vydechla kapitánka a sama působila, že je na pokraji příčetnosti, opět napnula luk téměř k prasknutí a zamířila elfovi do obličeje.
"A na světě zavládne láska!" deklamoval Valendis a sepnul ruce s dynamitem jako k modlitbě. Na chvilku obrátil oči k polorozpadlé klenbě kobek, pak se opět rychle zadíval na ně:
"Chci vidět jak se u toho Faelin tváří. A nezkoušejte se přiblížit ani podrazit mě."
Faelin chladně zavrčel:
"Magor to je, ale na druhou stranu ušetříme tisíc zlatých a výbuch pod horou draenejské smuteční architektury."
Catheryn něco zamumlala, volnou rukou sňala z hlavy přilbici a zadívala se na Faelina, pak se uchechtla a ruku s kopím svěsila podél těla.
Valendis si začal broukat melodii dešťů Castamerských a popohnal je:
"Tak šup, začíná mne bolet ruka. Když povolím prsty... bum!"
"Doopravdy budete hrát hry s psychopatem?" ujistila se Aerin přes rameno, oči nespouštěla z Valendise. "Nikdo po vás nemůže chtít vystát ponížení, ani ve jménu nějaké mise."
"Kapitánko, pokud z toho ten chlap dostane erekci, prosím, zastřelte ho a raději vyletíme do vzduchu. Oba víme, že v takovém případě by to pochopil i kapitán Brightspear," prohlásil Faelin a odkašlal si, pak se otočil k elfce s kopím.
"Ty věci, co dělám pro přísahu," povzdechl si, zakroutil hlavou, popadl Catheryn nezraněnou rukou kolem boků, přitáhl si ji k sobě a propletl jazyk s jejím.
V místnosti se rozzářila duha a v neupřesněném bollywoodském filmu právě začala scéna zobrazující tančící tygry a vlnobití.
Valendis stál s blaženým úsměvem a dynamitem v sepnutých rukách a sledoval pár, dokud nezačali lapat po dechu a neodtrhli se od sebe.
Zrudlá Catheryn si upravovala vlasy a urychleně zase nasazovala helmu. Faelin se rozhněvaně ohlédl na Valendise.
"No fuj, když pomyslím na to, že u toho ten mág myslí na Balahena," poznamenal elf v masce škodolibě.
"Nemáš ani ponětí," zamračil se Faelin.
"Ani mít nechci," ujistil ho Valendis.
"Kostku," zopakoval Faelin ledově a Valendis ji nohou přisunul blíž k nim, očima se vrátil ke kapitánčině luku.
Catheryn se sehnula pro kostku a Valendis se zase rozesmál.
"A šiřte mír a lásku světem," dodal a povolil prsty na výbušnině. Ztratil se s posměšnou poklonou za deštěm trosek a prachu ze stropu a ohnivými výbuchy, které rozpoutal.
Kryli se za náhrobky a snažili se dostat pryč co nejrychleji a celí, když odhalili pravdu:
Ten hajzl jim zaminoval cestu ven!
https://lh5.googleusercontent.com/-gVrB4RaO6KI/VNCFqrTJ-SI/AAAAAAAAWKo/9g2RSghnmhE/w705-h369-no/WoWScrnShot_092914_224329.jpg
Bashir's landing, den 13 , soumrak, 6:00 PM
Kapitánka měla k technice dost přímočarý přístup, zvláště k té, která ji zklamala.
Na místě, kde se měli sejít s Ameerem, bylo jen jakési promítací zařízení sestávající se z několika tyčí, trubek, obvodů, drátů a sršících fialových krystalů. On ani jeho obraz nikde.
S výkřikem nakopla jeden z kondenzátorů. Přístroj kolem nich se rozzářil, zahučel a před nimi se rozostřil a zaostřil obraz ethereála Ameera.
"Ameere?! A teď nás vidíš?"
"Excelentně provedeno, poslední exemplář emitoru fáze je ve vašich rukou, gratuluji."
"A co teď? A bacha, aby nám ho nevzal," vrčela Catheryn, která již od Auchindoun nesundavala helmu.
Obraz Ameera se znovu rozostřil a zaostřil.
"Ano, získali jsme ten emitor, ale slíbil jste, že nám umožníte cestu do cely, kde drží Falanthira, pokud to nebyla jedna z těch, od kterých jsme získali klíče."
"Je ve fázi. Je to, jako by byl duch pro vás živé... tak, předně: emitor musíte stále držet ve vodorovné poloze... tedy alespoň jeden z vás ho musí držet, šířka pole je nastavitelná až do několikanásobné šířky kvadraciálního perimetru, což znamená..." Obraz velitele Ameera opět na chvilku zmizel.
Aerin se zadívala na levitující krystaly a snažila se nedat najevo, že nerozumí ničemu dál od slova "šířka pole".
Faelin se zatvářil jako Bilbo po pohledu na zkamenění trolů a Eyra poznamenala, že se ztratila už při slově emitor. Jen Catheryn se ve své helmě celou dobu tvářila, že rozumí, a kývala.
"Víc vědět nepotřebujete... vidíte na vršku tu "skládačku"?! Posuňte dva dílky doleva..." Ameerův obraz přešel v nesrozumitelné chrchlání a Aerin posunula dílky na vrcholu přístroje doleva.
"Hlavně, že tentokrát nemusíme nikdo nikoho líbat," poznamenala, a pak před sebou mávla rukou, jak se jí svět rozmlžil.
https://lh4.googleusercontent.com/-0Hf_TOn1p0Q/VNCFr-feZmI/AAAAAAAAWLA/2hcA5hFiWX4/w717-h578-no/WoWScrnShot_092914_225907.jpg
"Dejte si pozor, ve fázi žijí predátoři, kteří v ní jsou doma. A kartely ji používají jako úložiště zakázaných pašovaných látek," Ameerův obraz kupodivu zjasněl.
"Ale jak se pak vrátíme zpět?" optala se Catheryn.
"Dílky doprava?" poznamenala kapitánka a Ameerův obraz jen kývl.
"Dva dílky zpět do původní polohy. Počet dílků určuje šíři perimetru, možná budete muse-"
Ethereálův obraz se zarazil, když zjistil, že mluví do prázdna. Ti smrtelníci, co měli krevní oběh, byli ták strašně nedočkaví!
"A nesmíte se otáčet!" volal za nimi marně.
https://lh6.googleusercontent.com/-VN4J_OP0-3M/VNDI7l-TDCI/AAAAAAAAWQA/gRX2p504yYg/w720-h581-no/%5E27A0B14CEEC88394444C62FED6FA2ACD4C8BDF474DA691E 94F%5Epimgpsh_fullsize_distr.jpg
"Kapitánko, nejsem si zcela jist," pronesl Faelin o chvilku později, po tom, co několikrát zavřel a otevřel oči. Ta věc tam ale byla stále.
"...ale patrně nás pronásleduje obří veverka..."
Jenže kapitánka upírala oči někam daleko dopředu mezi sférická silová pole z čiré arkány.
"Falanthire?!"
https://lh6.googleusercontent.com/-XGFBYaI4mFg/VNCFsYpcVZI/AAAAAAAAWLI/UKgzYZHWL_A/w804-h577-no/WoWScrnShot_092914_225940.jpg
Půjčka za oplátku
Evergrove, den 14, úsvit, 6:00 AM
"Každý podá hlášení o svém zdravotním stavu a schopnosti cesty. Zajatá Sunchaser a bezvědomý Sunchaser budou do pevnosti dopraveni dodatečně, jakmile to umožní jeho zdravotní stav a naše vlastní bezpečí cestou," Aerin Windsong si překontrolovala chrániče zápěstí a pomalu nasadila přílbici.
