Asharia
22-05-2014, 22:14
Zde bude jak již název téma samotného napovídá sepisováno veškeré dění udávající se v letohrádku a v jeho okolí, tudíž v Gilneasu. "Eventy" zde budou sepisovány ve formě příběhů, snad si je užijete, pokoušíme se jim dávat jakýsi humorný nádech ;)!
Zde příběh z prvního eventu, jednalo se o jakési netradiční stěhování nýbytku a jiných věcí, snad se bude líbit! :)
Ach domove, zatuchlý domove!
Byl temný, deštivý večer, skupinka nemrtvých čítajíce hraběnku, která se pohupovala ze strany na stranu na svém nemrtvém oři a dvě další nemrtvé, které se v róbách temných jako sama noc táhly deštěm a zablácenou cestou za ní.
Cesta byla dlouhá a namáhavá, živí by již dávno onemocněli různými nemocemi, dostali by rýmu, nebo dokonce padli vyčerpáním. Tato zvláštní skupina byla doprovázena ještě impem šťastně poskakujícím okolo jedné z nemrtvých. Ona nemrtvá měla kratší, černé vlasy, výraz ve tváři tak děsivý, že by snad vyvedl z míry i člověka co za svůj život viděl mnoho ohavností. Dalším doprovodem byl velký, mohutný a svalnatý démon, který byl chráněn brněním nejspíše z nějakého démonického kovu. Ten šel tiše za skupinou a v náručí nesl dva veliké kufry, ubohý démon, byl služebníkem právě druhé z nemrtvých, které následovaly hraběnku, tato nemrtvá měla světle hnědé vlasy, přes tvář přetažené dva kožené pásky, které jí nejspíše držely tvář pohromadě...Nebo snad sloužily k něčemu jinému?
Ano, pravda, hraběnka již v tomto sídle společně s Mariettou, nemrtvou se světle hnědým vlasem byla, ovšem neměla zde zavazadla ani zbytek služebnictva, nic nebylo připravena. Musela jej shromáždit, jak služebnictvo, tak nábytek. Ovšem nebudeme odbíhat od příběhu, který nyní vyprávíme, držme se jej, jelikož shromáždění nemrtvých přisluhovačů je zase další, vtipná historka.
Trojice nemrtvých dorazila k onomu velikému, monumentálnímu sídlu. Hraběnka Lettie se rozhodla ustájit svého koně, zatímco Marionetta a Porfírie vkročily do budovy rámem, jenž dříve nesl dveře. Jejich špinavé nohy dopadly na zaprášenou podlahu, všechna ta hlína smíchána s vodou, jen to čvachtlo. Rozhlédly se, pohledem přejely racka, který byl stále rozpláclý na stěně sídla. Poté se jejich jantarově žhnoucí oči upřely na místo před schodištěm, koberec.
"Otevřeme portál, musíme vybalit." Prohlásila Marionetta.
Tedy začaly...
Marionetta koukla po prázdném prostoru, důležitě coby dirigent národní opery vztáhla paži, po které stekla látka v podobě rukávu, její Strážce Záhuby, Flaathun jen postával u schodiště, a nenuceně pozoroval tanec zrníček prachu v záři měsíce. Marionetta sklonila tvář a spustila vlastní operu, máchala rukama podobně, coby člověk bráníc se líté stvůře a cosi bublala, sem tam koukla ke svým nohám, kde protivná knížka s titulem „Portály pro začátečníky“ se neustále zavírala, i přidržela ji Marionett nohou.
Okolí naplnil tichý sykot, pronášené věty z úst Nemrtvé se stávaly skutečností, po podlaze se coby zrůdní hadi, oblečeni ve fialovou kůži tahali ku místu určení, kde uzavírali šest orbů, jenž se tiskly u sebe coby drobné liščata, čekajíc na milosrdnou matku s večeří po dlouhém dni. Marionett zlehka nakrčila obočí, její dlaně se stáhly coby krkavčí spár, orby se rozestoupily, a velmi pomalu začaly v kruhu kroužit, mezi nimi coby paprsek temnoty projížděl temný provazec, udržujíc temnotu po hromadě. Temnota zaskřípala, uprostřed onoho zrcadla, které mělo být portál, se uhotovil mihotavý obrazec čehosi. Marionett přivřela oko a zvídavě coby stará Kelišová se natáhla a hleděla vstříc nestabilnímu portálu temnoty, ten zaskučel jako raněné zvíře, Marionett se instinktivně vrhla na zaprášenou podlahu a nad hlavou ji proletěl kuchyňský kotlík střední velikosti, jenž non šalatně s balistickým zaměřením prostě rámem dveří a čvachtl venku do louže. Marionett vypoulila oči na portál, ze kterého coby z útrob dávicího člověka či šelmy létaly další předměty, jenž s útržky temnoty povlávali v místnosti coby unášené objekty, blížíc se k tornádu, portál zaskřípal, zabublal, a orby se začaly rozpadat, portál se stával nestabilním, ven se dralo cosi obrovského, jako zrůda z hlubina ven, tak tak uhýbající Nemrtvé vyletěl obří šatník hraběnky, krčíc podlahu.
Portál se začal rozpadat a blížil se k neodvratné implozi, na poslední chvíli vydávil hromadu zlatých mincí, o ty se s nemalou radostí postaral Marionettin imp.