"Jen zlámaná žebra, já to přežiji, kapitánko, ale co Avianna?" ozval se seržant Thanalos Dawnspear a postavil se do pozoru po tom, co přivedl Faelina.
"Stejné jako včera. Kouzlit mohu - a budu muset, jiného mága nemáte," Faelin Darksun zasalutoval zdravou rukou a zastavil se s nevolí vedle seržanta.
Catheryn ho zpod své helmy chvilku zaujatě sledovala, pak také zasalutovala, stejně jako Eyra.
"Obě vpořádku," hlásila seržantka Eyra a postavila se vedle Hawke, která se přidala k salute.
Mezi druidími domky se objevil kapitán Brightspear. Trochu napadal na jednu nohu a měl zbroj, co pro něj našli po nějakém štíhlejším draenejovi a vůbec mu neladila k botám, které mu sehnali druidé. Draenejské zbroje totiž bývají v setech bez bot (i po character boost).
I jeho páska přes oko byla pryč a odhalila tak druhou, žlutou a nezářicí duhovku.
"Pane," kapitánka se postavila do pozoru, "jste služebně starší, i když zraněn, přejete si převzít misi?"
"Chci nějaký meč," zabručel Falanthir a rozhlížel se kolem.
Aerin ho chvilku mlčky pozorovala, pak polkla.
Odkudsi z korun stromů se snesla sprostě nadávající wyverna. Její jezdec si vymotal větve a listí z dlouhých černých vlasů se slovy:
"Do týhle zatracený země bez vody jsem cestoval naposledy. Nejprv si mě ztratěj, pak si mě ani nenajdou. Rum tu neved-," Kieran Moonwolf se zarazil a trochu si oddechl, že opět našel tu družinu, která snad trefí do Shattrath, nebo si, na rozdíl od něj, pamatuje, kde tentokrát nechal koráb. Zařadil se i s wyvernou na nástup k ostatním a Aerin udržela tvář nehybnou.
"Dobře tedy, kde je Avianna, Dawnseeker?"
Hawke zvedla obočí a pohled k nedaleké pinii, odkud se ozývaly škrábavé zvuky a tiché vřeštění. Shora začaly pršet větvičky a jehličí, pak spadly dvě naštvané veverky. Po chvilce ze stromu sklouzla Avianna s očima podlitýma krví a čímsi, co si cpala do kapes s výrazem "můj milášek".
"Veverka, totiž Avianna Dawnseeker, se hlásí zpět do služby, kapitánko," zasalutovala.
Aerin pomalu zavřela oči.
"Hawke, hlášení z průzkumu."
"Tábor kultu se sestává z elfí osoby nejspíše ženského pohlaví, která vede zhruba tucet elfů a lidí v temných kápích, jsou tam i nějací scryerští zajatci v klecích a několik mrtvých těl.
Provádí rituál na ostrůvku obklopeném lávou a divnou mlhou. Pokud mají nějaké hlídky nebo obrany, budou magické. Žádné hradby a žádní zvědi.
A... ta osoba, co je vede, nápadně připomíná elfa, se kterým jsme měli problém u Fairbreeze, Elideie Shadowblade."
Aerin kývla.
"Na wyverny. Prioritou je překvapit je ze vzduchu, zachránit zajatce, zabránit kouzlení. Nemusíte je šetřit, jsou to uctívači démonů."
https://lh3.googleusercontent.com/-uP3FVR58a8A/VNCFvdXuTpI/AAAAAAAAWMY/TV0N-MU9RiY/w613-h600-no/WoWScrnShot_100114_214626.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-tZ9jcLAvZjo/VNCFxv5npNI/AAAAAAAAWM0/MRuSKbw_MKs/w990-h600-no/WoWScrnShot_100114_215157.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-1TIp75g8ls0/VNCF6uWHvII/AAAAAAAAWM8/jr2Ibvd-CrY/w981-h600-no/WoWScrnShot_100114_215205.jpg
Nemekire si jejich příchodu všimla záhy... tři z nich se pokusili upoutat její pozornost, zatímco jiní se jim dostali do zad a bojovali se strážci a akolyty držícími oběti pro další rituál, další na ni útočili z wyvern.
Láva a prokletá mlha kolem jí dávaly výhodu a obranu před jejich zbraněmi - jim před její magií ne.
"Konečně bude zábava, Reede!" zasmála se na svého společníka, ale nevěnovala mu jediný pohled. Neodpověděl, možná už ho dostali.
Vyvolala kolem sebe gestem štít ze stínů, ale než se stačil docela uzavřít, ucítila náraz do prsou, který jí vyrazil dech. Následovala bolest.
Náladu jí to nezkazilo, i když padla na kolena, sáhla do krve řinoucí se jí z hrudníku a nakreslila jí před sebe mezi ohnivé runy další, o dost temnější.
Vyvolaný avatar stínu byl jeden z jejích nejpovedenějších, musela pochválit sama sebe, než vydechla naposledy.
https://lh6.googleusercontent.com/-kvTbPaaMZtU/VNCFymUHPKI/AAAAAAAAWNc/4ODqn4YtErg/w551-h558-no/WoWScrnShot_100114_220243.jpg
"Co teď?" optala se Avianna, oči navrch hlavy.
"Pohřbíme padlé scryery a ty lidské zajatce. Ćernokněžníky se zabývat nebudu," pronesl kapitán Brightspear tvrdě.
Kapitánka Aerin si stejně jako Eyra stáhla tabard a plášť... a dala se do práce. Vykopat hroby ve vyprahlé pustině bylo snadnější, než se zdálo, jakkoli to byl lidský způsob, alespoň tohle pro ty, kteří jim byli původně vysláni na pomoc, udělat museli.
"Tenhle není úplně mrtvý," poznamenal Falanthir, který pomáhal uložit těla, pak jednomu z lidských mužů překotroloval životní funkce.
Člověk, roztřesený strachy, přestal hrát mrtvého a nechal si od nich pomoci na nohy.
Představil se jako Reed Ratspine, poslední ze zajatců kultu určených k obětování... a pomohl jim s kopáním hrobů pro své méně šťastné spolu-zajatce.
https://lh4.googleusercontent.com/-mjSw9CI0h4o/VNCFzt3uUsI/AAAAAAAAWNs/QJBSODVJhpk/w796-h592-no/WoWScrnShot_100114_221556.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-ypn3yIuZk4U/VNCF1e9n5CI/AAAAAAAAWOM/KspimPLyhy4/w967-h600-no/WoWScrnShot_100114_222605.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-MrHFg2y6ah0/VNCF1CFqoxI/AAAAAAAAWOE/F_NgR7zY1b8/w900-h600-no/WoWScrnShot_100114_222126.jpg
Faelin, Avianna a Eyra se mezitím marně pokusili dostat k tělům na ostrůvku uprostřed lávy, nakonec tak učinili na wyverně - prohledali velitelku kultu, ale nenašli u ní nic zajímavého, tak ji Faelin jen s trochou zlomyslnosti shodil do lávy.
"Vždy je dobré se ujistit, že se nezvednou," zabroukal, a pak se připojil k tiché pietě u čerstvých hrobů.
"Evergrove," řekl kapitán Falanthir, po tom, co se opřel o meč a pronesl nad hroby krátkou modlitbu ke Slunci a Světlu.
"Doplníme zásoby, vyzvedneme zajatce, necháme tam zachráněného a vrátíme se domů. Jistě máte pro lorda spoustu záživných hlášení," řekl a odešel k pronajaté wyverně.
Zachmuřeně a mlčky ho následovali.
https://lh4.googleusercontent.com/-3e7IkrmUlFY/VNCF07aWQ8I/AAAAAAAAWKY/AgTJ0JQEmLI/w1077-h460-no/WoWScrnShot_100114_222119.jpg
V potemnělé oblasti Blade´s Edgeských hor nastalo ticho.
Jen před několika minutami zmizela z dohledu skupinka složená z elfů a osvobozeného člověka. Byli už příliš daleko na to, aby to slyšeli.
Na malém ostrůvku obklopeném lávou ležela těla akolytů v róbách. Na rozdíl od elfů, je se pohřbít neobtěžovali.
Jedno další leželo napůl spálené v té ohnivé řece, která osvětlovala celý výjev zlomyslně rudou září.
Ticho zdejšího hřbitova náhle rozetnul křik. Nebo to, co se z polospáleného krku dokázalo vydrat. Zlatavá magická záře silnější než láva obklopila její tělo, obnovovala je a zároveň mučila v nesnesitelných bolestech znásobených účinkem lávy, ve kteří stále hořela.
Kostlivou, zuhelnatělou rukou se zachytila hlíny na okraji lávy a bylo jí jedno, kolik prstů nebo kostí jí upadne než se vytáhne ven. I tam nesnesitelná bolest pokračovala mučivě dlouhou dobu.
Dlouhou dobu ji záře mučila, ale ještě delší dobu se pak sama smála, když viděla účinek.
Fungovalo to!
Elfka se pomalu zvedla, upravila si dorůstající vlasy a zkoumavým pohledem si prohlížela dýku, která jí odpadla z róby, na jejíž cárech ještě před chvílí visela.
Na dýku, kterou jí kdosi tak nevychovaně hodil rovnou do srdce a zabil ji.
Opatrně zbraň zvedla a usmála se.
"Tak si tedy budeme hrát."
https://lh4.googleusercontent.com/-L2YwQiyYrlA/VNCFuR8b4yI/AAAAAAAAWL4/2X7HzhE3prY/w800-h600-no/WoWScrnShot_100114_214508.jpg
Eventy proběhly krátce po sobě v OL-BE, scénáře byly dílem Cerotha, Eynor, Avelion
účastnili se: Faelin, Catheryn, Eyra, Aerin, Valendis, Falanthir, Avianna, Hawke, Moonwolf, Thanalos, Nemekire; Ceroth, Corin, Sabra, Eynor, Flara (posledně jmenovaní až při hlášení v pevnosti)
Spawny, podpora a zvláštní efekty: RpGM Eranon
Album se screeny Cerotha, Eynor, Avelion je zde (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6111531653543580401?authkey=CLvXwuSxieXEfg)
Autorkou posledního textu z pohledu Nemekire je Avelion.
Exkurze: Scholomance
Úvodní slovo mágyně Isiel Snowdawn:
Dobře tedy, vážení kolegové, studenti, učedníci i rekruti... i vy, vážení hosté. Poprosím si ticho a se svačinou počkat raději po konci exkurze. Ještě mi poděkujete. Na místě nebudeme konzumovat sebelákavější krmě, ani popíjet sebesvůdnější nápoje. Těm, co si nejsou jisti svým sebeovládáním a již nyní cítí hlad, Yaneryn přinesl košík se svačinou od majordoma Dawnstar, který doporučuji použít ihned.
https://lh4.googleusercontent.com/-4u_ztOuoSro/VOB-Ws85lXI/AAAAAAAAW1I/68s3GjlLrgU/w912-h571-no/WoWScrnShot_020815_205845.jpg
Pro ty, kteří mne neznají, jmenuji se Isiel Snowdawn a pracuji v Elrendar Keep na pozici jednoho z Mistrů Arcana. Narozdíl od slečny Amberdusk se zabývám specializací na ledová kouzla, abjurace a arkánu. Vzhledem k tomu, že Mistr Darksun se zaměřil na teoretickou průpravu našich mágů i zaujatých laiků a Eliendir Dawnsong byl jmenován asistentem pro praktickou magii, kterou jinak vyučuje lady Sunhand, byla jsem pověřena vést studia v terénu.
Nuže, než vstoupíme na půdu campusu, ráda bych předem probrala pravidla naší výpravy a cosi z historie zdejší školy.
Stejně tak zopakujeme základní látku týkající se nekromancie, nemrtvých a věcí souvisejících.
Předně tedy: nacházíme se před ruinami města Caer Darrow, které několik generací spravovala lidská šlechtická rodina Barov.
Samotná škola, která se v ní nachází, se zve Scholomance. Čteme "SKOLOMANS". Nikoli ŠOLOMANCE. Zapište si, děkuji. Koho přistihnu se špatnou výslovností, stráví hodiny s mou berlou Mrazilkou a posléze úklidem laboratoře.
Z historie tohoto místa zatím víme, že byla škola pro prospektivní nekromanty Pohromy založena "mágem na volné noze" jménem Kel'Thuzad zhruba před deseti lety.
Samotná škola se nachází v paláci Barovů a kryptách a kobkách arathorské pevnosti pod ním - tedy ve vyvýšené části Caer Darrow.
Kult Zatracených používal toto místo k tréninku svých smrtelných členů a agentů - a také se zde připravoval k vypuštění Nemrtvého moru na Lordaeron.
Celou dobu zdi školy doslova praskaly ve švech mladými, talentovanými a ambiciózními mágy a adepty... a nikdo v Lordaeronu neměl ani zdání, jaká kouzla se zde učí.
Když vykázaný mág Kel'thuzad sepisoval seznam pro svůj Kult Zatracených, často sliboval za služby Lich Kingovi nesmrtelnost. Rodina Barovů z Alterac podlehla jeho charismatickému vlivu a darovala pevnost i její krypty Pohromě výměnou za "požehnání nesmrtelnosti".
Kultisté pak rodinu Barovů i jejich služebnictvo zabili a proměnili prastaré krypty ve školu pro nekromanty, nyní známou jako Scholomance.
Samotní Barovovi ještě nyní dlí v ruinách svého domova jako nemrtvé stvůry, kterými byli nuceni se stát.
Přestože Kel'thuzad již dávno nesídlí ve zdejších kryptách, jeho oddaní kultisté, instruktoři a učitelé zde nadále zůstávají.
Smrtelný nekromant, Temný Pán Gandling, nyní vede školu jako rektor. Následuje tak Araje Vyvolávače, který byl rektorem po Kel'thuzadovi a byl nedávno zničen včetně svého phylacteria právě při bojích o Andorhal.
Samotný Arcilich Kel'Thuzad podle všech náznaků stále ještě někde existuje, protože jeho phylacterium nebylo při druhém pádu Naxxramas nalezeno.
Můj asistent Yaeneryn Daysong vám nyní rozdá převleky, líčidla a paruky za účelem splynutí s davem nových adeptů Kultu.
Prvním pravidlem našeho pobytu bude nenápadnost i za cenu toho, že budete muset přimhouřit oči a zacpat si nos. Nevyvoláme sporu a přežijeme.
Druhým pravidlem bude pomlčení o světle, Slunci, Bwosamdim a čemkoli dalším, co vám v noci nedá spát.
To poslední je, že v případě prozrazení se pokusíme prchnout na kryté místo, odkud skupinu teleportuji do bezpečí.