Co dodat? Zkrátka stylovější a praktičtější než přepravování karavanou!
http://i162.photobucket.com/albums/t254/Lithiri/WoWScrnShot_052214_220844_zpsb6771c09.jpg
Autory jsou Asharia a Marionetta
Eventu se zúčastnily: Hraběnka Lettie (inGame Alariel), Kuchařka Marionetta, Služebná Porfírie
Zde příběh z prvního eventu, jednalo se o jakési netradiční stěhování nýbytku a jiných věcí, snad se bude líbit! :)
Ach domove, zatuchlý domove!
Byl temný, deštivý večer, skupinka nemrtvých čítajíce hraběnku, která se pohupovala ze strany na stranu na svém nemrtvém oři a dvě další nemrtvé, které se v róbách temných jako sama noc táhly deštěm a zablácenou cestou za ní.
Cesta byla dlouhá a namáhavá, živí by již dávno onemocněli různými nemocemi, dostali by rýmu, nebo dokonce padli vyčerpáním. Tato zvláštní skupina byla doprovázena ještě impem šťastně poskakujícím okolo jedné z nemrtvých. Ona nemrtvá měla kratší, černé vlasy, výraz ve tváři tak děsivý, že by snad vyvedl z míry i člověka co za svůj život viděl mnoho ohavností. Dalším doprovodem byl velký, mohutný a svalnatý démon, který byl chráněn brněním nejspíše z nějakého démonického kovu. Ten šel tiše za skupinou a v náručí nesl dva veliké kufry, ubohý démon, byl služebníkem právě druhé z nemrtvých, které následovaly hraběnku, tato nemrtvá měla světle hnědé vlasy, přes tvář přetažené dva kožené pásky, které jí nejspíše držely tvář pohromadě...Nebo snad sloužily k něčemu jinému?
Ano, pravda, hraběnka již v tomto sídle společně s Mariettou, nemrtvou se světle hnědým vlasem byla, ovšem neměla zde zavazadla ani zbytek služebnictva, nic nebylo připravena. Musela jej shromáždit, jak služebnictvo, tak nábytek. Ovšem nebudeme odbíhat od příběhu, který nyní vyprávíme, držme se jej, jelikož shromáždění nemrtvých přisluhovačů je zase další, vtipná historka.
Trojice nemrtvých dorazila k onomu velikému, monumentálnímu sídlu. Hraběnka Lettie se rozhodla ustájit svého koně, zatímco Marionetta a Porfírie vkročily do budovy rámem, jenž dříve nesl dveře. Jejich špinavé nohy dopadly na zaprášenou podlahu, všechna ta hlína smíchána s vodou, jen to čvachtlo. Rozhlédly se, pohledem přejely racka, který byl stále rozpláclý na stěně sídla. Poté se jejich jantarově žhnoucí oči upřely na místo před schodištěm, koberec.
"Otevřeme portál, musíme vybalit." Prohlásila Marionetta.
Tedy začaly...
Marionetta koukla po prázdném prostoru, důležitě coby dirigent národní opery vztáhla paži, po které stekla látka v podobě rukávu, její Strážce Záhuby, Flaathun jen postával u schodiště, a nenuceně pozoroval tanec zrníček prachu v záři měsíce. Marionetta sklonila tvář a spustila vlastní operu, máchala rukama podobně, coby člověk bráníc se líté stvůře a cosi bublala, sem tam koukla ke svým nohám, kde protivná knížka s titulem „Portály pro začátečníky“ se neustále zavírala, i přidržela ji Marionett nohou.
Okolí naplnil tichý sykot, pronášené věty z úst Nemrtvé se stávaly skutečností, po podlaze se coby zrůdní hadi, oblečeni ve fialovou kůži tahali ku místu určení, kde uzavírali šest orbů, jenž se tiskly u sebe coby drobné liščata, čekajíc na milosrdnou matku s večeří po dlouhém dni. Marionett zlehka nakrčila obočí, její dlaně se stáhly coby krkavčí spár, orby se rozestoupily, a velmi pomalu začaly v kruhu kroužit, mezi nimi coby paprsek temnoty projížděl temný provazec, udržujíc temnotu po hromadě. Temnota zaskřípala, uprostřed onoho zrcadla, které mělo být portál, se uhotovil mihotavý obrazec čehosi. Marionett přivřela oko a zvídavě coby stará Kelišová se natáhla a hleděla vstříc nestabilnímu portálu temnoty, ten zaskučel jako raněné zvíře, Marionett se instinktivně vrhla na zaprášenou podlahu a nad hlavou ji proletěl kuchyňský kotlík střední velikosti, jenž non šalatně s balistickým zaměřením prostě rámem dveří a čvachtl venku do louže. Marionett vypoulila oči na portál, ze kterého coby z útrob dávicího člověka či šelmy létaly další předměty, jenž s útržky temnoty povlávali v místnosti coby unášené objekty, blížíc se k tornádu, portál zaskřípal, zabublal, a orby se začaly rozpadat, portál se stával nestabilním, ven se dralo cosi obrovského, jako zrůda z hlubina ven, tak tak uhýbající Nemrtvé vyletěl obří šatník hraběnky, krčíc podlahu.
Portál se začal rozpadat a blížil se k neodvratné implozi, na poslední chvíli vydávil hromadu zlatých mincí, o ty se s nemalou radostí postaral Marionettin imp.
Co dodat? Zkrátka stylovější a praktičtější než přepravování karavanou!
http://i162.photobucket.com/albums/t254/Lithiri/WoWScrnShot_052214_220844_zpsb6771c09.jpg
Autory jsou Asharia a Marionetta
Eventu se zúčastnily: Hraběnka Lettie (inGame Alariel), Kuchařka Marionetta, Služebná Porfírie