Hosté, kteří nepatří mezi členy posádky a Arcana, se budou muset podvolit mému vedení a úsudku, nebo jsou s okamžitou platností z účasti na exkurzi vyloučeni. Nějaké otázky?
https://lh4.googleusercontent.com/-ljNfrgfRo9k/VOB-YQruhVI/AAAAAAAAW1g/TRNS0dQVMz4/w997-h569-no/WoWScrnShot_020815_210141.jpg
Zatímco odkládali zbroje a oblékali si hábity ukořistěné kultistům ještě za dob ofenzívy v Northrendu, pokračovala kontrola docházky a výklad týkající se nekromancie jako takové.
Přítomnost pana Kechiho na místě potěšila některé jeho staré známé a trochu rozhodila vedoucí exkurze, stejně tak odkudsi se vynořivší pirát Moonwolf a jeho Abuu, který nakonec skončil převlečen nejdokonaleji: od gnoma k nerozeznání, posuďte sami.
To, že se rozhodl přidat i rytíř smrti Vael'thas, který se prohlašoval za bratra mistryně Snowdawn, u některých vyvolalo skřípání zuby, u jiných potěšené kývání.
Následoval přesun přes most směrem ke škole, která najednou celá jako by ožila... a doslova praskala ve švech. Po pádu Lich Kinga by očekávali, že i toto místo upadne, zvláště se snahou Argentů a Cenariů o očistu oblasti a přítomnost základen Opuštěných... Opak se zdál pravdou, na dveřích dokonce našli náborové letáky slibující zájemcům o studium poznání nepoznaného a zakázaného ovoce a všech škol magie bez rozdílu - narozdíl od konkurenčních univerzit svázaných falešnou morálkou. Také zval na týden otevřených dveří, který se právě pomalu chýlil ke konci.
Studenti stáli frontu k zápisu do studia a pro svou volbu udávali ty nejpodivnější důvody. Někteří členové exkurze si zaujatě četli nabídku kurzů a přednášek, zejména pak kurz "Úvod do Temných Věd" instruktorky Malicie, "Iluzorní magii pro pokročilé" vedenou Jandice Barov, "Reanimaci na sto a jeden způsob" uvádějící Rattlegora a "Nekromancii pro pokročilé" rektora Gandlinga.
https://lh5.googleusercontent.com/-B7GYjF0H1ik/VOB-cgotzrI/AAAAAAAAW24/CFUMgm2yHTU/w614-h496-no/WoWScrnShot_020815_212741.jpg
Nenápadně se vmísili do davu akolytů a rozhlíželi se, zatímco Isiel Snowdawn je neustále mořila otázkami typu: jak se pozná rozdíl mezi ghůlem a zombie, kdo je to nekromant a jak nakonec skončí, jaké jsou způsoby animování mrtvých těl známé před Morem v Lordaeronu, co vše patří k účinkům nekromancie - krom animace mrtvol, odkdy počítáme začátek "moderní nekromancie", který ze spojenců využívá nekromancii za účelem "obnovy"a vůbec na všivé detaily z života patrně nejznámějšího nekromanta, o kterém se tuší, že "přežil" hned dva Lich Kingy a po své druhé porážce v Naxxramas u sebe neměl své phylacterium, proto se předpokládá, že je to on, kdo stále tajně tahá za nitky Kultu Zatracených...
Trochu vyděšeně si pak všimli, že s sebou Isiel má svůj známkovací notes a činí si během celé doby poznámky u jednotlivých jmen.
Po průchodu branou byli okamžitě zaujati testovacími subjekty v klecích a jeden z místních gnomů se ihned začal družit s Abuu ve snaze dostat ho do svého klubu "šprti to nandají svalovcům".
https://lh3.googleusercontent.com/-1TKs44BbRQA/VOB-cQpy8gI/AAAAAAAAW2w/gbs1fOijbUw/w903-h578-no/WoWScrnShot_020815_212337.jpg
Po prozkoumání klecí s exotickým chlupatým humanoidem a zkonstatování, že studenti nekromancie se v menze a na nádvoří chovají stejně jako všichni studenti, jen je za neúspěch i úspěch ve studiu čekají poněkud "jiné" kredity a odměny, se octli tváří v... zbytky tváře... jednoho z osobitých důkazů následků nekromancie.
https://lh4.googleusercontent.com/-DBQ7BdezBOE/VOB-gWnIplI/AAAAAAAAW34/N3rzLpE9cI0/w578-h496-no/WoWScrnShot_020815_215038.jpg
Knihovník a strážce vědomostí Polkelt se zdál být především senilní.
Zadruhé si pak patrně ani nebyl vědom, že je nemrtvý. Rozhodl se jich ujmout jakožto nových akolytů a ukázat jim menzu, knihovnu, latríny a ubikace studentů.
Pak sliboval také předvést"mazlíka" pana rektora, kterému byli servírováni neúspěšní či problematičtí studenti. Kohosi či cosi jménem Ravenian.
https://lh6.googleusercontent.com/-nIwPU0bWXLY/VOB-dg_U1SI/AAAAAAAAW3I/bTbqac6NScg/w534-h527-no/WoWScrnShot_020815_213431.jpg
Po vyslechnutí rozhovoru dvou profesorů - Marduka Blackpoola a Vectuse - o tom, že by rektora po porážce u Andorhal doopravdy neměl nikdo štvát, se konečně octli v menze.
Odolali a neokusili nic z lákavých pochutin... hlavně po pohledu do klecí na "drůbež", kde se nacházelo několik ještě stále se cukajících zbytků gnomů a lidí.
https://lh3.googleusercontent.com/-yvBGBkjL5U0/VOB-eSDuMNI/AAAAAAAAW3Y/GbiTc8WXm_w/w767-h600-no/WoWScrnShot_020815_213902.jpg
Vaelthas neodolal a rozhodl se ostatním předvést právě v jídelně ukázku nekromancie v praxi, kdy z hromady kostí v místnosti vyvolal ghůla, kterého někteří mylně pokládali za příliš družnou večeři a tím spíše si rozmysleli cokoli konzumovat. Ghůl zvaný Timmy pak ostatním neustále podával ruku, minimálně jednou svou vlastní.
Vzhledem k šuškandě, kterou vyslechli v chodbách, že rektor Gandling je po porážce u Andorhal ve velmi mizerné náladě, kterou mu nespravily ani zdařilé pokroky v obnově jeho oblíbeného kostěného golema Rattlegora a jeho nová vylepšení, pochopili, že ho nemají rušit žádostí o autogramy.
I přesto je napadlo nahlédnout do místností rektorátu školy, kam se prý uchýlil i s některými z profesorů, aby naplánoval průběh dalšího semestru a schválil akreditaci vybraných kurzů.
Těm, kteří ještě stále nevěřili, jak se na vás nekromancie časem podepíše, i když si myslíte, že to vy jste ten, kdo kontroluje ji, začala pravda docvakávat při pohledu na studenty závěrečných ročníků. Všichni byli bledí s propadlýma očima, vychrtlí a naprosto nemožně nalíčení. Po poznámce, že by určitě měli úspěch na gothy-party v Undercity, je přešel humor, když sledovali, jak jeden z neúspěšných absolventů skončil coby materiál do laboratoře a dávka krmiva pro Raveniana.
Jiní absolventi, patrně ti úspěšnější, nadšeně rozebírali, jak touží být vmeteni do obětní jámy a zbaveni tělesné schránky, aby mohli sloužit Kultu dál co by nedetekovatelní agenti a zvědové... a konečně se pomstít všem, co jim za života v civilizaci ublížili.
Členové exkurze byli překvapeni tím, kolik nových studentů Scholomance má. Nezdáli se ale být těmi typickými a ambiciózními mágy, jací se ke Kultu přidávali v dobách Pohromy a Třetí války. Působili jako zahořklí a pomstychtiví outsideři a psanci, neúspěšní pomstychtiví skrčkové, od kterých se Azeroth ještě má nač těšit.
Moonwolfa tedy zajímalo jen to, jak je to po "znemrtvění" s "babami", ale jeho otázky zůstávaly bez odpovědi.
https://lh3.googleusercontent.com/-DmjmbQ194Fw/VOB-pMBVeDI/AAAAAAAAW5Q/IGshGkQi6O0/w783-h600-no/WoWScrnShot_020815_221026.jpg
To, že nemáte své rušit pedagogy v jejich soukromí, ani se tázat, co v něm doopravdy dělají, pochopili, až když strčili nosy do rektorovy kanceláře, kde se on, instruktorka Malicia a Jandice Barov bavili... po svém.
https://lh5.googleusercontent.com/-MXC5sJsJOiU/VOB-lclQkkI/AAAAAAAAW5g/LspgldnCxAo/w957-h575-no/WoWScrnShot_020815_215702.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-9Ik7tWiQIQo/VOB-m3_O80I/AAAAAAAAW5w/KzmP7Fbgu8Y/w1023-h571-no/WoWScrnShot_020815_215937.jpg
Šok z prohry v Andorhalu bylo patrně nutné zpracovat formou trsacího rituálu.
Po Faelinově poznámce, že je neuvěřitelné, jak moc se i přes rozdíly Scholomance podobá univerzitě, na které kdysi sám studoval, Eloynině zamumlání, že podobný taneční styl viděla u nejmenovaného Mistra Arcana nedávno po večerce, a Ygrainině prosbě, zda se může přidat ke skupinovému tanci, si jich rektor všiml a přerušil zábavu i zpěv songu "v mládí jsem se učil hrobařem", bledý hněvem.
Pan Kechi nakonec zachránil situaci, když se rozhodl předstírat před rektorem, že byli vysláni, aby oznámili změnu večerního menu z důvodu nehody v kuchyni, kterou se rektor okamžitě odebral vyšetřit.
Urychleně vyklidili pozice bočním schodištěm a Kieran Moonwolf se cestou spolu s Abuu pokusil zkonfiskovat několik svícnů a trochu death-metalově vyhlížejících relikvií, což mu bylo skupinou rozmluveno, jeho opičák tedy nadále kradl jen tajně a věci, které byly menší, než on sám.
Po ujištění, že zdejší artefakty a šperky patrně obsahují duše neúspěšných studentů či protivníků Kultu, začal pirát opičku šacovat a nakradené veci jí zabavovat a vracet na místo, což ho trochu zdrželo pozadu.
Dostali se zpět na nádvoří, kde tou dobou skončila akce "Týden otevřených bran" začalo slavnostní zahájení druhého semestru, kdy rektor studentům představoval jednotlivé členy pedagogického sboru a seznamoval je s pravidly získávání kreditů i tresty za propadnutí u zkoušky od ztráty končetiny po ztrátu těla a duše.
Ke své hrůze zjistili, že byla mezitím doopravdy uzavřena hlavní brána, ale vzpomněli si na boční východ k přístavu, ke kterému se za zády řečnícího rektora chtěli proplížit. Jenže ouha, cestou narazili na jednoho z jeho kostěných golemů, který spustil poplach a rozhodl se je rozdupat.
https://lh5.googleusercontent.com/-fUajxNQ3GE8/VOB-qrbAkmI/AAAAAAAAW6k/RqT11ICVDuA/w457-h531-no/WoWScrnShot_020815_222206.jpg
Ačkoli prozrazeni, drželi se instrukcí Isiel Snowdawn - co nejrychleji úprkem vprk na místo v zákrytu, odkud budou teleportováni do bezpečí.
Tedy evakuovali se všichni až na jejího údajného a nemrtvého bratra Vael'thase, který se celou dobu nemohl dočkat chvíle, kdy bude smět do některého z nekromantů zaseknout svou dvouruční sekeru... což začal s gustem činit a vzápětí ho dav studentů docela obklopil.
Kieran Moonwolf oproti tomu zmerčil na hradbách kanóny a hromady dělových koulí a rozhodl se mezitím otevřít hlavní branu po svém: výstřelem nad hlavami pedagogického sboru i shromážděných studentů.
Sluncižel bránu zasáhl právě ve chvíli, kdy se v jejím stínu Isiel Snodawn pokusila vyvolat portál a omráčil tak ji i nejbližší členy družiny. Mágyni až tak, že nejevila známky života.
Cesta ven byla volná a jediné, co zbývalo, byl útěk, protože nekromanti, ať zobáci či mazáci, na nádvoří začali povolávat do boje své nejsilnější "milášky".
https://lh5.googleusercontent.com/-4SZj0-z993s/VOB-tnQ3vGI/AAAAAAAAW7U/lA0xas6nfqY/w689-h579-no/WoWScrnShot_020815_224242.jpg
Vael'thas, kterého původně Isiel nařídila ponechat jeho osudu, se po šarvátce s Eloyn přidal k úprku ostatních - doběhli za most k jízdním zvířatům s kultisty v patách, kterým Moonwolf a Kechi do cesty připravili pár "výbušných" překvapení, struktura mostu je ale přestála bez vážnějších škod. Získali tak ale dost času nasednout, posbírat zraněné a ujíždět zpět do Keep, protože s sebou neměli specialistu na teleportaci.
Závěry a hlášení kapitánu Falanthirovi Brightspear z výpravy byly tedy přínosné, i když se cena za ně zdála dost vysoká.
Zdálo se, že se Kult po porážce Krále Lichů stáhl z většiny svých působišť v Northrendu a Azerothu a soustředil se nyní do Scholomance samotné, kde se snažil obnovit své řady, jako by... nebyl pod kontrolou toho, který se stal strážcem ledového trůnu a Azerothu proti Pohromě.
Taharis Victus se zdál všemi zjištěními zraněn a rozčílen více, než ostatní - z jeho jednání jasně vyplynulo, že nemrtvé nenávidí z osobních důvodů a proti Scholomance by nejraději zakročil.
Faelin oproti tomu varoval, že se škola kultu může zdát všemocná právě jen ve své baště, kde se snaží udržet iluzi neporazitelnosti a moci, kterou mívali zad dob Krále Lichů... a že v oblasti kolem ní mají své pozice Argenti i Opuštění, kteří jistě hlídají každý jejich pohyb a případný útok do Scholomance by se bez jejich podpory neobešel.
Zranění byli svěřeni svědomité a neúprosné dvojici Ithereal a Kechi v lazaretu, kde se tak kryomancerka Isiel octla na lůžku v těsné blízkosti pyromancerky Flairicy.
Později večer se pak na marodku za Kechim tajně připlížila Eloyn, prý podívat se, co si to píchá do žíly a optat se, zda by jí mohl diskrétně v soukromí vytáhnout... třísku.
Eventu 8. 2. 2015 se účastnili:
Vael'thas, Faelin, Eloyn, Ygraina, Moonwolf, Kechi, Yaeneryn, Isiel, rp v Keep pak i Taharis, Falanthir, Ithereal
Scénář: Eynor
Spawny, hra za profesory a záporáky, morfy a efekty: RpGM Eranon, moc děkujeme!!!
Album (https://plus.google.com/photos/102284230186626253735/albums/6116027210835222561?authkey=CPuApIek7KWQEg) z eventu.
Přednáška Arcana: Nemrtví
Ve spolupráci s kapitánem Falanthirem uspořádalo Arcanum Měsíční věže další z přednášek. Tentokrát na téma nemrtví. Mezi rekruty a učedníky zavládlo vzrušení. Prý konečně vyjde najevo, jakéže kostlivce si kapitán schovává ve skříni. Skutečnost však byla mnohem prozaičtější. Mágové vytvořili iluze nemrtvých, a to tak přesně, že někteří doslova mrkali.
https://lh6.googleusercontent.com/-nfUHClKmKRM/VOSMkJBjRJI/AAAAAAAABOs/SWHU8IMnvrc/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021515_213518.jpg
První na programu byli kostění nemrtví, různé typy koster, pakoster, kostrčí a kotrčů ve všech možných velikostech. Poutavý výklad mágyně Isiel způsoboval u některých učedníků mrákotné stavy podobné spánku a u jiných neutuchající potřebu hrát piškvorky. Vaelthas konečně projevil nějaké emoce a začal se před Engiee vytahovat a poukázal na to, že když sloužil Pohromě osobně se setkal s několika lichy, kostlivci, kostlivými mágy, golemy a dokonce kdysi pomáhal najít jednu z hlav lorda Marrrowgara, se kterou toho dne hrál Lich King kuželky.
https://lh6.googleusercontent.com/-qMA5hZPx2oU/VOSMk5FcN6I/AAAAAAAABOc/0zootsRwxfo/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021515_214707.jpg
Druhé téma přednášky byli tzv. nehmotní nemrtví - přízraky, smrtonošky, duchové a další.
Následně byli rekruti a učedníci postaveni před přímou konfrontaci s některými druhy nemrtvých a úkolem bylo využít získané informace v jejich porážce. Zatímco někteří tedy mumlavým bezvýrazným hlasem zkoušeli nemrtvé uspat, jiní je zasypali salvou zmuchlaných přeškrtaných pergamenů posetých křížky a kolečky.
https://lh6.googleusercontent.com/-YTZIrxfxNrs/VOSMlatmuMI/AAAAAAAABOk/m--ysp-eW4E/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021515_214725.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-E3ybsrnn6YA/VOSMkqvSu8I/AAAAAAAABOw/fYH82ogZJ80/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021515_213629.jpg
Za parádní výklad a připravenost na záludné dotazy moc děkujeme Eynor!
Účastníci: Isiel, Brighshore, Ygraina, Greshi, Larianda, Vaelthas, Moonwolf, Engiee, Katrina (&Lucika) a Falanthir
Spawny: Eranon
Album: ZDE (https://plus.google.com/u/0/photos/105130591124272681106/albums/6117168741892324673)
Kletba elementů
https://lh4.googleusercontent.com/-2EIdn_V8qv8/VOh5MbKlCRI/AAAAAAAABSs/l5EqRmj4T8c/w443-h370/fireeeeee.png
Po neúmyslném rozbití amfor v jeskyni na Ostrovech Ozvěn, byli někteří členové posádky postihnutí kletbou živlů. Avianna přitahovala oheň do té míry, že by z ní po chvíli mohl zůstat malý černý oharek. Rys Jantar začal pomalu tuhnout do kamenné podoby (a s ním každý, kdo se ho dotkl). A Ogatix přitahoval blesky mnohem lépe než jeho "lapač blesků" a občas také zavířil ve větrné piruetě. Nedalo se nic dělat, kletba musela být zrušena a to dřív, než někdo dojde k vážné úhoně. Skupina sestávající se z těch, které kletba postihla, jakož i dobrovolníků se vrátila na místo, kde to všechno začalo - Ostrovy Ozvěn.
https://lh5.googleusercontent.com/-yDmpgby_wV0/VOd2YR-QyoI/AAAAAAAABRQ/ztHSQ0ZVrXM/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_012515_205220.jpg
Zde dostali audienci u samotného Vol'jina, které jim (s poněkud potměšilým úsměvem) určil průvodce, který jim s kletbou pomůže. Ze schodů rozverně seskála Ken'jun. Její metody vystopování duchů elemntů, kteří stáli za kletbami, se ukázaly poněkud neortodoxní. Trollí šamanka určila, že by nejprve měli vystopovat kámen, sebrala ze země oblázek, položila si jej na dlaň a příkázala ostatním, aby jej pozorně sledovali...
Po půlhodině zírání na kámen, nabyli někteří dojmu, že kámen chce aby se vrátili na pevninu. Teprve když začala Ken kámen házet a chodit za ním, došlo i ostatním, že jako průvodce by se jim spíše osvědčili dřevěné masky na ostrově, už se ale nedalo nic dělat, tak s povzdechme výskající trollku následovali. Její vedení se ale po čase neukázalo tak špatné. Přesto se prvním objeveným živlem stal oheň.
https://lh3.googleusercontent.com/-ZxtWEcaR5QM/VOd2Zf9lJ5I/AAAAAAAABP4/2o7pZksMMEA/w803-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_012515_224754.jpg
Prosby aby vzal kletbu zpět nepomohly a tak naši hrdinové sáhli po zbraních. S vypětím všech sil ohnivého démona porazili a zlomili kletbu nad Aviannou, bohužel vše mělo svou cenu a kvůli přílišnému užívání magie postoupila kletba u mistryně Isiel natolik, že celá zkameněla. Ogatix si však věděl rady, namířil na mágyni prst, něco zamumlal a během okamžiku...byla mágyně zmenšená na velikost palce, načež si ji Ogatix (za zděšení všech ostatní) vložil do kapsy u kalhot. Kdo by se s ní vláčel v životní velikosti, že?
https://lh3.googleusercontent.com/-nCqIUEfUPes/VOd2ZibYsmI/AAAAAAAABQ8/VZQf-KK2Aqc/w803-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_012515_230655.jpg
První části eventu se účastnili: Avianna, Kenjun, Isiel, Moonwolf, Alcille, Olympie, Ogatix, Lyanor, Zulubar, Alejandro
Návrh eventu: Thanalos
Provedení a GM podpora: Eynor, Eranon
Malý velký umělec
(Kletba elementů část druhá)
https://lh6.googleusercontent.com/-gGpiAYRzBWo/VOh5MXp2DnI/AAAAAAAABSg/H8Ygz3PK97k/w450-h307-no/kamenkamen.png
Největším problém se nadále ukazovala kletba kamene, neboť díky rituálu, který podstoupili při hledání ohně, teď byli postižení všichni. Opírajíc se jeden o druhého, s tuhnoucími údy, se znovu vydali na Ostrovy Ozvěn. Zde jim byla poskytnuta průvodkyně v podobě druidky Sinji.
https://lh5.googleusercontent.com/-XxLyRdfsZJk/VOd2aWI4mhI/AAAAAAAABQ0/xvpArp9nB1M/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_020315_185445.jpg
Cesta je vedla do Ratchetu a odtamtud na hřbetech wyvern dál na jih. Cestu lemovala poněkud morbidní sousoší i jednotlivé sochy - zkamenělá zvířata, stromy a občas i orkové nebo lidé. Jejich cíl se blížil - Bael Modan, trpasličí pevnost a místo vykopávek na jihu Barrenských planin. Tam přímo uprostřed veliké jámy s poloodkrytými artefakty, zaplněné hloučky zkamenělých trpaslíků a taurů se skvěla obrovitánské socha překrásné ženy.
http://vignette2.wikia.nocookie.net/wowwiki/images/4/42/Princess.jpg/revision/latest?cb=20090223124900[/spoiler]
Původní dojem, že to bude ten strašlivý duch Země, který způsobil tu kletbu, se ukázala mylná. Byla to prostě jen socha...a od malíčku na její svůdné nožce se po chvíli ozval pisklavý hlásek: "Uuuž nikdy nebudu sáááám!"
https://lh6.googleusercontent.com/-sAG1A9JQpIk/VOd2bIHQRPI/AAAAAAAABQQ/RiuFd4xWY9M/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_020315_194748.jpg
Při bližším pohledu družina objevila maličkatého pidižvíka s ještě menším kladívkem a dlátkem, kterak opracovává nehtík kamenné krásky do vskutku smrtící zbraně. Družina tedy raději schovala zbraně a nepoučena ohněm zkusila znovu vyjednávat...
Kupodivu úspěšně. Maličký Kámen Kámen (jak se pidižvík představil) totiž nebyl nikterak zlý, jen strašlivě osamělý a sochy vytvářel proto, aby nebyl tak sám. Když zjistil, že vlastně svým jednáním ubližuje, strašlivě zesmutněl a souhlasil s tím, že kletbu stáhne a vrátí se do své amforky. Družina, dojatá kamínkovým jednáním mu slíbila, že budou kamarádi a samotná Ken'jun, se vzdala svého kammeného elementála aby maličkému umělci dělal v amfoře společnost.
https://lh6.googleusercontent.com/-WKepYIj1yBQ/VOd2b53_0ZI/AAAAAAAABQk/ykM8WcYt-pU/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_020315_195207.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-L9WhvNG5mhI/VOd2cPOjEoI/AAAAAAAABQo/jUCZ0Ty9-Mo/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_020315_200045.jpg
Druhé části eventu se účastnili: Sinji/Kámen kámen, Ken'jun, Lyanor, Musha, Falconny, Avianna
Návrh eventu: Thanalos
Provedení eventu a Gm podpora: Eynor a Eranon
Přednáška Arcana: Nemrtví č.2
https://lh4.googleusercontent.com/-sZMyc2yH3Is/VOxs8qsxHsI/AAAAAAAABVE/YPZZc4vp9HA/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_022215_204535.jpg
Po představení kostěných a nehmotných typů nemrtvých byla přichystáno dokončení přednášky, představující typy "masových" nemrtvých. Tato největší skupina zahrnující různé typy zombie, ghúlů, sešitých Hnusů či dokonce rytířů smrti byla zatím největší expozicí v pevnosti. Na udržování iluzí nemrtvých byli vybráni mágové i někteří učedníci, zatímco zbytek posádky byl za výkladu mistryně Isiel a kapitána Falanthira proveden kolem těch nejstrašnějších stvůr, které má k dispozici Pohroma.
https://lh6.googleusercontent.com/-xZQRetu4Q5E/VOxs9B_FejI/AAAAAAAABTg/e7UrYWPUPGU/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_022215_213627.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-qjGN5_lU7-8/VOxs9ZFTRHI/AAAAAAAABU4/xOKgEDl4jgw/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_022215_213709.jpg
Při spatření některých zrůd, zejména těch sešitých z různých těl, nebylo nikomu zrovna volno u srdce, zvláštní je, že přestože kapitán Falanthir i mistryně Isiel kolem těchto stvůr procházeli takřka netečně, jejich výraz se změnil, když přišli ke slovu nemrtví nerubiané.
http://vignette1.wikia.nocookie.net/wowwiki/images/3/3e/Necrofiend.jpg/revision/latest?cb=20091015155926
Celá přednáška pak byla zakončena představením nejsmrtonosnějších služebníků Pohromy - Death Knightů a San'layn.
http://vignette1.wikia.nocookie.net/wow/images/c/cf/Prince-Tenris-Mirkblood.jpg/revision/latest?cb=20111016155916
Eventu se účastnili: Isiel, Brightshore, Engiee, Lykourgos, Faelin, Ogatix, Greshi, Ygraina, Daelgar, Vaelthas, Taharis, Falanthir
Návrh eventu: Eynor
Provedení eventu a GM podpora: Eynor, Eranon
Hour of the Wolves
https://lh6.googleusercontent.com/-2rrDfze_ayo/VPwr4iUaFNI/AAAAAAAABeI/5YZgFD22mHM/w503-h389-no/Resize%2Bof%2BFantasy-Wolf-fantasy-23244805-718-555.jpg
Skupinu Elrendarských sestavenou ze seržantky Eyry , učedníka Yaena a rekrutů Taharise a Eloyn, vyslal kapitán Falanthir do Ravenholdt, odkud přišla zpráva se žádostí o pomoc. Družina ihned vyrazila na cestu. Málokdo tušil, že pro Eyru je tato výprava skoro jako návrat...domů.
Po příjezdu do pevnosti v horách bylo Elrendarským objasněno, proč byla vyžádána jejich pomoc. Krádeže dobytka v poslední době začaly přerůstat obyvatelům přes hlavu. Nikdy se nenašly žádné stopy zvířat ani lidí a přesto dobytek mizel. Lord Jorach v tom cítil temnou magii a proto poprosil o pomoc Elrendar. Eyra a ostatní se ihned pustili do pátrání i když někteří se necítili nejlíp, pod chladnými pohledy nájemných zabijáků z Ravenholdt. Po prvotním prozkoumání terénu se naši hrdinové sešli v pevnosti, aby probrali další plány, jenže Eyra vypadala, že plánování ji nezajímá, spíše vrhala prazvláštní pohledy po jednom ze zabijáků, elfovi jménem Myrokos.
Na druhý den skupina Elrendarských vyrazila do Hinterlands, k jejich uším se totiž donesly zprávy, že i tamní trpaslíky obtěžují krádeže. U Aerie Peak znovu narazili na žebráky a bezdomovce a tehdy jim to došlo. Uprchlíci ze Southshore. Ti, kteří přišli o všechno. Odkázaní na pomoc ostatních. Podezření sílilo. Zvlášť poté, co vyslechli rozhovor mezi dvěma uprchlíky.
"...Thomasi, prosím nechoď, zůstaň se mnou."
"Cat...tohle je naše šance, chci se o vás postarat, musím se o vás postarat! Nemám na výběr, jdu do lesa a najdu je..."
Elrendarští vyrazili za mužem, jménem Thomas a zpovzdálí jej sledovali, ale štěstí jim nepřálo. Jen co na chvíli muže spustili z očí zmizel.
Když doběhli na místo, kde jej viděli naposled, nemohli věřit vlastním očím. Thomas ležel na zemi bez známek života, z rány na krku odkapávala krev a vsakovala se do mechu.
https://lh6.googleusercontent.com/-O_W3uJmkj9g/VPwr8A27JII/AAAAAAAABeY/URIZrScqM-I/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021115_220346.jpg
Při ohledání těla si Taharis všiml něčeho zvláštního. Podivného pachu, který z těla vycházel, krom potu také něco jako mokrá srst nějakého zvířete. Ihned se nabízela myšlenka kletby worgenů. Tu ale vyvrátil zničehonic se objevivší Myrokos, Eyřin známý z Ravenholdt. Družina s výjimkou Eyry trochu nedůvěřivě naslouchala vyprávění elfího zabijáka a došlo dokonce i k několika urážkám. Zejména Taharis elfovi nevěřil, poukázal na to, že klidně on mohl člověka zabít. Eyra se pokusila urovnat spor, ale sémě rozkolu už bylo zaseto.
https://lh6.googleusercontent.com/-5zOHGc53q7o/VPwr8DqHu5I/AAAAAAAABeU/AaLQEAK7tEI/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_021115_221216.jpg
Na druhý den vyrazili Elrendarští, doprovázení Myrokosem, zpět do lesa, aby zkusili najít ty, které hledal mrtvý muž. Při pročesávání lesa na jih od místa, kde našli tělo, objevili jeskyni, která nesla známky obývání. A také v ní čpěl povědomý pach. Pach zvířat. Taharis objevil podivný věnec propletených kostí, ze kterého čpěla magie na sto honů.
Jejich přítomnost však nezůstala nepovšimnuta, rozčilený hlas je volal ven. Několik otrhanců drželo Myrokose a další mu držel na krku zrezavělý nůž. Požadovali, aby jim ihned hodili "kouzlo" jinak se mohou s elfem rozloučit. Po marném vyjednávání Yaeneryn hodil otrhancům věnec kostí ale nakonec se boji nevyhnuli. Výsledkem bylo ztracení věnce a několik mrtvých trhanů, kromě nich také těžce zraněný Myrokos. Eyra vydala rozkaz k pronásledování těch, kteří unikli a sama se starala o zraněného.
https://lh4.googleusercontent.com/-o7Uu0-vrm7w/VPwr8k4N0KI/AAAAAAAABes/FQ5N969dHvM/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_022315_225313.jpg
Yaen a Taharis se hnali co jim síly stačili, přesto přiběhli pozdě, viděli jen, jak ti, které pronásledovali vběhli do starého trollího města - Shadra'alor. Po opatrném průzkumu konečně přišli na, co se tu děje. Pomocí věnce z kostí, očarovaného jakousi magií, se mohli lidé přeměňovat do podoby vlků. Ve zvrácené představě spravedlnosti chtěli ti, co přišli o všechno, nastolit vládu, kde nebude existovat vrchnost a poddaní. Nastala hodina vlků...
https://lh4.googleusercontent.com/-PWh0audBgmQ/VPwr9YPCEaI/AAAAAAAABfI/xp69QOwbWj0/w805-h453-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_022315_230801.jpg
Eventu se účastnili: Eyra, Bightshore, Taharis, Yaeneryn
Gm podpora: Eranon
Galerie: ZDE (https://plus.google.com/u/0/photos/105130591124272681106/albums/6123817840915462065)
On the edge of insanity
https://lh4.googleusercontent.com/-QXKLsnf_REw/VP8QZ011e2I/AAAAAAAABgc/a4aKHixfQ1Q/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_211349.jpg
Z deníku učeníka Yaeneryna:
To, čeho jsme byl dnes svědkem posunulo hranice mé fantazie dál, než cokoliv předtím. V době, kdy se moje myšlenky soustředí jen a pouze na studium bylo to, co jsme spatřil jako zásah bleskem a cítím, že mi bude trvat, než znovu nastolím vnitřní rovnováhu.
https://lh5.googleusercontent.com/ZTDmwEFkpwKHAd7wZwTkVjpSMotVs7JK9aLSVKtrbbs=w956-h501-no
Mistryně Snowdawn si vyžádala mou přítomnost u rituálu s mágem Eliendirem, prý bych se mohl něco přiučit. Vím jedno. Sám nikdy neudělám nic takového. Slunce buď mi svědkem. Dovolím si ale popsat rituál.
https://lh5.googleusercontent.com/-2oslHcP30KA/VP8QZkax7GI/AAAAAAAABgg/EwazKqIipR0/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_211228.jpg
Eliendir měl problémy s používáním magie. Co jsem pochopil z poněkud nesouvislých vyprávění, kdysi existoval jako dvě osoby (nebo více?). Každá z jeho osobností měla jiné vzpomínky, které se vynořovaly náhodně a nedovolily mu se soustředit. Navrhl proto rituál, při kterém chtěl oddělit své osobnosti...a (snad) najít rovnováhu. Byl jsme pověřen nakreslením magických kruhů (přikládám nákresy).
https://lh6.googleusercontent.com/qZI7WfgMEcPDwzdZybR2g5k5SoT2ft4Lk5qTu3Ft434=w596-h335-no
S pomocí od učedníka Ogatixe (!!!) jsem práci dokončil a následně se už pouze jako divák zúčastnil dokončení kouzla. Eliendirovo tělo zůstalo v jakémsi komatózním stavu, zatímco se kolem něj objevili dvě jeho kopie z nichž jedna pozřela manový krystal. Obě kopie vyjadřovaly známky absence vychování! Budu je mít na očích!
P.S. vyzvědět, kde mistr Darksun kupuje vonné svíčky
https://lh5.googleusercontent.com/-u86p8K2kEVE/VP8Qa-sIpQI/AAAAAAAABgk/oUl1I7XwBNg/w804-h452-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_213200.jpg
Galerie: ZDE (https://plus.google.com/u/0/photos/105130591124272681106/albums/6124632040123607585)
Zlatá horečka
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2014/03/03/article-2572102-0D77A20000000578-103_634x503.jpg
Podle hlášení kapitánky Windsong odkryl zřícený říční břeh na východ od Andorhalu značné zásoby zlata. Elrendarští nemeškali, dali dohromady oddíl a doprovázení prospektorkou Winx Jinx (a její mulou Matyldou) vyrazili na cestu.
http://www.gifde.com/gif/otros/naturaleza/animales/mamiferos/burro-asno-mula/burro-asno-mula-027.png
Brzy dorazili k místu nálezu a nestačili se divit, zem byla doslova posetá zlatem. Bez zaváhání se pustili do těžby, dle vlastních možností - krumpáčem, dynamitem nebo ohnivými kouzly. Málokdo si všiml trpaslíka, který jakoby vyskočil z díry v zemi. Teprve po halasném prohlášení, že celé toto území je nyní zabráno jménem Koncilu tří kladiv, se někteří začali trpaslíkovi věnovat. Během dohadování se náhle ozvaly rohy. To Opuštění přitáhli z nedalekého Andorhalu, aby si také urvali svůj díl.
https://lh6.googleusercontent.com/-8jDiOBqx-7Y/VSenkByLV4I/AAAAAAAABqU/8unKdEBjq3Y/w956-h501-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_040415_215437.jpg
V následném zmatku a boji se Elrendarským povedlo vyklouznout a s naloženými mulami vyrazili nazpět do pevnosti.
https://lh4.googleusercontent.com/-vzMSdEQKmpY/VSenkpchFgI/AAAAAAAABqs/UD3mC4Qtbro/w956-h501-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_040415_221341.jpg
Jenže tak lehce to skončit nemohlo. Po pár krocích se muly prostě zastavily a odmítaly jít dál. Nepomohlo přesvědčování, vyhrožování, slibování ani zapřažení za Ogatixova "fichtla". Vypadalo to, jakoby muly mezi sebou našly zalíbení a přestože jim bylo taktně naznačeno, že mulátka asi nebudou, nezbylo Elrendarským nakonec nic jiného, než uchystat mulí svatbu.
https://lh6.googleusercontent.com/-X5FN0nXgJWE/VSennihHeGI/AAAAAAAABq4/p0C3RMetSJ4/w956-h501-no/Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_040415_222629.jpg
Ani tato slavná událost se neobešla bez komplikací, kdy byla nevěsta mula vyplašena Aliančními vojáky a následně naháněna po lese. Nakonec ale vše dopadlo dobře, zlato bylo dovezeno do pevnosti a muly odvedeny do stáje, na které byla pověšena cedulka "Nerušit!".
Eventu se účastnili: Saerin (Winx Jinx), Ygraina, Greshi, Thanalos, Ogatix, Eloyn a blíže neurčení stalkeři
GM podpora: Eranon
Celé album: Zde (https://plus.google.com/u/0/photos/105130591124272681106/albums/6136057250562040529)
Powered by vBulletin® Version 4.2.5 Copyright © 2024 vBulletin Solutions Inc. All rights reserved.